Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všichni.
Potřebovala bych se trochu vypovídat a možná budete mít někdo zázračnou radu
. Ale dopředu upozorňuju, že to bude nadlouho.
Takže… manžel má 92-letého dědečka. Mentálně je zcela fit, jenom má takové ty stařecké klapky na oči (běda když je něco jinak, než jak se to dělalo vždycky
). Dlouho byl celkem soběstačný, ale minulý rok měl lehký zánět plic a zlomil si rameno. Vzhledem k tomu, že chodí o dvou holích, tak byl najednou prakticky imobilní. Řešilo se, co bude dál. Nakonec se dohodlo, že u něj bude bydlet švagrová. A hned se nás ptali, jestli by u nás mohl děda chvíli být, kdyby ho z nemocnice pustili dřív, než se u něj doma udělá pár stavebních úprav. Prý přišroubovat madla a udělat nástavec na wc a tak. No, já byla v osmém měsíci těhotenství, ale všichni tvrdili, že děda je v pohodě. Prý mu mělo stačit uvařit a vynést sem tam bažanta, tak jsem souhlasila.
Nakonec u nás byl dva týdny a postupně začaly vyplouvat zajímavosti. Ze zápalu plic bylo podezření na tuberu, ale děda samozřejmě nemohl v nemocnici počkat na výsledky, protože se mu tam nelíbilo. To v osmém měsíci dodá klid
. Zjistilo se, že se sám skoro ani neposadí, tak jsem ho pořád tahala. Dokonce si ode mě nechal utírat zadek a oblíkat ponožky. Po třech dnech jsem zjistila, že když pečuje manžel, tak to zázračně zvládá sám
. A z pár nezbytných úprav se vyklubalo malování a dělání podlah a lakování schodů. Tchán je magor
. A děda byl pěkně bezohlednej. Klidně si počkal, až manžel přijede po celém dni z práce a hned si ho poslal pro tvrdý tvaroh, protože přeci nemůže jíst ovocné knedlíky (domácí!!! já se s nima matlala)s měkkým. A permanentně vyžadoval, ať u něj sedím a poslouchám jeho historky. Nabízela jsem časopisy, křížovky, člověče nezlob se, televizi. Nic. Pojď si radši povídat
.
No nic, zkrátím to, ať to alespoň někdo dočte. Dodnes mám na něj pěknou averzi. No, a příští týden ho tu zase máme na týden, protože zbytek rodiny je na dovče. Já mám 5-měsíční dítě a fakt se toho bojím. Jsem přecitlivělá? Přeháním to nebo mám pravdu? A jak to mám týden zvládnout, když už teď mám pocit, že ho zaškrtím?
Jela bych na dovču taky
. Neumím si představit skákat kolem něj a mimina. To jedině, ať zůstane doma tvůj manžel a stará se on, je to jeho přízeň.
Manžel doma samozřejmě zůstane. Na dovču jede švagrová a tchán. Ale bude chodit do práce že…
@Mala.ještěrka Upřímně asi budu znít jako potvora, ale já bych se do tohoto v osmém měsíci uvrtat nenechala. Jako riskovat svoje zdraví taháním cizího člověka, jeho utíráním atd. Byla jsem tenkrát ráda, že jsem si lehla a odpočívala. Nechápu, proč se o něj nemohly postarat jeho děti, když u Vás byla taková situace. Pokud bydlí sám s dopomocí tak myslím, že by stačily návštěvy ošetřovatelky, obědy s dovážkou plus přes ten týden třeba tři návštěvy vnuka. Že nemá rád nové věci chápu, ale tak buď budu o hladu nebo si ten oběd holt sním. Bohužel je to tvůj problém, že nedokážeš (stydíš se) říct nezlobte se, ale necítím se na to abych se při péči o takhle maličké dítě starala i o pradědu.
@Mala.ještěrka jak by bylo tobě, kdyby tě vlastní rodina odložila někam do rohu s knížkou, ať neotravuješ? Je snad normální, že si chce povídat.
Týden není tak dlouhá doba, abys to nezvládla vydržet. Uvědom si, že v jednou jeho pozici můžeš být i ty. Ty si myslíš, že si neuvědomuje, že tě obtěžuje? Zkus se vžít do jeho pocitů a nedělat mu toto těžší než jaké to má.
A tedy ovocné knedlíky bych s měkkým tvarohem taky nejedla
takže nevidím nic špatného na tom, že je chce sníst ale v úpravě jak je zvyklý a poprosi a dodání tvarohu (proč jsi tam nedošla ty, když jsi byla celý den doma?)
Příspěvek upraven 27.06.17 v 17:17
No nezůstane doma, bude chodit do práce
. Já bych se o něj nestarala, teda ne tak, že bych mu utírala zadek.
@lucenka. No, vžila jsem se a proto jsem se do toho nechala podruhý uvrtat. Teď toho trochu lituju… A nikdo ho nepokládám do rohu. Nabízela jsem mu, že si s ním zahraju deskovky nebo se s ním kouknu na telku. Nechtěl. A já nebudu týden sedět na zadku a poslouchat to samý furt dokola!! Nervy mám jenom jedny…
@Mala.ještěrka píše:
@lucenka. No, vžila jsem se a proto jsem se do toho nechala podruhý uvrtat. Teď toho trochu lituju… A nikdo ho nepokládám do rohu. Nabízela jsem mu, že si s ním zahraju deskovky nebo se s ním kouknu na telku. Nechtěl. A já nebudu týden sedět na zadku a poslouchat to samý furt dokola!! Nervy mám jenom jedny…
Tak týden to snad přežiješ a on bude rád. To je to opravdu pro tebe takový problém?
@lucenka A pro tvaroh jsem nešla, protože nejbližší obchod je večerka tři kiláky od nás. Lidl je až ve vedlejším městě. Řidičák nevlastním
@Mala.ještěrka a je takový problém, se zeptat co s čím by chtěl jíst předem, než vyrazí manžel na nákupy?
A evidentně tvůj manžel neměl problém to pro svého dědu udělat a dojet pro to.
Zadek bychu neutirala. Knedlíky jím zásadně s měkkým tvarohem. Takže kdyby nechtěl, tak ať je klidně o hladu. Kvůli dítěti bych taky neběžela.
Ten týden co má být u vás bych skousla. Starala bych se o mimčo, dědu zapojila, ale žádný extra servis bych nachystala.
Pokud bych ho měla plné zuby, tak bych řekla chlapovi ať si ho obstarává sám. A nebo na ten týden sehnala někoho kdo se o něj bude starat.
@Mala.ještěrka Tak ono by to chtělo taky nějakou vděčnost od toho dědy, nemůže chtít, aby se k někomu nakvartýroval a ještě si tam rozkazoval. Podle mě si se mu věnovala až dost. A že by byl rád, že je u vás, to se mi teda nezdá. A s podezřením na tuberu bych si ho domů fakt nevzala, v nemocnici se nelíbí nikomu, ale měl by smůlu.
@lucenka píše:
@Mala.ještěrka a je takový problém, se zeptat co s čím by chtěl jíst předem, než vyrazí manžel na nákupy?
A evidentně tvůj manžel neměl problém to pro svého dědu udělat a dojet pro to.
Promin, ale jsi docela na ranu, s tim „tonem“, jak tady po zakladatelce stekas ![]()
Ja se nedivim, stari lide umi byt hodne otravni a neberou ohledy. Prudit na navsteve, kde se o me navic staraji, s tvarohem?
@Myssicka píše:
Promin, ale jsi docela na ranu, s tim „tonem“, jak tady po zakladatelce stekasJa se nedivim, stari lide umi byt hodne otravni a neberou ohledy. Prudit na navsteve, kde se o me navic staraji, s tvarohem?
Tak má být o hladu? Je mi blbě z hvězd, které by se na starého člověka v problémech vykašlaly
proto ten tón.
@lucenka Ne, má sníst to, co mu dávají a nevymýšlet kraviny. Holt jsme každá jiná a i starý člověk by neměl pozbýt slušného chování a měl by být rád, že se o něj někdo stará.