Partner a marihuana

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
27.9.21 22:23

Partner a marihuana

Ahoj 🙋
Mám dlouholeté manželství, bylo velmi pohodové, hezké. Říkala jsem si, že si snad více rozumět ani nemůže.
Můj manžel přišel o práci. V obdobě covidu..
Začal tedy trávit spousty času zavřený doma. V depresi. Marihuanu si výjimečně někdy dal.
Bohužel teď neexistuje den, kdy by si nedal aspoň 2×. Nejdřív mi to nevadilo, marihuanu jsem nebrala zase jako extrémní zlo. Byl doma, staral se a byl víc v klidu.
Bohužel teď se s ním nedá vůbec mluvit, problémy nechce řešit (když chci něco řešit, vyhrotí se jakákoliv situace ať je doma, v práci jde se zhulit a řekne mi, že ho nic už netrápí) v našem manželství vyprchala jakkoliv romantika, všechny večery končí marihuanou. Občas začne i den marihuanou
Ptám se kde je můj manžel, kterého jsem znala.
Práci si už našel, vše je v pohodě. Máme dost peněz, má i své koníčky, pořád mi vyznává lásku. Řekla bych, že nám nic nechybí.
Mnohokrát jsem se ho ptala, nedělala jsem scény, spíš jako partner mu nabídla podporu, že vše můžeme vyřešit.
Odmítl, s tím, že radši nepřemýšlí sám nad sebou. Že nebude nad ničím přemýšlet..
Všechny naše rozhovory skončí větou teď nechci přemýšlet.
Partner je najednou úplně někým jiným.
Založila jsem diskuzi, protože bych ráda slyšela váš názor, zažila jste si to nějaká žena? Klidně i v rodině? Myslíte, že marihuana dokáže tolik změnit člověka? Jak by jste se snažili vyřešit situaci? Má to smysl?
Dodám jen, že manžela stále velmi miluji.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
11943
27.9.21 22:30

To bych nesnesla. Dala bych mu nůž na krk, buď tráva a nebo já.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
869
27.9.21 22:36
@Anonymní píše:
Ahoj 🙋
Mám dlouholeté manželství, bylo velmi pohodové, hezké. Říkala jsem si, že si snad více rozumět ani nemůže.
Můj manžel přišel o práci. V obdobě covidu..
Začal tedy trávit spousty času zavřený doma. V depresi. Marihuanu si výjimečně někdy dal.
Bohužel teď neexistuje den, kdy by si nedal aspoň 2×. Nejdřív mi to nevadilo, marihuanu jsem nebrala zase jako extrémní zlo. Byl doma, staral se a byl víc v klidu.
Bohužel teď se s ním nedá vůbec mluvit, problémy nechce řešit (když chci něco řešit, vyhrotí se jakákoliv situace ať je doma, v práci jde se zhulit a řekne mi, že ho nic už netrápí) v našem manželství vyprchala jakkoliv romantika, všechny večery končí marihuanou. Občas začne i den marihuanou
Ptám se kde je můj manžel, kterého jsem znala.
Práci si už našel, vše je v pohodě. Máme dost peněz, má i své koníčky, pořád mi vyznává lásku. Řekla bych, že nám nic nechybí.
Mnohokrát jsem se ho ptala, nedělala jsem scény, spíš jako partner mu nabídla podporu, že vše můžeme vyřešit.
Odmítl, s tím, že radši nepřemýšlí sám nad sebou. Že nebude nad ničím přemýšlet..
Všechny naše rozhovory skončí větou teď nechci přemýšlet.
Partner je najednou úplně někým jiným.
Založila jsem diskuzi, protože bych ráda slyšela váš názor, zažila jste si to nějaká žena? Klidně i v rodině? Myslíte, že marihuana dokáže tolik změnit člověka? Jak by jste se snažili vyřešit situaci? Má to smysl?
Dodám jen, že manžela stále velmi miluji.

