Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Poprvé ve školce - problém...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
8.11.07 11:49
Poprvé ve školce - problém...
Milé maminky,
dala jsem do takové malé šikovné školičky dvouletého syna (dnes má právě narozeniny 
. Dávám ho tři krát do týdne, dopoledne. První den - pohodička - hrál si, najedl se, vše OK. Druhý den - špaténka - prý vyloženě zuřil, zatínal pěstičky, záchvaty zloby, prý ho museli dva krát omýt studenou vodou (potřetí prý učitelku sám vedl ke studené sprše…) Pak prý asi chtěl strašně ven, ale venku pršelo, tak se nešlo, učitelka ho na chvilku vystrčila před dveře, aby pochopil, že prší. Dnes - ráno ho vedla taťka - taky prý nic moc, ve dvanáct pro něj jedu a asi to bude jako včera, i když dnes chvilkama nepršelo, tak možná šli i ven. Co mám dělat? Rve mi to srdce, když učitelku poslouchám, jak mi to vypráví. Přitom když se malého zeptám, jestli půjde znovu do školky za dětičkama, tak kývne, že ano. Ani mi vlastně nemůže povykládat, s čím má problém, protože ještě nemluví. Mám vytrvat? Zvykne si? Nehrábne mu z toho? Přitom děti má strašne moc rád!
Moc prosím o Váš názor, DÍKY!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.11.07 11:57
Nat, já neporadím, ale spíš přemýšlím, jestli to nemůže dělat kvůli tomu, že se něčemu brání a neví jak to dát najevo - jestli se mu po tobě nestýská.
Ono ve dvou letech je podle mě docela brzy na školku, kde je bez tebe, ale to je každého věc, jak si to zařídí, takže proti tomu neříkám ani ň.
Osobně bych volila nějaká mateřská centra, kde můžeš být s ním, aby se víc otrkal a potom takhle nedivočil ( a hlavně, aby uměl mluvit, to je blbý, když ti sám nemůže říct co mu je ). Paní učitelka ve školce vám nic nedoporučila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.07 12:04
Ahoj,
něčím podobným jsme prošli, když syn začal chodit do jeslí - taky ve 2 letech. Poprvé šel dobrovolně a těšil se, nicméně tam začal asi po hodině plakat. Pak už nechtěl chodit vůbec, plakal doma, jen když zjistil, že se jede do jesliček. Udělal scénu při předávání a pak se prý uklidnil a byl v klidu. Tyhle scény trvaly asi 8 návštěv, pak se tam syn začal postupně těšit a návštěvy vyžadoval …
Musím říct, že to pro mě bylo opravdu psychické náročné období, ale nic jiného nezbývalo, protože jsem nastupovala do práce. Dokonce jsme kvůli tomu navštívili i psycholožku - jestli zkoušet dál jesle nebo raději paní na hlídání, ale ubezpečila nás, že se to srovná. Teď je to právě rok, syn byl v jeslích rád a šťastný, žádnou psychickou újmu jsme mu nezpůsobili - právě naopak.
Takže záleží na tobě, jak moc tě to deptá a jak moc potřebuješ, aby tam býval. Kdybych já tenkrát nenastupovala do práce, asi bych to vzdala …
Martina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.07 12:23
Ahoj,
nám už je teda o rok víc, ale školka je pro nás taky docela problém.
První 4 dny v pohodě, pak najednou zlom a dcera ráno dělá scény, kope do mě, válí se po zemi, brečí…, ale zase na druhou stranu se jí ve školce líbí, je tam ráda, teda aspoň mi to říká. Pak přijdeme do šatny, převleče se, začne natahovat na řvaní, to jí dám rychle pusu a jde mezi děti, zamavá mi přes okýnko a je vše v pohodě.
Učitelka říká, že to chce čas, je to pro ně něco nového a jsou tam bez člověka kterému důvěřují. U nás to je takhle od září, tudíž skoro 2 a půl měsíce a zatím žádná změna, ale věřím, že to bude lepší. Musí.
U nás je to ještě horší v tom, že malá je hodně, ale opravdu hodně upnutá na mě, navíc teď čekáme mimi tak i tak se cítí ohrožená hodně s ní o tom mluvíme aby byla připravená, ale vím, že to bude problém.
Přeju pevné nervy. Opravdu v tom nejsi sama.
Šárka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.07 12:33
Ahoj, syn tak chodí přes měsíc do šloky. Problém není. Ale napadá mě: 1)chodili jste dřív mezi děti různého věku? 2)jak staré jsou děti v té školce? 3)nebouchá ho tam někdo, nebo nedělá naschvály? 4)nebyl na tobě závislý? 5)byl od tebe někdy odloučený třeba na odpoledne (víc hodin)? 6)neležela jsi nějakou dobu v nemocnici, mohl by mít strach
Osobně si myslím, že se to srovná. Můžeš v podstatě udělat na třikrát. Buď ho budeš po dobrém přemlouvat, nebo ho tam dáš a hned odejdeš i přes jeho pláč (oni si ho tam srovnají) a nebo docházku na chvíli perušíte 
Taky ho může deptat, jestli se s ním ráno dlouho loučíš v šatně. Čím dřív tě pak nevidí, tím líp. Jo a taky stačí jedno ubrečené dítě ráno v šatně, a hned naruší morálku více dětí (osobní zkušenost)
Držím palce, ať je brzy vše ok, a čekám, co napíšeš po dnešku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.07 13:07
mě jen překvapilo-ve školce fakt používají metodu „studená voda“?
asi je to na jinou diskuzi, sem to nepatří.. já do toho nikdy nešla, přijde mi to drastické, i když asi to funguje… takže nikoho neodsuzuju, jen mi přijde divné, že to udělají ve školce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.07 13:22
Ahoj,
metoda studená voda mi zas tak drastická nepřipadá a pokud dítě uklidní, tak je to rozhodně lepší, než kdyby z toho záchvatu přešel třeba do tranzu 
Jinak Mates si tímhle taky prochází, taky mi to každý den rve srdce, ale už se to snad lepší. Někdy pláče už ráno doma a než dojde do školky, je v pohodě. Někdy je doma v poho a jakmile přijdou s taťkou ke školce, začne řvát…
Tety ve školce jsou v pohodě, většinou Matese čapnou a odnesou, to pomáhá nejvíc. Žádný štráchy a srdceryvné přesvědčování.
Mates je tam pajk většinou spokojený. Jediné, co špatně nese, je spojení tříd (když jsou některé učitelky nemocné), to pak fňuká.
Nejhorší to bylo po týdnu absence kvůli rýmě, to se pak fakt zdráhal. První den řev, druhý den v relativním klidu, dnes úplně v pohodě.
Ale v pondělí jsem fakt váhala, jestli si ho nemám nechat doma, když pláče, ale spíš bych to ještě zhoršila. Když už jsem se rozhodla, že do školky chodit bude (a on si tam opravdu hodně vyhraje), tak to prostě musím překousnout a vodit, vodit, vodit, než si zvykne, že do školky se chodí stejně jako chodí tatínek do práce.
Ještě k té studené vodě. Mates měl jednou hroznej histerák a už jsem nevěděla, jak ho utnout. Tak jsem ho svlíkla a šup pod spršku (vlažnou), ale on to absolutně nezaznamenal 
a řval dál jako tur.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
8.11.07 16:12
No, mě taky zarazila studená voda, nepřipadá mi to příliš profesionální. Kdyby se to stalo u ,ého dítěte, asi bych dala hodně najevo svůj nesouhlas…
nepřihlášená Vrony
- Citovat
- Upravit
8.11.07 22:25
Ahojky NATT, ja mam podobne stareho syna (2 roky a 2 mesice) a zrovna vcera jsem ho taky zkusila dat do takove miniskolky. Vzniklo to vicemene na popud kamosky, ktera tam dava svoji holcicku s velkym uspechem. Kazde dite je ale jine, takze zatimco jine deti si tam v pohode hraly, muj prcek pote, co jsem zmizla z dohledu, dostal poradnej amok, povesil se na dvere a rval, ze chce za maminkou. Vydrzela jsem to 10 minut a pak vymekla a vzala ho domu. Myslim si, ze v tomhle veku spise deti na skolku/jesle moc pripravene nejsou (a pise se to v dost knizkach - treba od Prekopove nebo Matejcka), pokud to snaseji v pohode, tak je to fajn, ale pokud to ma tak drasticky prubeh jak popisujes, a do skolky ho vylozene davat nemusis, tak bych se na to vykaslala - nac ditko a sebe zbytecne stresovat…
JANDULKA
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.07 22:31
Díky moc za všechny odpovědi
Dnes to prý bylo lepší, zalíbila se mu jedna slečna učitelka Adéla, tak s ní prý byl v pohodě, pak ale musela zajet pro obědy, tak pobrekával, ale prý už neměl ty záchvaty zuřivosti, dokonce jsem ho neviděla plakat, když jsem pro něj přišla.
Jinak:
Máme tady v ulici v každém baráku tak dvě děti, miluje je všechny, když slyší řahtat odrážedlo, hned utíká a ukazuje mi, že tam někdo je. K sousedkám běží s otevřenou náručí, až se ty diví
Když se ho zeptám, jestli půjde zase do školky s děti, tak kývne, že ano, on jinak velmi dobře používá slovo NE, takže když přikyvuje, to bych mu docela i věřila. Ve školce jsou děti různého věku, ale i hodně malých a těch učitelek je tam víc, takže si nemyslím, že by ho někým nechaly trápit. Pravda je, že ode mě pryč moc nebyl, já jsem Slovenka, rodiče jsou tudíž daleko, manželova maminka je z Olomouce, což zase tak daleko není, ale je invalidní (měla dětskou obrnu a je o hůlce), tudíž ho tam na dýl nechat nemůžu. Ale třeba s mojí mámou, když jsme na Slovensku, tak s manželem klidně jdeme pryč a on je v pohodě. Taky přemýšlím, jestli to není jazykem, já totiž doma mluvím slovensky a ve školce se mluví jenom česky. Do školky jsem ho dala, protože jsem v 7. měsíci a pracuju, sice z domu, ale taky na to potřebuju alespoň dvě tři hodinky klidu. Já mu vlastně chtěla dobře, z toho, co jsem vypozorovala, jsem si myslela, že bude v kolektivu rád. Zase za sukni se mě rozhodně nedrží, třeba minule mi v KIKA normálně zdrhnul a v Ikea ho nemůžu nikdy dostat z dětského koutku
Takže tak, no, říkám si, že i my jsme si zvykly, když jsem byly malinký, já jsem od roku chodila k jedný paní, co hlídala více dětí a moje ségra v roce mašírovala pěkně do jesliček. Tehdy ale byla trošku jiná doba, mateřská byla půl roku a pak matky musely holt jít makat.
Jo, a v nemocnici jsem neležela chvála bohu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.07 22:42
To jo, myslela jsem, že by od tebe byl dýl odloučený (reaguju na tu nemocnici)
No tak podle toho, co jsi napsala si myslím, že si zvykne, jen to chvilku potrvá. Ráno se s ním rychleji rozluč a zmiz s tím, že až spapá oběd, tak pro něj přijdeš. On si zvykne
Ještě, že je tam sl.Adéla, holt je mu sympatická, typický chlap, no Doufej, že Adéla v brzké době neonemocní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
