Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
porod prubeh
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
27.8.05 06:45
porod prubeh
Ahojky,
napsala by mi nejaka maminka prosim zhruba prubeh bezneho porodu…Mam psychicky problem …jednak nesnesu byt tam sama /a proto budu vdecna za informaci zda-li se da v Praze „predplatit“ nadstandart aby byl v terminu volny/ ale hlavne bych byla rada co nejdele to pujde doma.S nadsazkou rikam i kdybych to mela pak nestihnout.Jak poznam ze bych uz mela vyrazit do porodnice…abych tam nebyla „zbytecne“brzo?Druha vec je ze mam neco jako klaustrofobii ale ne na prostor nybrz na takove ty NUTNE veci co MUSIM, kdyz se citim v jistem smyslu omezena …/bez legrace…privazou-li mi nohy klidne omdlym/.Zni to asi silene ale opravdu to je neni jen spatne prekonatelny rozmar.Popsal by mi prosim nekdo co me ceka v prubehu „beznejsiho“porodu, jak probiha, co mohu cekat?
A jeste jeden snad uz trochu normalnejsi dotaz.Budu mit partnera u porodu a ac nejsem uplna stydlivka …co je nejvic …rekneme…jakoby „ponizujiciho“ nebo z tohoto pohledu neprijemneho pred partnerem?Vim ze se to takto neda nazyvat pokud jde o narozeni miminka ale ted me nenapadaji vhodnejsi slova.Dekuju moc Tereza snofous@post.cz
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymni
27.8.05 08:33
Terezko…neboj já se také bála a pohoda nerodila sem teda v Praze,ale pokud chceš přečti si můj popis porodu hodim ti odkaz.A přeju ti aspon takový porod nebo i lepší porod než sem měla já.Nikkol a 12týdenní Fil
- Citovat
- Upravit
27.8.05 09:21
Milá Terezko,
věř mi, že Ti v určitých momentech ani nepřjde, že tam máš partnera, nehledě na to, že Tě jistě bude držet za ruku a dodá Ti sílu… a také, říká se, že když je u porodu někdo s Tebou, chovají se o moc vstřídněji (sestry, lékař aj.).
Pamatuji si, že když jsem byla těhulka, tak jsem o porodu jen četla, ale když mi o tom někdo vyprávěl z vlastní zkušenosti, tak mě to nezajímalo, protože každý porod je jiný! Mě to celé trvalo 5 hodin. V 5 ráno jsem jela do porodnice a v 10h. byl syn na světě - a to jsem prý nespolupracovala:-))). Uvidíš, že to bude v pohodě a hlavně se neboj - vím, že se to těžko říká, ale ten pocit štěstí, který potom zažiješ a ucítíš své miminko v náručí Ti vše dozajista vynahradí.
Radka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
27.8.05 10:29
Ahoj
Myslím že se nemusíš bát že ti přivážou nohy, to se snad ani nedělá když sem rodila já bylo jen na mně jak si lehnu jestli na bok nebo záda nebo jak chci a je mi to nejpříjemnější a navíc nebylo ani čím by nohy svázali 
. Takže si myslí že když si vybereš moderní porodnici tak tam ti uvázání nehrozí. 
. Přeju krásný a pohodový porod bez stresu. Hanuli
- Citovat
- Upravit
27.8.05 10:36
Terezko,
já měla obrovský strach být u porodu sama, přímo mě přepadala panika, že na mě budou sestry hnusné a nebudou mi věnovat dostatečnou pozornost ( ty hormony dávají v těhu zabrat ), měla domluvenou ségru na „hekárnu“, pro případ, že by manžel nestíhal dorazit, no prostě chápu, čím teď procházíš, mně tedy žádné ujišťování ostatních, že to zvládnu, když ostatní to zvládly taky, nepomohlo. Já si prostě šla místo porodu prohlédnout, díky přednáškám, které nemocnice pořádala, jsem poznala i část personálu a teprve pak jsem se mírně!!!! zklidnila.
