Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj, taky jsem to tak měla. A vše bylo v pořádku a narodila se mi zdravá holčička. Co mě pomáhalo a uklidňovalo - koupila jsem si AngelSounds a když jsem měla blby pocit, poslechla jsem si srdíčko ![]()
Já jsem naopak hrozny stresař a fakt minto za klid stálo i v pozdějším těhotenství, kdy se malá míň hýbala a podobně ![]()
Další věc, co mi pomáhala byla skupina tady na emiminu, kde byly holky se stejným termínem a pořád se tam probíraly různé bolesti a další potíže, uvidíš, že v tom fakt nejsi sama, řeší to všechny a třeba tě to taky uklidní, já jsem za to moc ráda
teď už řešíme naše miminka ![]()
Hlavně klid, vše je a bude v pořádku ![]()
Ahoj taky jsem měla placentu vpředu a občas se mimčo neozývalo, šla jsem raději k doktorce tam mě ujistili že je to v pořádku a bylo líp tak doporučuji
mají pochopení tak neváhej.
Ahoj, taky mam placentu vpredu a malou jsem zacala citit pozdeji. Stejne jako ty jsem strasny stresar (panikarila jsem od zacatku) hodne me drzel manzel ktery stale opakoval, ze mala bude v poradku! Tak se hlavne drz a verim, ze kazdym dnem ty pohyby ucitis a budes vic v klidu ![]()
Ahoj mam to uplne stejne jako Ty a to mam mnohem mladsi tehotenstvi
Take jsme se snazili 3 roky a ted, kdyz se to povedlo, stale tomu nemohu uverit a misto radosti mam casto obavy zda miminko zije ![]()
Prvotrimestralni screening vysel naprosto v poradku, ale stejne me to neuklidnilo.. Ale verim, ze podobne obavy ma vetsina budoucich maminek.. obdobi rychle utece
nedavno jsem nasla pozitivni test a ted uz jsem v druhem trimestru.. leti to.. drzim pesticky at je vse ok
![]()
Druhé tehu jsem prožila celé v panice ze se něco pokazí, doporučuju koupit angelsound, na bazaru je to investice kolem 500 ale za to uklidnění to stojí, vždy si poslechnes jak tluče srdíčko a to te uklidní
používala jsem ho cele tehu od 16tt a stalo to za to, krasne to uklidnilo nervy, protože se stalo ze se malá třeba dva dny neozvala i když už pohyby byly pravidelně ![]()
Rozumím ti. Mně pomohlo si říct, že i když se budu nervovat a pořád kontrolovat a chodit k dr., že tomu nijak nepomůžu. Je to prostě na tom prckovi. Věř mu, bude to v pohodě a zkus se zaměstnat něčím jiným.
Případně si pro klid duše dojdi na kontrolu u dr. mezi naplánovanými kontrolami, ale moc často bych tam neběhala, tím se podle mě spíš vystresíš než uklidníš. Držím palce, bude to dobré! ![]()
Jo taky jsem obcas stresovala…a pak poridila Angelsounds
I tak jsem se snazila „kontrolovat“ trochu tu paniku, ale kdyz uz to neslo, tak jsem si pustila srdicko a uklidnila jsem se
Ja ani nevim, kde jsem mela placentu, ale maly v brichu moc neradil, tak me obcas popadly obavy.
Ahoj, není to neobvyklé. Teď jen počakt pár týdnů, až bude dost velké, aby ho zachraňovali při předčasném porodu, pak se bát, dokud nebude donošený, pak aby se nestalo něco při porodu, pak aby si kojila, aby se dobře vyvíjel, pak bude poprvé bez tebe, az začne chodit, budeš se bát, aby se nepřerazil na židli nebo na hřišti, pak půjde poprvé sám ven / do školy, pak nepřijde domů večer v domluvený čas… Teď už se budeš bát celý život.
. Chce to klid, ale bát se je přirozené.
