Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pár rad k výchově 16měsíční
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
3.4.14 10:14
Pár rad k výchově 16m
Ahoj holky,
hodně se topím ve výchově dcery, které bylo minulý týden 16m. Když jsem zpytovala svědomí, tak jsem si uvědomila, že jsem dceru asi „přezákazovala“. Nemám ráda děti, které jsou nevychované, ale mám pocit, že jsem to prostě přehnala a teď si sklízím co jsem zasela. Myslela jsem, že prostě začnu důrazně a se vším, a o to dřív to pochopí, ale to byla blbost. Vždy jsem důrazně říkala ne, malinko zvýšila hlas, že bych vysloveně řvala, se stalo možná tak 5×, ale už je to hodně dlouho (cca 3 měs). A proto bych potřebovala od vás pár postřehů.
1. Dcera vůbec neposlouchá. Vím, že je to do určité míry normální, ani nechci mít doma robota, ale na něco by poslechnout mohla. V roce, když jsem řekla ne, tak činnost zanechala, ale teď to pořád opakuje dokola a kouká co já na to. Vysvětluju, opakuju, časem něco dělat přestane (demolování žaluzií u balkónového okna, které nejdou vytáhnout - jinak celý byt se odstěhoval do výšky 1,5m), ale zas vymyslí něco jiného.
2. Když jí řeknu ne, tak se tomu směje. Řeknu důrazněji a směje se dál. Nechápu, umím vypadat jako bohyně pomsty a přesto se tomu směje. To už opravdu musí být, aby jí to zarazilo. I když mám pocit, že tak poslední 3 dny je to lepší, ale stejně jsem z toho na prášky. Tohle mě ze všeho asi mrzí nejvíc a fakt nevím jak to odbourat.
3. Jakmile jí chytnu za ruku, řev a nácvik Alláha (klekne na kolena a švihne rukama o zem). Zkouším do zblbnutí, občas ne nechá vést i 5 vteřin, ale to je tak max. Je fakt, že nesnáší ani hlazení po ruce a chodit začala sama, odmítala chodit za ruce (též končilo Alláhem). Takže před všemi nebezpečnými úseky vyzkouším, zda půjde za ruce, když nechce, řeknu, že půjde do kočáru, pak ještě jednou zopakuju a pak už v něm sedí.
4. Když zavolám stůj, rozběhne se přesně tam, kam nesmí. Ví, že ze ní poběžím. Jenže když za ní nejdu, tak jako správná samostatná jednotka jde kam jí srdce táhne.
5. Zkouší mě bouchnout nebo štípnout při hře nebo ve vzteku. Jedno období byla hodně agresivní. Zakládala jsem na to tady i diskuzi. Mlátila, škrábala, kousala a to třeba i 15× denně. Pak jsem jí začala dávat homeopatika na zuby a byl klid téměř ze dne na den. Teď to dělá opět asi 5 dní, ale roste jí teď 6 zubů najednou, takže to tomu částečně přisuzuju, ale omlouvat jí to nechci. Ale teď to udělá max. 2× za den, někdy je celý den klid. Zkouší hranice nebo v tom ty zuby můžou hrát roli?
Jinak je dost aktivní a hlučná. Baví jí zásadně jen činnosti, u kterých jde dělat co největší kravál. A poslední měsíc má období, že jí nebaví nic, cokoliv nabídnu, tak jde dělat kravál někam jinam, u všeho se mnou vydrží max. 5 min. Už nevím jím jí mám zabavit. Jinak je fakt chytrá, hodně si pamatuje, hodně rozumí, spojuje slova, řečově byla napřed vždy. To není chlubení, má to prostě v sobě, jen jsem chtěla přiblížit, jaká dcera je.
Nebijeme jí, teda dostala na zadek asi 4×, vždy se jednalo o to, že kousla hodně bolestivě, já se lekla a už jí měla, pak mě to mrzelo. Moc zastáncem fyzických trestů nejsem. Zatím.
Hrozně se bojím období vzdoru, když už teď je to takové. Nedokážu si představit, že by se to ještě stupňovalo.
