Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mě to přijde normální, problém je v tom, že nemáš možnost vůbec vypnout. V kolik dítě vstává a chodí spát, a kolik hodin tráví manžel v práci? Podle mě tam musí být prostor, aby si hodinu až dvě denně manžel užil také blízkosti dítěte a ty samoty, abyste pak večer mohli fungovat jako manželé. Případně pokud má tak náročnou práci, že to nejde (a nemrzí ho, že dítě vůbec nevidí?) tak ať z toho platu zaplatí hlídání nebo nějakou miniškolku. Taky nejsi robot.
Měla jate si vzít mého manžela, bylo by Vám spolu skvěle
Sranda samozřejmě. Podle mě nezbývá než to nějak vydrzet, než dítě pujde do školky a rozhodně bych si nepořizovala další. Manželství by to nemuselo přežít. Protože cítit se neustále odmítán a dolézat jako pejsek a doprošovat se sexu, to dá dlouhodobě malokterej chlap.
Mám to na chlup stejně.
„Vyřešila“ jsem to tak, že jsem s dětmi sama. ![]()
Edit: školkou se to nevyřešilo, neb v práci (prodavačka) jsem byla taky celou dobu v kontaktu s lidmi.
Příspěvek upraven 26.11.19 v 22:18
Nemůže ti někdo občas pohlídat? Bylo by dobrý kdybys na sebe aspoň občas měla dvě tři hodiny čas… Že nechceš sex v tyhle situaci je normální. Manžel to určitě pochopí když mu vysvětlit proč se ti nechce souložit. Sex není povinnost a nikdo tě k němu nemůže nutit a chlap, co tě miluje, tě pochopí.
Nemůže ti někdo aspoň dvě hodiny pohlídat? Třeba máma, co by si chtěla užít dítě. Dlouhodobě tě z toho klepne.
Musíš mu vysvětlit že jsi introvert a potřebuješ chvíli samoty, aby si dobila baterky. Je to vrozená víceméně biologicky podmíněná věc - nedá se to překonat, je to něco, co prostě potřebuješ.
Extroverti čerpaj energii z lidí okolo a vyčerpává je samota. No a introverti to mají obráceně.
Není to vada či nemoc - je to prostě varianta lidské povahy a má spoustu pozitiv.
Víc třeba tady https://www.grada.cz/…overtu-7768/****
Takže - po té co manžel přijde z práce, dej mu hodinu na aklimatizaci, nakrm vás všechny a pak mu na hodinu, ale lépe na dvě, svěř dítě a jeho uspávání a vypadni ven na procházku/běh/číst si do kavárny. Vrátší se domů, dítko bude uspané, budeš mít pročištěnou hlavu a budeš schopní se manželovi věnovat.
Ideálně každý den, ale minimálně třikrát týdně.
A zaveďte sobotní dopoledne pro dítko s tatínkem.
Prostě na sobotu dopoledne tatínek vezme dítě někam pryč z domova - ty se o to nebdueš starat, nebudeš to hlídat, nebudeš jim chystat svačinku a na oběd se potkáte někde venku.
Vzhledem k tomu, že si manžel rychle všimne rozdílu, jak ti takovéhle pauzdy budou dělat dobře, tak ono se to zaběhá,.
Příspěvek upraven 26.11.19 v 22:31
@Anonymní píše:
Měla jate si vzít mého manžela, bylo by Vám spolu skvěleSranda samozřejmě. Podle mě nezbývá než to nějak vydrzet, než dítě pujde do školky a rozhodně bych si nepořizovala další. Manželství by to nemuselo přežít. Protože cítit se neustále odmítán a dolézat jako pejsek a doprošovat se sexu, to dá dlouhodobě malokterej chlap.
Ale vydrží. Když tu ženskou miluje, tak určitě dokáže pochopit, jak na tom je, že na sex nemá chuť ani sílu a pak to ten chlap vydrží. Pokud je manželství založené na něčem jiném než souloži, pak se autorka nemusí něčeho takového bát😁
Zakladatelko, velmi rozumím, prožila jsem si podobně, ráno v poho ale večer po celodenním pečování, pečení, lezení, mrčení a chytání krakena mi jakýkoliv další dotek už byl…přes čáru, už to nešlo
jako když je nějaká míra a ta přeteče, nešlo to
nějak se to musí přežít, nám dost pomohla ochotna tchyně a tchán kteří si tu a tam brali mládež na sobotu nebo na celej víkend
ale muž to taky občas nechápal prej, " se uvolníš, to je relax ", ve chvíli kdy mi jakýkoliv další dotek a šahání na tělo už večer byl nepříjemný, po celém dni kdy po mě lezly děti a jejich neustálé požadavky
muž jako takovej mi nevadil, vadilo mi že zase už zase na mne někdo šahá a mačká
![]()
pohledejte nějakou možnost sem a tam pobejt sami dva celý den, sobotu, víkend, jakkoliv
nebo vrazit děti manželovi a urvat si onu pověstnou chvilku čistě pro sebe
Naprosto ti rozumím zakladatelko, pro mě největší relax, samota s knížkou, energii čerpám že samoty, ne z lidí.. Já už mám dceru 5letou, ale hlídání taky minimálně, navíc je dcera úplný extrovert, takže po práci když ji vyzvednu ze školky už očekává nějakou zabavu, kam půjdem, kdo k nám přijde atd.. Večer zase přichází na řadu manzel
naštěstí je chapavy, takže občas si každý zalezeme do svého koutku, já čtu, on si zahraje hru. ![]()
@Anonymní píše:
Ale vydrží. Když tu ženskou miluje, tak určitě dokáže pochopit, jak na tom je, že na sex nemá chuť ani sílu a pak to ten chlap vydrží. Pokud je manželství založené na něčem jiném než souloži, pak se autorka nemusí něčeho takového bát😁
Tak ono nejde jen o sex. Přijít každý den domů a dívat se na to, jak to partnera obtěžuje není nic moc. A jako na potvoru se objeví někdo, kdo bude z jeho přítomnosti nadšený a konec příběhu všichni známe.
Jinak k tématu, když přijde manžel z práce, tak bych mu strčila pod nos něco dobrého, vrazila do uší sluchátka a vyrazila ven. Oficiální verze by byla sport, neoficiální dejte mi už všichni pokoj. Na hodinku si užiješ svůj svět, doma bych si dala sprchu, další chvíle pro tebe a pak už to přežiješ.
@terien asi tak nejak…chapeme jako matky snad vsichni, ze potrebujeme pauzu. navrhni manzelovi, aby vzal dceru ven a ty si udelej relax. prospeje to vam oboum.byt neustale odmitan taky neni dobry.
Jo tohle znam a mam taky. Od pondeli do ctvrtka jsem s detma sama. Ve ctvrtek uz toho mam plny kecky a cekam na muze. Vrazim mu holky, jidlo a jdu pryc. Uz je toho moc.
Protože jsi unavená.
také nemám skoro žádné hlídání, takže tě chápu, jak ti jsou chvíle o samotě prostě vzácné. Já se někdy přistihnu, že když třeba konečně vypadnu - k doktorovi, zubaři, na úřad a teda to malé hlídání mám - tak mi je nejvzácnější prostě sedět v če, árně a tupě zírat do zdi
Nemusím mít žádný mobil, žádný časopis, prostě to tupé zírání a nic nedělání v tichu je mi strašně vzácné ![]()
Cely zivot jsem tezky introvert. Mam rada svuj svuj svet, svoji bublinu. Nejvetsi relax pro me je nekde osamote v koute s knizkou, nebo na osamele prochazce v lese.. Ted jsem na rodicaku s malym ditetem. Cele dny jsme sami, hlidani nula. No, jak to tady asi kazda znate - dite po me cele dny leze, skace, nebo mi aspon sedi na kline, je velky mazel, porad se chce pusinkovat. Nevydrzi si chvili hrat samo, tisickrat za den mamiiiii, ted uz ani nechce spat po obede, takze ani chvilka klidu. Tim nechci rict, ze mi to vadi, rada se s nim samozrejme pomazlim a beru to tak, jak to je. Je to male dite.. A ted k problemu. Vecer uz toho mam kolikrat dost a jsem rada, kdyz konecne odpadne a mam chvili pro sebe. Jenomze to akorat prijde domu manzel z práce. A vyzaduje taky polibky, mazleni, nejlepe sex… A to uz je na me proste vetsinou prilis… Nechci ho odstrkovat, a je mi to kolikrat lito, ale nemuzu si pomoct. Po celem dnu je pro me dalsi fyzicky kontakt s clovekem neprijemny.. Co s tim? Samozrejme neni to uplne kazdy den tak.. Nekdy jeste mam naladu na mazleni i sex, ale ne casto.. Omlouvam se za vyblitek, ale neumim svoje pocity moc dobre vyjadrit.. Mate to taky nekdo tak? Jak to resite?