Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Před 1. inseminací
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
22.11.15 22:37
před 1. inseminací
Ahoj, pročetla jsem si plno diskuzí. A potřebuju s někým sdílet, co ted prožívám. 1,5 roku se snažíme o naše první mimi. Je mi 34 let, partnerovi 38, žádné děti nemáme. Po roce snažení jsme TO začali řešit. První spermiogram, druhý kontrolní spermiogram, neideální, 0% progresivních spermií. A tak jsme v pátek poprvé byli v centru asistované reprodukce. Mám za sebou laparoskopii, vše průchodné, žádná endometrioza. No a čeká mě odběr krve na hormonální profil. Partnerovi odebrali krev, mě kultivaci z pochvy. A když to všechno dobře dopadne, před vánoci by měla proběhnout první inseminace, pravděpodobně bez stimulace. No a já se cítím na dně, jsme plačtivá. Prožívá někdo to samé a chce si pokecat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.11.15 09:50
@koblizeq
Ahoj,
Do jakého CARu chodíš? Když má partner 0% spermií s progresivním pohybem, tak Vám nedoporučili IVF a jdete nejprve zkusit IUI? 
Z jakého důvodu si plačtivá? Že se nedaří přirozené početí, nebo že se nedaří dlouho, nebo něco jiného? Pokud se hroutíš, zvaž pokec s nějakou odbornou sílou, protože čistá hlava je pro početí hodně důležitá. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.15 11:34
Pokud zkusíte inseminaci jen jako vyplnění času během schválování IVF pojišťouvnou, tak bych to pochopila, jinak je to s 0% progresivních spermoňů ztráta času. Inseminace je jen taková vylepšená soulož, spermie se vstříknou přes čípek přímo do dělohy (normálně se dostanou jen do vagíny a dostat se přes čípek je jejich boj), ale pokud jsou nepohyblivé, tak se nemají jak dostat k vajíčku přes vejcovody.
Jděte rovnou do IVF, ale to by vám v CARu měli na rovinu vysvětlit. Kam to chodíte?
Neplaš a na další postup s těš, CAR vám pomůže, ber to jako pozitivum a ne stres. Já mám první dítě z IVF a teď to vypadá i na druhé
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.15 16:47
Vybrali jsme si Natalart a s přístupem jsem spokojená. Jsem špatná z toho, že se nedaří tak dlouho. Doporučili jednou zkusit inseminaci a pak IVF. Máme spermiogram z genetiky a ten se jim zdál neúplný. Čekají nás další vyšetření. Mám dost časově náročnou práci a bydlíme 80 km od centra. Jak jsou časté návštěvy v případě, že se rozhodnu pro IVF?
K tomu se stěhujeme a přítel mění práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.15 17:11
Kontroly během procesu ivf jsou více než časté… Ke konci stimulace i dvakrát v týdnu. Záleží ale asi jak kde. My bydlíme od centra, do kterého dojíždíme, 120 kilometrů. A taky chodíme do práce. Všechno se dá zvládnout, když se opravdu chce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.15 18:31
Děkuju za zprávy:) vím, že vše se dá zvládnout. Jen sem si nepředstavovala, že to bude tak náročné. Další věc, která mě ubíjí je, že to řeší okolí(spolupracovnice, tchýně)… a za jak dlouho po první návštěvě v centru jste se pustili do IVF?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.15 20:06
Nejlepší je, to neříkat širokému okolí, u nás to skoro nikdo nevěděl a teď na druhý pokus to ví jen 4 lidé. Ty otázky člověka jen stresují.
My jsme byli před pěti lety na první konzultaci v září, pak byla laparoskopie a v mezičase IUI a v listopadu už stimulace na IVF a první transfer, který se nezdařil, druhý transfer zmražených proběhl v lednu a z toho máme čtyřletého synka. My jsme ale měli už všechna vyšetření hotová (genetika, imunologie, hormonalní profil).
Letos jsme šli na konzultaci v půlce října a už máme za sebou transfer a pozitivní test.
