Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Zdravím všechny na fóru ![]()
29.5. tohoto roku jsem prodělala první tetanický záchvat - dlouhodobý stres ze školy a rodiny, nebrala jsem pravidelně magnesium. Od toho dne se cítím každý den na hraně. Neustupující stres a strach z úmrtí. Nejvíce se bojím o své srdce. Na kardiologii jsem byla, vše dopadlo v pořádku. Mám jen lehkou nedomykavost chlopně, ale o tom jsem věděla už cca 4 roky zpět, když jsem šla na první vyšetření (potřebovala jsem potvrzení o zdrav. stavu, abych mohla hrát závodně florbal).
Od tet. záchvatu beru pravidelně magnosolv, jeden sáček denně. Půlku dopoledne a půlku na večer. Celý sáček najednou mne dost prohání na záchodě ![]()
Od tetanického záchvatu jsem si asi v sobě vytvořila nějakou fobii, kardiofobii abych byla přesná a pořád se bojím, že dostanu infarkt nebo se mi srdíčko zastaví. Vážím 55kg, výška 170cm, věk 19 let, nekuřačka, kávu jsem nikdy nepila, cukrovku taky nemám, nohy mi neotékají a v rodině na infarkt nebo srdeční potíže nikdo netrpí/netrpěl. Děda má akorát taky tu nedomykavost, ale byl silný kuřák několik let a nikdy se mu nic nestalo. Na krevních testech jsem byla taky a všechno je v normě.
Když mne brala sanitka, tak mi akorát řekli, že mám tachykardii (na kardiu mi řekli že je to z té tetanie, ale při správném užívání hořčíku by se to do pár měsíců mělo spravit)
Problém je v tom, že mě občas bolí ruka, už asi 3 týdny. Není to několika hodinová bolest, ale občas, párkrát za den, to jakoby píchne ![]()
Konkrétně v paži a předloktí, i když jsem v klidu v posteli. 2 dny zpátky jsem začala na sobě pozorovat, že mne občas bolí i krk a ucho. Nejvíce mne znepokojuje, že je to na levé straně těla ![]()
Když jsem “zainteresovaná” do nějaké aktivity/činnosti, kde namáhám mozek, tak si toho nevšímám, ale když si na to jen tak z ničeho nic vzpomenu, tak upadám do stresu, potím se, nemůžu spát a jsem z toho celá unavená. Jsem objednaná k psychologovi, protože celé ty dva měsíce mívám nějaké záchvaty úzkostí a je to strašně vyčerpávající.
Kromě těchto příznaků mi asi nic jiného není, na bušení srdce jsem si už nějak zvykla ![]()
Akorát když ležím na zádech, tak mám pocit tlaku na hrudi. A když nějak divně ležím nebo jen sedím, tak mne stahují klíční kosti a mám pocit že nemůžu pořádně dodechnout do plic. Byla jsem i na alergologii a tam bylo všechno taky v pořádku.
Myslíte, že je to hlavně kvůli tomu stresu? Nebo bych měla zajít znovu na kardio, ale k někomu jinému, abych si byla na 100% jistá, že to nic není? Nebo zkusit neurologa? CT vyšetření?
Budu velice ráda za každou pomoc, radu, popřípadě kdyby tady na to taky někdo trpěl, tak by mne zajímalo jak se s tím snažíte vypořádat.
Děkuji předem za všechny odpovědi ![]()
PS. Napadlo mne zajít na fyzioterapie. Někde tady na fóru jsem četla, že paní měla problém i s tou tachykardií, 2× zašla na cvičení a byl konec s problémy ![]()
Spíše než se zdravým mi to přijde jako problém v hlavě a spíše než fyzio, by to chtělo psychoterapie a to prosím neber špatně, nemyslím to zle. Jen si myslím, že by ti to pomohlo a je to ta správná cesta k řešení problému.
@Tearexik píše:
Zdravím všechny na fóru![]()
29.5. tohoto roku jsem prodělala první tetanický záchvat - dlouhodobý stres ze školy a rodiny, nebrala jsem pravidelně magnesium. Od toho dne se cítím každý den na hraně. Neustupující stres a strach z úmrtí. Nejvíce se bojím o své srdce. Na kardiologii jsem byla, vše dopadlo v pořádku. Mám jen lehkou nedomykavost chlopně, ale o tom jsem věděla už cca 4 roky zpět, když jsem šla na první vyšetření (potřebovala jsem potvrzení o zdrav. stavu, abych mohla hrát závodně florbal).
