Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, jdu si pro radu. S přítelem jsme spolu 3 roky, já 31, on 28.
Toužím po prvním dítku už mnoho let, přítel je obiznámen, jenže on se ješte necítí. Máme hezký vztah, občasné turbulence jsou zbůsobeny právě tím, že to na mně dolehne a vyeskaluji situaci až do hádky, nakolik mám svoji pravdu a jsem z této situace a odkládání zoufalá, tak to občas rupne. Chci se zeptat žen, co byli v podobné situaci, co mi radíte? Jak partnera přesvědčit, ať se nebojí mít dítě? On má jenom mámu, otce nezná, nemá vzor kterým by se mohl inspirovat a já nebudu věčne schopná počít, ale on jako kdy by to neviděl, nechtěl vidět… Mám odejít, mám čekat, nevím… Dík za názory.
A jak by bylo tobě, kdyby to bylo naopak a někdo té nutil do toho, aby jsi měla děcko proti své vůli?
Ne každý chce dítě mít a vidí v něm smysl života. Navíc když vezmeme dnešní situaci, tak úplně není vhodná doba si,,dělat děti”, protože se taky může stát, že je nebudete mít čím nakrmit.
Kolegyně na tom byla podobně, měla mladšího partnera, on se na dítě ještě necítil, ona už chtěla.. potom nějak neplánovaně otěhotněla, detaily nevím.. on byl bezradný, ona mu rovnou řekla, že dítě si nechá, ať se on rozmysli jakkoliv.. on jí řekl, že si teda dítě nechají, ale ať nepočíta se svatbou, že na to on není.. tak měli dítě, pak jí požádal o ruku, dnes jsou manželé, mají 3 děti, na jeho popud, kolegyni by stačilo jedno, ale chlapci se to zalíbilo, chtěl by ještě i další děti, ale to už asi nehrozí..
Pak ale znám i případy, kdy byl muž v dlouhodobém vztahu, na děti se necítil, pak přišel rozchod a v dalším vztahu šel do dítěte hned, protože s dřívější partnerskou si to dítě neuměl představit… Těžko říct, který typ máš doma.. ![]()
Jinak málokdo se na dítě fakt cítí a věří si, znám hodně případů, kdy dítě moc chtěli, snažili se o něj, a když to vyšlo, tak je zachvátila panika, zda to zvládnou, jestli to neuspechali apod… Pak to samozřejmě všichni zvládli, ale je to velký krok, hrozně velká změna, tak je normální, že má z toho obavy, ale aspoň o tom přemýšlí..zkusila bych na to jít přes osud..
@Leala44 Ty máš už věk tak akorát, později to již může být problém z různých důvodů. Nedivím se ti, že toužíš po dítěti, problém je v partnerovi, který to bere ze svého mužského úhlu pohledu, dítě lze přeci zplodit i v 70i.
Osobně bych mu zkusila své důvody vysvětlit a pak buď a nebo. Ale čekat bůhví ještě kolik let, než se bude cítit připraven (a co když připraven nebude nikdy?), zahodit svojí šanci stát se matkou, protože biologické hodiny jsou nekompromisní, za to by mi žádný chlap nestál.
No, mně se to nestalo, ale znám dva případy ze svého okolí. První, mladý pár, vzali si spolu hypotéku a plánovali dítě tak za dva roky. Ale on to pořád odkládal, ona se trápila a nakonec šli po čtyř letech od sebe, teď to vypadá, že on to dítě nechce vůbec, jen nenašel odvahu jí to říci. Druhý případ, moje kamarádka. Nikdy děti nechtěla, nemá k nim žádný vztah, žádné mateřské pudy. Začala chodit s bezvadným klukem a začali mluvit o svatbě. On o jejím odporu k mateřství věděl, ale myslel, že si to rozmyslí. Ona nakonec svolila k jednomu dítěti a vzali se. Zůstali spolu třičtvrtě roku, ona se i přes svůj slib nedokázala přenést přes to, že by měla mít dítě, tak ho opustila. On ji miloval tolik, že byl přesto ochotný s ní zůstat, ale ona mu nechtěla ničit život. Teď žije s mužem, který také netouží po dětech a je spokojená. Co je s jejím bývalým, nevím. Takže je možné, že tvůj přítel třeba to dítě ani nechce, jen se bojí ti to říci. Být tebou, uhodila bych na něj a chtěla přímou odpověď. Pokud přizná, že nechce, tak váš vztah vážně nemá budoucnost. Ale je mu 28, možná se opravdu na to dítě ještě necítí.
Když ještě není připravený a Ty už chceš miminko, najdi si jiného - připraveného. Čekáním nic nevyřešíš.