Tak právě proto to lidi berou, aby nemuseli nad ničím přemýšlet…

Miluješ tu původní, nebo současnou verzi manžela?
Co přesně ti na jeho současné verzi vadí? Není s ním řeč, nic se nedá vyřešit, smrdí, nemůže řídit, ještě něco?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4719
27.9.21 22:57

Jako dlouholetý uživatel marihuany, ano tráva člověka změní, pokud je k tomu náchylný. Neplatí to plošně u všech. Očividně v sobě něco řeší, respektive něco řešit nechce a tak se zhulí, aby na to nemyslel. Občas to má ale přesně opačný účinek a člověk se začne utápět v depresi. Marihuana může tyto typy psychických poruch rozvíjet, pokud je k nim predispozice. Přestože jsem extrémně tolerantní k této droze, tak je mi jasné, že tvůj manžel to bere za špatný konec a to co dělá mu v důsledku ubližuje. Problém je, jako u každé závislosti, že dokud sám nepřijde s tím, že tohle není ok, je těžké ho přesvědčit o opaku. Můžeš se s jim jen pokoušet mluvit a nebo zahrát na emocionální nótu, ale obávám se, že prvotní impuls bude muset přijít z jeho strany. Tvoje jediná šance je, snažit se ho odlákat nějak (ty ho znáš) od těch večerních dýchánků, aby se začal zaměřovat víc jiným směrem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
27.9.21 23:23

To chování mi připomíná mého manžela.
Na Marihuanu jsem mu nikdy nic neříkala, protože je to přeci jeho věc a všechny mé snahy skončili hádkou. Po čase sám přestal tolik kourit a uznal že už není tak náladový jako dřív.
Mockrát jsem po nocích brečela a přemýšlela co je na mě špatně, že nechce nic řešit. Já bych si přitom o všem tak ráda povídala a řešila vše v klidu. Nedokázal mi normálně odpovědět na otázky, co se týkali jeho nitra a toho co cítí.
Zjistila jsem, že je od malička naučený vsechny své problémy dusit v sobě, nedávat najevo že je v něčem lidsky zranitelný. Jsou to jakoby mozkové mapy co pochytil od svých rodičů aniž by si to uvědomoval. Ještě k tomu měla jeho mamka doma manžela a dva syny. Tudíž nějaké povídání o citech, lásce neproběhlo a když jsem se ptala, ani si nepamatuje kdy ho doma jen tak pohladili, pochválili.. ani rodiče si navzájem neprojevovali lásku. Místo povídání jsou u nich do teď jen hádky, příkazy, zákazy, vyčítání, pomlouvání a shazování před rodinou.
Když jsem manželovi řekla mou domněnku, že je to tím, zamyslel se.. dal si brko.. a po mém monologu o tom že já jsem tu pro něj, chci být s ním ať už mi řekne cokoliv co ho trápí, vždycky budu ochotná pro řešení problémů udělat vše co bude v mých silach, já a naše děti jsme tu pro sebe navzájem a vyjádřit lásku není nic špatného, po takových recickach s kterýma jsem nedala pokoj konečně začal mluvit.. mluvili jsme přes 3 hodiny. Já jsem se nestačila divit co v sobě všechno dusil. Ukončili jsme to tím že jsme oba jiné povahy, já potřebuji mluvit, on to neumí a raději se odmlči, ale pokud chceme mít šťastný život a nebýt jako jeho rodiče, musíme oba udělat trošku kompromis a řešit to hned. Pomohlo nám to, i když změnit člověka ze dne na den nejde. Změnit dospělého chlapa je nemožné, ale láska dokáže i nemožné. Když už vím v čem byl a pořád je problem, už ho netrápim zbytečnýma otázkama na které tusim odpověď. 😂 😂 Škoda že si přebral tohle vnitřní uspořádání po rodičích, myslel si že je to tak v pořádku a nepoučil se od nich jako já od svých trápících se rodičů. 😂

Zkoušej to dál, smysl to má když ho pořád miluješ. Věřím že dřív nebo později to bude lepší. Tráva lidi dokáže změnit, ale jádro a duše bude vždy stejná. Ultimáta nedávej, chlap co se chce sbavit mluvení o problémech si podle mě vždy vybere trávu než ženu, aby nás nastval 😂 😂