Od tet. záchvatu beru pravidelně magnosolv, jeden sáček denně. Půlku dopoledne a půlku na večer. Celý sáček najednou mne dost prohání na záchoděOd tetanického záchvatu jsem si asi v sobě vytvořila nějakou fobii, kardiofobii abych byla přesná a pořád se bojím, že dostanu infarkt nebo se mi srdíčko zastaví. Vážím 55kg, výška 170cm, věk 19 let, nekuřačka, kávu jsem nikdy nepila, cukrovku taky nemám, nohy mi neotékají a v rodině na infarkt nebo srdeční potíže nikdo netrpí/netrpěl. Děda má akorát taky tu nedomykavost, ale byl silný kuřák několik let a nikdy se mu nic nestalo. Na krevních testech jsem byla taky a všechno je v normě.
Když mne brala sanitka, tak mi akorát řekli, že mám tachykardii (na kardiu mi řekli že je to z té tetanie, ale při správném užívání hořčíku by se to do pár měsíců mělo spravit)Problém je v tom, že mě občas bolí ruka, už asi 3 týdny. Není to několika hodinová bolest, ale občas, párkrát za den, to jakoby píchne
Konkrétně v paži a předloktí, i když jsem v klidu v posteli. 2 dny zpátky jsem začala na sobě pozorovat, že mne občas bolí i krk a ucho. Nejvíce mne znepokojuje, že je to na levé straně těla
Když jsem “zainteresovaná” do nějaké aktivity/činnosti, kde namáhám mozek, tak si toho nevšímám, ale když si na to jen tak z ničeho nic vzpomenu, tak upadám do stresu, potím se, nemůžu spát a jsem z toho celá unavená. Jsem objednaná k psychologovi, protože celé ty dva měsíce mívám nějaké záchvaty úzkostí a je to strašně vyčerpávající.Kromě těchto příznaků mi asi nic jiného není, na bušení srdce jsem si už nějak zvykla
Akorát když ležím na zádech, tak mám pocit tlaku na hrudi. A když nějak divně ležím nebo jen sedím, tak mne stahují klíční kosti a mám pocit že nemůžu pořádně dodechnout do plic. Byla jsem i na alergologii a tam bylo všechno taky v pořádku.Myslíte, že je to hlavně kvůli tomu stresu? Nebo bych měla zajít znovu na kardio, ale k někomu jinému, abych si byla na 100% jistá, že to nic není? Nebo zkusit neurologa? CT vyšetření?
Budu velice ráda za každou pomoc, radu, popřípadě kdyby tady na to taky někdo trpěl, tak by mne zajímalo jak se s tím snažíte vypořádat.
Děkuji předem za všechny odpovědi
PS. Napadlo mne zajít na fyzioterapie. Někde tady na fóru jsem četla, že paní měla problém i s tou tachykardií, 2× zašla na cvičení a byl konec s problémy
psychika, psychika, psychika - potřebuješ zřejmě antidepresiva, najdi si nějakého psychologa nebo lépe psychiatra
@stinga děkuji moc za odpověď! Těch antidepresiv se právě dost bojím. Nejsem moc příznivcem léků a ještě k tomu na psychiku ![]()
Na terapie budu ale stoprocentně docházet a budu se to snažit řešit adekvátnější cestou, než léky ![]()
@martina.se Děkuji za odpověď! ![]()
Na jednu stranu jsem “ráda, že je to jen” psychika, ale taky si uvědomuji, že pracovat s hlavou není jednoduché a vyžaduje to čas a trpělivost.
Každopádně mne Vaše odpověd uklidnila ![]()
@Matt 02 Děkuji moc za odpověď ![]()
Jsem ráda, že to tady zatím všichni v komentářích vidí na psychiku ![]()
Fyzioterapie jsem spíš zamýšlela k utlumení, nebo vyléčení té tachykardie a bušení srdce (Jak jsem zmínila v příspěvku - jedné paní to pomohlo)
Každopádně psycholožku mám vyhlídnutou a po poradě/sezení již budu vědět co dál ![]()
Zahajte psychoterapii.
Co to s váma mladýma je, že si pořád hledáte neexistující nemoce? To už není možný. Přijde mi to skoro jako výsměch opravdu vážně nemocným lidem ty mraky hypochondřích diskuzí tady.
