Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč raději dítě neadoptujete?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.10.12 13:04
Mam svagrinu, uz ma 40 rokov. deti mat nemozu.
su dva dovody, preco si neadoptuje- po prve, neznesie myslienku, ze by vychovavala cudzie dieta.
a druhy dovod: dlho sa snazili, zatial si uzivali zivot a cim su starsi, tak tym menej im to dieta chyba. proste si uz zvykli na svoje pohodlie a komfort, biologicke hodiny dotikali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.10.12 13:07
Snažilka nejsem a už vůbec nejsem dlouhodobá snažilka, takže nevím jestli můžu odpovědět 
ale já si myslím, že ne každý je adopce schopen, ne každý je na adopci stavěný, podle mě je pro někoho velký rozdíl mít svoje vlastní ( genetický) dítě a adoptovaný dítě…
Já chápu snažilky co se snaží XX let a o adopci nepřemýšlí, přeci jenom ten vztah k adoptovanýmu dítěti se hledá dýl 
Já osobně bych na adopci kývla můj muž ne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.12 13:08
My se snažíme 6 let o druhé a vím, že k adoptovanýmu dítěti bych se nedokázala chovat jako ke svýmu vlastnímu, vím, že bych dělala rozdily. A kdyby jsme žádné dítě neměli, tak těžko říct, ale s jistotou můžu říct, že manžel by do adopce nešel. A věřím, že i pár, který dítě adoptuje se nevzdává myšlenky na vlastní dítě, pakliže tam ta naděje je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.12 13:09
Tak já jsem se naštěstí na tý cestě k dítěti nedostala příliš daleko (vyšla inseminace, ale předtím jsme se docela dlouho snažili doma a myšlenky, že třeba žádný dítě nikdy nebude jsem samozřejmě měla), ale přikláněla jsem se spíš k tomu, že adopce ne. Myslím si, že adoptivní rodič musí být hodně silný musí tu být on pro dítě a ne čekat, že dítě tu je pro něj. Musí dokázat dítě brát takové jaké je, neprojektovat si do něj nějaký svoje plány a být zklamaný, když to nevyjde, nepřemýšlet o tom, že „kdyby byl Pepíček můj určitě by tohle nedělal“. Myslím, že tohle fakt každej nedokáže a já smekám před těmi co to udělali a dělají to dobře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.12 13:10
My si po letech snažení dali žádost o adopci. Kamarádka, která prodělala 15 pokusů, než jí to vyšlo, žádost nepodala, její muž by neskousl vychovávat cizí dítě.
Ono téma adopce není tak jedoduché, jak si asi představuješ. Musíš se „smířit“ s tím, že dostaneš miminko neznámého původu, tj. bez lékařské anamnézy, bez historie s velkou škálou možností vrozených nemocí a také nemocí vzniklých chováním matky v době početí a těhotenství. Alkohol a drogy nejsou výjimkou. Je to dost komplexní téma. Zkus si sama položi otázku, zda ty bys do toho šla. Tvoje „anketa“ mi přijde trochu - přitloublá? Rozhodně bych ji zařadila do stejného pytle jako - nemůžeš otěhotnět? Tak na to moc nemysli, zajeĎ si na dovču, odreaguj se, nemysli na to apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.10.12 13:10
My se snažíme už 7. rok, ale na adopci nejsme vhodný pár. Chlap je starší, já taky a prostě nesplňujeme nároky. Já bych do adopce klidně i šla.
Ale přiznám se, že tvůj dotaz mi příjde dost na hraně. Prostě někdo chce radši x let pokoušet osud a čekat na zázrak a myslím, že kdo nezažil, nepochopí. Rozhodně v tom není póza, brečet nad tím, že to nevyšlo a že to zase nevyšlo a že když už to vyšlo, tak zase potrat, to bych fakt nikomu nepřála.
- Citovat
- Upravit
8.10.12 13:11
Ahoj, já ti můžu říct, co jsem zjistila od chlapů, jako ten pohled „z druhé strany“. měla jsem problém pochopit, proč tolik chlapů není ochotno jít ani na spermiogram, když jejich partnerka se honí po doktorech a kolikrát i dost trpí, a oni se nemůžou jen jednou udělat do kelímku. bylo mi vysvětleno, že rpostě pro spustu z nich je nemyslitelný, že jim někdo řekne, že nejsou schopní mít dítě. že je to pro ně prostě jako znesvěcení jejich mužnosti, jejich síly. a s adpocí ej to ještě horší. dokud ty děti nemají, tak si o nich nikdo nemusí vykládat, spíš si lidi řeknou „pracují an tom, snaží se vyřešit problém“. kdežto když adoptují, tak je to něco jako „vzdal jsem to“. od té doby budou mít pořád v mysli, že je lidi hodnotí - jeden z nich je neplodný, co když je to právě on. a pro mužský ego je to hodně složitý.
tím ej neomlouvám a ani neříkám, že to tak má každý. ani to, že by neexistovaly ženy, které si adopci nedokážou představit. jen se chci podělit o jeden názorový postoj, který má v mém okolí většina mužů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.12 13:12
Tak třeba jedním a často možná i hlavním důvodem je, že chtějí zkrátka biologicky svoje vlastní dítě. Já teda naštěstí nejsem X letá snažilka, ale naprosto páry, které se těch spoustu let snaží a radši neadoptují, naprosto chápu. Já bych toho třeba schopna také nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.12 13:13
Smířit se s životem bez dětí a udělat si jej plnohodnotný - to mě osobně přijde snad ještě pro víc silnější osobnosti než pro nás, co si hledáme cestu za dítětem „za každou cenu“.
Zakladatelka: kolik ty máš dětí? A jak dlouho jsi se o ně snažila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.12 13:13
Já bych si klidně dítě adoptovala, nebo vzala jen do pěstounské péče, ale můj chlap to razantně odmítá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.12 13:14
On je občas taky strašák to, co ty děti mají zakódované v genech. Upřímně mám ve svém okolí všeho všudy 12 rodin, s adoptovanými dětmi a pouze dvě jsou bez problémů. Bohužel člověk ovlivňuje nejen výchova, ale i genetická zátěž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.12 13:14
Ja nejsem snazilka, ale pokud vim, pravne volnych deti k adopci je hrozne malo…takze ten proces je fakt na hodne dlouhou trat.
K emocionalni strance muzu jenom teoretizovat, ale souhlasim s tim, ze na to clovek musi byt urcitym zpusobem staveny. Hlavne, pokud nejde o adopci uplne maleho miminka, ale treba starsiho ditete.
Ja vyrustala na ulici, kde byl kojenak a tech deti mi bylo vzdy tak lito, ze bych si je nejradeji vzala domu vsechny a hned…ale realne tezko rict.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj maminky,
omlovám se anonymitu, ale… no… chci se schovat, přiznávám.
Mám na vás, snažilky, dotaz. Neberte to nějak osobně prosím, jen mě zajímá jedna věc. Proč po x letech snažení radši neadoptujete dítě? Znám hodně párů - nebo to čtu tady - co se snaží o miminko třeba 10, 15 let. Nechápu tu vydrž, hormonální stránku a i tu finační. Vím, že i adopce je běh na dlouhou trať, ale snažit se 10let? Nechápu. Pokud opravdu chci rodinu, tak…
Napište mi prosím svoje důvody. Ptám se opravdu jen ze zvědavosti, rozhodně nechci moralizovat - betme to jako anketu.
Třeba známá už prakticky nemůže mít děti, ale chlap na adopci nepřistoupí a tak prostě řekla, že plnohodnotný život je i bez dětí - tohle nedokážu pochopit.