Jde to rychle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.15 20:12
V našem případě to moc rychle nejde. Spíš naopak, nebere to konce… My jsme byli poprvé v caru začátkem dubna a začátkem června jsem začala brát první léky v rámci dlouhého ivf protokolu. UIU jsme ani nezkoušeli, rovnou jsme šli na ivf. Když jsme tam přišli poprvé, neměli jsme za sebou žádné vyšetření. Všechno jsme absolvovali až v caru. A dojíždíme tam stále. První ivf se nepodařilo a teď mám těsně před ketem… Trpělivé čekání k tomu bohužel patří 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.15 20:27
Gratuluju k pozitivnímu výsledku Aliki:)u nás o návštěvě centra ví přítelovo rodiče, jedna kolegyně a moje nadřízená. Stresují mě spíš otázky okolí, jak to že, nejsem těhotná a proč, že mam věk a že bych měla : (
Jsem teprve na začátku a pročítám si diskuze. A při IVF jste byli na neschopence, nebo až po transferu, nebo se dá zvládnout práce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.15 20:33
Po punkci vajíček jsem si vzala pár dní dovolenou, ale neschopenka by asi nebyla problém, kdybych si o ni řekla. A po transferu jsem chodila normálně do práce (mám sedavou práci u počítače). U nás neschopenky po transferu nedávají. Prý záleží na kvalitě embrya a to, jestli bude člověk doma nebo ne, nemá vůbec na nic vliv 
Záleží taky asi jakou máš práci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.15 20:56
Mam práci kombinovanou, chvíli jsem v kanceláři, chvíli v terénu. Práci mam psychicky náročnou, na starost tři desítky zaměstnanců. Tak když to situace dovolí, do práce bych chtěla, nemám zástup. A na trpělivosti se snažím pracovat. Je to ve vlnách. Někdy v pohodě nad věcí, zvládám to. A pak mě to přepadne, vyčítam si, že jsem mateřství neřešila dřív. Ale nebyl ten správný chlap. Dlouholetý přítel děti odmítal a v podstatě důvod našeho rozchodu bylo mé přání a touha po dítěti. Nejsme spolu 5 let. A před měsícem se mi ozval, popřál mi k narozeninám a oznámil mi, že se stal otcem. to mě položilo : ( Ted už sem to zpracovala, současný přítel se mě snaží maximálně podporovat a v IVF vidí 100% šanci… mé černé myšlenky ted řeší tím, že ihned po jakémkoli zmínění se o dětech, obratem převede na jiné téma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.15 22:00
Úplně tě chápu a rozumím tvým pocitům… Taky prožívám stavy jako na horské dráze. Nejvíc mě vždycky zasáhne těhotenství nějaké kamarádky, která k tomu přišla ani nevěděla jak. To bych vždycky nejradši vzteky do něčeho kopla. Hele ženský vydrží víc než člověk A i na nás to štěstí někde čeká, musíme vydržet a věřit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.15 09:26
@koblizeq jojo otázky na to, kdy budete mít konečně dítě, to je fakt oblíbené téma, po třicítce určitě…
J8 jsem byla po prvním transferu normálně v práci, jen po odběru vajec jsme měla 2 dny dovolenou. A nedopadlo to, měla jsem dost stresovou, i když kancelářskou práci. Po KETu, ze kterého máme synka, jsem byla hned na neschopence, chodila jsme na zahrádku, odpočívala, četla, zařizovala věci pro miminko, a povedlo se. A máme hodné a klidné dítě. Teď jsem stále v práci, ale pracuji z domu, stresu málo, tak pokud mi bude dobře, tak pracovat budu, ale jsme na úplném začátku, tak uvidíme.
Držím palce a hlavně se nestresuj, těš se na to!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.15 08:43
Právě si domlouvám v práci, abych mohla být trochu v poklidu. A částečně bych si přála pracovat z domova a mít chvilku pro sebe. Jak píšeš, chodit na prochajdy, číst si. A ne lítat od jedný věci ke druhý. Řekla sem si, že předvánoční pracovní stres zvládnu a pak se víc zaměřim na svojí vnitřní pohodu. Poté co sem poslední tři dny byla v práci každý den 12 hodin, tak máme doma dusno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Nepravidelná menstruace po vysazení antikoncepce
- Depoprovera,léčba a miminko nikde
- Hormonální stimulace + vitamínové doplňky a bylinky
- 10 DC folikul 13mm
- Otěhotnění s Yosefinne
Užitečné odkazy
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