  • Citovat
  • Nahlásit
10373
28.9.21 01:56

Kde je člověk, kterého jsi znala? Je z něj feťák. Toto s člověkem dělá droga.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2136
28.9.21 02:33
@Anonymní píše:
Ahoj 🙋
Mám dlouholeté manželství, bylo velmi pohodové, hezké. Říkala jsem si, že si snad více rozumět ani nemůže.
Můj manžel přišel o práci. V obdobě covidu..
Začal tedy trávit spousty času zavřený doma. V depresi. Marihuanu si výjimečně někdy dal.
Bohužel teď neexistuje den, kdy by si nedal aspoň 2×. Nejdřív mi to nevadilo, marihuanu jsem nebrala zase jako extrémní zlo. Byl doma, staral se a byl víc v klidu.
Bohužel teď se s ním nedá vůbec mluvit, problémy nechce řešit (když chci něco řešit, vyhrotí se jakákoliv situace ať je doma, v práci jde se zhulit a řekne mi, že ho nic už netrápí) v našem manželství vyprchala jakkoliv romantika, všechny večery končí marihuanou. Občas začne i den marihuanou
Ptám se kde je můj manžel, kterého jsem znala.
Práci si už našel, vše je v pohodě. Máme dost peněz, má i své koníčky, pořád mi vyznává lásku. Řekla bych, že nám nic nechybí.
Mnohokrát jsem se ho ptala, nedělala jsem scény, spíš jako partner mu nabídla podporu, že vše můžeme vyřešit.
Odmítl, s tím, že radši nepřemýšlí sám nad sebou. Že nebude nad ničím přemýšlet..
Všechny naše rozhovory skončí větou teď nechci přemýšlet.
Partner je najednou úplně někým jiným.
Založila jsem diskuzi, protože bych ráda slyšela váš názor, zažila jste si to nějaká žena? Klidně i v rodině? Myslíte, že marihuana dokáže tolik změnit člověka? Jak by jste se snažili vyřešit situaci? Má to smysl?
Dodám jen, že manžela stále velmi miluji.

Já to naštěstí nezažila v partnerství. Tvůj manžel už je prostě závislý. Zkoušela bych ho rozmluvit, ale přestat s tím musí chtít on sám. Jinak pár lidí kolem mne covid změnil. Byli to tedy lidé, kteří brali zdraví a tím i schopnost pracovat, tj. mít slušné výdělky, za automatické. Teď vědí, že někdy je pracovitost k ničemu, že jistota výdělku nezávisí jen na nich, ale že do toho zasahují i věci na které nemají páku. Ztratili pocit/ iluzi jistoty, že jejich život závisí jen na jejich schopnostech a s tím se teď musí popasovat. Děsí je prý nejistota, pocit, že se (nebo rodinu) nemusí uživit a zvládnout zaplatit i základní věci - jídlo, elektřina apod.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10751
28.9.21 05:39
@Martha03 píše:
Jako dlouholetý uživatel marihuany, ano tráva člověka změní, pokud je k tomu náchylný. Neplatí to plošně u všech. Očividně v sobě něco řeší, respektive něco řešit nechce a tak se zhulí, aby na to nemyslel. Občas to má ale přesně opačný účinek a člověk se začne utápět v depresi. Marihuana může tyto typy psychických poruch rozvíjet, pokud je k nim predispozice. Přestože jsem extrémně tolerantní k této droze, tak je mi jasné, že tvůj manžel to bere za špatný konec a to co dělá mu v důsledku ubližuje. Problém je, jako u každé závislosti, že dokud sám nepřijde s tím, že tohle není ok, je těžké ho přesvědčit o opaku. Můžeš se s jim jen pokoušet mluvit a nebo zahrát na emocionální nótu, ale obávám se, že prvotní impuls bude muset přijít z jeho strany. Tvoje jediná šance je, snažit se ho odlákat nějak (ty ho znáš) od těch večerních dýchánků, aby se začal zaměřovat víc jiným směrem.

