Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nepřípustné.
A: Jdi do p…e.
B: Jak se to ke mě chováš?
A: Miluji tě.
B: Tak ty že mě miluješ? Takovou p..u? Milánku, já ti jdi do p…e řeknu klidně taky, ale jen jednou.
Držím palce.
Co dělat? Vysvětlit mu to. Když nezabere, tak jít. Čím bude starší tím budou menzesy horší…
Jenže on se takhle nechová pravidelně, ale když ho naštvu byť jen blbostí je ihned neskutečně hrubý, pak se přileze omluvit, už to neřeknu a bla bla, ale pak mě urazí zas a znovu se omlouvá a furt dokola
pak je zase miluis, že mě miluje nejvíc na světě atd. kdyýž má normální chvilky
@Anonymní píše:
Jenže on se takhle nechová pravidelně, ale když ho naštvu byť jen blbostí je ihned neskutečně hrubý, pak se přileze omluvit, už to neřeknu a bla bla, ale pak mě urazí zas a znovu se omlouvá a furt dokolapak je zase miluis, že mě miluje nejvíc na světě atd. kdyýž má normální chvilky
Když se chlap neumí ovládat a nadává ženě, je to s..č… Co takhle děti? To by byl jó průser.
@Lexter chová se takhle poslední dobou co má jinou práci, nerv se nervuje i tam a nosí to domů. On je nervní neskutečně po své matce, s věkem fakt horší, ráda bych mu vytřela hubu, ale nevím jak ![]()
@Anonymní píše:
@Lexter chová se takhle poslední dobou co má jinou práci, nerv se nervuje i tam a nosí to domů. On je nervní neskutečně po své matce, s věkem fakt horší, ráda bych mu vytřela hubu, ale nevím jak
Ale to je jeho problém. Práce se nikomu nevnucuje, hledáme si ji sami. On si ji zvolil a pokud nevidí že už to s ním není k žití pak co s ním.
Já nevím jak ti poradit. To co provádí tvůj partner je pro mě naprosto za hranou. Naprosto. Pro mě by to byl jasný důvod k rozchodu. Ale to asi nechceš slyšet, že? Chceš ho jen usadit a nebo zklidnit.
Terapie s odborníkem? Přistoupil by na ni?
Mám doma cholerika, kterýho když vytočím, tak se nezná, já ho teda asi vždycky ještě víc poštouchnu, protože mu na ty výlevy s klidem odpovídám „co tam máš dál, bla bla bla“ a odcházím pryč. Pro mnohé by to byl důvod k rozchodu, už mockrát jsme na tohle téma vedli debatu, ale on tímto společensky a možná i vztahově nevhodným způsobem ventiluje naštvání, já ho nechám, myslím si svoje, až vyhladne, tak vychladne, ale rozhodně se nebojím ozvat, nebo mu něco říct. A proč to toleruju? Protože je to málokdy, protože vím, že to nezvládá ventilovat jinak a protože je jinak zlatý a nad všechny moje dosavadní partnery, spolehlivý, věrný, miluje mě, myslí na mě, stará se o rodinu, co může opraví, pomáhá s úklidem, masiruje mi nohy
a samozřejmě tisíc jiných maličkostí, takže já nějaký jeho výbuch prostě přejdu a nerýpu se v tom.
@Anonymní píše: Ženy, co dělat, když chlap začne být hrubý a sprostý? třeba, když ho štve, že ho komanduji, řekne jdi do pí, drž hubu už, drž píč* atd. - řekne to bez agrese jako normální věc… když mu řeknu at se ke mě takhle nechová a at se mnou tak nemluví, odpoví že ho nemám buzerovat. Většinou, když jsem fakt protivná a štve mě, že dělá doma bordel nebo něco někde nechá, ale je tak malý děcko… když se na něco ptám a jemu se to nelíbí tak řekne „co ti je do toho“
Už se ho bojím na něco zeptat nebo mu vynadat že se mi to třeba nelíbí, je hned agresivní že mě nebude poslouchat apod. Jako ženskou nemá to vím**, je buď v práci nebo doma a nechová se tak pořád, je jako ženská při menstruaci nebo jak to říct, prostě náladový, pak mi zas trvdí jak mě neskutečně miluje a nikdy nikomu nedá, já si už připadám jak ta debilka![]()
![]()
Samozrejme, ze jinou zenskou nema… kdo by takovyho intelektuala chtel
![]()
@Anonymní píše:
když ho naštvu byť jen blbostí je ihned neskutečně hrubý, pak se přileze omluvit, už to neřeknu a bla bla, ale pak mě urazí zas a znovu se omlouvá a furt dokola
@Anonymní píše:
On je nervní neskutečně po své matce, s věkem fakt horší, ráda bych mu vytřela hubu, ale nevím jak
Hele to je jednodušší, než se zdá. Buď budeš držet p**u do konce života, nebo si najdeš chlapa, který tě bude mít rád a vážit si tě.
Taky můžeš zkusit fláknout ho mokrým hadrem na podlahu přes ksicht, ale jen na vlastní nebezpečí.
Pokračuje jen to, čemu dovolíte pokračovat. Já si hrozně moc zakládám na tom, že dospělí spolu mluví jako dospělí. Tedy klidně se mohou kritizovat, ale v rámci slušného chování. A pokud na sebe nemají náladu, mají si říct: „Promiň, jsem podrážděný, mohla bys mě prosím tak hodinku dvě nechat o samotě?“ Není normální takhle někomu nadávat a zametat s ním jako s malým fakanem. Ty jeho omluvy vůbec nic neznamenají. Kdyby ano, pak dodrží, co slíbil a skutečně se to už nestane. Ale ono se to pořád děje, že? A nasranost ho vůbec neomlouvá. Je dospělý, má se tudíž umět ovládat.
Víte, co pomáhá? Přestat se ohlížet na to, co ti lidé říkají a začít sledovat, co dělají. A podle toho se rozhodovat, zda je ve svém životě ještě chcete…
Ženy, co dělat, když chlap začne být hrubý a sprostý? třeba, když ho štve, že ho komanduji, řekne jdi do pí**, drž hubu už, drž píč* atd. - řekne to bez agrese jako normální věc… když mu řeknu at se ke mě takhle nechová a at se mnou tak nemluví, odpoví že ho nemám buzerovat. Většinou, když jsem fakt protivná a štve mě, že dělá doma bordel nebo něco někde nechá, ale je tak malý děcko… když se na něco ptám a jemu se to nelíbí tak řekne „co ti je do toho“

Už se ho bojím na něco zeptat nebo mu vynadat že se mi to třeba nelíbí, je hned agresivní že mě nebude poslouchat apod.
Jako ženskou nemá to vím, je buď v práci nebo doma a nechová se tak pořád, je jako ženská při menstruaci nebo jak to říct, prostě náladový, pak mi zas trvdí jak mě neskutečně miluje a nikdy nikomu nedá, já si už připadám jak ta debilka