Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Potrat ve 21tt
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.3.20 08:12
@Ell92 @Ane-t čas je velký lékař. Postupně se bolest trochu otupí. Ale člověk nezapomene nikdy.
Pamatuju jak jsem věci dávala do krabice, schovávala fotky, zprávy z vyšetření, uklízela těhotenské oblečení..
Na miminko vzpomínám často, je pořád s námi, bylo naše, i když jen pár měsíců. A zpětně vidím, že nám hodně dalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.20 17:38
@ParvatiAntonakos já jsem musela ukončit těhotenství kvůli těžkým VVV ve 21+6tt. Mluvit jsem o tom mohla jen s partnerem a nikým jiným. Chce to čas, moře času. Požádej o přidání do skupiny Prázdná náruč. Je tam spoustu maminek, které tě pochopí, podpoří a vyslechnou. Promiň za anonym, ale i pro mě je to pořád citlivé téma. Nemusíš na to být ale sama.
- Citovat
- Upravit
3.3.20 17:49
@Ell92 píše:
@ParvatiAntonakos Ahoj… také jsem minulý týden přišla o miminko…Byla jsem v 21tt, 5 měsíc, šla jsem na kontrolu a tam mi řekli, že nemám žádnou plodovou vodu… a pak už to běželo vše rychle. Nemoxnice, milion v šetření, kde zjistili, že miminko nejspíš nemá ledviny a že musím na ukončení… resp. porodit. Nejhorší na tom je, že srdíčko tlouklo…Dva dny vyvolavali porod… Celé dva dny mi to vůbec nedochazelo, až druhý den po porodu, když jsem se probrala po anestezii po revizi…Po návratu domů je to jak na houpačce… chvíli dobré, pak zase zachvaty breku… nechávám tomu čas… ale bojim se, že to stejně nepreboli. Doma už bylo pomalu vše nachystané a teď… jen prázdno…v bříšku, na duši… všude
Ahoj,
mám za sebou hodně podobný příběh též ohledně malého ledvin z loňského Května. V jaké nemocnici si byla? Já u Apolináře v Praze. Kdyby cokoli, neváhej se ozvat.
Drže se a hodně sil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.20 18:01
@Eva.e Ahoj… já jsem byla v Thomayerce… čekáme teď vlastně na výsledku genetiky a všeho kolem… abysme věděli přesnou příčinu. Já teď vůbec nevím co bude… byla jsem na neschopence od listopadu a teď se budu muset vrátit do práce, kde jsem už i předtím cítila vyhoření… To mi moc nepridava…Snažili jste se brzy pak znovu???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.20 18:06
@Ell92
Odjíždím teď z práce a nemám data, tak ti odepíši do soukromé zprávy z domova…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.3.20 22:59
Ahoj holky, rada bych se vam taky sverila se svym pribehem. Ted ve středu jsem taky přišla o sve druhe vytouzene miminko 
bohuzel jsem skoro od 13tt slysela, ze je male a spatne roste. Na druhém velkem ultrazvuku mi rekli, ze je o 3 tydny mensi a podstoupila jsem odber plodove vody, ktera dopadla nakonec dobre. Takze se mi ulevilo, ale za 14 dni na kontrole u meho dr, mi opet rekl, ze je mimi male a poslal me do rizikove poradny v Karlových Varech. Tam me jeste poslali ke specialistovi do Plzně na kardio a srdíčko melo mimi taky v poradku. Udelali mi dalsi krevni testy, zjistili mi preeklampsii a dostala jsem leky a doufala, ze uz vse bude dobře a miminko poroste a vse dozene. Po dalsim tydnu na kontrole se ukazalo, ze leky na tlak nepomohli a musela jsem do nemocnice. Tam jsem lezela od soboty do úterý a tesila jsem se jak pujdu domu za přítelem a synem. Ale propusteni domu se nekonalo a musela jsem akutne byt převezena do Prahy do Podoli. Tam jsem podstoupila opet krevni testy, sber moci a velky ultrazvuk. Zaver byl takový, ze mimi vubec nenabira, ma jenom 250g (ja byla 23+4 a mimi odpovidalo 18+4) a je proste malicke a to neni vubec dobre. Musela jsem se rozhodnout co dal. Brecela jsem silene, probírala jsem to s přítelem horem dolem, hrozilo i me ohrozeni na zivote, diky tomu vysokemu tlaku. Nejtezsi rozhodnuti v mem životě
Zavedli mi trubicky a jednu tabletu na vyvolani porodu, mimi me při tom koplo..jakoby mi reklo, ze jsem se rozhodla správně. Brecela jsem hrozně moc, byla jsem na vse sama, diky tomu viru ted. Rodina xx km daleko. Hrozne to bolelo. Trvalo to od 13 hodin do 23:45 nejhorsi bylo porodit ho do toho pojizdneho zachoda..jako kdyz hodite neco tvrdeho do prazdneho kyble. To jsem brecela nahlas a zakryvala jsem si oci, nechtěla jsem nic videt. Nekolik hodin v bolestech, sama a ve finale nema clovek nic..jen prazdno v sobe a obrovskou bolest.
