2letá přestala chtít spát jinde

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Yarisek

478

1.2.15 21:03

načítám...

Přestala chtít spát jinde - 2 roky

Ahoj,

dceři jsou 2 roky a mám dojem, že je oproti jiným dětem strašně citlivá.

Na jednu stranu je strašně hodná, usměvavá, společenská, má ráda děti, dospělý, zvířátka… Na druhou stranu je ale hrozně citlivá. Bylo to znát už od narození. Dost brečela, hlavně když byla unavená a nemohla zabrat, což bylo na denním pořádku. Ale všechno jsme překonali.

Teď ale v určitých „protorech“ prostě za žádnou cenu nechce být.

V 1,5 roce jsme začali chodit do jedné tělocvičny tancovat s dětma na říkanky. Jí se tam ale na potřetí přestalo úplně líbit, strašně tam brečí a vůbec ji tam nemůžu dostat. Když ala jdeme do jiné herny, kde jsou děti, tak je tam úplně v pohodě a líbí se jí tam.

Tak 1× za dva měsíce přespí přes noc u jedné z babiček. Naposledy se nám sešli dva víkendy po sobě. Ona ale k té jedné babičce od té doby vůbec nechce. Jen jsme přijeli před dům, tak ji chyt hysterák a nechtěla tam jít. Dá mi hroznou práci jí to vysvětli a uklidnit ji.

Pak jsme byli na návštěvě u ségry, manžel odešel švagrovi pomoct stěhovat nábytek a dcera se rozeřvala „tatínek, tatínek,…“. On se po chvíli vrátil, ale ona od té doby nechce být u ségry v obýváku - návštěvu trávíme u nich v patře.

Není to ale tím, že by nebyla zvyklá někde být. Od jejího 1 roku jezdím na 1 den v týdnu do práce a je celý den u babičky. Cca 1× za 2 měsíce přespala u jedné z babiček přes noc. Tak 1× týdně chodíme do nějaké herny / mateřského centra apod. Občas zajedeme za kamarádkama. Dříve to bylo v pohodě, ale teď nastal takovýto zlom. A já se dost děsím toho, jak přijme školku. Chci ji tam dát od 2,5 roku. Dřív jsem si myslela, že to nebude žádný problém, ale teď se toho bojím.

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

dani24687

15404

1.2.15 21:24

načítám...

Děti mají různá období a často reagují nevypočitatelně :nevim:

načítám...
Citovat
Zmínit

randr

1674

4.2.15 00:36

načítám...

@Yarisek
moje dvouletá je taky hodně citlivá. Chodíme na palvání, má to ráda, ráda skákala do vody a potápěla se. Pak jsme si šli nechat nafotit fotky pod vodou pro manžela k vánocům. Z technických důvodů se to fotilo ve velkém bazénu, ne v tom, kam normálně chodíme, který je asi o 4 stupně chladnější. Mně byla strašná zima, dcerasi na zimu nestěžovala, ale vycítila mou nepohodu, plus k tomu divný pan fotograf v neoprénu a instruktorka, která nás stále nutila se potápět a výsledek - na plavání se naprosto odmítá potápět od té doby. Řeším to tak, že do ničeho nenutím a dcera se časem naučila, že pokud řeknu: nebudu dělat nic, co nechceš, případně nedovolím nic, co nechceš (a stoprocentně to dodržuju), tak se uklidní a dá se s ní domluvit na alternativě. A přesně jak píšeš, je takhle citlivá od mala, je hrozně něžná, děti hladí a hrozně špatně snáší agresi. Jednou týdně mi chodí chůva, aby si na ní dcera zvykla, protože budu v červnu dělat státnice a budu se potřebovat učit, je s dcerou v mé přítomnosti a dnes se stalo, že dcera si dala do pusy kousek modelíny a chůva ze strachu po ní skočila a prohrábla jí pusu. Dcera hysterák na půl hodiny a další hodinu k ní nechtěla. Musela jsem chůvě vysvětlovat, že takhle ne, že žádné fyzické „násilí“ se na ní používat nesmí, že stačí říct: vyplivni to prosím a ona to vyplivne. Neni to vždycky snadný, ale snažím se v tomhle dceři maximálně přizpůsobit, je prostě citlivá a něžná duše, určitě lepší než agresor, který ubližuje druhým…