Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Péče o pratchána
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.6.17 17:57
@lucenka píše:
Evidentně děda prase není, když mu vnuk dojede po práci na nákup
Evidentně třeba můj muž dokáže hodně odpustit, zapomenou, já třeba ne. A ono taky když celej den buzeruje manželku a manžel není doma, tak třeba pro klid v rodině dojede pro tvaroh. Kdyby to bylo stodvacátápátá věc za den, tak by třeba taky nejel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.17 18:00
@lucenka píše:
A proč ne? Může si před „cizím“ člověkem připadat míň ponizene, může si myslet, že je to víc ženská práce,… těch možností je hodně
@lucenka píše:
A proč ne? Může si před „cizím“ člověkem připadat míň ponizene, může si myslet, že je to víc ženská práce,… těch možností je hodně
Já osobně bych prostě zadek neutřela nikomu, mám problém i s cizím miminem, natož s dospělým člověkem. Takže buď pečovatelka domů nebo když není schopnej se o sebe postarat, tak třeba domov důchodců. A ženská práce neexistuje, nic takovýho neznám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.17 18:00
@Monchichik No jo, když ona si jeho rodina fakt potřebuje odpočinout. A cizí ošetřovatelku by děda asi fakt nerozdýchal a i ho v tomhle docela chápu. A nám rodina taky pomáhá, když potřebujeme. Jako fakt bych chtěla být zlá, ale vzhledem k okolnostem budu muset být hodná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.17 18:02
@Mala.ještěrka píše:
@Monchichik No jo, když ona si jeho rodina fakt potřebuje odpočinout. A cizí ošetřovatelku by děda asi fakt nerozdýchal a i ho v tomhle docela chápu. A nám rodina taky pomáhá, když potřebujeme. Jako fakt bych chtěla být zlá, ale vzhledem k okolnostem budu muset být hodná
Stejně jí jednou bude muset rozdýchat, ne? Tak buď hodná, ale nastav si to tak, jak to vyhovuje tobě, protože jinak budeš naštvaná i na sebe, že děláš něco, co nechceš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.17 18:05
@lucenka píše:
Tak s tuberkulózou by ho asi domů nepustili. A to bych spíš byla naštvaná na příbuzné, kteří to zatajili.
A třeba se stydí vnuka požádat o utreni zadku, proto ho o to neprosí.
Vnuka se styděl tak si ho utřel. Takže to zvládal. Ne mě přijde, že je to dědek podle kterého ženská musí dělat co chlap řekne a zakladatelku proháněl.
Taky máme v rodině starší, kterým je potřeba pomáhat i jsme se o některé museli starat. Ale ten člověk musí mít nějaký vděk. A i on se musí přizpůsobit, i když se mu to nelíbí.
Nebo teď to bude tak, že zakladatelka zavře dítě do postýlky, aby mohla obskakovat dědu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.17 18:09
@lucenka prosim te, abys nebyla dehydratovana z toho bliti nad tvarohem na knedlikach.
Zakladatelka se o dedu postara, nikde nepise, ze ne. A ze ma u toho nelibe pocity, na to ma snad narok ne? Protoze ji proste pribudou starosti a prinese to urcita omezeni.Ono starat se o mimino a nemohouciho cloveka, neni zadna sranda a klobouk dolu, kdo to zvlada.Ty to mas beze sporu jiste za sebou.
A co si budem povidat, jine pocity ma clovek, kdyz se stara o nemohouciho z vlastni krve a jine kdyz jde o starecka z vyvdane rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.17 18:12
@Mala.ještěrka Přiznám se, že takovou péči o pratchána si nedovedu představit, zvlášť ne v těhotenství nebo s malým dítětem. Starala jsem se takto docela dlouho o svého dědu (zvedání, záchod), ale to jednak bylo před dětma a jednak jsem s ním měla docela blízký vztah (což si u dědy manžela moc nedovedu představit). No týden kdy jsou ostatní na dovolené se asi dá vydržet. Jak píšete, pratchán Vaší péče docela zneužíval (když přišel manžel, zvládl sebeobsluhu sám), takže hned od prvního dne si nastavte jasná pravidla co ano a co ne. Na rovinu mu řekněte s tímhle Vám nepomůžu, to zvládáte i sám. Slušně, ale jasně. Ono je to pochopitelné s tím povídáním a vyžadováním pozornosti, to tak staří lidé v péči dělají, prostě se cítí sami. Takže občas si s ním popovídat, ale pak třeba zapnout televizi a říct rezolutně, teď jdu vařit, musím se postarat o miminko… Týden zvládnete, do budoucna kdyby se to s dědou třeba zhoršilo, tak si vůči zbytku manželovy rodiny nastavte „ostré lokty“ a nenechte se tlačit do ničeho co nechcete dělat. Tchán a švagrová mají větší povinnost se o dědu postarat, existují pečovatelky. Vy máte malé dítě a musíte se věnovat hlavně jemu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.17 18:13
@Mala.ještěrka píše:
Děkuji netopirek, renduli a monchichik za podporu. Budeme se muset s manželem domluvit v klidu a nastavit hranice. Ale celkem se mi ulevilo, že snad nejsem tak zlá
Nejseš u mě by měl menší klid. Hlavně poslouchání historek pořád dokola. Dvakrát to zvladnu, ale když by to začal potřetí, tak už bych ho zastavila, že to říkal, už jsme se o tom bavili…
Starat se o starší příbuzné se určitě má, ale všechno odsad podsad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
27.6.17 18:14
@lucenka píše:
Ale stáří lidi mají rádi své pořádky, tak jako malé děti. Změny jsou pro ně stres. Tak proč se nepřekonat a neudělat jim radost a dát jim jídlo, které mají rádi.
