Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, nějak takhle jsem to měla já, po porodu se to přiostřilo a začalo i zakazování. Asi si myslí že jsem jenom hadr na podlahu. Malé je ted rok a já stále v tomhle vztahu přežívám. Momentálně sbírám síly, abych udělala to, co se bojím udšlat. sebrat se a odejít. Zatím bych šla k našim, než bych se postavila na vlastní nohy. Lituju, že jsem to neudělala už tenkrát jak jsem prohlédla.
Anonymní píše:
Ahoj, nějak takhle jsem to měla já, po porodu se to přiostřilo a začalo i zakazování. Asi si myslí že jsem jenom hadr na podlahu. Malé je ted rok a já stále v tomhle vztahu přežívám. Momentálně sbírám síly, abych udělala to, co se bojím udšlat. sebrat se a odejít. Zatím bych šla k našim, než bych se postavila na vlastní nohy. Lituju, že jsem to neudělala už tenkrát jak jsem prohlédla.
Obdivuji že máš možnost odejít, já kdybych měla odejít tak bych se našého ještě nenarozeného miminka musela vzdát a to nedokážu.
Anonymní píše:Anonymní píše:Obdivuji že máš možnost odejít, já kdybych měla odejít tak bych se našého ještě nenarozeného miminka musela vzdát a to nedokážu.
Ahoj, nějak takhle jsem to měla já, po porodu se to přiostřilo a začalo i zakazování. Asi si myslí že jsem jenom hadr na podlahu. Malé je ted rok a já stále v tomhle vztahu přežívám. Momentálně sbírám síly, abych udělala to, co se bojím udšlat. sebrat se a odejít. Zatím bych šla k našim, než bych se postavila na vlastní nohy. Lituju, že jsem to neudělala už tenkrát jak jsem prohlédla.
nemusela. vždycky máš nějakou možnost. to by ti rodiče nepomohli?
Anonymní píše:Anonymní píše:nemusela. vždycky máš nějakou možnost. to by ti rodiče nepomohli?Anonymní píše:Obdivuji že máš možnost odejít, já kdybych měla odejít tak bych se našého ještě nenarozeného miminka musela vzdát a to nedokážu.
Ahoj, nějak takhle jsem to měla já, po porodu se to přiostřilo a začalo i zakazování. Asi si myslí že jsem jenom hadr na podlahu. Malé je ted rok a já stále v tomhle vztahu přežívám. Momentálně sbírám síly, abych udělala to, co se bojím udšlat. sebrat se a odejít. Zatím bych šla k našim, než bych se postavila na vlastní nohy. Lituju, že jsem to neudělala už tenkrát jak jsem prohlédla.
Pomohli by jak by jen mohly ale samy nejsou zrovna na tom finančně nejlíp. A navíc přítel by mě nenechal byt s prckem, on by o něj bojoval jak jen by mohl. To už mi řekl několikrát že se ho nikdy nevzdá.
Anonymní píše:Anonymní píše:Pomohli by jak by jen mohly ale samy nejsou zrovna na tom finančně nejlíp. A navíc přítel by mě nenechal byt s prckem, on by o něj bojoval jak jen by mohl. To už mi řekl několikrát že se ho nikdy nevzdá.Anonymní píše:nemusela. vždycky máš nějakou možnost. to by ti rodiče nepomohli?Anonymní píše:Obdivuji že máš možnost odejít, já kdybych měla odejít tak bych se našého ještě nenarozeného miminka musela vzdát a to nedokážu.
Ahoj, nějak takhle jsem to měla já, po porodu se to přiostřilo a začalo i zakazování. Asi si myslí že jsem jenom hadr na podlahu. Malé je ted rok a já stále v tomhle vztahu přežívám. Momentálně sbírám síly, abych udělala to, co se bojím udšlat. sebrat se a odejít. Zatím bych šla k našim, než bych se postavila na vlastní nohy. Lituju, že jsem to neudělala už tenkrát jak jsem prohlédla.
no, vidím, že to máš úplně stejný… ale já jsem prakticky rouhodnutá… musím jít nebo mně zničí
Já byla na nervy v těhu vlastně až ve finále, kdy jsem ofociálně nastoupila na mateřskou. Předtím jsem byla v práci a tak nějak jsem se zaměstnala něčím jiným než … dítětem a domácností. Druhé dítě už byl horor, kdy jsem si opravdu připadala už jen jak chůva, uklizečka a kuchařka, která současně ještě vyživuje parazita. Hnusně řečeno, cloumaly se mnou těhotenské homrony, které celou situaci notně zhoršovaly. Faktem ale je, sečteno podtrženo, od té doby, co jsem na mateřské, si nepřipadám jako hrdá a spokojená matka, nýbrž jako ta, jejíž úkolem je neustále se o někoho a něco starat.
Chci říct, tvůj stav hodně zhoršují těhoetsnké homrony, jsi přecitlivělá, chlap je z toho rozhozený, co blbneš a taky nemá už asi trpělivost tě coby těhotnou obskakovat tak, jak je to v roamntických komediích - mimochodem, kdo se na ně kouká? No chlapi nééé, proto se mi to zdá být jako scifi, chlapi koukají na filmy, kde se střílí, jezdí autama a ženský mají tělesné rozměry neslučitelné se životem a rozhodně po J. Bondovi nechtějí, aby je coby těhotné chápal a litval a obskakoval. Prostě konflikt potřeb. Prostě teď to monžá vidíš pod clonou těch hormonů hůř než jaká situace je. Každopádně nejvyšší čas, aby sis stanovila své normy, své meze - aby ses nemusela coby máma vzdát ve prospěch své rodiny definitivně všeho!
to jsou od něj jen kecy a vyhrožování, neni důvod proč by ti ho měl vzít a peníze budeš po porodu mít od státu tak to njak dáš, nenechávej s sebou cloumat jak s kusem hadru
Ahojky Potřebovala bych poradit mám 18 měsíční dceru po porodu jsem zustala s malou sama (našel si jinou).Za čas jsem si našla nového partnera zrovna rozjíždí autoškolu a ma kolem toho hodně běhání zatím spolu nežijeme ale jsme často u něj a hledáme společné bydlení. Jak už jsme se zmínila je často pryč a já tu jsem s malou sama v novém městě kde nikoho neznám…Nejvíc mě štve že když je víkend a můžeme stravit cas spolu všichni tři tak si třeba naplánuje že pojede na běžky nebo jinou aktivitu a to mě dost štve
prostě nevydrží sedět s náma doma na zadku…Chtěla bych vědět co si o tom myslíte ![]()
@Lucinka247 pokud si najdes aktivniho chlapa, nechtej po nem aby s tebou sedel doma a drzel u tv za ruku. To si budes muset najit holt jineho nebo behat na ty bezky s nim.
@Lucinka247 Tak jak píše @pikola - je aktivní, máte (asi) rozdílnej pohled na dobře strávenej víkend. Takže buď se mu přizpůsob nebo si najdi takovýho, kterej bude s tebou doma a nevytáhne paty z domu… Takhle by to jemu nevyhovovalo a tobě na běžkách asi taky ne… Hlavně málokterej chlap, kterej má rád aktivní život, se nechá překopat na „tátu k televizi“ ![]()
@Lucinka247
Buď ráda, že je aktivní a snaž se přidat k němu ![]()
Podle mě je toto mnohem lepší než aby sděl doma na gauči u televize a pil lahváče
![]()
Zkus jemu navrhnout kompromis, s dcerou rok a půl už přece můžeš na sáňky, on se dvě hoďky projede na běžkách a pak budete všichni 3 stavět sněhuláka ![]()
@Lucinka247 tak ten se rozhodne nezmeni a urcite nebude doma sedet na zadku.
@subsomi píše:
@Lucinka247
Buď ráda, že je aktivní a snaž se přidat k němu
Podle mě je toto mnohem lepší než aby sděl doma na gauči u televize a pil lahváče![]()
![]()
Zkus jemu navrhnout kompromis, s dcerou rok a půl už přece můžeš na sáňky, on se dvě hoďky projede na běžkách a pak budete všichni 3 stavět sněhuláka
přesně tak
Proč nejedeš s ním? Teda nejedete? Ví vůbec o tom, že ti to „vadí“, nebo že si si víkend představovala jinak?
Myslím, že je fajn, že je aktivní, akorát byste se měli více sehrát…
Třeba to jsou jen hormony, já když byla těhotná, tak mi taky přišlo, že je na mě manžel hnusnej, ale když si to tak vezmu zpětně, choval se úplně stejně, jako vždycky předtím, možná i líp. Brečela jsem i u reklamy na Milku
Ono se to třeba zlepší ![]()
Nevím jak začít, takže s partnerem už jsme nějaký ten pátek asi před rokem jsme se začaly snažit o miminko což se nám po půl roce podařilo. Jenže od té doby co jsem těhotná se jen neustále hádáme a příjde mi že mezi námi už neni už taková láska jako bylo před těhu.
Hádáme se pořád a kvuli všemu a ke konci mě vždycky tak dokonale vytočí že se rozbrečím. Vlastně už skoro neni den kdyby mě přítel nerozbrečel navážením a urážením mě. V podstatě si připadám jako troska, jsem na dně a nevím co mám dělat. Tohle je první možnost jak se aspon trochu vypovídat, jelikož nemám žádné přátele, měla jsem jich spoustu ale co jsme se k příteli odstěhovala jsem se jich musela vzdát, musela jsem se vzdát všeho!! Nevím co dělat, odejít od něj nemůžu nedokázala bych se o dítě postarat jelikož nepracuju a neměla bych ho jak finančně zajistit takže jsem na příteli ted už závislá, nemůžu od něj odejít ale na druhou stranu se bojím jak to takhle půjde dál. Moc by mi pomohlo kdyby mě někdo dokázal pomoct.