Poradila bych taky ten angelsound, ale ty pohyby urcite brzo ucitis. Mela jsem to u prvniho stejne. Placenta na predni stene a na uz ve 20tt jsem rikala dr, ze pohyby necitim a on, ze do tydne to prijde. Pokud mas fakt velky obavy, tak si skoc na kontrolu, urcite se na tebe nikdo zlobit nebude ![]()
@Anonymní píše:
Dobre rano, holky! rada bych se zeptala zkusenejsich maminek - koncim 20.tt, v pondeli jsem byla na velkem screeningu (vse v poradku), v utery v klasicke poradne u sveho dr. (vse v poradku).. ve ctvrtek mi nebylo dobre, pobolival me podbrisek a celkove jsem mela takovy spatny pocit, v patek uz to bylo lepsi, ale zustal ve mne urcity stres a nevim proc.. pohyby zatim necitim, placentu mam na predni stene, tak asi proto.. chtela bych se vas zeptat - racionalne si rikam, ze je vsechno v poradku a mela bych byt v klidu a co vlastne vymyslim, ale ja mam od toho ctvrtka takove divne obavy a nechci se vsim ale litat k dr. jako nejaka hysterka.. bolesti v podbrisku vim, ze jsou normalni v tehotenstvi, ze se tam dole vse natahuje a roztahuje a ze to k tomu patri.. my jsme se s manzelem o miminko snazili tri roky, prosli jsme si mnoha potraty i revizi a proto jsem z toho takova rozcarovana.. nekrvacim, citim se dobre, ale proste od toho ctvrtku se mi stale honi hlavou, ze necitim pohyby jeste a jestli je vsechno v poradku atd.. nejsem clovek, co by si vse googlil nebo sledoval diskuze a porovnaval se s ostatnimi, vim moc dobre, ze kazda zena je unikat.. jsem zde asi proto, ze bych chtela slyset vlidna slova a pripadne radu, jak se vice uklidnit.. podotykam, ze je to ted cerstve, ze opravdu nepatri mezi typy, ktere se porad stresuji a vymysleji katastroficke scenare, ale od toho ctvrtka se me proste drzi takovy neodbytny pocit.. ach jo.. dekuji za kazdy koment (a omlouvam se za anonym, ale prosim o zachovani)
Taky jsem to tak měla, od počátku těhotenství mě doktor strašil mimoděložním, trvalo dlouho, asi tři návštěvy, než mi to odkýval jako „normální“ těhotenství a ten stres ve mě zůstal tak nějak až do konce. Pořád jsem se těšila, že až začnu cítit pohyby, tak se uklidním, ale stejně jsem byla pořád taková nějaká napnutá, jestli to dopadne dobře. Dopadlo to dobře, dítě bylo (a je) zdravé. Myslím, že u mě to byla kombinace špatné zkušenosti (první dítě dlouhodobě na novorozenecké JIP) a toho nestandardního začátku.
U tebe to budou taky ty špatné zkušenosti z minula.
Nenech se zviklat a neboj se, i když máš nepříjemný pocit, není to žádná předtucha, spíš jen nějaká vnitřní obava.
Zkus si to těhotenství prostě užít… ale jinak chápu, že klidná budeš až budeš miminko držet v náručí.
A poporodu budou mít ty úzkosti ještě větší sílu.
Čím dříve se je naučíte zvládat a čelit jim, tím lépe pro vás. Strach má totiž tu vlastnost, že velmi nadšeně zabírá dalíš a další území. Začne to malým strachem, co po vás chce jednoduché věci. Ty uděláte, strach na chviličku poleví, ale pak se přihlásí zase a chce toho o kousíček víc. A tak postupně dál a dál, a kdo nenajde hranici, kde se mu postaví a už ho prostě nebude krmit, tak skončí s panickou poruchou a nebo generalizovanou úzkostnou poruchou.
Strach ovlivňuje myšlení - to jak uvažujete pokud máte mozek zaplavený biochemií uvolněnou při úzkosti je způsob myšlení, který nedokáže realisticky zhodnotit situaci. Stejně jako nejde realisticky uvažovat při aktuní zamilovanosti, při opilosti a nebo v depresi.
Proto je potřeba nejprve mozek vyčistit a přeladit na neutrál a pak případně zvážit, jeslti obava je oprávněná a má smysl se proti riziku nějak zabezpečit a nebo je to volovina. Tato úvaha je velmi náročná, zejména pokud je to podpořené mateřskými hormony, které prostě citlivost k úzkosti zvyšují. Ale je to něco, co se člověk musí naučit, aby se doslova a do písmene nezbláznil a přehnaným ochranářstvím dítě spíš nepoškodil.