Kolik jsi obstarala starých lldí až do smrti?
- Citovat
- Upravit
27.6.17 18:15
@Netopirek Právě že to té doby to byl velmi slušný a rozumný pán, takže vůbec nechápu, co to najednou zkoušel. Tak teď by to už mělo být lepší. Jestli ne, tak má smůlu, dítě je na prvním místě. A na druhém já
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
27.6.17 18:18
@Mala.ještěrka
Na přechodnou dobu lze umístit člověka, který potřebuje celodenní péči, do nějakého domu s pečovatelskou službou. Podívejte se v okolí, jestli by vám ho někde vzali. Třeba příště. Každý není pečovatel a opatrovatel a nikdo se za to nemusí stydět, protože to je lidské. A chlapů je tam málo, děda by tam možná rozkvetl tak, že by ani domů nechtěl.
- Citovat
- Upravit
lucenka
27.6.17 18:26
@Eemii píše:
@lucenka prosim te, abys nebyla dehydratovana z toho bliti nad tvarohem na knedlikach.Zakladatelka se o dedu postara, nikde nepise, ze ne. A ze ma u toho nelibe pocity, na to ma snad narok ne? Protoze ji proste pribudou starosti a prinese to urcita omezeni.Ono starat se o mimino a nemohouciho cloveka, neni zadna sranda a klobouk dolu, kdo to zvlada.Ty to mas beze sporu jiste za sebou.
A co si budem povidat, jine pocity ma clovek, kdyz se stara o nemohouciho z vlastni krve a jine kdyz jde o starecka z vyvdane rodiny.
Jo mám to za sebou. Sranda to nebyla. Ale nenapadlo by mě to řešit na netu, být na dědu naštvaná, že si vnukovi řekne o tvaroh. Dokážu velmi dobře pochopit, že si nechá nanadat ponožky, utřít zadek jen od nekkterých členů rodiny.
- Citovat
- Upravit
27.6.17 18:26
@Mala.ještěrka uvidíš. Já mám bohužel špatnou zkušenost s tím, že čím dýl je člověk na někom závislí tím hůř se chová. Já jsem rodičům už teď řekla, že až už se nebudou o sebe moct starat, tak já se o ně starat nebudu. Nemám na to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.17 18:27
Ach jo, z takových témat je mi fakt do pláče 
.
Zakladatelko, vždyť jde jen o jeden jediný týden, tak proč to řešíš? Pokud s tím máš problém, popros manžela, ať ten týden zůstane doma s tebou.
To, že je mentálně naprosto v pořádku může být pravda, ale také nemusí. Já se takhle starala rok a půl o manželovu babičku. Pořád se zdála být psychicky v pořádku a najednou během pár týdnu nejvyšší stupeň Alzheimera. Před tím měla problém jíst jídla, která byla upravena jinak, než byla zvyklá, jinde odložený hrneček, jinak naklepaný polštář, jinak nachystané oblečení… Už dávno tam byl základ mentální poruchy. Když jsem se ji zpočátku pokoušela dostat k lékaři, tak to odmítala, že není blázen a psychiatra nepotřebuje . Bývala to velice chytrá žena, a styděla se za to, že má problém.
To, že si děda nenechá utřít zadek od vnuka je naprosto normální. Naše babička by raději zůstala celý den podělaná, než aby ji vnuk, nebo dokonce dcera utřela či přebalila. Ode mě se nechala osprchovat, obléknout…
Před svými blízkými se styděla…
Totéž i můj strýc po mozkové mrtvici - nenechal se osprchovat od své vlastní ženy, pomáhala mu má maminka a já…
Staří lidé to prostě tak mají.
Obvykle nejsou nevděční a vypočítaví, prostě jen bojují sami se sebou.
A že si chce povídat? A třeba povídá pořád jedno a to samé do kola? To je také normální. A víš co? Naše babička cca před rokem zemřela - rychle, náhle - 93 let, a kdybys věděla, jak mně to její povídání a vyprávění chybí 
.
Starala jsem se o ni denně, doma 2 děti, manžel hodně času v práci, protože někdo nás živit musel. Bylo to hodně náročné, jak fyzicky, tak i psychicky. Tři týdny před její smrtí jsme byli nuceni ji umístit do domova důchodců, protože už jsem odpočítávala minuty do chvíle, než se absolutně zhroutím. Ale vzpomínám na ty chvíle s ní strašně ráda a moc mi chybí. Kdyby s námi mohla pořád ještě být, okamžitě bych to vyměnila za ty chvíle nepohody a únavy. A nebyla to MOJE babička, ale manželova. I tak jsem brala jako samozřejmost, že se o ni postarám.
My také jednou zestárneme, budeme potřebovat pomoc, budeme si chtít s někým popovídat…
Zakladatelko, neřeš těch pár dní a naopak si to s dědou užívej, povídej si s ním, naslouchej mu, vař mu to, co má rád, dejte mu najevo, že ho máte rádi a že vám na něm záleží. Nikdy nevíš, která minuta bude ta jeho poslední 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
27.6.17 18:27
@Kobliha51 píše:
Kolik jsi obstarala starých lldí až do smrti?
Naštěstí do smrti jsem nemusela, protože děda stále žije. Ale starala jsem se o něj dost dlouho (překvapivě v těhotenství a pak s miminem)
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