Hodně štěstí🙋♀️
@Leala44 já to měla stejně, jen s rozdílem, ze my jsme spolu 5 let. U nas pomohlo, když jsem to jeden čas úplně prestala zmiňovat, o hadkach ani nemluvě a koukni, teď tu o půl 6 rano uspavam šestiměsíční:)
Manžel je taky nechtěl. Pak souhlasil že se přestaneme chránit. Mám zdravotní problemy a doufal, že to nepůjde. A kupodivu šlo to hned. Byl z toho špatný, jeho plán nevyšel. Několikrát jsme se skoro rozvedli. Kolikrát mi řekl, že kdyby si mohl znovu vybrat, žádné dítě by neměl. O pomoci s minimem nemohla být řeč, nějaké city k dítěti asi má, ale nijak je neprojevuje. A to jí bude už 12 let. Jsme já a moje holčička a on. Dělá si co chce, paří, chodí domu ve 3, 6 ráno. Víkendy s kamarády. Já mám dítě, tak si žiju jak bych chtěla, on ho nechtěl, tak ho mám nechat žít ten jeho styl. Nemá potřebu se o své dítě jakkoliv starat, nebo s ním trávit cas. Je přes 40. Takhle to dopadne, když jeden z partnerů dítě nechce. A jak tvrdí manžel - obětuje se pro druhého.
Někdy je to nepřekonatelný, mám jeden případ v okolí. Dva spolužáci, dodělávali školu. Ona byla holka docela bez sebevědomí, která měla problémy se vztahama a do toho kluka se až fanaticky zamilovala. Když odpromovali, tak šli slavit. Tam ho napřed opila, pak odtáhla do postele, a protože byl jak pytel, tak ho prostě naférovku ojela, protože si naivně myslela, že se ráno probudí vedle sebe, ona mu řekne jak to bylo krásný, začne hrát romantická hudba, dlouhá líbačka, nájezd kamery a láska jak z románu. No, ráno se probudili, jemu došlo, jak to bylo a vyrazil s ní dveře, protože za střízliva by takovou blbost nikdy neudělal. Měl těsně po škole, takže si chtěl užívat a v žádným případě nechtěl mít děti. Nicméně bez následků to nezůstalo, protože slečna zjistila, že je v jiným stavu. No a protože její sexuální život byl bohatý asi jako somálský důchodce koncem měsíce, tak bylo jasný s kým to má. Což byla pochopitelně voda na její mlejn. Na nátlak okolí si ji musel vzít (prostě tak dupala nožičkou na všecky strany a tak to roznášela, až teda povolil), protože znásilnění chlapa se těžko dokazuje a ona potrat odmítala. Od rodičů měl on už předtím slíbený byt a místo toho, aby si žil tak jak chce, tak měl před sebou otcovský povinnosti. A protože to na něj bylo vlastně upletený, tak se šparjcnul. Dneska je tomu jejich synovi patnáct, jim je kolem čtyřiceti. V tom bytě žijou furt. On žil do třiatřiceti jako svobodnej chlap, pařby, kámoši, ženský. Domů se chodil jenom vyspat a ženu s dítětem v podstatě ignoroval, bral ji jako podrazačku. Peníze jim teda dával, ale jinak navíc nic. Syna nikdy nepochoval ani nepohladil, nemá k němu žádný vztah, s manželkou už léta nemluví. Ta se před svým okolím prezentuje jako ublížená fňukna. Nikdy nepracovala, protože tvrdí, že on si musí vyžrat co si navařil. Když mu bylo asi 34, tak si našel ženskou, která už měla dítě z předchozího vztahu a teď s ní má další dvě. Tu paní má rád, vybral jsi ji a asi by spolu byli, kdyby ten život šel, tak jak to původně naplánoval. Jeho žena se rozvádět nechce, protože by neměla kam jít a nedokázala by se uživit, takže s tou paní žijí jenom tak na hromádce. A všechno to mohlo být jinak, kdyby nebylo jedné umíněné kozy, která svým chováním zničila život sobě a svýmu dítěti. Takže takhle až někdy může dojít touha po dětech a po vztahu.
@fera21 Ta ženská je sice umíněná koza, ale on není o nic lepší, rozvod by měl do pěti minut, kdyby chtěl, nebo si snad myslíš, že muže, který má dvě děti s jinou, někdo nerozvede?
Ono taky není určitě vše tak, jak on prezentuje. Navíc v našich podmínkách by ani nedostala nějaké výživné na sebe a určitě ne na dlouho, protože by musela dokazovat, že zůstala doma s jeho souhlasem.
A to, že týrá vlastní dítě, z něj žádného grdinu nedělá. Ono snad za něco může.
ty to vidíš nějak, protože on je tvůj kamarád, ale takhle je to ve skutečnosti. První podraz udělala ona, ale on je taky špatný člověk.
@Sany80s píše:
@fera21 Ta ženská je sice umíněná koza, ale on není o nic lepší, rozvod by měl do pěti minut, kdyby chtěl, nebo si snad myslíš, že muže, který má dvě děti s jinou, někdo nerozvede?
Ono taky není určitě vše tak, jak on prezentuje. Navíc v našich podmínkách by ani nedostala nějaké výživné na sebe a určitě ne na dlouho, protože by musela dokazovat, že zůstala doma s jeho souhlasem.
