Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Partner nezvládá chování našeho syna
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.2.24 13:45
Ahoj, ty jo, to nemáš jednoduchou situaci, zkoušela sis s partnerem promluvit? S puntíčkářema není úplně snadné pořízení. Myslím, že komunikace je ale vždycky základ. Posílám objetí 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.24 13:54
Kdyz odejdeš, partner dostane deti do stridavky a deti budou mit trauma, protoze mu budou vydane na milost a nemilost. Je z tech otců, co si myslel, že deti se narodi jako samoobslužni robůtci bez poruch, emocí a nemoci. Nevim, z jake on je rodiny. Mozna by šlo sednout si i z jeho rodiči a povyprávět si o partnerovo detství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.24 13:58
Já tam zase vidím jako možný problém to, že zakladatelka jede tzv. Nevýchodu, ale takovou tu „domácí“ - bez načtení skutečné problematiky,
kdy dítě je rozmazlený sprateček a dělá si, co chce, a maminka k tomu jen potichu něco říká, na což dítě naprosto nereaguje - pokud je tomu tak, tak chlapa naprosto chápu, hlavně se mi nelíbí to několikrát zmíněné ubližování menšímu dítěti - to by si 4letý už dávno neměl dovolit, v tomto věku už tomu rozumí, takže je to naprosto vědomé, omylem ublížil ehm ehm, co to je za nesmysl
@Anonymní píše:
Prosím o anonym, citlivé téma.
Věc se má tak, máme s partnerem dva chlapečky ve věku téměř 4 a 2 roky. A partner nezvládá chování toho staršího, on je temperamentnější, živější a potřebuje aby se mu člověk hodně věnoval, je to náročnější dítě.
Já se snažím jít cestou respektujícího rodičovství a čím je čtyřletý starší tím více, se s nim snažím všechno řešit domluvou.
Když byl menší, udělala jsem par chyb v jeho výchově a teď se snažím je napravit, bohužel to nejde ze dne na den.
A on má prostě svoji hlavu a i kdyby jsme se na hlavu stavěli, za nohy ho povesili, udělá si to po svém.
Nejvíc partnera vytáčí to, ze neposlechne a dělá podle nej všechno naopak a taky, ze občas ublíží mladšímu bratrovi ( to už je lepší, snažím se na tom hodně pracovat).
Ovšem partner je horka hlava, ihned vyletí a nadává, ja občas taky, ale fakt se snažím se svými emocemi pracovat a nerikat věci v afektu, tak aby mě později mrzely.
Partner navíc úplně přestal pit alkohol minulého roku v listopadu a začal cvičit, protože on sám chce na sobě pracovat a nechce se takhle chovat k detem. Přišlo mi, ze když pil alkohol, choval se mnohem lépe, on je jinak skvělý a milující táta, miluje nás a udělal by pro nás všechno.
Jenomže já se bojím, ze to nevydržím, děti braním zuby nehty, snažím se o něco a myslim si, ze nám to jde a ze je to už lepší, protože jak jsem psala starší je fakt živel, občas nezvladam pada mi to tu všechno na hlavu, ale byly dny kdy bylo hůře, teď mužu s klidem říct, ze je to 100 a 1 než to bylo před rokem. A raději budu mít spokojene děti, než naklizenou domácnost. Partner je taky trochu puntickar a dlouho mu trvalo, než pochopil ze s dětmi nelze mít uklizeno na 100%, pokud ano chci návod, já bych je musela přivázat k topení 😅
Miluju ho a nechci od nej odejít, ale bohužel poslední dobou se hádáme kvůli staršímu mnohem častěji a mě je pak vyčítáno, ze jsem špatná matka a špatně vychovávám. Mým problémem je, ze jsem málo důsledná, ovšem teď se snažím být více, partner mi přijde, ze je důsledný ještě méně, než já občas zakáže, občas povolí, kluk pak nevi, co si má vybrat a proste neposlechne. Dříve byl ten problém mladší syn, nemohla jsem se tomu staršímu tolik věnovat a tatínek s nim minule léto trávil spousty času a byl hodnejsi, no Jo jenomže on posouvá hranice a zkouší. Jinak je to zlatý chlapeček, jasně,,zlobi” jako každé jiné dítě, ale je to fakt miláček, pomáhá mi doma, na brášku dává pozor, i když mu omylem ublíží a já vidím, ze čím více se blíží ten 4 rok, tím lépe se s nim pracuje, komunikuje. Dalším problémem co přítele vytočí do nepříčetnosti je to, ze se nechce oblékat sám a nebo mu to déle trvá, partner ztratí trpělivost po 5minutách…
Napsala jsem toho hodně, snad to půjde rozluštit a přečíst, omlouvám se za takový sloh ale muselo to ven… jsem z toho zoufala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.24 14:07
@Vada
Ani ne praveze má pochopení a má takovéhle zkraty, ale vždycky se omluví dojde mu to. Ovšem nejde to pořad se omlouvat a tutlat. Ono to trauma z toho dětství určitě nějaké bude, co vím, jeho máma je prý také velký puntičkář. Nestýká se s ni, rodiče se rozvedli, sice už v jeho dospělosti. Máma však udělala něco, co nepřekousnul a už 6let se s ni nevidel. Kluky samozřejmě viděla, ale většinou ji stačí fotky, je to virtuální babička, jak říká svagrova…
A co vím, zlomila o partnera několik vařeček, ale on o tom nerad mluví.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.2.24 14:07
Třeba ta výchovná metoda není výchovná pro Tohle konkrétní dítě. Tomu bych asi přiklonila. Nejspíš to bude jedno z těch dětí co potřebuje pevnější ruku a důraz. 
ubližování je špatně!
- Citovat
- Upravit
11.2.24 14:17
Ty máš pocit, že jen tvůj styl výchovy je ten správný. Ale partner může mít klidně taky ve spoustě věcech pravdu. Je jejich otec jako ty matka, tak se přestaň chovat, že víš a umíš všechno líp. Tohle zastávání a bránění ve výchově se ti jednou vrátí. On chlapeček moc dobře ví, co si u koho může dovolit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.24 14:18
@stinga
No ono to tak možná vyznělo, ale opravdu nepraktikuji nevychovu a hranice se snažím nastavovat, důsledností. On bude mít sice 4 roky, bohužel mu centrální nervová soustava dozrává pomaleji, než ostatním detem. Takže je v některých věcech pomalejší a opozdenejsi. Samozřejmě se mi také nelíbí, ze se mezi sebou koušou a handrkuji a snažím se tomu předcházet, bohužel i ten mladší už dorazí na toho staršího
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.2.24 14:25
@terien
To ne, na výchově se shodneme. Partner se snaží obdobně jako já, má pro všechno pochopení akorát má občas tyhle zkraty a je jich čím dal tím více, co úplně přestal s alkoholem. A mě to vadí hodně. Samozřejmě je super, ze začal cvičit a nepije, ale potřebuju aby se takhle nechoval k detem, protože vylitne fakt moc a vím, ze ho to potom mrzi.
- Citovat
- Upravit
11.2.24 14:31
Dva mali kluci, kteří maji sami se sebou co dělat. Nejsou to vojaci. Je mi jich líto. Jejich otec nevi o nich nic. Nechtel by se nejak vzdělat? Dopadne jak jeho rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.24 14:58
Ja nevim, z toho, co popisujes, bych to nebrala nijak dramaticky. Co vidim, tak spousta rodicu nejak vybouchne, kdyz deti neposlouchaji. My mame kluky 5 a necele 2 a taky proste obcas neposlouchaji, delaji naschvaly, pomalu se oblikaji, vztekaji se…
Jestli partner jen vybouchne (predpokladam, ze je nemlati) a zakrici, neni to ideal, ale zas bych to neprehanela. Detem to urcite prijemne neni, ale i to k zivotu patri. Musi se naucit, ze kazdy se obcas rozlobi. Casem se to srovna, bych rekla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.24 15:16
Jo, to je prima období. Mam taky dva kluky necelé dva roky od sebe. Za mne být duslednejsi a přísnější. Já nejsem fanda nějaké volnější tolerantnější výchovy. Možná u klidných a přirozeně povolnych dětí, ale u dvou kluků, z nichž jeden je drak a navíc pomalejší - to je cesta do průšvihu. Sama vidis, ze ten mladší uz jeho chování přebírá. Takže hranice bych dala přísnější, partnera požádala, ať kdyžtak jde pěnit do jiného pokoje (každému občas rupnou nervy a jestli je u vás denně vyrval, tak se to dlouhodobě snasi špatně). Chodi ten starší do školky? Jak funguje tam?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.24 15:28
@Tichošlápek
Dekuju snažím se být duslednejsi a přísnější, u toho mladšího, už to delam teď.
Do školky chodil minuly rok, ale jen týden nebyl na ni připraveny, budeme zkoušet tento rok znovu.
- Citovat
- Upravit
11.2.24 15:33
@Anonymní píše:
@Tichošlápek
Dekuju snažím se být duslednejsi a přísnější, u toho mladšího, už to delam teď.
Do školky chodil minuly rok, ale jen týden nebyl na ni připraveny, budeme zkoušet tento rok znovu.
