Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nezažila, ale přeji ti, aby ses z toho dostala. Minulost nezměníš, budoucnost je na tobě. Podle mě se musíš nejdříve srovnat sama se sebou a pak začínat nějaké vztahy. Držím palce
Tak v tom bych spíš teda hledala pozitiva, když tam ti chlapi chodili, tak ti někteří třeba řekli, proč tam jsou a co jim doma vadí. Tak z toho zkus vytěžit co nejvíc a vyvaruj se chybám, které děláme my, obyčejné manželky. ![]()
Nedovedu si asi úplně představit tvé trápení ale protože mám pocit, že je zde fórum plné žen, co nikdy neudělali nic špatně, tak ti chci poradit, aby sis případné urážky vůbec nebrala. Doufám, že se z toho brzy dostaneš. Svět je plný hodných chlapů.
Asi bych tu psycholožku nevzdávala a chodila pravidelně. Je to teda smutný, čeho jsou někteří chlapi schopní, ale určitě tohle nedělá každej druhej.
Nic takového jsem nezažila, píšeš že psychologa si zkusila, což třeba jiného a zkusit to ještě jednou? Já kdysi zažila muže, který mi po fyzické stránce ublížil, ne že by mě znásilnil, ale násilím mě do jistých věcí nutil. Také jsem potom chodila k psychologovi, pomohl mi, ale ve vztahu s mužem jsem měla docela problém…byla jsem zamilovaná ale bála se, zkusila jsem tantru, mně pomohla, odblokolovala fyzický problém a s psychikou pomohl ten psycholog. Zkus na to nemyslet, neměla si jinou možnost…
Anonym B
A že jich je, manželky si myslí, koho skvělého si vzali a přitom jsou to pěkní parchanti. Moc dobře tě chápu, taky jsem byla milenkou muže od malých dětí a taky jsem to dělala, jen kvůli fin. Chlapi jsou holt takový, ve skrytu duše všichni! ![]()
To je zivot, nesmis si to tak brat. Vsichni nejsou stejny
Kazda na to nema povahu.Spis si uvedom, ze do klubu atd chodi urcity typ muzu, pak je ten typ co to jen zkusi, ale nehazela bych to do pytle. Jestli to takhle prozivas, tak je dobre ze to resis.Jak je to dlouho co to nedelas?
@Anonymní píše:
To je zivot, nesmis si to tak brat. Vsichni nejsou stejnyKazda na to nema povahu.Spis si uvedom, ze do klubu atd chodi urcity typ muzu, pak je ten typ co to jen zkusi, ale nehazela bych to do pytle. Jestli to takhle prozivas, tak je dobre ze to resis.Jak je to dlouho co to nedelas?
Dlouho-6 let ![]()
Nezbývá ti než doufat, že ten chlap, se kterým navážeš vztah, povyražení v klubu hledat nebude. Možná je to trochu naivní, ale nic jinýho ti asi nezbývá.
Odpusť nejdřív sama sobě a pak chlapům a bude zase hej… Lepší tohle řešení, než někde někoho umlátit pro peníze…
Zkusila bych odblokování přes kineziologii.
Každopádně musíš začít u sebe. Protože co vyzařuješ do okolí, to si i přitáhneš.
Ahoj, celkem Tě chápu, mám za sebou něco podobného. Týkalo se to tvrdých praktik a dost jsem utrpěla fyzicky i psychicky.
Nedávno jsem četla 11 minut, od Paulo Coelho. To je o mladé holce, co si chtěla jen vydělat a zase se vrátit domů. Dělala prostitku. Je to moc pěkně psané, člověk chápe vše, o co tam jde, třeba by ti to taky pomohlo a dalo hlavně naději.
Jinak taky bych řekla, že částečně záleží na partnerovi. Já mám spousty pozůstatků, psychických bloků a reaguji v určitých situacích naprosto jinak, než asi normální žena. Ale partner pro to má pochopení a řešíme to. Ale také vím, že to je vzácné a ne každý tohle vydrží. Já šla s pravdou ven, jednala jsem narovinu. Řekla mu postupně vše, co se mi kdy stalo. Sice se málem pozvracel, ale vzal to. ![]()
Držím moc pěsti. Tu kineziologii bych taky nezahazovala, to je moc dobrá věc.
Katka
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, prosím o zachování anonymity, je to pro mě velmi citlivé téma.
Je to již 7 let, kdy jsem ještě za dob studií na vysoké škole pracovala v klubu jako společnice-prostitutka. Tuhle práci jsem provozovala půl roku. Moc jsem toužila vystudovat obor, který mě velmi zajímal, rodiče byli zrovna čerstvě rozvedeni a nemohli mě dále podporovat při škole. Nebyla jiná možnost, než vzít tuhle práci. Potom se mi naštěstí podařilo pracovat v supermarketu.
Problém je v tom, že nemohu zapomenout na to, jak ženatí muži chodili do klubu, pořád to mám na očích a vím, že to byli i muži, kteří měli doma ženu s malým dítětem. Od té doby nevydržel žádný můj vztah s mužem.
Prostě se mi tímhle úplně zprotivili. Chodila jsem dokonce i k psycholožce, k ničemu to však nevedlo. Zažila jste některá? Děkuji.
já ti neporadím jak z toho… ale mám také jednu kamarádku, která dělala co to ty (nijak v mých očích za to neklesla, byla bez peněz a na dně s děckem a jakmile si našla práci tak toho nechala)…problém není u ženy, která něco takového pragmaticky poskytuje, problém je u těch ženatých mužů, kteří lžou na všechny strany a vykládají pohádky o tom, jak jim to doma nefunguje, jak jim, manželka nerozumí a pod… moje zkušenost je, že nejvíc prolhaní jsou právě manželé a muži, kteří žvaní bláboly o tom jak jim záleží na rodině, to jsou často pokrytci non plus ultra… ale muži, kteří se do manželství nehrnou, a nepovídají na potkání jak chtějí rodinu a kdesi cosi se nakonec ukazují jako ti solidní (prostě neslibují hory doly bla bla bla)… přiznávám - můj názor na ženáče je velmi negativní, moje zkušenost je, že muži, kteří nic neslibují se finále ukazují jako ti mnohem zodpovědnější a serioznější… prostě slušní muži stále existují
Že vy žesnký z toho pak máte taková traumata. Co já bych za to dal být mladá hezká holka… vydělal bych na tom majlant a ještě si užil. Bohužel mám do mladé hezké holky daleko. Rada pro zakladatelku: vykašli se na to a minulost neřeš. Stejně ji nezměníš.
Zdravím všechny, prosím o zachování anonymity, je to pro mě velmi citlivé téma.
Je to již 7 let, kdy jsem ještě za dob studií na vysoké škole pracovala v klubu jako společnice-prostitutka. Tuhle práci jsem provozovala půl roku. Moc jsem toužila vystudovat obor, který mě velmi zajímal, rodiče byli zrovna čerstvě rozvedeni a nemohli mě dále podporovat při škole. Nebyla jiná možnost, než vzít tuhle práci. Potom se mi naštěstí podařilo pracovat v supermarketu.
Problém je v tom, že nemohu zapomenout na to, jak ženatí muži chodili do klubu, pořád to mám na očích a vím, že to byli i muži, kteří měli doma ženu s malým dítětem. Od té doby nevydržel žádný můj vztah s mužem.
Prostě se mi tímhle úplně zprotivili. Chodila jsem dokonce i k psycholožce, k ničemu to však nevedlo. Zažila jste některá? Děkuji.