Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Promluvit si a dát mu šanci, nebo odejít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
19.4.13 16:02
Promluvit si a dát mu šanci nebo odejít?
Ahoj holky,
prosím Vás o pohled z venku…
Je mi 23, příteli 28, jsme spolu tři roky, za normálních okolností spolu žijeme, ale teď kvůli pracovním a studijním povinnostem trávíme čas každý v jiném městě a nevidíme se tolik (trvá to cca čtvrt roku). Povinnosti se hromadí a čas na sebe máme maximálně o víkendu, čím se konečně dostávám k jádru věci. Přítel je ve volném čase (tzn. právě o víkendech) najednou víc venku s kamarády nebo se věnuje svému koníčku a já se přiznám, že jsem hrozně zmatená, jestli potřebuje „vypnout“ od náročné práce nebo jestli se nějak změnily city ke mně.
Prve jsem se s ním snažila promluvit o tom, jestli se něco děje (prý nic) a snažila jsem se mu naznači, že jeden společný den týdně by nebyl úplně od věci. Pak přišly na řadu kamarádky a chození ven, jenom abych neseděla sama doma… Změna žádná. 
Měla bych si s ním vážně promluvit, na rovinu mu říct, že ten vztah nebude z mojí strany fungovat, pokud svůj přístup nezmění? Nebo se mám rozhodnout sama „vnitřně“ a přijít až s hotovou věcí? Nejde jenom o výš popsané věci. Taky od něj už necítím žádnou snahu, podporu (umíral mi tatínek na rakovinu a měli jsme tichou domácnost - když jsem mu to vyčetla, řekl, že si myslel, že to není vhodné rozebírat), ale já bych čekala aspoň obejmutí, když mi z nemocnice přišly špatné zprávy a já mu je oznámila.
Nechci mu křivdit, máme toho oba plný brejle, na druhou stranu nechci být za naivku, co na chlapa čeká doma… A asi nejsem situaci schopná objektivně posoudit. 
Co Vy na to?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
FloraBolger
19.4.13 16:11
Osobně bych se rozhodovala podle toho, co bych cítila já. Miluješ ho? Chceš, aby se změnil? Pak s ním promluv…Pokud už city ochladly, tak bych to ukončila 
- Citovat
- Upravit
G12
19.4.13 16:19
Myslím si, že se tvůj přítel chová jako typický chlap. A to s tím, že tě neobjemul-někteří lidi prostě neumí utěšovat a připadá jim lepší o tom nemluvit. Zcela to chápu, já taky když mám problém, tak o něm raději někdy nemluvím.
- Citovat
- Upravit
19.4.13 16:26
Chlapa je vesměs třeba vždy nakopnout. Mám spokojené manželsví díky tomu, že říkám na rovinu co chci, nechci, co vadí. Chlap vesměs neumí odhadnout co se děje. Příklad: žena příjde po celodenní práci domů, kdy muž je celý den doma a jde třeba až na noční. Dřez je plný neumytého nádobí. Žena se se syčením postaví ke dřezu a začne hlučně nádobí umývat, se vším tříská (aby někdo pochopil, že se něco děje), chlap v klidu sedí u televizky nebo kompu. Unavená žena se se znechuceným výrazem sesune na gauč. Chlap se jí zeptá jak bylo v práci „normál“ zle zavrčí žena. „Stalo se něco?“ zeptá se chlap. „Ne!“ vyštěkne žena s nadějí, že tomu chlapovi dojde ten plný dřez. Chlap si pomyslí, „když se nic neděje, tak je všechno v pořádku a můžu se v klidu dál dívat“. Nic nenaznačovat, všechno na rovinu a pokud ty 3 roky byly šťastné, tak si zaslouží šanci a i kdyby to nevyšlo, tak by věděl proč. Radím, vnitřně se nerozhoduj, nedělej rozhodnutí i za něj (že vztah nemá smysl apod.), řekni na rovinu, že takhle se ti to nelíbí a co chceš, jinak, že z tvé strany to nebude fungovat. Zbytek je na něm. Tak to vidím já. Jo, a není moc konstruktivní nimrat se v minulosti (že nebyl citlivější, když otec umíral, vidíš, myslel, že to chceš jinak, neuměl odhadnout z náznaků), z ohřívání staré polívčičky nikdy nic dobrého nevzešlo. akorát výčitky a hořkost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.13 16:28
@carrie84 jestli by jsi chtěla pohled zvenku, bylo by na místě sem přizvat i chlapa a vidět to i z jeho strany.