To by mohlo pomoci si myslím. I kdyby jen na dopoledne, tak bude mít změnu, ty si orazis a hned bude trochu lepe. U nás je občas bengal ještě teď a to uz je jim 7 a 9. Dva kluci po sobě jsou proste živel, vydrž. A byla bych skutečně duslednejsi, ať vědí, ze hranice jsou od toho, aby se dodržovaly.
Ještě - jestli nechodíte, tak bych zavedla nějaké pohybové kroužky - u nás třeba taekwondo a plavání - taky to dělá divy. Ideálně, když je trenér chlap, děti z nich mají větší respekt
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.24 15:34
Partner taky „nezvládá“. Je většinu týdne i dne v práci. Čas s námi tráví málo a po chvilce ho to zrovna moc nebaví (herny, hřiště, procházky). Vztekani vůbec nedává ale vůbec. V podstatě se skoro neznají, když jsme většinou sami a on v práci. Naučila jsem se to jejich záležitostí nemíchat. Rozepři mají oni dva, oni se musí naučit spolu komunikovat. Ty hranice máme každý někde jinde. Takže pokud táta zakáže tak zakáže a chledam jinou činnost. Pokud řekne ne tak řekne ne a zase hledám jinou činnost tak abych to jeho NE nechodila až příliš.
Pokud to není vysloveně nutný tak je nechám aby si to vyřešili sami. Ostatně oni si budují vztah.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Prosím o anonym, citlivé téma.
Věc se má tak, máme s partnerem dva chlapečky ve věku téměř 4 a 2 roky. A partner nezvládá chování toho staršího, on je temperamentnější, živější a potřebuje aby se mu člověk hodně věnoval, je to náročnější dítě.
Já se snažím jít cestou respektujícího rodičovství a čím je čtyřletý starší tím více, se s nim snažím všechno řešit domluvou.
Když byl menší, udělala jsem par chyb v jeho výchově a teď se snažím je napravit, bohužel to nejde ze dne na den.
A on má prostě svoji hlavu a i kdyby jsme se na hlavu stavěli, za nohy ho povesili, udělá si to po svém.
Nejvíc partnera vytáčí to, ze neposlechne a dělá podle nej všechno naopak a taky, ze občas ublíží mladšímu bratrovi ( to už je lepší, snažím se na tom hodně pracovat).
Ovšem partner je horka hlava, ihned vyletí a nadává, ja občas taky, ale fakt se snažím se svými emocemi pracovat a nerikat věci v afektu, tak aby mě později mrzely.
Partner navíc úplně přestal pit alkohol minulého roku v listopadu a začal cvičit, protože on sám chce na sobě pracovat a nechce se takhle chovat k detem. Přišlo mi, ze když pil alkohol, choval se mnohem lépe, on je jinak skvělý a milující táta, miluje nás a udělal by pro nás všechno.
Jenomže já se bojím, ze to nevydržím, děti braním zuby nehty, snažím se o něco a myslim si, ze nám to jde a ze je to už lepší, protože jak jsem psala starší je fakt živel, občas nezvladam pada mi to tu všechno na hlavu, ale byly dny kdy bylo hůře, teď mužu s klidem říct, ze je to 100 a 1 než to bylo před rokem. A raději budu mít spokojene děti, než naklizenou domácnost. Partner je taky trochu puntickar a dlouho mu trvalo, než pochopil ze s dětmi nelze mít uklizeno na 100%, pokud ano chci návod, já bych je musela přivázat k topení 😅
Miluju ho a nechci od nej odejít, ale bohužel poslední dobou se hádáme kvůli staršímu mnohem častěji a mě je pak vyčítáno, ze jsem špatná matka a špatně vychovávám. Mým problémem je, ze jsem málo důsledná, ovšem teď se snažím být více, partner mi přijde, ze je důsledný ještě méně, než já občas zakáže, občas povolí, kluk pak nevi, co si má vybrat a proste neposlechne. Dříve byl ten problém mladší syn, nemohla jsem se tomu staršímu tolik věnovat a tatínek s nim minule léto trávil spousty času a byl hodnejsi, no Jo jenomže on posouvá hranice a zkouší. Jinak je to zlatý chlapeček, jasně,,zlobi” jako každé jiné dítě, ale je to fakt miláček, pomáhá mi doma, na brášku dává pozor, i když mu omylem ublíží a já vidím, ze čím více se blíží ten 4 rok, tím lépe se s nim pracuje, komunikuje. Dalším problémem co přítele vytočí do nepříčetnosti je to, ze se nechce oblékat sám a nebo mu to déle trvá, partner ztratí trpělivost po 5minutách…
Napsala jsem toho hodně, snad to půjde rozluštit a přečíst, omlouvám se za takový sloh ale muselo to ven… jsem z toho zoufala.