Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Do schodů jsem chodila hned, když by tě to bolelo hodně, dá se pořídit břišní poporodní pás, co tu bolest při chůzi eliminuje. Výběr anestezie záleží dost na porodnici, mě se v Motole ptali, ale dle nálezu na páteří pak spinal sami zavrhli a šla jsem na celkovou. Ma své plusy i minusy, mě dost vadilo, že jsem nevěděla prostě hned co je s dítětem, dozvěděla jsem se to reálně až po probuzení na JIP. Bonding jsme neřešili, ale opět, je to o domluvě v nemocnici, aby proběhl s tatínkem.
Na bolest se i při kojení dá podat novalgin, kolegyně na pokoji ho mela injekčně snad 3 dny a kojila, já po převozu z JIP už nepotřebovala nic, je to individuální.
Jinak k té uzkostné poruše, doporučila bych konzultaci porodu s psychiatrem, jak sama píšeš, bojíš se ataky na stole, což se klidně stát může, pokud nemáš nemoc dobře pod kontrolou.
Mam za sebou 3 sc
První a druhy akutni, bonding se nekonal, u prvního dokonce ani rooming in. Kojila jsem vždy celkem v pohode, jen nástup laktace proste trvá.
U třetího porodu malou hned dostal tatka, užil si to. Sice to nebyl bonding (on si o to neříkal, měli jsme v te době jiné vážně starosti), ale ňuňal si ji půl hodiny než mě zasili.
Anestézie- u prvního nejdřív epidural, ale nezabral, tak mě dali do celkové. U druhého jsem celkovou chtěla. U třetího jsme vahala - kvůli diteti jsem chtěla epidural, kvůli sobě celkovou. Poradila mi anesteziolozka, ze jestli cítím strach z epidural, ať do nej nejdu.
Na bolest ti daji, co budeš potřebovat. První noc jsem měla nějaké silné opiáty a bylo to super. Dal chodili píchal nebo pak dávali Zaldiar (para etanol s tramalem). Dali mi i par tablet domu..
I se dalo domluvit, když jsem se necítila na péči o mimino, ze si ho na noc vezmou. Naposledy jsem byla od 6 měsíce těhotenství dost nemocná a trpěla jsem velkými bolestmi ledvin a močových cest. Tak mi to hodně usnadnovali a byli vstřícní.
Ale doporučuji se co nejdříve rozhýbat. I když si připadám jako lazar, zkusit se postavit a šourat se, pak chodit… Pohyb, sprcha, pece o miminko je vlastně takový lék na bolest. Při kojení buď trpěliva a ono to postupně půjde lip a lip. Drž se jedné kočičí strategie - často každá sestřička říká něco jiného(kloboucky, poloha, buzení, štěkání bradavky do pusy…). Počkej si na tu, která ti nejvíc vyhovuje a požádej ji o pomoc.
Jinak doporučuji informovat se v porodnici - každá má trochu jiné zvyklosti.
Měla jsem lokální anestezii. Za mě fakt super zážitek anesteziolog byl vtipný chlápek co odlehčil situaci. Počkal až odezní kontrakce. Na nic nespěchal. Teda tak mi to přišlo. Při zákroku jsem byla srázné zizniva, suchá. Mimco mi sice ukázali jenže já ani pořádně neviděla co mi ukazujou.
boding dle mého názoru neproběhl i když to mám v záznamech. Od druhého dne hned nástup, vztavat, chodit! Byla jsem funkční skoro hned. Ano, bolavá ale funkcni. Smích je prevít, to nedělej:mrgreen:
Naopak, chodit! Všechno řeknou hned jak je doba se zvednout.

Dávají léky proti bolesti i na odjezd domů jsem si nechala dat, kdyby náhodou. Doma jsem jela normálně. Teda dávala jsem si pozor na těžké věci a hodně dlouhé procházky to pak jizva povolovala.
Oplachovat jizvu, promazávat, masírovat, sušit. Hlavně CHODIT!
Obecně byla celá tahle akce, pro mě, moc hezky a jedinečný zážitek.