Myslím si, že nechat se ovlivnovat názory ostatních podle pár vysaných vět jednoho člověka je nesmysl.
Zkus se sama zamyslet, kde je u vás problém, řešte to s partnerem, ne s miminem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.13 16:29
No vzhledem k tvymu veku a zadnym (?) spolecnym zavazkum bych radila se na to vykaslat. Chces mit brzy rodinu? S nim? Pokud ne, jak dlouho jsi ochotna takhle zit? Dala bych s nim posledni vaznou rec (navrhla treba nejake spolecne aktivity, nevyhrozovala, jen rekla, co me trapi) a pro sebe si dala nejaky termin, kdy to rozlousknu…
V zasade si myslim, ze je spravne se snazit vztah zachovat, ale v 23 bez zavazku a jeste treba v situaci, kdy dalsich mnoho let neplanujes rodinu, je schudnejsi na to kaslat. Proste snazit se mnoho let porad ve stejny situaci bez nejakyho dohlednyho cile nejde. Ja to tak mela taky . A mimochodem ty roky sama po 20ti jsem si fakt uzila (a tim nemyslim mejdany atd. 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.13 16:43
Tak podle prvního příspěvku promluvit, protože on nejspíš neví, že ti něco vadí, tak to těžko změní… není telepat, aby ti četl myšlenky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.13 16:55
Holky, díky všem.
Napsala jsem to špatně - my o problémech mluvíme. Teda mluvím o nich já, přítel je věčně spokojený a pořád tvrdí, že s žádnou ženskou tak šťastný nebyl. No nicméně o tom trávení a netrávení času spolu jsme za poslední dva měsíce mluvili třikrát, říkala jsem mu, že mě to mrzí, že mně už vůbec nepřijde, že jsme partneři… Prve vypadal, že ho to hrozně vzalo, ale nic se nemění. Když se na víkend vrací domů, trávíme páteční večery u televize, protože je unavený a nikam nechce (i když se ho snažím někam vytáhnout). Když se domů ten víkend nevrací, vím, že chodí ven s kolegy a z tahu přijde v ranních hodinách…
A pokud jde o to zakládání rodiny nebo posouvání vztahu, tak to v plánu není. Studuji medicínu, takže aspoň čtyři, pět let nebude na děti ani pomyšlení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.13 16:56
@carrie84 narovinu bych mu řekla, že ti ten společný čas chybí a chceš mít jeden den jen pro vás dva, bez kamarádů, bez individuálních zájmu. Vyrazit na výlet, do kina, na večeři, prostě něco spolu od rána do večera. Takové 24
hodinové hájení, kdy jste jen spolu. další den ať si dělá každý co chce a odpočívá jak chce. Uvidíš jak se k tomu postaví a podle toho bych jednala dál. chlapovi nenaznačuj, musíš mu říct všechno hezky popravdě a pochopitelně, oni jsou na ty náznaku tupí. Jestli schválně nebo je to typická vlastnost chlapů nevím, ale je to tak všude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.4.13 16:58
@carrie84 Hm. Vygoogli si Jeronýma Klimeše - přechozený vztahy, poučný.
Taky to můžeš nechat vyšumět a časem se to nějak vyvrbí. Ale to mi přijde férovější to skončit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
napresdrzku
20.4.13 02:04
@Apaji píše:
Chlapa je vesměs třeba vždy nakopnout. Mám spokojené manželsví díky tomu, že říkám na rovinu co chci, nechci, co vadí. Chlap vesměs neumí odhadnout co se děje. Příklad: žena příjde po celodenní práci domů, kdy muž je celý den doma a jde třeba až na noční. Dřez je plný neumytého nádobí. Žena se se syčením postaví ke dřezu a začne hlučně nádobí umývat, se vším tříská (aby někdo pochopil, že se něco děje), chlap v klidu sedí u televizky nebo kompu. Unavená žena se se znechuceným výrazem sesune na gauč. Chlap se jí zeptá jak bylo v práci „normál“ zle zavrčí žena. „Stalo se něco?“ zeptá se chlap. „Ne!“ vyštěkne žena s nadějí, že tomu chlapovi dojde ten plný dřez. Chlap si pomyslí, „když se nic neděje, tak je všechno v pořádku a můžu se v klidu dál dívat“. Nic nenaznačovat, všechno na rovinu a pokud ty 3 roky byly šťastné, tak si zaslouží šanci a i kdyby to nevyšlo, tak by věděl proč. Radím, vnitřně se nerozhoduj, nedělej rozhodnutí i za něj (že vztah nemá smysl apod.), řekni na rovinu, že takhle se ti to nelíbí a co chceš, jinak, že z tvé strany to nebude fungovat. Zbytek je na něm. Tak to vidím já. Jo, a není moc konstruktivní nimrat se v minulosti (že nebyl citlivější, když otec umíral, vidíš, myslel, že to chceš jinak, neuměl odhadnout z náznaků), z ohřívání staré polívčičky nikdy nic dobrého nevzešlo. akorát výčitky a hořkost.
Líp popsanýho chlapa i jak „ho“ řešit jsem ještě nečetl - smekám
- Citovat
- Upravit
20.4.13 09:05
@Apaji píše:
Chlapa je vesměs třeba vždy nakopnout. Mám spokojené manželsví díky tomu, že říkám na rovinu co chci, nechci, co vadí. Chlap vesměs neumí odhadnout co se děje. Příklad: žena příjde po celodenní práci domů, kdy muž je celý den doma a jde třeba až na noční. Dřez je plný neumytého nádobí. Žena se se syčením postaví ke dřezu a začne hlučně nádobí umývat, se vším tříská (aby někdo pochopil, že se něco děje), chlap v klidu sedí u televizky nebo kompu. Unavená žena se se znechuceným výrazem sesune na gauč. Chlap se jí zeptá jak bylo v práci „normál“ zle zavrčí žena. „Stalo se něco?“ zeptá se chlap. „Ne!“ vyštěkne žena s nadějí, že tomu chlapovi dojde ten plný dřez. Chlap si pomyslí, „když se nic neděje, tak je všechno v pořádku a můžu se v klidu dál dívat“. Nic nenaznačovat, všechno na rovinu a pokud ty 3 roky byly šťastné, tak si zaslouží šanci a i kdyby to nevyšlo, tak by věděl proč. Radím, vnitřně se nerozhoduj, nedělej rozhodnutí i za něj (že vztah nemá smysl apod.), řekni na rovinu, že takhle se ti to nelíbí a co chceš, jinak, že z tvé strany to nebude fungovat. Zbytek je na něm. Tak to vidím já. Jo, a není moc konstruktivní nimrat se v minulosti (že nebyl citlivější, když otec umíral, vidíš, myslel, že to chceš jinak, neuměl odhadnout z náznaků), z ohřívání staré polívčičky nikdy nic dobrého nevzešlo. akorát výčitky a hořkost.
Do slova a do písmene souhlasím.
Za mě:
Hned bych se s ním nerozcházela, ještě bych mu zkusila na rovinu říct co mi vadí (ovšem stručně a jasně, abych se do toho nezamotala a měl šanci pochopit to naprosto přesně, tak jak to myslím. A taky bez výčitek), a až potom, když by nenastala změna, bych to řešila radikalněji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.13 18:39
Díky všem za reakce, nakonec (no nakonec je trošku předčasné, to si řekneme v osmdesáti 
) všechno dobře dopadlo. Je z něj zase ten fajn chlap, jako byl předchozí tři roky a dokonce už není přítel, ale SNOUBENEC. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