Tákže, tobě by určo pomohlo zajít si tam kde budeš rodit, většinou jednají vstřícně a přesně ti vysvětlí,jakou technikou se dá u nich rodit, jak je to s tím nadstandartem a pod. To že ti popíšeme, jaký jsme která měly porod ti nemusí absolutně naznačit, jak to bude u tebe, navíc, tady na emimču už jich bylo popsáno spoooooooousta. Každopádně na nějaké to píchnutí jehlou, napojení na kapačku a pod. se připrav. A co se týče toho přivazování nohy, teda přiznám se, že si absolutně nevybavuju, jestli to udělali nebo ne, já v té chvíli měla v hlavě jediné, dostat to mrně po těch 12 h co nejdříve ven, tuším, že to ani ty možná vnímat nebudeš.
A co se týče partnera u porodu, víš, pro mě to byla obrovská opora, stál při konečné fázi u mé hlavy a držel mě za ruku, co se dělo dole přes sestru, která mi tlačila na břícho, neviděl a já ho žádala, aby koukal jen a jen na mimčo , to vyklouzlo ven krásné, čisťounké, to jsem ani nečekala. A mažel plakal, fakt, v životě jsem ho takhle dojatého neviděla, doma mi pak řekl, že když viděl čím jsem si prošla, že vážně smeká, tak kašli na to, jestli se máš nějak žinýrovat, ono to ani nepůjde, jak tě to chytne, tak se na nějaké ohledy vykašleš
Tery, myslím, že jsem ti moc nepomohla, že?
přeju ti bezproblémový porod, hodné sestřičky, obětavého manžela a hlavně ZDRAVÉ dítko, a kdyby jsi chtěla vědět něco hodně konkrétního i intimního, neboj se zeptat , svetnov@centrum.cz
pa sany
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.05 10:50
Ahoj,
neboj se toho. Nerodila jsem sice v Praze, ale ono je to všude asi stejný. Měla jsem mažela u porodu a naprosto úžasný, doporučuji. Jistě ten tvůj bude také u tebe, takže budeš mít podporu.
Je těžké ti poradit, kdy vyrazit, mě to začalo přesně na termín a začalo mi to tak, že jsem začala pociťovat jakoby takové menstruační bolesti v podbřišku. Vždy přišli a odešli, mě to začalo rychle, protože od samého začátku jsem to měla skoro po pěti minutách. Doma jsem vydržela ještě hodinu, když to bylo stále stejné, tak jsme vyrazili. V autě už to bylo častější. V nemocnici mi naměřili monitor a podle monitoru jsem nerodila, až když přišel doktor a řekl, že jsem otevřená na pět centimetrů, tak jsem byla přijatá. Pak to šlo ráz na ráz. Měla jsem to rychlý od samotného začátku doma, mi to trvalo jen šest hodin, na to, že jsem byla prvorodička.
Přeji ti aby to všechno proběhlo rychle a bez komplikací. A také ti přeji tak bezva personál jako jsem měla já!!! Určitě až budeš mít po, tak si řekneš, že to zase tak strašné není. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
27.8.05 10:51
Re: porod prubeh
ahoj terezko,
no porody jsou různé a jaký budeš mít ty zjistíš opravdu až na místě takže si nevšímej řečí, že to půjde dobře nebo blbě nebo tak něco. Já si vše malovala růžově a nakonec jsme rodili 32 hodin a celých 32 hodin jsem měla kontrakce po 3 minutách, no jenže se o nás staraly porodní asistentky a když po 30ti hodinách přišel teprve první doktor tak to spustilo. Začal nadávat jaktože nás ještě takto drží a kapačky a kyslík a už to valilo. Jde o to, že můj manžel byl při mě celých 32 hodin a 15 hodin z toho jsme si ani jeden nesedli, protože já „nejlépe“ kontrakce snášela ve stoje tak jsem se ho stále držela a bylo to hrozné. Maličký měl hlavičku špatně natočenou a tak u samotného porodu byli čtyři doktoři nakonec přiběhl samotný pan primář porodnice a odrodil nám to on s wexem. Wex - je špunt kterým se vytahují miminka za hlavičku, ale nikdo to nedělá rád, je to moc nebezpečné, ale my jsme naštěstí dopadli dobře. Sice mám 10 cm dlouhou jizvu na zadku a na 3krát šitou, ale to je horší porod, ale během noci, kterou jsme strávili s manželem na porodním sále odrodili kolem nás 4 maminky a tím stylem, že přišly za deset minut třikrát zatlačily a šup a šly spát i s miminkama a to, aby jsi nejela příliš brzy - to se neboj - já se taky bála, že to nepoznám atd. - ale to poznáš moc dobře kdy máš jet - takže bud naprosto v klidu a ohledně ostudy s manželem - opravdu můžu říct, že v tu chvíli na to vůbec nemyslíš a na tuty vím, že chlap to tak ani nebere, naopak, uvidíš jak si tě bude OPRAVDU vážit a moc tě bude obdivovat - alespon ten můj ano a myslím, že to každý chlap. 