Nic proti vám konkrétně. Prostě lečte psychiku. Držím palce.
@lucad77 Zdravím!
Naprosto chápu Váš názor na můj příspěvek. To, že jsem hypochondr, si říkám celou dobu taky ![]()
Bohužel jsem byla opravdu pod velkým stresem přes rok a půl a teď to na mne dolehlo. I když jsem měla viditelné příznaky upadající psychiky (špatný spánek, únava, nechutenství, menší socializace, změny nálad, nechuť dělat koníčky které mne dříve naplňovaly,..), tak jsem byla vůl, ignorovala se a jen to brala jako běžnou únavu ze školy nebo lenost.
Určitě bych si nedovolila se vysmívat doopravdy nemocným lidem.
Psychické problémy jsou u mne veliká novinka. Jak u sebe, tak v rodině/přátělích.
Proto se možná až moc obávám a dělám z toho velkou vědu.
Každopádně děkuji za odpověď a že mi budete držet pěsti ![]()
@Tearexik píše:
@lucad77 Zdravím!Bohužel jsem byla opravdu pod velkým stresem přes rok a půl a teď to na mne dolehlo. I když jsem měla viditelné příznaky upadající psychiky (špatný spánek, únava, nechutenství, menší socializace, změny nálad, nechuť dělat koníčky které mne dříve naplňovaly,..), tak jsem byla vůl, ignorovala se a jen to brala jako běžnou únavu ze školy nebo lenost.
Určitě bych si nedovolila se vysmívat doopravdy nemocným lidem.
Psychické problémy jsou u mne veliká novinka. Jak u sebe, tak v rodině/přátělích.
Každopádně děkuji za odpověď a že mi budete držet pěsti
Proto se možná až moc obávám a dělám z toho velkou vědu.
máte rozvinutou úzkostnou poruchu
sama píšete, že jste byla pod velkým stresem – no a tohle je následek
jste DOOPRAVDY nemocná, je to nemoc
někdo má cukrovku, někdo úzkostnou poruchu
nejste sama, je toho hodně, potřebujete psychoterapii a asi i léky
lékům se nebrante, je klasickým projevem úzkostné poruchy, že se brání lékům a bojí se léků, a pak se to tahne roky a roky – přitom zbytečně a ničí to život jako tomu nemocnému, tak i jeho okolí
@Tearexik píše:
@stinga děkuji moc za odpověď! Těch antidepresiv se právě dost bojím. Nejsem moc příznivcem léků a ještě k tomu na psychiku
Na terapie budu ale stoprocentně docházet a budu se to snažit řešit adekvátnější cestou, než léky
a proč se bojíš AD? bez nich to pravděpodobně zpočátku nepůjde
@stinga píše:
a proč se bojíš AD? bez nich to pravděpodobně zpočátku nepůjde
protože má úzkostnou poruchu ![]()
to je přímo podstata té nemoci, ona velmi efektivně brání svým uživatelům léčit se
a tak někteří s tím běhají i leta, zhoršují se před očima, ale „léky nikdy“
je to těžký ![]()
přemlouváte, vysvětlujete…a nic
@Borrealis Zdravím ![]()
Děkuji moc za odpověď! Čekala jsem kdy to tady někdo napíše ![]()
Terapie určitě zahájím. Zatím jsem objednaná “pouze” k psychologovi na jedno sezení a pak uvidím, zda mi doporučí spíše psychiatra.
U léků se bojím vedlejších příznaků jako např. častějších úzkostných/panických stavů a nebo že s tím budu potom mít problém ve škole ![]()
Každopádně se tomu nebudu bránit, pokud mi je lékař doporučí nebo na nich bude striktně trvat ![]()
@Tearexik no vidíš, tady ti to doporučuji také lékařky. Tak si dej říci, ať se brzy uzdraviš. Bez léků to nepůjde.
@stinga
Bojím se horších a vedlejších příznaků
Nevím jak vlastně AD přesně fungují, jen jsem slyšela, že to berou lidé se stejnými či podobnými problémy jako mám (asi) i já a že většinou se objevují vedlejší příznaky (například častější a intenzivnější ataky).
Ale pokud to bude nezbytné, nebudu dělat sobě ani lékařům problémy a AD brát začnu ![]()