Opustil nás táta

Anonymní
23.11.18 09:26

Opustil nas tata

Dobry den, najde se tu nekdo s podobnym osudem, kdo by mi předal par užitečných rad? Odešel odemne partner a tatinek nasi 16ti mesicni dcery. Je to clovek, kvuli kterému jsem opustila svoji tvrde vydrenou karieru v zahranici a vratila se do Cech, do malého mesta, abych s nim založila rodinu. Jako otec nasi dcery je zodpovědný, dochází k nam a stara se o ni ve chvili, kdy jsem v praci (cca 10hod. tydne). V rodinem zivote se pry cítil byt svazany a takto mu to vyhovuje. Ja jsem ale nešťastná, je to clovek, ke kterému chovam spoustu citu a lasky. Zkoušeli jsme i partnerskou poradnu, ale bez uspechu. Jeho priority se týkají prace a penez. Me zase pevného rodinného svazku. Je to zhruba mesic, co tatko žijeme. Trpím hodne pocity strachu, jak to s dcerou zvladneme vsechno samy, jestli nas dokážu zabezpečit. V cervenci mi konci rodičovská, budu muset jit do prace a dcera na dvou letech do školky. To si nedokážu predstavit. Poradí mi prosim nekdo, jak se mam k cele této situaci postavit? Dat tomu všemu cas a zatim se to snazit neřešit? Dekuji

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
20826
23.11.18 09:32

Ohledně partnerství neporadím, ale co se týče rodičáku - co ti brání si ho rozepsat tak, aby nemusela do školky ve dvou letech? tedy pokud je partner alespoň ochotný vás finančně zajistit, pokud do práce z finančních důvodů musíš, tak to je samozřejmě jiná věc a nedá se nic dělat. Jinak rozhodně si najdi nějakého psychologa, který ti pomůže se přes to přenést, ať neupadneš do depresí. Posílám hodně síly :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7173
23.11.18 10:07

Ahoj zakladatelko,
rozumím tvé bolesti a tvým obavám. Věci se dějí proto, že se dít mají, ikdyž nám to někdy přijde kruté, nebo tomu nerozumíme. Nikdy nevíme, jaká nehezká věc nás uchránila před ještě horšími…
Pokud jsi spolu s ním zažila chvíle štěstí, stálo to za to i s takovým koncem. Není nic víc, než ty okamžiky, kdy vnímáš záblesky čistého štěstí.
Dokázalas změnit svůj život kvůli němu, dokážeš to i teď pro sebe a dceru. Neboj se toho. Když ti napíšu, že konec znamená je začátek nové cesty plné dobrodružství, výzev, a radostí z malých i velkých vítězství, bude to znít jako klišé. Ale je to tak. Určitě je spoustu věcí, které jsi třeba i kvůli tomu vztahu obětovala, nebo zatím ve svém životě nestihla. Ber to jako příležitost je teď udělat.
Zvládneš to. Cítím to z tebe. Důvěřuj si. Nic z toho, co se stalo, není tvá vina. Jsi zodpovědná jen sama za sebe.
:kytka: :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17
23.11.18 10:20

@Premek_Orac Neskutecne Vam dekuji za mila slova. Dodávají mi silu :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7173
23.11.18 10:30

@AliciaR Jen píši o něčem, co jsem sám zažil. Chce to jen najít tu sílu udělat těch pár prvních kroků, on se ak zas život rozeběhne správným směrem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
52744
23.11.18 16:48

Ahoj. Vím, že je to těžké, ale určitě to s dcerkou zvládneš. Já jsem se svou dcerou v podobné situaci - v necelých 22 měsících jí zemřela máma. Dnes už jsou dcerce tři roky a válčíme spolu sami.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.11.18 17:41

Ahoj, jsem sama s tříleťákem. U mého partnera propukla těžká psychická nemoc . I přes to, že jsem ho velmi milovala, musela jsem od něj pryč. Stal se někým jiným… Vím, jak ti je… Zvládneš to, jen si nech pomoci od druhých. Mně pomáhá rodina, hlavně mamka. a hlavně nebuď sama, neseď doma. Plánuj i malé aktivity. To sezení doma ještě více ubíjí… :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
5.12.18 02:46

Melas ses to dozvedet pred tim nez to vsechno udelalas. Ted si muzes akorat najit nekoho tradicniho.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat