Prasklá plíce, operace a co dál?

3481
25.10.12 14:36

Prasklá plíce ,operace a co dál?

Dnes mému kamarádovi praskla plíce, z ničeho nic, ráno ho odvezla záchranka, protože se mu špatně dýchalo. Už má za sebou operaci a co bude dál? Nemáte někdo zkušenost? Jak plíci „nahodí“ nebo co se děje po operaci? Jeho přítelkyně za ním ted nemůže je doma se synem (10m) nemá pro něj hlídání, s ním jí tam nepustí. Tak čeká až přijedou příbuzní…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
_Kaczenkaa_
25.10.12 14:45

Ahoj,
kamarád měl to samé, ale na obou plicích, nejdřív praskla jedna, za pár měsíců další… Byl nějakou dobu v nemocnici, ale pak byl úplně v pořádku, jen zákaz kouření atd… A vím, že se mu pak hůř dýchalo, když seděl třeba v hospodě a kouřilo se tam, nebo když se měnilo počasí, tak ho to bolelo, ale jinak říkal, že v pohodě… :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
23964
25.10.12 15:22

@Lenka-K-85 Máš-li na mysli spontánní pneumothorax (= kolaps plíce; normálně je v hrudníku krásně rozepjatá a vyplňuje tam prostor, pokud „praskne“, tak se scvrkne jako když píchneš pouťový balonek) (tj. pána nikdo nepíchl nožem do hrudníku apod.. to by byl traumatický pneumothorax), tak to se léčí hrudní drenáží. Do hrudníku zavedou drén asi v 5. mezižebří vpředu (nejčastěji), napojí na drenážní soupravu a vlastně vyvinutím podtlaku se ta smrsklá plíce zase rozepne. ten podtlak, sání se udržuje několik dní a ta plíce se mezitím zase roztáhne a většinou po týdnu či ještě pár dnech, když se sání zastaví, tak plíce drží na svém místě, kde byla dřív a drén se může vyndat.

Příspěvek upraven 19.11.18 v 18:53

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6345
25.10.12 16:20

Moje dcera měla v 16 oboustranný spontánní pneumothorax, asi tedy v menší míře než kamarád, protože se nejprve snažili zlepšit stav rehabilitací a oxygenoterapií. Zůstaly jí ale na plicích jakési „díry“ tak jí potom asi za 2 měsíce operovali. Potom doživotní zákaz kouření+ vyhýbat se kuř. prostředí, omezená pohybová aktivita, určitě ne silové sporty a potápění, cestování letadlem nedoporučeno, to omezení platilo docela dlouho, myslím 2 roky určitě. Stále chodí na kontroly (4 roky) ale naštěstí už se to neopakovalo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
511
25.10.12 16:50

Ty blaho :| jsem ani nevedela, ze se muze neco takoveho prihodit! A jak zde ctu stava se to casteji, jak je to mozne? :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
23964
25.10.12 18:20

No úplně raritní to není. Spíš to bývá u mladších vysokých štíhlých mladších mužů, kde ta plíce je „veliká“ a pro tělo je trošku náročnější tu plíci udržet v té rozepjaté (normální) poloze. Pak stačí nějaká větší námaha nebo se třeba bouchnout na hrudník nebo máš v kraji plíce nějakou bulečku, cystičku (nemyslím vůbec nádor) a ta praskne a díky tomu pidimístu, kde to praskne, ta plíce přestane doléhat na celém obvodě a smrskne se.

Příspěvek upraven 19.11.18 v 18:54

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
liviee@seznam cz
4.1.13 18:52

Zdravim prosim mimu synovy prasla plice ma drenař už 5dni,,chtej mu ješte nechat 3dny,,ale našli mu ješte neco na plicich,,dochtoři nevedi co je mu 22let prosim ma nekdo stim skušenost strašne se bojim.

  • Citovat
  • Nahlásit
23964
4.1.13 18:58

Tam záleží, co mu tam našli. Něco je termín hrozně neurčitý. Může tam mít kalcifikaci - v pohodě, bulu - v pohodě, cystu - dá se a pak jsou holt i blbý věci. Nicméně věk teda na nádor moc nemá. Určitě mu udělají CT a budou chytřejší. Ale to čekání je dlouhý a nepříjemný.

Příspěvek upraven 19.11.18 v 18:54

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
liviee@seznam cz
5.1.13 20:25

Moc dekuji za odpoved ale dnes mi řikal pan dochtor že tam ma vzduch,,co to znamena,,ale oni sami nevedi co a dal tak že ho pondeli budou převažet do usti nad labem tam je plicni,,jinak prave že je kadani na chirurgii na jip, už nevim co si mam myslet,,když mi to sami neumejej dochtoři vysvetlit.

  • Citovat
  • Nahlásit
23964
5.1.13 20:44

Oni lékaři bez nějakého vyšetření, které ukáže, o co se jedná, neradi lidi straší a samozřejmě i nemůžou říct „nic to není“. Zejména jestli je syn na chirurgii, tak pro chirurga není plicní snímek běžnou věcí, tak ani není výrazně schopen to posoudit. Aby lékař dokázal „číst“ snímky ze svého oboru, to chce stovky nakoukaných snímků. Zatím neklesejte na mysli.

Příspěvek upraven 19.11.18 v 18:55

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
151
19.11.18 18:18

Dobrý den všem,
prodělala jsem SPNO něklikrát, u obou plic. Od 18ti do 25let. Ani nespočítám kolikrát.
Je mi 40 let a plíce mám uplně zdravé. Píšu sem pro seznámení, zamyšlení a možnou pomoc, alespoň tu psychickou lidem, kteří si tímto procházejí.
K recidivám u mě docházelo:
Buď jsem neuměla, nemohla vyřešit dlouhodobě danou situaci, která mě trápila.
Nebo jsem spadla.
Můj otec byl silný kuřák, doma v nevětraném prostoru vykouřil krabku až 2 denně.
Toto vše je můj pohled, neříkám, že je správný, nejsem doktor. Ale mě pomohl.
:dance:
Při některých prasknutí plíce jsem dostala dren (dren odstraní vše co se nahromadí v pohrudnici a nemá tam být, když prdne plíce..krev, hnis) Po té se plíce sama zacelí, a začne normálně fungovat.
Při lehkých pneumotoraxech mě buď poslali domů, nebo si mě nechali v nemocnici klid na lůžku, v nějakém malém procentu tělo dokáže tyto věci samo vstřebat a plíce se také zahojí.
Protože byly ale mé pneumotoraxy opravdu časté, na Bulovce mi jednu plíci „přilepili k pohrudnici“ laparoskopicky. ( laicky řečeno, poškrábe se pohrudnice i plíce, a při hojení se k sobě vše přilepí, otázka 14 až 30ti dnů). Je to proto, aby se nemohlo stát, že dojde k oboustanému SPNO.
Dál jsem dostala brufen, algifen a podobně „zdravé“ věci na bolesti, které byly docela časté, někdy i veliké… (někdy jsem ani nepoznala, zda mě plíce jen bolí nebo nedošlo k dalšímu prasknutí). Doktoři mě uznali za celoživotně nemocnou, nesměla jsme cvičit, nedostala jsem žádný návod, co s tím. Každý mi dával jen prášky, a hrozil do dalšího života transplantací. Některé vzpomínky na doktory jsou fakt příšerné, na druhou stranu nebýt jich, zachránili mi život.
Takže jsem chvíli žila ve starých kolejích, ale pak jsem si řekla, nechci takhle přeci žít…začala jsem pomalu cvičit, šlo to velmi pomalu, a z posilovny mě vezli rovnou do nemocnice (málem jsem si ublížila). Ale pak jsem si za pomoci doktorů, a toho že se nevzdávám našla dobrou fyzioterapeutku. Ta mě naučila dýchat do všech částí plic, ukázala mi co vše se s dechem dá dokázat, začala jsem běhat po schodech, jezdit na kole, a ještě doporučují plavání. (vše je možné uskutečnit až se uzdravíte, vše cvičit, ale ne do bolesti, jak zabolí přestaňte, postupně jsme si zvyšovala dávky :think: .
Také jsem zapřemýšlela, nad tím co nemám vyřešené v mé mysli, a udělala jsem veliký převrat, začala jsem říkat, vše co si myslím, a vše s čím nesouhlasím jsem začala odmítat. Začala jsem poslouchat svou duši, srdce, mysl…to je jedno co, prostě jsme začala dělat to co opravdu cítím. Po té jsem 10 let necvičila, uplně se vším jsme přestala…a plíce jsou zdravé. Mám 2 malé děti, nekouřím, a cvičím sem tam jogu. žádné veliké přemáhání, a jsem zdravá jako rybička.
Zažila jsem ale bezva holku, která pneumotoraxům podlehla. Proto za mě, vše co děláte, dělejte s velikou trpělivostí, nechtějte být zdraví hned. Držím Vám všem palce!! Abou

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama