Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@terien Ono dnes není zvykem nechat děti některé věci dělat, ale ony to vážně zvládají bez problémů a my jsme to v tom věku zvládali téměř všichni.
@Sany80s píše:
@terien Ono dnes není zvykem nechat děti některé věci dělat, ale ony to vážně zvládají bez problémů a my jsme to v tom věku zvládali téměř všichni.
Já teda v první třídě sekerou nesekala a vroucí vodu taky neslivala a to jsme pomáhaly doma dost. Ať si to každý dělá jak chce, jeho zodpovědnost ![]()
@terinka4444 ano. Nez ji nachystam svacinu a snidani. Nevidim na tom nic spatneho.
Myslím, že tchyně nemá pravdu - to, co popisuješ, jsou běžné, první třídě přiměřené úkoly a povinnosti.
Osobně si myslím, že nepřetěžuješ dítě - přetěžuješ sebe.
Syn to z Tebe pochopitelně cítí (nervozitu, stres, únavu) a podle toho se chová - je nervózní, roztěkaný, působí přetaženě. V podstatě tyto věci ventiluje místo Tebe. Ubíráním kroužků nebo dokonce opečováváním typu krmení a oblékání se v tomto případě téměř jistě nic nevyřeší.
Nosila jsem tašku i druhákovi. Když se dítěti zadrhl zip či zauzlovala tkanička pomohla jsem bez ohledu na věk třeba i čtvrťákovi. Ale dělala jsem věci tak, abychom měli dostatečnou časovou rezervu = odcházeli jsme o deset minut dřív, než bylo nezbytně nutné, takže vypravování i cesta probíhaly v klidu. Kdybych měla naplánováno, že odejdeme bez rezervy, tak mě z mladšího syna asi klepne - celkem často jsme tu rezervu spotřebovali na neplánované činnosti, když se při odchodu z domu zjistilo, že vlastně ještě musí na velkou, nebo mají přinést do školy nějakou zeleninu a ovoce, nebo má zablácenou bundu, prodrané koleno, … Moje starší dítě nikdy popohánět nepotřebovalo, ale moje mladší dítě potřebuje popohánění i v páté třídě - jinak by v době odchodu sedělo neposnídané a v pyžamu na zemi a stavělo Lego. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebovala bych se asi spíš vypovídat. Jsem matka dvou dětí, jedno je roční a druhé čerstvý školák. Poslední dobou je toho na mě nějak moc. Jedno dítě nastoupilo do školy. Já chodím na částečný úvazek do práce, ale to je jen 12 hodin týdně a spíš abych měla nějaký kontakt s oborem. Být tři roky doma je u nas profesní sebevrazda. Roční chodí na tu dobu do miniskolky. Bylo to tak i předchozím.
A teď k problému. Školák se za poslední měsíc dost změnil. Je drzý, odsekava, všechno musím říct pětkrát než poslechne. Proto se občas neudržím a zaevu. Je pravda, že je to tak 4× do týdne. Posledni týden se několikrát pocural. Jednou cestou z herny, pak na chalupě, potom na kroužku a naposled v družině. Je to tedy 4× za 10 dní. Když se zeptám proč, prý to nestíhá.
Dneska na mě ale nastoupila tchyně, že s ním mluvila a prý se pocurava, protože se mě boji. Já jsem vztekla a pohodlná a musím se změnit. Ano, občas zarvu. To přiznávám, ale až když něco opakuji popate nebo fakt chvatam a on nedělá nic. Bylo mi vysvětleno, že toho chci moc. Přece nemůžu chtít, aby se v první třídě ráno sám oblékal a nosil si tašku. Mám mu se vším pomáhat. On je jeste malý. Navíc ho pretezuji kroužky. Chodí plavat a na angličtinu. Oboje dělá od školky. Akdyz se nezmění, může v deseti letech skočit pod vlak nebo si něco udělá. Obrecela jsem to. Chci se zeptat, fakt myslíte, že bych mohla být tak příšerná? Pomáháte prvňáčků s oblikanim, snídani a tak?
Určitě je problematické, že bydlíte s tchýní a ta vše vidí z blízka. Nevidím na tvém chování nic špatného.
Naše děti se už ve školce musely najíst samy a obléct samy. Ve druhé třídě si připravovaly i samy snídani a někdy pomohly s přípravnou svačiny.
Tašku zásadně nenosím. Jen když je dítěti špatně. Těkou ji nemají, nosí jen svačinu, penál a jeden sešit, ze kterého mají úkol, jinak mají vše v lavici. Dokonce i ředitel školy se jednou vyjádřil, že je rozmazlování, když rodiče nosí dětem tašku, to je prostě jen úhel pohledu. Někdo by zase nesnesl ji dítěti nenést. Ale pokud mají někde těžkou tašku, tak to trochu chápu.
S tím počůráváním neporadím, může to mít spoustu příčin, přeci jen je to pro dítko velká změna, nástup do školy a může to být reakce na změnu, stres, větší zátěž na dítě ve škole. Ale snad se to srovná. Moje dcera se v první jednou počůrala, protože se bála jít o hodině na wc a myslela, že to vydrží. Oni ještě špatně odhadnou, co ještě vydrží a co ne.
@alifie píše:
Nosila jsem tašku i druhákovi. Když se dítěti zadrhl zip či zauzlovala tkanička pomohla jsem bez ohledu na věk třeba i čtvrťákovi. Ale dělala jsem věci tak, abychom měli dostatečnou časovou rezervu = odcházeli jsme o deset minut dřív, než bylo nezbytně nutné, takže vypravování i cesta probíhaly v klidu. Kdybych měla naplánováno, že odejdeme bez rezervy, tak mě z mladšího syna asi klepne - celkem často jsme tu rezervu spotřebovali na neplánované činnosti, když se při odchodu z domu zjistilo, že vlastně ještě musí na velkou, nebo mají přinést do školy nějakou zeleninu a ovoce, nebo má zablácenou bundu, prodrané koleno, … Moje starší dítě nikdy popohánět nepotřebovalo, ale moje mladší dítě potřebuje popohánění i v páté třídě - jinak by v době odchodu sedělo neposnídané a v pyžamu na zemi a stavělo Lego.
Já se snažím, abychom dělali vše na čas. Myslím si, že hodina času od probuzení do obutí bot by měla být dost dlouhá na najezeni, oblečení a hygienu. Tašku mu samozřejmě vezmu, pokud jdeme pěšky. Má ji jen snést že schodů. Z těch nosím ročního. Navíc mám problém s kolenem a po schodech chodím opravdu opatrně. Já se snažím vysvětlovat, prosím, ukazují na hodinach kolik máme času. A nic.
Naposled jsme zakřičela včera ráno, když se šel oblékat a já přišla po 10 minutách s oblečeným batoletem a on měl na sobě jednu ponožku a jinak nic. A to jsem ho průběžně z ložnice upozorňovala, že už se oblekame a ptala se, jak je na tom. Asi čtyřikrát.
@Lioness34 píše:přesně - dostatečná časová rezerva a když je potřeba pomůžu… vždyť je ucime pomáhat si navzájem… ať se pak nedivi maminky co deti vychovávají tak ze jim rodiče nepomuzou ze musí samy a ze je vše obtěžuje ze pak až budou rodiče staří jim dítě taky nepomůže - musí se přece snažit každý sám
Tak to zase laskave neobracej
, snad je tu rec o tom, jestli je schopne se dite samo oblict a ne ze mu mama pomuze s nejakou zasukovanou tkanickou nebo nebo obracenym rukavem. A neni to o obtezovani, ale o vychove.
Zakladatelčino dítě se nepochybně obléct umí, ale zřejmě má jiné zájmy než oblékání.
Ŕešení by asi bylo, aby se prvňák oblékal samostatně, ale ve stejné místnosti, jako oblékám batole = mít ho při samostatném oblékání pod dozorem, aby se nezačal bavit něčím zajímavějším.
Můj mladší syn mě naučil, že výchova (=důslednost ani řev matky/otce) povahu dítěte nezmění. ![]()
@alifie No to nezmeni
My tu ted mame rano a ja zrovna zprdla 13letyho, ze se tu soura po baraku a uz mel byt na ceste
Jak brzo se oblekal sam vubec nesouvisi s tim, jak ho musim porad jeste buzerovat, aby to jako celek fungovalo
tohle po mne nema ![]()
@Lenka_Hal píše:
Tak to zase laskave neobracej, snad je tu rec o tom, jestli je schopne se dite samo oblict a ne ze mu mama pomuze s nejakou zasukovanou tkanickou nebo nebo obracenym rukavem. A neni to o obtezovani, ale o vychove.
Nic neobracim, to je proste můj názor. A navíc já jsem uváděla Tebe? Zminovala jsem Tebe? Ty si se svým dítětem dělej co chceš, klidně vojnu, to je každého věc. A to slovo laskavě a oci ve sloup si můžeš odpustit, tak jsi možná zvykla se bavit doma prave se svými detmi, my toto takhle nemáme a i za jiný názor nemáme hloupe poznámky natož oci v sloup. Trocha tolerance - tady nejsi doma ![]()
@Lioness34 píše:
Nic neobracim, to je proste můj názor. A navíc já jsem uváděla Tebe? Zminovala jsem Tebe? Ty si se svým dítětem dělej co chceš, klidně vojnu, to je každého věc. A to slovo laskavě a oci ve sloup si můžeš odpustit, tak jsi možná zvykla se bavit doma prave se svými detmi, my toto takhle nemáme a i za jiný názor nemáme hloupe poznámky natož oci v sloup. Trocha tolerance - tady nejsi doma
Ja se neohrazovala kvuli sobe. Netolerantni mi prijdes prave ty s poznamkama k ostatnim matkam, ze kdyz se jejich deti museji oblekat samotne (ve skolnim veku), ze to je proto, ze je vse obtezuje a jednou jim nebudou chtit pomahat. Obraceni to bylo a taky hodne hloupa poznamka. Nad hlouposti obcas obratim oci v sloup, u svych deti to nastesti delat nemusim.
Příspěvek upraven 08.11.18 v 14:05
@Lenka_Hal píše:
Tak to zase laskave neobracej, snad je tu rec o tom, jestli je schopne se dite samo oblict a ne ze mu mama pomuze s nejakou zasukovanou tkanickou nebo nebo obracenym rukavem. A neni to o obtezovani, ale o vychove.
Ona ta výchova leckde připomíná výcvikový tábor jak tak čtu…
@terien píše:
Ona ta výchova leckde připomíná výcvikový tábor jak tak čtu…
No podle prispevku vyse, pokud se tva dcera musela vypravovat sama od jeslicek, te asi obtezovalo ji pomahat
Jen nad tim jsem se pozastavila. Ja takove soudy nedelam, verim, ze kazda mama se snazi byt dobrou mamou..tot vse.