Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Postupně to děláme. My se ji učíme už od začátku školního roku, protože vím, že letos bude. Ale končí u písmene M, dál ani ťuk.
Tak bych zkoušela přidat N, O,P.Nic víc, dokud toto nezvládne. A prostě opakovat a opakovat. U nás pomáhají o bonbóny. Tak třeba, když to řekne bez chyby k M, tak bonbón. Když pak zvládne přidat N, tak další atd..Jinak na konci roku to s náma dělala babička tak, že nás zkoušela z celého učiva za celý rok a kdo to zvládl, tak mu dala peníze. Asi to neni úplně výchovný, ale byla to pro nás dobrá motivace se naučit všechna slovíčka z anglitiny, zvládnout vše vypočítat apod..Ale to bych praktikovala spíš před velkou písemkou.
@Fiveone my za to M nepřidali za týden ani N a Ň. Pokud se tak moc soustředí na N a Ň, že je nezapomene, tak zapomene něco předtím. Chtěla jsem pokračovat, až to předtím bude umět dobře. Ale asi pojedeme dál, i když to bude s chybami.
Loni se učil měsíce, učili jsme je celý rok a neumí je dodnes. Nakonec chyběl, když je učitelka zkoušela, takže dobrý. Ale stejně je učíme dál, protože i letos je bude zkoušet. On je více méně umí, ale vždy něco prohodí a vynechá a neřekne to 2× stejně.
@Anonymní píše:
@Fiveone my za to M nepřidali za týden ani N a Ň. Pokud se tak moc soustředí na N a Ň, že je nezapomene, tak zapomene něco předtím. Chtěla jsem pokračovat, až to předtím bude umět dobře. Ale asi pojedeme dál, i když to bude s chybami.
Loni se učil měsíce, učili jsme je celý rok a neumí je dodnes. Nakonec chyběl, když je učitelka zkoušela, takže dobrý. Ale stejně je učíme dál, protože i letos je bude zkoušet. On je více méně umí, ale vždy něco prohodí a vynechá a neřekne to 2× stejně.
A co zkusit teď N-S a pak to zkusit spojit. Prostě úplně teď vynechat začátek abecedy a naučit se další část. Pokud se naučí další část, tak problém se spojením nebude.Bude to jako když se dítě naučí dvě různé básničky a řekne obě. A pak už se jen naučit třetí část prvně zvlášť a pak jí zkusit taky spojit.
@Anais Brno mi píše: A kupodivu ty nikdy nepouzivas rejstříky či slovník, který je řazeny dle abecedy? Tady se ta znalost „umět to nazpaměť“ hodí naprosto skvěle…
Anais, je to už 59 let, kdy mne učili číst a psát moji rodiče během prázdnin v Hradci, a pak od září v první třídě paní učitelka Košíková. Za celých těch 59 let jsem nikdy nepocítil potřebu dělat něco tak pitomého a zbytečného jako učit se nazpaměť českou abecedu.
Znám ovšemže nazpaměť abecedu ASCII. Pozici českých písmen s diakritikou si jednoduše odvozuji: jsou - mršky - schované vždycky za písmenem bez diakritiky. Nikdy jsem je nenašel jinde.
Vystačil jsem s touto omezenou (a podle místních diskutérek zcela nedostatečnou) znalostí na střední a vysoké škole. Vystačil jsem s ní když jsem skládal státní zkoušky z francouzštiny a angličtiny - a to se tenkrát ještě listovalo v papírových slovnících! Jak jsem vlastně mohl získat VŠ diplom a titul? Vždyť mi chybělo to úplně základní - schopnost odříkat celou českou abecedu nazpaměť o půlnoci. Jak se mi tehdy podařilo všechny oklamat?
Teď na mne dolehla tíseň. Vždyť jsem vlastně podvodník. Dělal jsem, že českou abecedu perfektně ovládám - a zatím ji neumím odříkat dodnes. Jak jsem mohl učit 30 roků na universitě? Jak jsem si mohl troufale dovolit být členem komisí u státních zkoušek? Jak jen jsem mohl vykonávat funkci proděkana - bez schopnosti odrecitovat celou českou abecedu???