tak at ti to dobře dopadne a měj se krásně a hlavně se ničeho neboj
- Citovat
- Upravit
27.8.05 11:13
Ahoj,
já taky jako blázen čtu všechny popisy různých porodů, protože mám odmala strach z doktorů a nemocnic, mám dost nízký práh bolesti 
.., ale je mi jasné, že je stejně každý porod úplně jiný a nikdy nevíš, co tě pak v tom okamžiku čeká. Ale myslím, že přístup doktorů a sestřiček je dneska už na dobré úrovni a když sebou máš někoho kdo tě podpoří, že to půjde skoro samo . Je fakt, že kamarádka teď rodila skoro 2 dny, měla od začátku bolesti po 5 minutách a neotevírala se, ale zase moje sestra u svého prvního dítěte strávila na sále asi 10minut a to jí tam rovnou hnali ze sanitky, protože sestřička na příjmu zjistila, že už jsou vidět vlásky!! Žádný klystýr, holení, vyšetření, nic.. od začátku bolestí celý porod trval asi půl hodiny
Tak jsem se přesvědčila, že všechno půjde dobře, nebudu se stresovat, i když mám tedy ještě do porodu čas a uvidíme.. ven to jít musí!!
Jarka a Třešnička 16tt
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.05 18:36
Ahojky,
porody si opravdu nejsou podobné jako vejce vejci, bohužel se nedá soudit ani podle průběhu těhotenství, jak to vlastně v tom velkém finále půjde:-)) Určitě se neboj, že si budeš před někým připadat trapně - doktoři a sestřičky jsou profíci, ti jsou na vše zvyklí, no a manžel určitě velmi rychle pochopí, že porod není žádná komedie, ale pěkná dřina a všechny tvé projevy určitě bude brát také naprosto normálně. Můj porod trval asi 9 hodin, a neboj se že nepoznáš, když to začne! Také jsem si předtím říkala, jak vůbec taková kontrakce bude vypadat, no a u mě to bylo nejdřív tvrdnutí bříška v pravidelných intervalech, když to bylo asi po pěti minutách, tak se začali pomalu přidávat bolesti, nejdříve velmi slabé, jako při menstruaci, no a postupně to sílilo a krátili se intervaly. Nejvíc nepříjemné pro mě bylo první a druhé vyšetření v porodnici, kdy jsem byla jen málo otevřená a to vyšetření fakt dost bolelo. A pak závěrečné šití (mám asi 4 stehy). Samotný porod si pamatuji jen tak ve zkratce - nejhorších bylo pár minut, kdy byla nekončící kontrakce a do toho šílený tlak na konečník a já ještě nemohla tlačit. Pak při samotném tlačení jako by najednou bolesti ustaly a já se soustředila fakt jen na to vytlačení. Nástřih jsem absolutně nevnímala no a najednou jsem cítila, jak ze mě mimčo vyklouzlo a začalo plakat a já pocítila děsný příval štěstí a úlevy, že to máme oba za sebou:-))
Taky jsem si vždy říkala, že nechápu, proč všechny ženské ve filmech u porodu křičí, no a jakpak jsem si také párkrát ve finále zakřičela:-))
V ten moment jsi opravdu jaksi mimo sebe, prostě se nekontroluješ a tvoje tělo si samo dělá co si myslí, že mu pomůže. Okolí jsem na konci absolutně nevnímala, jen jsem drtila manželovi ruku a byla mu vděčná, že je tam se mnou. Ten pak plakal dojetím, když malého poprvé držel v náručí a hrdě mi ho přinesl ukázat
Takže žádného pocitu trapnosti se fakt neobávej, prostě porod je porod a nikdo nečeká, že tam budeš načesaná, nalíčená s úsměvem na tváři Určitě si jdi nejdříve omrknout terén, ať víš, jak to v porodnici vypadá a nejsi pak něčím zaskočená a neboj, určitě to dopadne dobře, držím ti palce
Evitka a tříměsíční Honzulín
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.05 20:49
Pokud se tak moc bojíš, proč nezvolíš službu nějaké duly, nebo porodní asistentky? Za nějaký obnos se s ní domluvíš na průbehu porodu a ona ti pomůže to pohlídat a bude s tebou. Proč si nenajdeš nejaký předporodní kurs, proč si nenapíšeš porodní plán, proč si nevybereš porodnici, kde nekurtují…? Zkus pro sebe ještě něco udělat. Protože jsi z Prahy tak ti mohu doporučit kurs, který najdeš na www.aperio.cz, kde se můžeš něco dozvědět o porodu, na stejném webu jsou i info o nemocnicích v ČR. Nebo si svůj dotaz zadej na http://forum.babinet.cz/list.php?f=7 kde odpovídají porodní asistentky. Držím palečky, udělej pro sebe něco i sama, nikdo jiný to za tebe neudělá a každý porod probíhá jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.05 00:14
Terezko,
neboj, to zvládneš! Připrav se na to, že porod bolí, ale přebolí a pak to už bude jenom dobrý. Manžel u porodu je super, obrovská opora, mně např. pomáhal s dýcháním. Stud ti v porodnici vůbec nepřijde, prostě na to nemáš čas. kurtování nohou snad ani nehrozí - já jsem si dokonce musela říct o podpěrky sama, protože jsem neměla sílu nohy držet. Určitě zajdi na prohlídku porodnice, seznámíš se s prostředím a personálem, promluv si s nimi o svém strachu…
Uvidíš, že miminko ti vynahradí veškeré obavy a bolest.
Hanka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.05 09:15
Terezko, taky mě před porodem přepadla panika: že to nezvládnu, že na to vlastně vlbec nejsem psychicky a fyzicky připravená atd.
V předporodních kurzech nám říkali, že během porodu mozek přepne do takového zvláštného stavu vědomí, kdy všechno vnímáš trochu jinak než za normálních okolností…
Trocha strachu je myslím normální, nevíš, do čeho jdeš.
Ale neděs se dopředu - a opravdu, jestli se tolik moc bojíš, tak si zajdi do té „své“ porodnice, důkladně se seznam s prostředím, vyptej se personálu … A v Praze máš možnost volby mezi několika porodnicemi …
No, osobně si myslím, že až ta tvá chvilka přijde, tak ti bude dost věcí, které teď pokládáš za superdůležité, úplně šumák, a budeš se soustředit jenom na to, aby už tvé děťátko bylo s tebou:)))
Hodně štěstí!!!
Baghira a Eliška
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
28.8.05 10:03
Ahoj Terko, porod je asi velká neznámá pro každého a jak to tak pozoruju, tak máš podobný problém jako já - teda že máš ráda všechno pod kontrolou . U porodu to ale pravda ne vždycky jde Určitě Ti doporučuju najít si předporodní kurs a zajistit si kontakt na porodní asistentku nebo dulu, která bude ochotná jít k porodu s Tebou. Přítomnost muže to samozřejmě nevylučuje. Já měla štěstí na skvělou PA, která mi pomohla „rozkrýt“, čeho se opravdu bojím a podle toho sestavit porodní plán. Je hodně důležité, abys měla někoho, komu budeš věřit a kdo bude schopný komunikovat s personálem v době, kdy ty sama toho moc schopná nebudeš… Ono se to tak docela naplánovat nedá, protože teď si myslíš, že budeš chtít být doma co nejdéle, ale jakmile začne porod, budeš třeba honem chtít jet rovnou do porodnice 
A od toho je právě PA nebo dula - člověk, kterého nic nebolí, není z porodu vyděšený (což partner být může, zvlášť jestli se jedná o Tvůj první porod) a má i základní odborné znalosti a umí odhadnout Tvůj aktuální stav. A co se týče studu, těžko to můžu posoudit obecně, ale já jsem celkem dost stydlivá a rodila jsem nahá (když jsem vylezla ze sprchy, vadilo mi pomyšlení, že bych se měla oblíkat 
) a třeba klistýr mi moc pomohl - hezky se to po něm rozjelo. Vím taky, že jsem moc v sobě tu vodu nezvládala udržet, protože jsem už měla kontrakce po 2 min. a asi ze mě něco „odcházelo“ i po návštěvě toalety, nicméně PA mi diskrétně utírala zadek , což bych za normálních okolností nezvládla. Tím Tě ale nechci děsit, musím totiž říct, že porod je nejkrásnější a nejsilnější zážitek mého života a když to začne, nezbývá než to zvládnout . Takže to určitě zvládneš i Ty. Je určitě moc dobře, že o tom tak přemýšlíš, nechci říct, že Tě nemůžou některé věci překvapit, ale když si řadu věcí připustíš (no, nemusíš si to rovnou představovat !), pomůže Ti to odblokovat psychiku a líp si to prožiješ. Držím palečky a budu se těšit na Tvůj popis, jak to nakonec celý proběhlo! Ahoj Blanka
p. s. a můj muž byl u porodu úžasnej a když jsem se ho na ten klistýr později ptala, říkal, že to ani nezaznamenal, že se soustředil na mě a na to jak mi pomoci - dýchal se mnou a tak . On je to nakonec takovej fofr a tak silný zážitek i pro chlapa, že na nějaký „ponížení“ absolutně nemysli!
- Citovat
- Upravit
28.8.05 23:41
Ahoj Terko, článků o porodech a zkušenostech z nich je tady na emiminu spousta - když trošku zapátráš, najdeš je mezi deníčky i v diskuzích........
Já chci napsat k tomu partnerovi u porodu - byl se mnou manžel, držel mě za ruku, tlačil se mnou (říkal potom) a moc mi to pomohlo. Teď jsem těhotná podruhé a nedovedu si porod bez něj představit. Byl to velmi silný zážitek pro nás oba a stmelilo nás to dohromady. Myslím, že kdyby tam nebyl, něco by tu chybělo.....
Neříkám, že by jsme před tím nebyli spolu „spojení nabo stmelení“, ale i to, že tě vidí v těch nejintimnějších chvílích a v naprosto přirozených pohybech a polohách, kdy se buď snažíš zvládnout bolestivé stahy, tlačíš ze všech sil miminko na svět nebo pak pláčeš stěstím - stojí za to a má to vliv na váš společný budoucí život (už i s miminkem).
Hodně chlapů říká, že by si tam přišli zbyteční, ale i můj „tvrďák“ nakonec uznal, že mi tam pomáhal.
Ptala ses, při čem by sis mohla připadat blbě 
. Sama jsem se obávala klystýru a pak při porodu, když budu tlačit, že budu třeba dělat strašný obličeje 
(te´d se tomu směju, ale obavy z porodu a v těhotenství - sama uznáš, že je to občas něco ) - ale ani u jedné z těchto chvilek jsem nazaregistrovala nic nepřirozeného. V době porodu jsme se oba soustředili na miminko a na to, jak vše v pohodě zvládnout, že i když jsme o tom později povídali, shodli jsme se na tom, že nám vše přišlo naprosto přirozené a nebyl čas na nějaký stud.
Dodneška jsem ráda, že tam byl a že mě viděl i v situacích, kdy jsem myslela, že už to nezvládnu...........měl třeba zrovna šanci „se pochlapit“ 
a předávat mi svou sílu, jak uměl
A neboj se, zvládly to miliony ženských na celým světě (a minimálně půlka se hodně bála )
Hodně sil a pohodový porod přej Veronika
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
