Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Předčasně narozené dítě a pocity
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.2.23 10:13
Mám dceru narozenou o sedm týdnů dříve, naštěstí bez větších komplikací. Jen psychomotorický vývoj byl celkem opožděný. Srovnala se tedy až v nějakých 17m, kdy začala chodit. A co mně konkrétně vadilo nejvíce? Tak především jakékoliv srovnávání, například věty typu…a moje dítě to už v tomhle věku dělalo a tvoje ne nebo a neměla by už držet hlavičku atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.2.23 10:20
@marinka5 píše:
Mám dceru narozenou o sedm týdnů dříve, naštěstí bez větších komplikací. Jen psychomotorický vývoj byl celkem opožděný. Srovnala se tedy až v nějakých 17m, kdy začala chodit. A co mně konkrétně vadilo nejvíce? Tak především jakékoliv srovnávání, například věty typu…a moje dítě to už v tomhle věku dělalo a tvoje ne nebo a neměla by už držet hlavičku atd.
Chápu, děkuji. Toto srovnávání vadí teda i mně, a to mam dítě narozené skoro v termínu, jak jsem psala v úvodu. Ale chápu, že pro maminky predcasnatek je to o to citlivější.
- Citovat
- Upravit
Janli
27.2.23 11:09
Tak má holku nebo kluka? Jinak zkušenost s předčasné narozeným miminkem osobne nemám (bratránek se narodil o 2,5mesice dříve ale to sem byla malá holka tak sem to tak nevnímala..) ale mám dvě mimina 18m a 2m a co mě osobně strašně vadí je to srovnávání že Pepíček odnaproti už tohle umí a to tvoje ne…i u v termínu narozených dětí je to nepříjemné a u předčasně narozených kde je velmi reálná hrozba nějakých vývojových problémů je to už naprosto nevhodné. Ta maminka si musí prožít velké trauma a stres zda její děťátko vůbec přežije, a pak vpodstate cele jeho dětství trné zda se neobjeví nějaký problém který by mohl mít souvislost s předčasným narozením a jakékoliv upozorňování na odchylky od vývoje zdravých dětí ji zákonitě musí dost rozhodit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.2.23 12:49
@Anonymní píše:
Omlouvám se, psala jsem to ve spěchu. Má kluka.
Stane se ale to se mi taky stava,
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.23 13:10
Mě se oba synové narodili předčasně, první 33.tt a druhý konec 29.týdne. Bylo to náročné psychicky, zvlášť u druhého. Ale zvládli to oba skvěle a my, jako rodiče, také. Dohnali vše. Jen mladší teda začal chodit až v roce a půl a vypadal na hřišti fakt vtipně, když téměř v 18 měsících lezl po 4 stále 
A ke všemu jsou oba velcí vzrůstem, takže to bylo fakt vtipné. Ted mají 7 a 4 roky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.23 14:26
Mám dvojčata narozená 25+4. Oba jsou zdraví a za pár měsíců budou plnoletí.
Problém jsem měla s exmaželem (otcem dětí). Když k nám přijel na návštěvu někdo, s kým jsme se znali z porodnice (všechny děti nedonošené), tak mi pak pořád předhazoval, že naše děti nic neumí, že jsou pozadu oproti těm dalších dětem, dost mi to rvalo žíly. Já jsem nějakou dobu akceptovala korigovaný věk, ale pak jsem se k dětem stavěla jako k normálně narozeným, exmanžel je pořád měl za nedonošené. Dětem nic nebylo a všechno stíhaly normálně v běžných limitech.
Vidět na nich nic není a ani na nich doktoři nenašli nic, co by se nedalo najít i na normálně narozených dětech.
Lidi kolem nás věděli, že jsou hodně předčasně narození a řada lidí pak přiznala, že oni jsou taky předčasně narození, takže to není nic tak neobvyklého.
U nás všechno dobře dopadlo a teď už mám i problém si vzpomenout na všechno, co jsme prožívali, ale je fakt, že předčasný porod je zásah do života obrovský a je jedno, jestli je ten porod dřív o měsíc, dva nebo tři. Pořád je to pro rodinu šok a nikdo nemůže vědět, jak se co vyvrbí. My jsme měli kliku a za to jsem moc ráda. O předčasně narozených dětech jsem až do mojí vlastní zkušenosti nevěděla vůbec nic. Nicméně klidně bych se bez této zkušenosti obešla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Dobrý den, ráda bych zde založila diskusi o pocitech maminek, kterým se narodilo dítě předčasně.
O co jde? Mám kamarádku, se kterou jsme si byly kdysi hodně blízké. Hodně mi na ní záleželo. Posledních pár let kontakt mezi námi téměř ustal a ozvala se, až se jí narodila holčička, o dva měsíce dřív, než měla. Mně se přibližně v té době narodil kluk, téměř v termínu. Kamarádka si se mnou začala psát, sama navazovala kontakt, já se jí už nevnucovala jako dřív. Z jejího psaní jsem tehdy pochopila, že se zcela nevyrovnala s tím, co se stalo. Snažila jsem se jí dodat optimismus, podpořit. Komunikovala jsem s ní, nebo se aspoň o to snažila, jak v rukavičkách, abych jí nějak neublížila. Poslední naše konverzace - měla jsem pocit, že už se s tím vším nějak smířila. S klukem byly ze začátku problémy, měla to fakt těžké. V nemocnici i potom doma. Poslední dobou se ale klučík zlepšuje, všechna vyšetření jsou v pořádku, prospívá, vyvíjí se, jen pomaleji. Má milujícího manžela, který ji podporuje, fajn zázemí.
Přesto bych chtěla znát názory vás, co si něčím podobným prošly: jak jste se cítily, co vam vadilo na okolí - jaké reakce a chování lidí? Kdy jste se s tím srovnaly? Dělaly vám třeba problém první narozeniny dítěte, že se vám vybavily traumatické vzpomínky na předčasný porod, a nechtěly jste třeba ty první narozeniny slavit? Že jste z toho měly trochu depresi, že se dítě nenarodilo v termínu? Ráda bych se pokusila trochu vcítit do situace kamarádky. Děkuji. Jeste poznámka - vím, co je to trápení a starosti. Roky jsem nemohla otěhotnět a ten stres byl strašný. Vim, že se to nedá srovnávat s předčasným porodem, jen že to taky u nás nebylo jednoduché, byť jinak. Děkuji.
Prosím anonym, dost citlivé údaje o kamarádce. Jinak smazat!