Respektuje matka vaše přání?

13
23.6.17 09:06

Respektuje matka vaše přání?

Ahoj, mám dotaz a možná hledám povzbuzení. Krátce: Je mi 40 let, rodiče mám rozvedené a oba v nových vztazích. Máma má manžela, původně dlouholetého přítele, který mě nikdy moc nemusel, žárlil na mě i ségru, co ho znám, byl dost povýšený a arogantní. Vztah jsem ale mámě vždycky přála (nebyl důvod, aby to bylo jinak, s tátou jim to nefungovalo). S mámou od té doby, co mám vlastní spokojenou rodinu, tak to ale nefunguje úplně dobře, došlo mi spousta věcí a trápení, které jsem od ní před narozením vlastních dětí nevnímala a slepě snášela (jistou bezcitnost, extrémní vztahovačnost, ponižování apod.). Ale to je za mnou, neřeším. Co jsem ale vyslovila před lety nahlas, když jsme se snažily náš vztah znovu zlepšit - že si nepřeji, aby její nový muž byl pro mé děti „děda“, prostě pro mě jsou „děda“ jen pokrevní dědové mých dětí. Určitě v tom pocitu a přání hrál roli i vztah tzv. dědy (tedy jejího nového manžela) ke mně.. Prostě mě nikdy neměl rád (rozhodně to tak vnímám) a před mými dětmi si hraje na hodného dědečka :cert: Máma mé přání ale nerespektuje, vesele před dětmi hovoří o dědovi a když od nich včera přišel pohled z dovolené podepsaný „babi“ a „děda“, už jsem to nevydržela a napsala jí pěkně od srdce, že si to nepřeju a že vnímám, že to dávno nerespektuje a proč mě s tím provokuje, když ví, že je mi to nepříjemné… Žádnou milou reakci od mámy neočekávám - naopak. Tak co, mám právo si přát to, co si přeji?? Nebo „musím“ „dědu“ respektovat? Díky za názory. 8o

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
390
23.6.17 09:11

Píšeš, že neřešíš, co je za tebou.Ale měla bys.Je to pořád v tobě, negativní pocity, o kterých ani nevíš, kde se berou. Až se skutečně vyrovnáš s tím, cos prožila, budeš klidnější a laskavější. Potřebuješ to.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6525
23.6.17 09:12

No tak právo na to máš, ale podle mě jen zbytečně přiléváš olej do ohně… :nevim:
Nového partnera jsi nikdy nepřijala a hodláš to dávat mámě celý život sežrat a připomínáš jí to pořád. Myslím, že máš jenom pocit, že chceš vaše vztahy zlepšit, protože hádat se kvůli takovýmhle věcem… no právo na to máš no… :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
101748
23.6.17 09:12

@Alisanana Upřímně, nechala bych na dětech, jak ho budou oslovovat… a to, že neměl rád tebe sice chápu, že tě točí, ale to nemusí znamenat, že nemůže mít rád tvé děti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5425
23.6.17 09:12

Na jednu stranu píšeš že vztah s tvým otčímem je uzavřený, na druhou stranu to tak nevypadá. Možná by jsi mohla ustoupit a nechat dětem i druhého dědu, ty z toho rozum nemají a když se k nim chová hezky, proč to zakazovat. Je to jen můj názor. Pokud ho tak nenávidíš, tak mu ani neukazuj děti, vyhazuj dárky, pohledy, před dětmi o něm nemluv… Jestli to tobě a dětem pomůže.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
101748
23.6.17 09:13
@Black Cat píše:
No tak právo na to máš, ale podle mě jen zbytečně přiléváš olej do ohně… :nevim:

No, právo si to přát rozhodně má, ale oni mají úplně stejné právo to její přání nerespektovat…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
441
23.6.17 09:14

Ahoja, me se tata objesil, kdyz mi bylo 14 a mama si po 4 letech nasla pritele. Vubec ho teda nemusim a on me evidentne taky ne. Snazime se nejak vychazet v pohode a okolo jrku si rozhodne neskacem, ale i tak, kdyz o nem mluvime pred dcerkou, tak je to „deda“ a i dcerce rikame, at jde za " dedou". Ani sem to teda nijak neresila, ze by mu mela rikat jinak. Proste patri k moji mame, ktera je babicka, tak je deda. Myslim, ze to prehanis- muj nazor. :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2054
23.6.17 09:16

@Alisanana Promiň, ale dětem je nějaký „pokrevní a genetický“ vztah dost u zadele. Pro ně je to prostě děda, a že jste se spolu nesnesli vy neznamená, že na ně nemůže být hodný.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9918
23.6.17 09:16

Neni tohle zbytecne? :think:
Byla bych stastna, ze me deti maji babicku s pritelem, kteri o ne ocividne maji zajem a nad tohle bych se povznesla. je videt, ze je spousta veci s kterymi nejsi vyrovnana.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2909
23.6.17 09:24

Byla jsem vychovavana babickou a dedeckem. Rodice jsem leta nevidela. V podstate se zacali snazit az po narozeni deti. Deti je oslovuji jmenem. Pro me je osloveni babi, dedo vyjadreni nejakeho vztahu. Takze ja osobne Te chapu. Trvala bych si na svem

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
390
23.6.17 09:36
@ejhle píše:
Byla jsem vychovavana babickou a dedeckem. Rodice jsem leta nevidela. V podstate se zacali snazit az po narozeni deti. Deti je oslovuji jmenem. Pro me je osloveni babi, dedo vyjadreni nejakeho vztahu. Takze ja osobne Te chapu. Trvala bych si na svem

No ty určitě, tomu věřím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12934
23.6.17 09:42

Myslím si, že absolutně nemáš právo toto po matce chtít.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23.6.17 09:46

Ja bych je nechala, at se matka a jeji partner nazyvaji, jak chteji a podepisuji se, jak uznaji za vhodne. Sama bych ale „dedecek“ nepouzivala, protoze dedecek to neni a hlavne evidentne to nezvladas vyslovit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
148
23.6.17 10:15

Máš na to právo, ale skousla bych to kvůli dětem. Jestli se k nim chová hezky, nechala bych to tak. Ať mají klidně 3 babičky a 3 dědy, až budou větší, vysvětlíš jim, který z nich je tvůj táta, který pro tebe otčím a který tchán…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25186
23.6.17 10:23

A co to vysvětlit dětem, když matka to nerespektuje. Prostě vysvětlit, že to není děda a ať mu říkají… (nevím, jak chceš, asi jménem, ne?).
A jinak souhlasím s ostatními, co píšou, že to evidentně nemáš vyřešené v sobě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová