Přestal se někdo stýkat s vlastním dítětem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
@Anonymní píše: Více
No asi nezbyde nic jiného, než jí prostě říct že takhle to nejde. Že jí ráda vidíš, ale nechceš pořád jen poslouchat pomluvy atd. Jestli se chce pořád urážet, tak klidně, ale u sebe doma. Proč nemáš odvahu to udělat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@arinecka Nevím, asi jsem blbá. Celý život jsem spíš optimista, ale jak jde o určité věci, hned si představuji to nejhorší. S dcerou je to taky tak, když měla konflikt s nějakou kamarádkou nebo příbuznou, tak se s nimi nebaví, nebo je to celé falešné, pak mi je pomlouvá, ani se sourozenci nemá zrovna hezký vztah. Já jsem její matka, ale už teď jsem podle ní špatná matka. Tohle by mohlo nás vztah, úplně pokazit. Ale asi mi nic jiného nezbyde, jen k tomu musím sebrat odvahu.
- Citovat
- Upravit
Mrzí mě, že se mi ani nepodaří, změnit téma rozhovorů, zlepšit dcery náladu. Jen se naštve, nějaké chyby měla vždy, to i já a snad každý, ale nebyla taková. Je ve svém životě hodně nespokojená, ale poradit si nijak nenechá.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Neboj se jí otevřeně říct co ti vadí. Jsi špatná matka? Tak fajn, když to tak vidí, tak se nedá nic dělat. Jak naloží s tím co jí řekneš záleží na ní. Neustupuj a nenech si nadávat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To je takové smutné čtení, naši se s námi stýkají téměř denně, buď se já stavím u nich nebo na chvíli oni u nás, hlavně kvůli vnučkám…a i tak si píšeme a voláme…takovéhle vztahy/nevztahy má spíše manžel v jeho rodině, ti vůbec nevědí, jak fungujeme a jak se logistikujeme…a přijedou jednou za pár měsíců a často ani nejsme doma, neumí se domluvit, jestli jsme doma 
- Citovat
- Upravit
@arinecka píše: Více
A ona ti nadává? Ona u tebe hledá pomoc, možnost se vymluvit, říci, co ji trápí. Chápu, že tě to nebaví, ale tak bych ji vyslechla, snažila se jí případně oponovat, ale neodstřihávala bych ji. Frekvenci návštěv bych rozumně omezila a ten telefon nemusíš vždycky brát, což již nakonec děláš. Máš to, jako když staří lidé pořád melou jen o nemocech a také je neodstřihneš, když jsou to třeba rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Da12 píše: Více
Tak ona jí přece nechce odstřihnout. Neříkej, že by tě bavilo kdyby do tebe někdo neustále hustil jen pomluvy a byl negativní. A pokaždé se bavit jen o tom co chce ona? Proč jako? Protože je to dcera?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mě je divné, že jste matka s dcerou…Jak jste fungovaly za jejího dětství? Mě připadá, že jste najely automaticky na špatnou komunikaci, něco tam bylo blbě, něco se jí nedostávalo, tak vidí svět černě. Píšeš, že je introvert. Ty jsi teda spíš extravertní? Introvert se nerovná automaticky negativista, ten si věci dřív urovná v hlavě, než něco řekne, a říká, to tak jak to on vnímá, ne, co chtějí ostatní slyšet. Já vždycky umírám z těch extravertů, co automaticky malujou svět na růžovo, jsou to pro mě takoví předstírači a zahlazovači. Oni moje vhledy zas berou jako spíš stěžování, kažení nálady, nebo černý humor a já to beru spíš jako nalezení průseru a prostor k zlepšení..
Nemůže to být teda vašim rozdílným nastavením? Plus teda mě napadá, že je podstatný rozdíl, jestli byla taková pořád, nebo jestli teď zrovna spadla do blbého období a potřebuje akutní pomoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@smile_xxx ona je naštvaná, že ji navštěvuje dcera a svěřuje se, tak asi si něco vybudovali špatně nebo jsou sobci…a teď nás děti neotravujte, my chceme klid, přijďte max 12× za rok takové jednání ze své rodiny vůbec neznám…nás si babička brala každý týden a všechny nemoce a prázdniny
- Citovat
- Upravit
@Takyjedna Za dceřino dětství jsme fungovali normálně, občas jsme měli těžší období, ale nic neobvyklého. Nechovala se takhle, když jí něco trápilo, tak jsme to vyřešili, promluvili si, jelo se dál. Teď je dcera jako v kruhu, pořád řeší to samé, ale moje rady poslouchat nechce, přijde mi že to už ani nechce řešit. Pro mě je o to těžší, že se nejedná jen o ní, ale i o malé dítě. Dcera si našla chlapa s dítětem, já jsem jí říkala, jaké situace můžou nastat, a že jí v tom vztahu nebude dobře, ale byla zamilovaná. V práci je taky nespokojená, nemá žádné pořádné koníčky, jen čtení. Předtím chodila na procházky, do fitka, zajímala se o spoustu věcí, teď nic. Nemá na to čas, ale kdyby chtěla, tak si ho najde. Snažím se jí namotivat, říkám, můžeme si zajít tam, je hezký pojďme někam ven, támhle by si mohla jít s přítelem. Ale dcera to buď odmítne, že je unavená a nikam se jí nechce. Nebo se mnou někam jde, ale i tam si stěžuje, a je to vlastně úplně stejně jako by jsme byly doma. Jako matku mě trápí, jak žije, ale nevím jak jí pomoct. Trápí mě i to, jak se chová k té holčičce, nechci to tady rozepisovat, ale není to nic hezkého.
- Citovat
- Upravit
Rodič a dítě nemusí mít kompatibilní povahu. A frekvence stykani se nevypovídá nic o vztahu s mámou si voláme tak jednou za čtrnáct dní, píšeme si ob dva tři dny. Vidíme se, teď je srumec tak klidně jednou za tři týdny, ale po operaci nohy tu byla pořád a pecovala o moje dítě a kdykoliv něco chce, udělám to a ráda.
Nemusíš se obětovat, povahově si nesedite, ona nevnímá tebe, ty přece nemůžeš vše sanovat a zachraňovat. Je dospělá, musí umět věci vnímat a vyhodnotit. Ona má žít svůj život, ne se pořád vracet mámě pod sukni. Ty nemáš odpovědnost za to, jak nyní žije. Už jen to že se s někým hada a rozhádá 
nepřijde mi to v dospělosti moc běžné.
Za mě je omezení naprosto v pořádku. To přece není odstřižení. Trochu mi to přijde, že by spíše potřebovala pokec s terapeutem, aby se vykecala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Nedělej ji terapeuta, unavuje to i tebe a je to zbytečné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já to znám z jiné perspektivy. Když bylo našim dětem 2,5 a 6 tak se ex sebral a začal se zapírat. Komunikace 0. Úplný ignor.
Ale to je jiný případ než ten váš.
V tvém případě bych ji řekla, co ti vadí. A nasměrovala na terapii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Dobrý den, mám tři děti, dvě dcery a syna, jsou dospělí a žijou si své životy. S mladší dcerou a synem se vidím tak jednou, dvakrát do měsíce, často si ještě píšeme, hlavně s dcerou. Se starší dcerou je to složitější, ta mě pořád vyvolá, píše, chodí za mnou. Snažím se to všechno omezit, tolikrát jí ten telefon nevezmu, nebo vezmu, ale na něco se vymluvím, je to stejně s jejími návštěvy. Pak jsem v jejich očích za tu špatnou, dcera je dost introvertní, je schopna se pořádně bavit jen s lidmi co k ním má nějaký vztah. Takže nemá moc kamarádek, měla jednu od střední, ale už se spolu nebaví. O to víc mě teď vyhledává a já už nemůžu. Dceru miluju, ale pokaždé, když spolu mluvíme, tak si jen stěžuje, někoho pomlouvá. Můžu se snažit, jak chci změnit téma rozhovorů, ale dcera se jen naštve a vrátí se k sobě. Velmi mě to vyčerpává, je to pořád dokola, trápí mě jak se dcera chová. Jsem v bodě, kdy jí prostě chci říct, že bude nejlepší když se taky budeme vídat jen jednou do měsíce. Ale nemám odvahu to udělat, kdyby šlo o kamarádku, nebo sestru, tak se s nimi pravděpodobně dávno nestýkám, ale tohle je moje vlastní dcera..