Knížka od Jána Praška Úzkost a obavy je psaná pro lidi, co už jsou za tou hranicí normálních úzkostí, ale mechanismy a tehcniky v ní popsané mohou dost pomoci všem lidem. Vřele doporčuju http://obchod.portal.cz/uzkost-a-obavy/
A pak taky moje oblíbená bene gessritská litanie proti strachu:
Nesmím se bát.
Strach zabíjí myšlení.
Strach je malá smrt, přinášející naprosté vyhlazení.
Budu svému strachu čelit.
Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne.
A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel.
Tam, kam strach odešel, nic nebude.
Zůstanu pouze já.
Mimochodem - věřící lidé mají skvělý nástroj proti obavám a strachu a tím je modltiba. Pokud vytkneme před závorku možnost pomoci z nebes či jiných dimenzí, tak zůstane jednoduchý a spolehlivý nástroj, který přeladí mozek na pomalejší frekvenci, než když je vybičovaný úzkostí. Stejně tak fungují mantry a nebo new age afirmace.
Naprosto ti rozumím.. po pěti letech čekání a dvou nepovedených transferech jsem konečně těhotná. Každý týden se hrozně vleče a od kontroly ke kontrole je to nekonečné. Nicméně je třeba si říkat, že to stejně neovlivníš, nic s tím neuděláš a je třeba silou vůle zůstávat v klidu. Pamatuji si jak jsem byla schopná sama sebe vystresovat a v noci plakat strachy.. To je hrozná hloupost věř mi
Já se pořádně uklidnila až někdy 24 - 25tt kdy už jsem pak začala cítit pohyby několikrát denně. Pořád je tam sice takový červíček obav, ale už se dá zvládnout nebo zahnat.. Až teprve teď si dovoluji začít pořizovat nějaké věcičky.. a to končím 30tt. Moc držím palce a v k lidu to dotáhněte do zdárného konce.
Ahoj holky potrebuju poradit od vad zkusenejsich…po 10 a 11 dnech spozdeni ms jsem delala 2 testy n obouch byly duchove…dr mi z krve potvrdila ze se jedna o zacatek tehotenstvi..pak jsem chvilinku slabe krvacela (rikala jsem si ze je to po vysetreni mivam to tak) dalsi den byl ok jen jsem jakoby spinila (takove ruzove tobylo) dnes rano jasne cervena krev…na pohotovosti na ultrazvuku nevidela znamky tehotenstvi a krev tam ukazala tehotenstvi hcg bylo 54 pak jsem krvacela docela dost… a ted zas krvacim slabeji a bricho me boli jako pri ms uz delsi dobu…ma s tim nekdo z vas zkusenosti??
Dobre rano, holky! rada bych se zeptala zkusenejsich maminek - koncim 20.tt, v pondeli jsem byla na velkem screeningu (vse v poradku), v utery v klasicke poradne u sveho dr. (vse v poradku).. ve ctvrtek mi nebylo dobre, pobolival me podbrisek a celkove jsem mela takovy spatny pocit, v patek uz to bylo lepsi, ale zustal ve mne urcity stres a nevim proc.. pohyby zatim necitim, placentu mam na predni stene, tak asi proto.. chtela bych se vas zeptat - racionalne si rikam, ze je vsechno v poradku a mela bych byt v klidu a co vlastne vymyslim, ale ja mam od toho ctvrtka takove divne obavy a nechci se vsim ale litat k dr. jako nejaka hysterka.. bolesti v podbrisku vim, ze jsou normalni v tehotenstvi, ze se tam dole vse natahuje a roztahuje a ze to k tomu patri.. my jsme se s manzelem o miminko snazili tri roky, prosli jsme si mnoha potraty i revizi a proto jsem z toho takova rozcarovana.. nekrvacim, citim se dobre, ale proste od toho ctvrtku se mi stale honi hlavou, ze necitim pohyby jeste a jestli je vsechno v poradku atd.. nejsem clovek, co by si vse googlil nebo sledoval diskuze a porovnaval se s ostatnimi, vim moc dobre, ze kazda zena je unikat.. jsem zde asi proto, ze bych chtela slyset vlidna slova a pripadne radu, jak se vice uklidnit.. podotykam, ze je to ted cerstve, ze opravdu nepatri mezi typy, ktere se porad stresuji a vymysleji katastroficke scenare, ale od toho ctvrtka se me proste drzi takovy neodbytny pocit.. ach jo.. dekuji za kazdy koment (a omlouvam se za anonym, ale prosim o zachovani)