Syn doma se taky těšil, je hrozný mu to nejak vysvětlit, ze nebude mit brasku.
Dekuju, ze jsem se mohla sverit je to hodne čerstvé a ja nemuzu vubec spat. Jen zavru oci, tak slysim ten tupy a prázdný zvuk spadnutí do kyble
- Citovat
- Upravit
21.3.20 23:36
Ahoj anonymní,, moc mě to mrzí co se ti stalo…
O pojízdným „záchodě“ slyším poprvé…, já byla v Praze u apolináře nedokončený 19tt, u mě to bylo z ničehoz nic vše celou dobu v pořádku, 1.screening ukázkový všechny další kontroly též až kontrola v 18tt kde se doktorovi nezdálo něco na ledvinovém ústrojí,, poslal mě radši na kontrolu do nemocnice a tam jak z čistého nebe řekli „doporučili“ abych podepsala souhlas o ukončení těhotenství kvůli VVV neslučitelné se životem našeho vytouzeneho syna.
První vyvolávací tabletu jsem dostala o několik dní později kdy jsem měla nástup v 10 ráno, pak jsem měla křeče, průjem, nevolnosti ale kolem porodu nic, v 11vecer první kontrakce které byly hned po dvou minutách, asi v 1rano pichli vodu, pak cca 2h spánku po prášku na uklidnění a vše na novo… Malý se narodil kolem 6ranni,, bohužel jsem měla poranění děložního hrdla tím tlakem takže mi museli udělat revizi a ještě sem dostala dva štychy. Celou tu dobu jsme byly i s mojim chlapem na pokoji, kde mu sestřičky donesly i matraci na zem na spaní, bylo to vloni v květnu což chápu že teď nelze, ale jinak jsem i porodila na pokoji za asistence lékařky, jak malého tak placentu na sál mě převezli až na tu revizi.
Držím palečky ať se se z toho „otřepeš“ co nejdřív a budeš moct jít dál. Nebude to jednoduché ale není to nic nenormálního drž se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.3.20 23:49
@Anonymní píše:
Ahoj holky, rada bych se vam taky sverila se svym pribehem. Ted ve středu jsem taky přišla o sve druhe vytouzene miminko
Zavedli mi trubicky a jednu tabletu na vyvolani porodu, mimi me při tom koplo..jakoby mi reklo, ze jsem se rozhodla správně. Brecela jsem hrozně moc, byla jsem na vse sama, diky tomu viru ted. Rodina xx km daleko. Hrozne to bolelo. Trvalo to od 13 hodin do 23:45
Syn doma se taky těšil, je hrozný mu to nejak vysvětlit, ze nebude mit brasku.
Dekuju, ze jsem se mohla sverit
Strašně moc je mi líto co se Ti stalo.
Přeji Ti, aby čas co nejdříve trochu otupil tu vzpomínku a bolest v duši.
Bylo to těžké to vůbec přečíst, natož pomyslet, že to byla pravda.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.3.20 23:52
@Eva.e to je takový ten gramofon. Kdyz si stáří lide nemohou dojit na wc, tak přivezou tohle.
To je taky hrozne a moc me to mrzi, co se ti prihodilo. Musel to byt hrozny sok..celou dobu ok a pak ti řeknou tohle.
Ja spis doufala u me ve zlepseni, pohyby bylo cítit, ja se citila dobre (hlavně po lecich na ten tlak, jak klesl). Necekala jsem, ze je to vazne az tak spatne mela jsem i konzilium s ruznymi lekari a kazdej mi rekl, ze by malej ve me bud zemrel sam a nebo by se narodil predcasne a zemrel by stejne
Dekuju, snad to brzy prekoname a podari se nam dalsi miminko.
Doufam, ze si se z toho v ramci moznosti dostala
- Citovat
- Upravit
22.3.20 00:18
U nás je to trošku složitější bylo to mé první těhu, a u mě genetika zjistila velmi vzácné dědičné onemocnění, kterého jsem nositel i přenašeč o kterém jsem do té doby neměla ani tušení… Zatím nemáme všechna vyšetření jen vím, že přirozeně otěhotnět mi už lékaři nedoporučují protože riziko opakování je v mém případě vysoké.
Jen abych tě uklidnila, všechny holčiny se kterými jsem si tu za ten rok psala a shodou okolností měli skoro všechny už jedno zdravé dítko doma jsou teď už znovu těhotné, prostě to byla v jejich případě blbá náhoda… Věřím, že u tebe to bude taky tak… Doporučuji skupinku prázdná náruč tady na emiminu… holky jsou tam moc fajn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.20 08:51
@Anonymní píše:
Ahoj holky, rada bych se vam taky sverila se svym pribehem. Ted ve středu jsem taky přišla o sve druhe vytouzene miminko
Zavedli mi trubicky a jednu tabletu na vyvolani porodu, mimi me při tom koplo..jakoby mi reklo, ze jsem se rozhodla správně. Brecela jsem hrozně moc, byla jsem na vse sama, diky tomu viru ted. Rodina xx km daleko. Hrozne to bolelo. Trvalo to od 13 hodin do 23:45
Syn doma se taky těšil, je hrozný mu to nejak vysvětlit, ze nebude mit brasku.
Dekuju, ze jsem se mohla sverit
Nemusíš na to být sama, je tady skupinka Prázdná náruč, sice mi chvilku trvalo než jsem jí našla, ale je tam spousta maminek, které ti pomůžou. Zkus pohledat. Kdo tohle totiž nezažil, nikdy nepochopí jak se člověk dopravy cítí. Všechno chce čas, hodně času, já vím, že je to otřepaná fráze, ale postupně je ta bolest snesitelnější. Člověk, ale stejně nikdy nezapomene.
My jsme ukončovali v říjnu, ve 21+6 po druhém screeningu. Naštěstí se mnou mohl být partner a hlavně i přístup nemocnice a všech pracovníků byl úplně jiný než u tebe. Rodila jsem na sále, který mají úplně mimo normálních porodních ať neslyšíš miminka. U porodu se mnou byly dvě sestry a lékařka, partnera jsem poslala pryč, nechtěla jsem ať má celoživotní trauma. V nemocnici mi dali vše co jsem chtěla, od epidurálu, kam mi dali asi jo driáky, protože jsem i na hodinu usla, po léky na uklidnění Neměla jsem sílu ani odvahu malého vidět a partner taky nechtěl. Ale máme ho na hřbitově a chodíme mu zapalovat svíčky. Děti už mám větší, tak to bohužel chápaly až moc dobře a hodně je to vzalo.
Posílám moc síly a objetí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.3.20 23:34
@Anonymní píše:
Strašně moc je mi líto co se Ti stalo.
Přeji Ti, aby čas co nejdříve trochu otupil tu vzpomínku a bolest v duši.
Bylo to těžké to vůbec přečíst, natož pomyslet, že to byla pravda.
Děkuju.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.3.20 23:37
@Eva.e to je mi lito ale věřím, že vam dokáží nějak k miminku pomoct a budete šťastná rodina 
Na skupinku kouknu, děkuju za tip
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.3.20 23:44
@Robado ja si nemuzu na personál vůbec stěžovat. Byly hrozně hodny na me. Jen prostě me posadila na ten gramofon, aby mi ulevila od bolesti a uz to bylo vlastne u konce a stalo se, co se stalo
Vim, že cas vsechny rany zahoji. Je to hodne čerstvé a bolestive. Ve středu jdu radeji k psycholozce, protože mam stavy úzkosti, nemůžu spat..udalo se nam toho v rodine bohuzel vic a i diky te situaci u nas v zemi je mi z toho vsechno hrozne uzko.
Moc me mrzi, ze sis tim taky s manzelem prosla tohle by se nemelo stávat nikomu.
Musíme verit, ze se k nam zase příroda obrati čelem a da nam uzasne a zdravé deticky
- Citovat
- Upravit
24.3.20 00:30
@Anonymní píše:
@Robado ja si nemuzu na personál vůbec stěžovat. Byly hrozně hodny na me. Jen prostě me posadila na ten gramofon, aby mi ulevila od bolesti a uz to bylo vlastne u konce a stalo se, co se stalo
Vim, že cas vsechny rany zahoji. Je to hodne čerstvé a bolestive. Ve středu jdu radeji k psycholozce, protože mam stavy úzkosti, nemůžu spat..udalo se nam toho v rodine bohuzel vic a i diky te situaci u nas v zemi je mi z toho vsechno hrozne uzko.
Moc me mrzi, ze sis tim taky s manzelem prosla
Musíme verit, ze se k nam zase příroda obrati čelem a da nam uzasne a zdravé deticky
Taky jsem byla u psychologa, se spaním mám problémy doteď. Zůstalo mi i to, že občas vůbec nevnímám co mi kdo říká. Prostě tam jsem, ale mozek jako by vypnul a neslyší. Myslím, že to jsou pozůstatky toho extrémního stresu, co jsme musely zažít. První týden jsem bez Neurolu neuměla dojít ani na kontrolu, dostala jsem zánět dělohy a byla v nemocnici během pěti dní 3×. Vidět všechny ty šťastné těhotné bylo šílené. Na malého myslím neustále i když už je to půl roku a jsem znovu těhotná. Do druhého screeningu jsem nechtěla rodině nic říkat, ale při tom co se děje jsem musela s pravdou ven i proto, že jsem musela podstoupit odběry CVS. Vše co cítíš, ty otázky proč zrovna já, čím jsem to mohla způsobit?. To vše jsou úplně normální stadia, kterými projde každá žena po takové zkušenosti. Nemohla jsi to vůbec ničím ovlivnit, tyhle věci se bohužel stávají. Dělej cokoliv co ti pomůže, plakej, vybij si zlost na polštáři, vše je dovoleno a vše je dobré. Posílám moc síly a objetí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