S tímto nesouhlasím. Znám spousty častých uživatelů marihuany a všichni se změnili. Někteří jsou úplní mišuge, někteří normálně fungují, ale jsou jiní než byli. Jedině to nemělo vliv na lidi, co si někde dají trávu párkrát do roka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
36792
28.9.21 06:56
@Anonymní píše:
Ahoj 🙋
Mám dlouholeté manželství, bylo velmi pohodové, hezké. Říkala jsem si, že si snad více rozumět ani nemůže.
Můj manžel přišel o práci. V obdobě covidu..
Začal tedy trávit spousty času zavřený doma. V depresi. Marihuanu si výjimečně někdy dal.
Bohužel teď neexistuje den, kdy by si nedal aspoň 2×. Nejdřív mi to nevadilo, marihuanu jsem nebrala zase jako extrémní zlo. Byl doma, staral se a byl víc v klidu.
Bohužel teď se s ním nedá vůbec mluvit, problémy nechce řešit (když chci něco řešit, vyhrotí se jakákoliv situace ať je doma, v práci jde se zhulit a řekne mi, že ho nic už netrápí) v našem manželství vyprchala jakkoliv romantika, všechny večery končí marihuanou. Občas začne i den marihuanou
Ptám se kde je můj manžel, kterého jsem znala.
Práci si už našel, vše je v pohodě. Máme dost peněz, má i své koníčky, pořád mi vyznává lásku. Řekla bych, že nám nic nechybí.
Mnohokrát jsem se ho ptala, nedělala jsem scény, spíš jako partner mu nabídla podporu, že vše můžeme vyřešit.
Odmítl, s tím, že radši nepřemýšlí sám nad sebou. Že nebude nad ničím přemýšlet..
Všechny naše rozhovory skončí větou teď nechci přemýšlet.
Partner je najednou úplně někým jiným.
Založila jsem diskuzi, protože bych ráda slyšela váš názor, zažila jste si to nějaká žena? Klidně i v rodině? Myslíte, že marihuana dokáže tolik změnit člověka? Jak by jste se snažili vyřešit situaci? Má to smysl?
Dodám jen, že manžela stále velmi miluji.

A existuje něco, pro co by se té marihuany vzdal? Jestli ne, propadl závislosti. Pro mě by blikala kontrolka už při občasném kouření. Kouřící partner by byl pro mě stopka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5768
28.9.21 07:40
@Anonymní píše:
Ahoj 🙋
Mám dlouholeté manželství, bylo velmi pohodové, hezké. Říkala jsem si, že si snad více rozumět ani nemůže.
Můj manžel přišel o práci. V obdobě covidu..
Začal tedy trávit spousty času zavřený doma. V depresi. Marihuanu si výjimečně někdy dal.
Bohužel teď neexistuje den, kdy by si nedal aspoň 2×. Nejdřív mi to nevadilo, marihuanu jsem nebrala zase jako extrémní zlo. Byl doma, staral se a byl víc v klidu.
Bohužel teď se s ním nedá vůbec mluvit, problémy nechce řešit (když chci něco řešit, vyhrotí se jakákoliv situace ať je doma, v práci jde se zhulit a řekne mi, že ho nic už netrápí) v našem manželství vyprchala jakkoliv romantika, všechny večery končí marihuanou. Občas začne i den marihuanou
Ptám se kde je můj manžel, kterého jsem znala.
Práci si už našel, vše je v pohodě. Máme dost peněz, má i své koníčky, pořád mi vyznává lásku. Řekla bych, že nám nic nechybí.
Mnohokrát jsem se ho ptala, nedělala jsem scény, spíš jako partner mu nabídla podporu, že vše můžeme vyřešit.
Odmítl, s tím, že radši nepřemýšlí sám nad sebou. Že nebude nad ničím přemýšlet..
Všechny naše rozhovory skončí větou teď nechci přemýšlet.
Partner je najednou úplně někým jiným.
Založila jsem diskuzi, protože bych ráda slyšela váš názor, zažila jste si to nějaká žena? Klidně i v rodině? Myslíte, že marihuana dokáže tolik změnit člověka? Jak by jste se snažili vyřešit situaci? Má to smysl?
Dodám jen, že manžela stále velmi miluji.

