Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Partner mě potápí před porodem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.6.20 23:43
Ahoj a řekla jsi mu o tom? Nikdy jsem na tyhle hormonální nálady netrpěla, ale teď po druhém porodu jsem často před menstruací víc plačtivá. Když na to přijde, prostě řeknu, že to mám dostat, že potřebuji obejmout, nehádat se a když něco řešíme, že to necháme na jindy, pokud to jde. Má pro to pochopení a naschvály mi rozhodně nedělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.6.20 23:45
@Vernika15 Ahoj, jj snažila jsem se o tom mluvit, vysvětlit, že jsou to hormony, poslala pár článku „jak to zvládat s těhotnou přecitlivělou“, ale on prostě to bere, že jsme rovnoprávní a vůbec tohle nechápe/nechce chápat..
Zakl.
- Citovat
- Upravit
7.6.20 00:04
@Anonymní píše:
@Vernika15 Ahoj, jj snažila jsem se o tom mluvit, vysvětlit, že jsou to hormony, poslala pár článku „jak to zvládat s těhotnou přecitlivělou“, ale on prostě to bere, že jsme rovnoprávní a vůbec tohle nechápe/nechce chápat..Zakl.
Tak to pak moc nevím, co poradit. A nechceš po něm, aby tě chápal až moc, ve smyslu, že ti ustoupí a všechno pochopí, protože jsi těhotná? Možná bych zkusila, když to na tebe přijde, prostě odejít, vybrecet se a v klidu si promyslet, proč vlastně brečíš. Taky záleží, jak často s tebou ty emoce cloumají, jestli je to často, třeba už to ani nebere moc vážně. Každopádně si rozmysli, jestli ho chceš u porodu (pokud tam má být), aby tě tam místo podpory jen neznervoznoval. A připrav se na to, že po porodu to může být ještě horší, k emocím se přidá nevyspání… Bohužel někteří chlapi tohle prostě nedokážou pochopit, když to sami nezažili, což ho tedy neomlouvá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.6.20 00:07
@Vernika15 Ty jo, nemyslím, že bych chtěla příliš, stačilo by aby se choval normálně a trochu chápal, když jsem třeba s mamčou nebo ségrou ani na mě ty nálady moc nepřijdou, protože se se mnou pořád nehádají kvůli maličkostem, nechytají mě za slovo. Spíš mi často přijde, že mě berou lítosti z jeho chování..
No právě, taky se bojím co přijde pak, přesně jak píšeš, nevyspání, atd..
Zakl.
- Citovat
- Upravit
7.6.20 00:32
Hele pro většinu chlapů jsou ženský slzy snad tím nejhorším, co je může potkat. Nevědí si s nimi rady, jsou zahnany do kouta. Jediní muži, které znám, co se necítí být ohrožení slzami bohužel opravdu nejsou na ženy.
Prostě přestan být hysterická. Přestan se tak prožívat. Prohod to. Doma buď v pohodě, plačkou buď před ségrou a mamkou. Uleví se Tobě i Tvému chlapovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.20 02:55
Rovnoprávní? Ono je trochu rozdíl mít volební právo nebo čekat a porodit dítě. Rodit sice fyziologicky nemůže, ale když teda rovnoprávnost tak ať jde na mateřskou on. 😄
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.20 06:21
Já nevím, asi je to blbost, ale mě právě hodně pomohlo, když jsem přestala fňukat/brečet nebo se tím užírat v koutě, ale když jsem naopak jasně řekla co mi vadí, často i peprněším výrazem - prostě ty emoce dala najevo, ale posunula to od ublíženosti k…řekněme asertivitě. Vyčistí se vzduch a pro něj by to mohlo být čitelnější, než slzy. A ty emoce je asi obecně lepší dostat ven.
A před tím bylo všechno v poho nebo jak jsi to dávala?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.6.20 09:50
@Pisni6ka Ahoj, to jsem taky zkoušela.
Vždycky nejdřív říct tohle je mi líto a tohle potřebuju. On má potřebu pořád dokazovat, že má pravdu, vůbec na těhotenství nebere ohled. A to mi asi před měsícem a půl mudr. říkala, že mi hrozí předčasný porod, ať jsem hlavně v klidu a nestresuju se a jemu je to fuk..
Zakl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.6.20 15:52
Jestli nebere ohledy na to, že jsi těhotná a nepomůžou ani články s tím, že je to hormonální, tak to vypadá, že je docela bezohledný 
Smutné.
Asi bych to řešila momentálně tak, že bych se mu co nejvíc vyhýbala a co nejméně s ním komunikovala, dívala se na filmy, četla knížky, chodila na procházky, na těhotenské cvičení a tak.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.6.20 19:40
@Anonymní píše:
Ahoj holky,potřebuju se asi jen vypovídat. Prosím nepište mi otázky jako „takový byl před dítětem“, atd. Možná byl, ale já si toho asi nevšimla v pohodovým stavu, možná jsem v uplynulých 7 letech byla naivní, nevím.
Jde o tohle. Za pár týdnů rodím, mimčo jsme moc chtěli. Bohužel občas mám nějaké těhotenské emoce, jsem smutná, některé věci od něj mě rozpláčí, apod. Rozhodně jen nechodím a nefňukám. Zkrátka v tomhle období potřebuji manželovu obrovskou emoční podporu a když je protivný, dost se mě to dotýká. On moje nálady nedává, když se na něčem nedohodnem, dělá mi pak víc jak den tichou domácnost a já to prostě nedávám a jemu dělá viditelně dobře, když vidí jak se trápím, bohužel v tomhle období mi moc nejde to hodit za hlavu..
Zažily jste něco podobného/máte nějakou radu? Už fakt nevím. Prostě mám ted dost hluboké prožívání těchhle negativních situací.
Děkuju.
Ja ti rozumim 
mam to stejne mam uz po porodu a nic se nezmenilo 
rada si s tebou popovidam ale poresime pres @admina nechci to psat pod nickem. Jestli souhlasis tak ti admin da moji prezdivku a klidne napis zpravu
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.6.20 20:20
@Anonymní píše:
Ja ti rozumim
Ahoj, moc díky za zprávu, to bych moc ráda. Jen nevím, mám psát adminovi?
Díky. 
Zakl.
- Citovat
- Upravit
8.6.20 14:10
Hm, nechápu jak jsem mohla porodit, když jsem byla těhotná bez partnera a na nikom jsem si nemohla vylívat jakési těhotenské emoce a nálady?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.6.20 17:28
@stinga tak ono asi nejaky duvod byl, proc jsi byla bez partnera, ze? 
pokud jsi timto stylem reagovala i na nej tak se ani nedivim 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky,
potřebuju se asi jen vypovídat. Prosím nepište mi otázky jako „takový byl před dítětem“, atd. Možná byl, ale já si toho asi nevšimla v pohodovým stavu, možná jsem v uplynulých 7 letech byla naivní, nevím.
Jde o tohle. Za pár týdnů rodím, mimčo jsme moc chtěli. Bohužel občas mám nějaké těhotenské emoce, jsem smutná, některé věci od něj mě rozpláčí, apod. Rozhodně jen nechodím a nefňukám. Zkrátka v tomhle období potřebuji manželovu obrovskou emoční podporu a když je protivný, dost se mě to dotýká. On moje nálady nedává, když se na něčem nedohodnem, dělá mi pak víc jak den tichou domácnost a já to prostě nedávám a jemu dělá viditelně dobře, když vidí jak se trápím, bohužel v tomhle období mi moc nejde to hodit za hlavu..
Zažily jste něco podobného/máte nějakou radu? Už fakt nevím. Prostě mám ted dost hluboké prožívání těchhle negativních situací.
Děkuju.