Opustil nás táta
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Ohledně partnerství neporadím, ale co se týče rodičáku - co ti brání
si ho rozepsat tak, aby nemusela do školky ve dvou letech? tedy pokud je
partner alespoň ochotný vás finančně zajistit, pokud do práce
z finančních důvodů musíš, tak to je samozřejmě jiná věc a nedá se
nic dělat. Jinak rozhodně si najdi nějakého psychologa, který ti pomůže
se přes to přenést, ať neupadneš do depresí. Posílám hodně síly 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ahoj zakladatelko,
rozumím tvé bolesti a tvým obavám. Věci se dějí proto, že se dít mají,
ikdyž nám to někdy přijde kruté, nebo tomu nerozumíme. Nikdy nevíme,
jaká nehezká věc nás uchránila před ještě horšími…
Pokud jsi spolu s ním zažila chvíle štěstí, stálo to za to
i s takovým koncem. Není nic víc, než ty okamžiky, kdy vnímáš
záblesky čistého štěstí.
Dokázalas změnit svůj život kvůli němu, dokážeš to i teď pro sebe a
dceru. Neboj se toho. Když ti napíšu, že konec znamená je začátek nové
cesty plné dobrodružství, výzev, a radostí z malých i velkých
vítězství, bude to znít jako klišé. Ale je to tak. Určitě je spoustu
věcí, které jsi třeba i kvůli tomu vztahu obětovala, nebo zatím ve svém
životě nestihla. Ber to jako příležitost je teď udělat.
Zvládneš to. Cítím to z tebe. Důvěřuj si. Nic z toho, co se stalo,
není tvá vina. Jsi zodpovědná jen sama za sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Premek_Orac
Neskutecne Vam dekuji za mila slova. Dodávají mi silu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@AliciaR Jen píši o něčem, co jsem sám zažil. Chce to jen najít tu sílu udělat těch pár prvních kroků, on se ak zas život rozeběhne správným směrem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ahoj. Vím, že je to těžké, ale určitě to s dcerkou zvládneš. Já jsem se svou dcerou v podobné situaci - v necelých 22 měsících jí zemřela máma. Dnes už jsou dcerce tři roky a válčíme spolu sami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ahoj, jsem sama s tříleťákem. U mého partnera propukla těžká
psychická nemoc . I přes to, že jsem ho velmi milovala, musela jsem od něj
pryč. Stal se někým jiným… Vím, jak ti je… Zvládneš to, jen si nech
pomoci od druhých. Mně pomáhá rodina, hlavně mamka. a hlavně nebuď sama,
neseď doma. Plánuj i malé aktivity. To sezení doma ještě více
ubíjí…
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Melas ses to dozvedet pred tim nez to vsechno udelalas. Ted si muzes akorat najit nekoho tradicniho.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Proč nás nemají rádi?
- Bydlení s tchánem a malým miminkem, přítel je na straně táty
- Věcné břemeno - soused chce přes náš pozemek vést vodu
- Sousedé si na nás bezdůvodně stěžují
- Rodina nás pomlouvá, protože nepoužíváme chodítko
- Chtěla bych vědět, kdo je můj táta
- Dítě přítele vyžaduje naši pozornost a nenechá nás o samotě
Dobry den, najde se tu nekdo s podobnym osudem, kdo by mi předal par užitečných rad? Odešel odemne partner a tatinek nasi 16ti mesicni dcery. Je to clovek, kvuli kterému jsem opustila svoji tvrde vydrenou karieru v zahranici a vratila se do Cech, do malého mesta, abych s nim založila rodinu. Jako otec nasi dcery je zodpovědný, dochází k nam a stara se o ni ve chvili, kdy jsem v praci (cca 10hod. tydne). V rodinem zivote se pry cítil byt svazany a takto mu to vyhovuje. Ja jsem ale nešťastná, je to clovek, ke kterému chovam spoustu citu a lasky. Zkoušeli jsme i partnerskou poradnu, ale bez uspechu. Jeho priority se týkají prace a penez. Me zase pevného rodinného svazku. Je to zhruba mesic, co tatko žijeme. Trpím hodne pocity strachu, jak to s dcerou zvladneme vsechno samy, jestli nas dokážu zabezpečit. V cervenci mi konci rodičovská, budu muset jit do prace a dcera na dvou letech do školky. To si nedokážu predstavit. Poradí mi prosim nekdo, jak se mam k cele této situaci postavit? Dat tomu všemu cas a zatim se to snazit neřešit? Dekuji