Marihuana samozrejme dokaze zmenit cloveka..muze zpusobit psychoataku, zpusobit prestup na jine drogy..leze to do penez..ja bych s nim nebyla..budto adiktologicka ambulance..nebo end.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21009
28.9.21 08:43
@Anonymní píše:
Ahoj 🙋
Mám dlouholeté manželství, bylo velmi pohodové, hezké. Říkala jsem si, že si snad více rozumět ani nemůže.
Můj manžel přišel o práci. V obdobě covidu..
Začal tedy trávit spousty času zavřený doma. V depresi. Marihuanu si výjimečně někdy dal.
Bohužel teď neexistuje den, kdy by si nedal aspoň 2×. Nejdřív mi to nevadilo, marihuanu jsem nebrala zase jako extrémní zlo. Byl doma, staral se a byl víc v klidu.
Bohužel teď se s ním nedá vůbec mluvit, problémy nechce řešit (když chci něco řešit, vyhrotí se jakákoliv situace ať je doma, v práci jde se zhulit a řekne mi, že ho nic už netrápí) v našem manželství vyprchala jakkoliv romantika, všechny večery končí marihuanou. Občas začne i den marihuanou
Ptám se kde je můj manžel, kterého jsem znala.
Práci si už našel, vše je v pohodě. Máme dost peněz, má i své koníčky, pořád mi vyznává lásku. Řekla bych, že nám nic nechybí.
Mnohokrát jsem se ho ptala, nedělala jsem scény, spíš jako partner mu nabídla podporu, že vše můžeme vyřešit.
Odmítl, s tím, že radši nepřemýšlí sám nad sebou. Že nebude nad ničím přemýšlet..
Všechny naše rozhovory skončí větou teď nechci přemýšlet.
Partner je najednou úplně někým jiným.
Založila jsem diskuzi, protože bych ráda slyšela váš názor, zažila jste si to nějaká žena? Klidně i v rodině? Myslíte, že marihuana dokáže tolik změnit člověka? Jak by jste se snažili vyřešit situaci? Má to smysl?
Dodám jen, že manžela stále velmi miluji.

Tady jde o děv roviny:

  • ano, pravidelné užívání OPL člověka postupně změní, jen je to u někoho rychleji a u jiného pomaleji. Navíc je zde i riziko propuknutí psych. nemocí, což se občas stane a fakt, že uživatelé marihuany často pokračují dá k dalším drogám, když jim marihuana přestane stačit. Máte děti? pokud v tom chlap chce pokračovat, tak rychle pryč bude se to horšit…
  • už teď je na hraně trestného činu a hrozí oplétačky s policií -) on po požití marihuany řídí? a až pod vlivem někoho někde zabije? a kde ji bere? sám ji pěstuje nebo kupuje? navíc to leze i do peněz, takže do budoucna je u uživatelů OPL časté páchání i majetkové trestné činnosti :think:


Z manžela máš závisláka a pokud se nebude chtít sám léčit, ty to nezměníš. Jen je na tobě, jestli na té cestě na dno budeš s ním a necháš si zničit i svůj život, nebo ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
23682
28.9.21 09:22

Co je dlouholeté manželství? A kolik je vám let? Máte děti?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1923
28.9.21 10:06
@Anonymní píše:
Ahoj 🙋
Mám dlouholeté manželství, bylo velmi pohodové, hezké. Říkala jsem si, že si snad více rozumět ani nemůže.
Můj manžel přišel o práci. V obdobě covidu..
Začal tedy trávit spousty času zavřený doma. V depresi. Marihuanu si výjimečně někdy dal.
Bohužel teď neexistuje den, kdy by si nedal aspoň 2×. Nejdřív mi to nevadilo, marihuanu jsem nebrala zase jako extrémní zlo. Byl doma, staral se a byl víc v klidu.
Bohužel teď se s ním nedá vůbec mluvit, problémy nechce řešit (když chci něco řešit, vyhrotí se jakákoliv situace ať je doma, v práci jde se zhulit a řekne mi, že ho nic už netrápí) v našem manželství vyprchala jakkoliv romantika, všechny večery končí marihuanou. Občas začne i den marihuanou
Ptám se kde je můj manžel, kterého jsem znala.
Práci si už našel, vše je v pohodě. Máme dost peněz, má i své koníčky, pořád mi vyznává lásku. Řekla bych, že nám nic nechybí.
Mnohokrát jsem se ho ptala, nedělala jsem scény, spíš jako partner mu nabídla podporu, že vše můžeme vyřešit.
Odmítl, s tím, že radši nepřemýšlí sám nad sebou. Že nebude nad ničím přemýšlet..
Všechny naše rozhovory skončí větou teď nechci přemýšlet.
Partner je najednou úplně někým jiným.
Založila jsem diskuzi, protože bych ráda slyšela váš názor, zažila jste si to nějaká žena? Klidně i v rodině? Myslíte, že marihuana dokáže tolik změnit člověka? Jak by jste se snažili vyřešit situaci? Má to smysl?
Dodám jen, že manžela stále velmi miluji.

Už jsem tady kdysi na podobné téma odpovídal, že nějaká tazatelka se ptala, že přítel si dá čouda i pětkrát, šestkrát denně.
Jestli dokáže marihuana tolik změnit člověka? Ano, člověk který to užívá denně, tak po tom zhoupne. Mám dva kamarády a ti to mají v palici totálně vyhulené. Myslím že i ten tvůj je už závislák, protože to jak často říká že nechce nad ničím přemýšlet a řeší to marihuanou, tak tohle je už silné varování.
Za další mě udivilo, že ráno začíná marihuanou a normálně chodí do práce. :D Tak snad neudělá průser a nedají mu líznout. A předpokládám že nejezdí autem. Já bych si kolikrát dal večer čouda na chatě, nebo v lese na srubu s kámošema, ale nedám protože vím že ráno budu řídit. Když mu dají policajti líznout, tak ještě 24 hodin po hulení mu to zjistí. A být bez papírů, to by pro mě bylo totálně v háji.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.9.21 19:12
@Anonymní píše:
Ahoj 🙋
Mám dlouholeté manželství, bylo velmi pohodové, hezké. Říkala jsem si, že si snad více rozumět ani nemůže.
Můj manžel přišel o práci. V obdobě covidu..
Začal tedy trávit spousty času zavřený doma. V depresi. Marihuanu si výjimečně někdy dal.
Bohužel teď neexistuje den, kdy by si nedal aspoň 2×. Nejdřív mi to nevadilo, marihuanu jsem nebrala zase jako extrémní zlo. Byl doma, staral se a byl víc v klidu.
Bohužel teď se s ním nedá vůbec mluvit, problémy nechce řešit (když chci něco řešit, vyhrotí se jakákoliv situace ať je doma, v práci jde se zhulit a řekne mi, že ho nic už netrápí) v našem manželství vyprchala jakkoliv romantika, všechny večery končí marihuanou. Občas začne i den marihuanou
Ptám se kde je můj manžel, kterého jsem znala.
Práci si už našel, vše je v pohodě. Máme dost peněz, má i své koníčky, pořád mi vyznává lásku. Řekla bych, že nám nic nechybí.
Mnohokrát jsem se ho ptala, nedělala jsem scény, spíš jako partner mu nabídla podporu, že vše můžeme vyřešit.
Odmítl, s tím, že radši nepřemýšlí sám nad sebou. Že nebude nad ničím přemýšlet..
Všechny naše rozhovory skončí větou teď nechci přemýšlet.
Partner je najednou úplně někým jiným.
Založila jsem diskuzi, protože bych ráda slyšela váš názor, zažila jste si to nějaká žena? Klidně i v rodině? Myslíte, že marihuana dokáže tolik změnit člověka? Jak by jste se snažili vyřešit situaci? Má to smysl?
Dodám jen, že manžela stále velmi miluji.