A to, že týrá vlastní dítě, z něj žádného grdinu nedělá. Ono snad za něco může.
ty to vidíš nějak, protože on je tvůj kamarád, ale takhle je to ve skutečnosti. První podraz udělala ona, ale on je taky špatný člověk.
Pozor, není to můj kamarád, je dokonce mimo mou věkovou skupinu, takže já nemám ani důvod mu nějak stranit. Jasně, že by byl do pěti minut rozvedený, jenže stejně jako na to dítě, tak i na ten rozvod musí být dva a jeho paní se rozvést prostě odmítá a prohlásila, že udělá všechno pro to, aby zůstali dál jako rodina. To, že tak nikdy nežili je věc druhá. Jí stačí papír od toho, že je vdaná a to je pro ni alfa a omega života (ano, je trochu jednodušší, byť má VŠ). A to dítě je bezpochyby chudák, protože to má z obou stran. Pro matku je to prostředek nějakýho jejího vzorce ideálního života (manžel + děti), který by si asi jinak obstarávala velice těžko a pro otce přívažek. Naštěstí má tedy zázemí v prarodičích, sourozencích obou rodičů a jejich rodinách a v rodině nejlepšího kamaráda, takže je to neobyčejně hodnej a slušnej kluk (což je až s podivem vzhledem k okolnostem), ale musí tím být poznamenaný.
@Leala44 jak se partner k dítěti stavil na začátku vztahu? Určitě jste spolu mluvili o tom, zda děti chcete a přibližně kdy.
Pokud jste o tom nikdy nemluvili a nebo ti rikal rovnou, ze dite nechce (nevi, zda chce), tak bych na tvém místě odešla a začala hledat partnera se kterým se na tomto shodnu. Je ti 31, než někoho najdeš, poznate se a než otěhotnis, tak to může trvat hodně let. Ale pokud si myslíš, že pritel názor nezmění, jen ztrácíš čas, budete se kvůli tomu hádat celý život, protože pro tebe to bude vždycky citlivé.
Po třicítce ti klesá plodnost každý cyklus, on bude mít dítě třeba i v 60-ti…když bude chtít.
Kolegyni takhle tahal za nos chlap asi 9 let, pak se rozešli, ona tehdy 35…ve 37 měla nakonec dítě s někým jiným…ale z darovaného vajíčka a spousty stresů k tomu.
Další dítě mít nebude.
Podle mě chlapi, kteří po partnerce po 30 chtějí, aby dlouhodobě odkládala mateřství „až bude pravý čas“ jsou nevyspělí sobci, co si chtějí jen užívat - ale odpovědnost a nepohodlí nesnesou… Zvlášť pokud spolu třeba 2-3 roky chodí, tak říkat počkáme, ještě nechci - mi přijde sobecké.
Našla bych si jiného, co děti chce.
Samozřejmě než se poznáte atd. bude to trvat, než se sestěhujete, Zadaru se…může ti klidně být kolem 33-34.
Problém je, že tohle není téma na první rande. Člověk se vyvíjí a názory i mění…ale třeba po půl roce/roce už to téma je, nakolik je vztah vážný a jakou mají lidi představu o budoucnosti.
Jsem nakonec ráda, že jsem otěhotněla v 19.
Protože je to asi nějaká móda mít partnerku jen na sex a pohodu…a rodinu nechtít, jen si užívat.
Asi chyba ve výchově…
@fera21 píše:
Pozor, není to můj kamarád, je dokonce mimo mou věkovou skupinu, takže já nemám ani důvod mu nějak stranit. Jasně, že by byl do pěti minut rozvedený, jenže stejně jako na to dítě, tak i na ten rozvod musí být dva a jeho paní se rozvést prostě odmítá a prohlásila, že udělá všechno pro to, aby zůstali dál jako rodina. To, že tak nikdy nežili je věc druhá. Jí stačí papír od toho, že je vdaná a to je pro ni alfa a omega života (ano, je trochu jednodušší, byť má VŠ). A to dítě je bezpochyby chudák, protože to má z obou stran. Pro matku je to prostředek nějakýho jejího vzorce ideálního života (manžel + děti), který by si asi jinak obstarávala velice těžko a pro otce přívažek. Naštěstí má tedy zázemí v prarodičích, sourozencích obou rodičů a jejich rodinách a v rodině nejlepšího kamaráda, takže je to neobyčejně hodnej a slušnej kluk (což je až s podivem vzhledem k okolnostem), ale musí tím být poznamenaný.
Ale rozvod je jednostranná věc, chápeš, že ti ten člověk kecá. V okamžiku, kdy přijde k soudu s tím, že má další dvě děti a sní žít nechce, tak jsou do pěti minut rozvedení a ona s tím nic neudělá.
Prostě ze sebe umí udělat chudáčka a přitom jedinej chudák je tady to dítě.