Doléhá to na mne těžce. Diskutérky na emiminu mi vmetly do očí nepříjemou pravdu. Měl bych to snad sdělit rektorovi? Ale ne; teď když jsem v důchodu, už by mé pozdní přiznání nikomu nepomohlo. Manželce to taky říct nemůžu. Musím se s tou strašnou pravdou vyrovnat sám: celý můj život byl tedy jediný velký podvod. Lhal jsem všem i sobě. Dodnes bych nebyl schopen odrecitovat tu zpropadenou českou abecedu!
Teď mne ošem diskutérky na eMiminu odhalily. Ještě že se toho nedožila maminka!
Jen mi nejde na rozum, proč jsem si nikdy nevšiml, že mi chybí tato základní a zcela nezbytná znalost. Na svou chabou obranu mohu uvést jen to, že kdykoli jsem něco vyhledával, nebo sám abecdeně řadil (nebo překládal či psal cosi česky, francouzsky, anglicky či německy), ta česká písmenka patřila vždycky těsně za písmenka bez diakritiky. To vím bezpečně! Proto jsem se tu českou abecedu nikdy nedoučil, ba ani mne to nikdy nenapadlo. Po celý profesní život jsem si vystačil se znalostí abecedy ASCII, která má pouhých 26 písmen, a se zdravým rozumem.
Příspěvek upraven 09.10.22 v 09:00
@Tala20 ano, někdo se to opravdu učit nemusí, ale jsou děti, co mají problémy. Takové dítě to neodpozoruje nikdy a prostě se musí učit. Mému dítěti zatím nedošlo, že vedle S bude Š a pokud ano, tak ho klidně dá před S…
Všechny děti nemají našlápnuto na akademickou kariéru.
Neposuzuj všechny podle sebe.
@Tala20 Ty sám sebe asi bereš hodně vážně viď? Hlavně se tak neprožívej, on na to není nikdo zvědavý.
@Anonymní píše: Mému dítěti zatím nedošlo, že vedle S bude Š a pokud ano, tak ho klidně dá před S… Všechny děti nemají našlápnuto na akademickou kariéru.
Anonyme, naprosto nic jsi nepochopila. To vůbec není o akademické kariéře. Naopak. Jde o zjednodušení učiva. Už Komenský to věděl.
Je třeba neplést dítěti hlavu! Přečti si nějakou základní příručku o didaktice: od jednoduchého ke složitějšímu, od obecného k výjimce. Je třeba naučit je ty základní tvary, to jest ASCII abeceda s 26 písmeny. Píšu to tu potřetí.
Vyhoď všechna písmena s diakritikou!!! Trénuj dítě řadit jen ASCII. Teprve až toto zvládne bezpečně, můžeš tam přidat těch 15 kartiček s diakritikou (a prozradíš dítěti jednoduché pravidlo, že tahle písmena „s kloboučkem“ si nemusí pamatovat pokud jde o jejich umístění: patří vždycky za stejné pímeno bez diakritiky).
Lituji děti, které mají matku a učitelku která nepoužívá zdravý selský rozum.
A mimochodem, je přece jednoduché poznat, že S i Š vypadá jako had. To rozezná i čtyřleté dítě. Pročpak to najednou dělá potíže šestiletému? Co děláš špatně?
Pokud dítě v první třídě nedokáže spárovat vizuálně shodné abstraktní tvary (S+Š, U+Ú+Ů, A+Á, R+Ř, atd.), pak asi ho rodiče trochu zanedbali. To přece není o čtení ani o znalosti abecedy! To je o schopnosti rozpoznat abstraktní tvar a najít shodné rysy v určité skupině takových tvarů.
Komenský by asl žasnul co se dnes valí do těch maličkých dětských hlaviček, bez rozmyslu, necitlivě a násilím.
Příspěvek upraven 09.10.22 v 10:16
@Tala20 [citace
A mimochodem, pokud dítě v první třídě nedokáže spárovat vizuálně shodné tvary (S+Š, U+Ú+Ů, A+Á, R+Ř, atd.), pak asi ho rodiče trochu zanedbali. To přece není o čtení ani o znalosti abecedy. To je o schopnosti rozpoznat abstraktní tvar..
Já si naopak myslím, že dovzdelat by jseš měl/a ty.
Dyslektik, či dysortografií si vizuálně odvodí minimum věci…a trvá jim léta než s pomocí rodičů a speciálních přístupu dokáží toto kompenzovat.
Urážet rodiče bez toho aniž by jsi znal/a konkrétní dítě a situaci je ubohé.
@Tala20
Tak ses nám pochlubil, jak jsi vzdělaný. Gratulujeme.
Přesto píšeš nesmysly a protiřečíš si.
Např. uvádíš, že učit dítě 26 písmen bez jakéhokoli smyslu a užitku - to by nedal ani dospělý.
Poté ale píšeš, že stačí naučit 26 písmen ASCII bez diakritiky.
Bez komentáře.
Představ si, že v české škole v ČESKÉM jazyce se děti učí českou abecedu. To je ale pro tebe těžké pochopit.
A ne, pokud dítě abecedu neumí, nemůže si tam automaticky doplnit písmeno Ch, jak uvádíš (a nestandardní CH si tam každý doplní sám. I ten druhák.)
Jak by asi mohlo, když neví kam?
Kromě dalších nesmyslů mě ještě zaujalo toto: Dítě nemusí být Albert Einstein, aby i bez biflovaní vědělo, že v abecedě i ve slovníku po písmenu A bude nejspíše následovat Á…
Představ si, že ve slovníku je A i Á na stejné pozici a řídíme se druhým písmenem ve slově. Takže např. slovo árie najdeš mezi ostatními slovy začínajícími písmenem A, nikoli až po vyčerpání všech slov na A, kdy podle tebe následují slova na Á. To jen pro doplnění tvých hlubokých vědomostí.
@Anais Brno píše: Já si naopak myslím, že dovzdelat by jseš měl/a ty.
Dyslektik, či dysortografií si vizuálně odvodí minimum věci… a trvá jim léta než s pomocí rodičů a speciálních přístupu dokáží toto kompenzovat.
Milá Anais,
anonymní diskutérka (Tulipán) zde má 6 příspěvků. Ani v jednom z nich nenaznačila, že by snad její dítě mělo nějaké speciální potřeby- ani že by snad bylo diagnostikovaný dyslektik.
Dyslexie je specifická porucha čtení, která se vyznačuje sníženou schopností přesného a rychlého čtení. Já jsem pouze zmínil problém rozeznávat vizuální podobnost abstraktních tvarů. To je od dyslexie poněkud vzdáleno. S dysortografií to ostatně také nemá vůbec nic společného.
Ale chápu co píšeš: Anais míní, že pokud dítě má nějaký hendikep, je třeba drilovat ho o to víc a učit je zbytečnosti. Namísto 26 ASCII znaků rovou všech 43, jen ať dítě trpí. Je třeba mu to učení znepříjemnit. Ach jo. Jan Amos rotuje v hrobě…
@Tala20 píše:Ale chápu co píšeš: Anais míní, že pokud dítě má nějaký hendikep, je třeba drilovat ho o to víc a učit je zbytečnosti. Namísto 26 ASCII znaků rovou všech 43, jen ať dítě trpí. Je třeba mu to učení znepříjemnit. Ach jo. Jan Amos rotuje v hrobě…
Opět se budeš divit, ale dítě na prvním stupni se neučí odříkávat 43 znaků.
Ach jo.
Vážně sem musíš psát svoje moudra, když nevíš…?
A moje dítě si to neodvodi. My hrajeme hru. Máme obrázky na celou abecedu, dám mu písmena a má řadit. I když tam vidí s, tak š opět zoufale hledá a to už jsem mu několikrát říkala, že písmenko s háčkem, je u toho bez háčku…
A co bys mi poradila na násobilku a abecedu?
Postupně to děláme. My se ji učíme už od začátku školního roku, protože vím, že letos bude. Ale končí u písmene M, dál ani ťuk.