Příspěvek upraven 03.04.14 v 10:48
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.4.14 10:23
Je to faze vyvoje, nic moc s tim nenadelas. v 16m jde o to nejak to „prezit“ 
zkusila bych zakazovat jen to co opravdu je nutne, zbytek ignorovat. ono vetsinou cim vic se neco zakazuje a dela se kolem toho cirkus, tim vic to bude chtit delat. jinak rady jsou pouze odvadet pozornost, odnaset pryc, pri hysterickych zachvatech ignorovat a jen sledovat z povzdali (aby si neublizila).
ale na nektere veci podle me nepomuze ani svecena voda 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 10:24
Ehm, já si myslím, že máš úplně normální dítě.
Postupuješ taky „dobře“, je fakt normální, že nereagujou a musíš jim v činnosti fyzicky zabránit/dát do kočáru atd. Důležité je, že po každém zákazu ji nakonec opravdu „donutíš“ činnost přerušit.
Nějaké výsledky se objeví třeba… za rok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 10:29
Eliminovat zákazy na minimální počet - upravit domácnost, schovat drahé věci, knížkyx, zarážky do zásuvek a pod. A trochu se vžít i do toho dítěte - chce poznávat a vše co ho láká tak má zakázáno - já bych se asi taky válela po zemi:-))))))))). Ať ti pomáhá v domácnosti, vybírat prádlo z práčky, nádobí z myčky a pod. je to pro ně lákavé nové a zajímavé.
Syn má 20 měsíců a zajímá ho vše kolem jenom ne hračky, z venku chodíme po každé s řevem. No co se dá dělat i ty hranice je potřeba stavět - nemůžem být venku celý den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 10:34
Holky, co s tím, že se mi směje? Mě je z toho vždy do breku a zároveň se mi vaří krev v hlavě. Když jsem to jako bezdětná viděla na ulici, tak jsem si říkala, že to musí být šílená výchova doma, a teď mám to stejné (tímto se omlouvám všem, na které jsem se kdy křivě podívala). Jak eliminovat tohle?
Jinak doma je domácnost opravdu upravená. Bydlíme u stropu 
a dole jsou jen dceřiny knížky a hračky. Prádlo z pračky jí vyndávat nebaví a myčka je kámen úrazu, protože dcera se vším mlátí o zem. Buď jí baví ten zvuk a částečně i to, že když máma ukazuje jak se talíř pokládá, tak ona s ním prostě zas švihne. Vysvětluju, vysvětluju, už bych jí občas ráda jednu pleskla. Jenže když má k pleskání sklony, tak se bojím, že bych to v ní jen podpořila a pleskala by ještě víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 10:35
Je to takové první období vzdoru, zkouší jestli povolíš hranice, takže nepolevuj a za určenými pravidly si dál stůj. mám dva kluky první tvrdohlavá hysterka, druhý tvrdohlavý cílevědomec. první taky zkoušel a hodně, hodně se snažil vyvztekávat(ignorovala sem) ale dal se zpracovat během pár chvilek na jiný zájem, nebo nevšímáním si(neměl obecenstvo tak přestal a šel dělat jinou lumpačinu) venku chodil zásadně za ruku jinak nechtěl(dodnes tomu tak je 
, když ho nedržím venku za ruku tak je na mě naštvaný a zlobí a dělá naschvály)
druhý je čertovo kvítko, už od malička když sem řekla ne tak se na mě podíval stylem a co uděláš 
ale na druhé ne poslechl, ale je to mrška mazaná a jakmile sem s to neuvědomovala šel dělat tu samou neplechu 
teď už na to ne nereguje jen na mě dělá ksichtíky a směje se dokonce na mě ukazuje ukazováčkem a dělá tytyty a pokračuje v neřádnostech takže už musím být tvrdší, pokud nezabere ani houknout hlasitěji tak beru a odnáším do postele(jak na to že je neposlušný od mala má něco v sobě že jakmile ho položím do postele leží jak přikovaný dokud neřeknu 
)to je pro něj trest, venku za ruku absolutně ani náhodou(takže já jdu se 4letým za ruku a ročák si to před náma mašíruje sám 
) nejde kam chci já ani náhodou vždy opačným směrem(ze začátku platilo že sem ho vzala na ruky a položila na zem naopak než sem chtěla jít on se automaticky otočil čelem vzad a šel …po cca 2 týdnech mu to došlo 
) ale už se aspoň zastaví když řeknu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zzzuuz
3.4.14 10:51
@loja - syn se taky směje, prostě se tvářím nazlobeně a opakuji co má udělat. To jsou taky hranice, prostě to zkouší. Syn měl období kdy vše házel po zemi a šíleně se tím bavil - tak jsem přidřepla k němu dívala jsem se do očí a říkám nene a furt, do kola, furt do kola furt do kola.-)). Jednou to pochopí. Až bude v pubertě bude to asi horší.
Tak zkus najít co by jí bavilo, každé dítě je jiné, syn se teď třeba zabaví u knížek co vydávají zvuky - upozorňovala mně na to i učitelka na kroužku, že když děti mlátí bouchají tak to není vždy jenom o destrukci ale i o tom, že je zajímá ten zvuk co věc vydává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 10:56
Je to uplne normalni obdobi
Ja jsem take dusledna a trvam na svem, tohle obdobi u nas vyvrchololilo okolo 18m a postupne se dcera zklidnila, ted ji je 22m a je uplne zlata, citim, ze prisnejsi vychova se projevila, uz hodne rozumi a zvladame se domluvit skoro na vsem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 10:59
Tak u nás to po dobrém nezabíralo, dělal si ze mně dobrý den… Ještě se na mě smál a tu věc, co jsem mu zakazovala u toho dělal a koukal, co to se mnou udělá… No, zavedli jsme počítání do 5ti, poprvé počítal se mnou, myslel si, že si dělám legraci a pak jsem ho plácla přes zadek. Znovu jsem zopakovala svůj požadavek, to dělal uraženého, dal si ruce v bok a nasupeně na mně koukal. Zase dostal plácanec. Potřetí už jsem napočítala jenom do 2 a udělal o co jsem ho žádala. Teď stačí říci, že začnu počítat do pěti, někdy ještě kouká, jestli fakt začnu, ale když vidí, že to myslím vážně, udělá to. Ale každé dítě je origoš, takže jestli to zabere i u vás, netuším. U nás domlouvání, vysvětlování nepomáhalo. Hlavně DŮSLEDNOST.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 11:05
@LadyTommy Takže tobě dělala to stejné? A jak jsi reagovala? Můžeš napsat nějaký příklad?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 11:15
@loja píše:
Holky, co s tím, že se mi směje? Mě je z toho vždy do breku a zároveň se mi vaří krev v hlavě. Když jsem to jako bezdětná viděla na ulici, tak jsem si říkala, že to musí být šílená výchova doma, a teď mám to stejné (tímto se omlouvám všem, na které jsem se kdy křivě podívala). Jak eliminovat tohle?
Jinak doma je domácnost opravdu upravená. Bydlíme u stropu
to je normální, že se batole směje věcem, kterým „by se smát nemělo“. Nech ji dýchat, ať si taky chvíli dělá co chce, ať se trochu nudí, ať si umí najít něco sama… to je můj názor. Nekontrolovat, nenapomínat, nezakazovat a nebuzerovat non-stop. Jen co je nebezpečné - tam nepustit.
„Jít příkladem“ - to je nejlepší, ona to bude opakovat, ovoce to přinese, ale třeba až za 10 let 
Jsou malí, ani já nejsem dokonalá jako dospělá (i když já už i vím, co se má i nemá.., ale i tak to ne vždy dělám).
Vysvětlování ještě zatím moc nezabere (až bude starší - možná). Méně slov a vysvětlování (v tomto věku a dle mého názoru)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 11:24
Mam kluka stejne starého a musím říct, ze jsem tez vždy koukala divne na matky co dle me " nezvládly " dite venku. Doma mam raubire co umi 5 slov a jinak ma svou řeč a ja jsem úplne flegmaticka. Kdyz vyhazi pradelnik i kdyz vi, ze nesmí a směje se mi do tváře tak si řeknu však co úklidim to. Zakazují jen nebezpečne věci a žaluzie u balkonovych dveří mame tez zničené. Beru to tak, ze je to dite a potrebuje vlastní pole působnosti a ne jen hračky co jsou pro něho určené. Venku zasahují radikálně a Alah nealah násilné do kočárku a hotovo. Nebiju jen parkrat dostal přes ruce kdyz schvalne ublizoval zvířeti. Je chytry a zkouší co povolim a myslim, ze je na svůj vek normalni a na nejake vysvětlování jeste maly. Mazlit se chodi sám a hladit se nechá kdyz je unavený a venku za ruku občas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 12:24
@loja praktikuji třikrát a dost. Dvakrát jí to řeknu normálně, po třetí zvýším hlas, pokud neposlechne, tak přijde trest, plácnutí, odvedení na místo, posazení do židle. V tomhle období je to holt na palici, budeš to říkat pořád dokola a dítě se ti vysměje, ale za čas se to zlomí a pochopí. Mně přišlo fajn, když se naučila otevírat skříně, ze začáítku jsem si říkala, jak je hrozně šikovná, jenomže pak v nich začala rabovat a konec, najednou nechápala, proč to má zakázané. Takže od teď fakt co vím, že mi do budoucna bude vadit, tak zakazuji okamžitě.
U nás byly hrozný problém keramické kuličky v květináči, to byl dennodenní boj a nepomáhalo nic, když dostala na prdel, tak poodešla a sotva jsem se otočila, tak už je zase krámovala pak jsem se přistihla, že celé dny nedělám nic jiného, než že ji napomínám. V tu dobu pomohlo takovým situacím předcházet, nachystat si něco, co ji zabaví, zapojit ji do činností v kuchyni.
Okolo toho roku a půl se začala vztekat, práskat sebou o zem, kňourat místo aby řekla, co chce. V tomhle třeba nekompromisně nereaguju a odmítám cokoli dělat, dokud se nezačne chovat normálně a to na ni platí. Už je zvyklá, že se jde i vyvztekat za dveře.
Možná mám jen štěstí na hodné dítě, ale mám kámošku, která skáče jak si dcera píská, je na ni v jistých ohledech přísná, ale malá si řekne, že chce oloupat jabko, tak běží a oloupe ho, načež řekne, že ho oloupané nechce, tak jí jde pro nové a takhle je to pořád dokola, protože když není po jejím, tak sebou práskne a ječí.
No třeba tohle vzdorovité období dorazí a budeme to mít stejně, to už si netroufám říct, že moje dítě takové nebude 
ale zatím nám to už delší dobu funguje, když máme pevně nastavená pravidla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.14 13:13
Dítě slovo NE chápe až kolem druhého roku. Takže bych odstranila vše nebezpečné nebo nevhodné věci z dosahu a nechala ji zkoumat. Pokud dcera chce krámovat ve skříni, tak ji nechám. Potom spolu jdeme a společně to uklidíme. Vidí důsledek svého chování. Uklízíme spolu, nechám ji plácat se v plastelíně, klidně i v s barvama. Venku bych si vyčlenila čas, kdy můžeme jít jen tam kam chce ona. Budete se motat třeba jen kolem baráku, ale těch věcí, co bude mít možnost objevit…!Nejde to samozřejmě vždy…Proto píšu vyčlenit čas. Žaluzie, která nejde vytáhnout bych buď nechala opravit nebo odstranila - ubude ti zákazování…Kam ti venku utíká? Kam nemůže? U silnice dceru beru do náruče - nechci ohrožovat nás ani ostatní…16 měs. dítě zase tak rychle neběhá a pokud ano, tak toho využij! Hrajte na honěnou, kopejte do míče! Vyběhá se a bude spokojená!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