Prosím o anonym…
Ahoj, napíši Ti z pohledu manželky jednoho muže, se kterým jsem již přes 20 let. Poslední tři roky jako manželé, předtím partneři (od ZŠ). Můj manžel, uživatel marihuany, začal poporodu našeho prvního syna, chtěného, bohužel, jsem skončila s těžkou poporodní depresí. Začal to provozovat jako únik. Musel fungovat jako otec, matka, pečovatel, musel na OČR, pro mne to bylo peklo, pro osobu která toho je součástí musí být asi také, já mám velmi špatné vzpomínky. Za celých těch 12 let jsem si prošla tím, že jsem ho prosila, hádala se sním, hlidala ho, každá hádka končila trisknutim dveří, odchodem a zhulenim, vyhazovala jsem mu to, myslim, že jsem prošla snad všechny fáze, jedno období s nim opravdu nebyla řeč :,(
Chodila jsem dokonce do poradny pro rodiny závislých v Praze. Snažila jsem se.
Stav dnes: manžel je celých 15 let pracující, má jedno a to stejne místo, v práci má velké uznání, každý měsíc pracuje nad normu svých hodin(královsky placeno), po příchodu domů se zapojuje do chodu na sto porocent, vaří, uklízí, vše na úkor spánku, spí kolem třech hodin, po noční přijde, já jdu do práce, uvaří rizky a salát, jde si v poledne lehnout, ve ctyri odpo vstává a jde na další noční. Nikdy nemarodil, byl nemocný jednou nebo dvakrát, vzal si den volna s pak uz šel, i s ATB, provozuje to mimo aktivity s námi, bez dětí, večer nebo po práci když jsme všichni pryč (školka, škola, já práce) a ví že je sám. O cokoliv ho požádám, je předem splněno, učí se se starším AJ, žil jako dítě v Anglii, chce aby děti měli úplně vše, je ochotnej se kvůli tomu strhnout. Nutno podotknout, je neridic, řídím pouze já. Práce je technická, nemůže nikoho ohrozit.
Jeho pohled na věc. Prý je to jediný, kdy se uvolní, odreaguje, nemusí myslet na vše… při našich hádkách opakovaně používal přirovnání, jiny chlap si denně nebo několikrát týdně otevře pivo, rum, jakýkoliv alkohol, ženská dá flašku vína ale to je v pořádku, alkohol je povolen. A já když si dám brko jsem špatnej, jen proto že to není legální?
Ano, odsouhlasil, že to přehání a je toho moc, uznává závislost ale nemá sílu s tím přestat. Do té poradny šel jen jednou, když tam narazil na fetky, ale ty opravdové, úplně ho to zlomilo ale zatvrdilo že on takovou pomoc nepotřebuje. Když bude chtít, zvladne to sám.
Ano, on musí chtít, ŽÁDNÁ ultimáta ještě závisláka nevyléčila, musí chtit hlavně ON. Jinak nemáš šanci. Zároveň ale když jsme jeli na dovolenou, viz. tento rok… opravdu týden pryc, na hory, vydrží bez toho, prostě byl s námi a nic sebou neměl a nic si nedal.
Za mne a můj postoj. Tolikrát jsem chtěla a vyhrožovala rozchodem, obrecela to. Nesnáším kour, chlast, huleni, tolik se mi tim znelibil, přes takto dlouhé užívání je to člověk co nejde ke dnu, spíše si drží reputaci, teď začal studovat jazyk, takže není vygumovany, dbá na rodinu. Samozřejmě, možná za dvacet let…kdo ví…jsem zdravotník…vim co může mít jaký vliv na člověka a jeho zdraví, ale je pravdou, že jsem viděla i hodně lidí, pravidelných konzumentů alkoholu a také je to nepoloží za rok nebo dva, ale za dvacet let je to cirhóza, jiné nemoci, demence, atd…
Tohle je každého boj, pokud někdo chce si ničit zdraví, jeho volba. Já se rozhodla zůstat.
Manžel je před naším širokým okolím ale i predemnou pracovitý, milý, galantní, je to otec roku a to vážně… myslím, že by ani půlka lidí v okolí nechápala co na něm vidím špatného ( učí se snima, běhá se starším na fotbal, denně na hřištích, doma ne na gauči ale věnuje se jim, čtení pohádek, koupání, k doktorovi). Když jsem chtěla večer být s ním (kino, večeře) neexistovalo že by mělo huleni přednost. Mám požadavky. Nesmí mi to domů. Nechci to čuchat.
Velké negativum je vidět na něm a to je neskutečná únava, pořád by jenom spal. To s tím také souvisí.
A další věc, byla jsem prekvapena, kolik lidí to provozuje… člověk jenom žasl.
Ale určitě se najdou tací, které to pošle ke dnu.
Dle mého je to velmi individuální. Někoho to srazí, někdo to udrží v této rovině celý život.
Mám kamarádku, manžel také zodpovědný, pracuje, živí celou rodinu ale dětem se nevěnuje, chce mít klid, ona je doma, každý večer dá dvě petky piva, dostane se do nálady, pak vytuhne na gauči…primo od ni jsem si nejednou vyslechla, že by klidně šla a manželovi toho jointa ubalila jen kdyby fungoval aspon z půlky jako můj muž. Jejich tatínek s nima nechodí na výlety, nejezdí na dovolený, neveme kluky na hřište.
Moc Ti držím palce ať je Vám dobře :hug:

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat