Prvák na VŠ
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
@Anonymní píše: Více
Seznámit se se spolužáky a táhnout studium spolu.
Pokud je vás ztracených víc najednou, lépe se najdete… a i ta úzkost se líp zvládá v partě. Společně si zanadávat na vyučující je fajn, při společné přípravě na zkoušky člověku kolikrát zůstane víc v hlavě, protože si vzpomene právě na vysvětlení od spolužáků než výklad vyučujícího. Já sama jsem založením spíš samotář, ale i tak vzájemnou podporu na VŠ považuji za důležitou a za důvod, proč jsem dostudovala a neodešla po prvním semestru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Každý začátek je těžký…jaký obor? Hlavně se venuj studiu a brigády si nech na léto. Na tohle v současné době profesoři strašně nadávají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mně vždycky na začátku semestru připadalo, že požadavky vyučujících jsou neskutečné a že není možné to dát. A ono to pak nikdy nebylo tak horký. Vybalili na tebe najednou spoustu informací a povinností, nové prostředí, noví lidé, začátek je prostě náročný.
Pomůže, když se skamaradis se spolužáky. Taky určitě máte nějaké FB skupiny apod., kde můžete sdílet rady.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Ahoj
a z čeho jsi zničená? Hlavu vzhůru, je to i strategie - je to síto, zustanou jen odolní a odhodlaní…
Uvidíš, že si to sedne. Ted jste vyhukaní všichni ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem byla v prváku na VŠ vyděšená úplně stejně a nakonec beru roky strávené na VŠ jako úžasně strávené…
Domluvte se se spolužáky na nějaké akci, kde pokecáte a zjistíte, že jste na tom všichni stejně
Uděláš si kamarády, o které se pak můžeš opřít. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak mazej do procesu a ony te ty uzkosti prejdou! Chovas se jak maly decko, ktere je poorve v MS, tak bud pujdes rychle do sebe anebo do prace! Co jineho sis tu chtela precist ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prosím tě, tyhle pocity má snad každý. Ono si to sedne, nepanikař.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jakože nezvládneš učivo, nebo tak celkově?
Kamarád, co studoval IT řekl, že asi 6 lidí po týdnu uteklo, že tohle je bez šance. Ale pokud se cítíš jen ztracená, je toho na tebe moc, tak v tom nejsi sama. To si musí sednout. Každý týden to bude lepší a lepší. Spoznáš spolužáky, přednášející, místo, kde pobýváš pokud už neznáš a bude líp. Za 2 měsíce nebudeš chápat, proč ty pocity. Snaž se zapojit, kam se jen dá. Dokud já byla jako pecka v koutě, tak nic moc pocity. Pak jsem začala chodit mezi lidi, mezi studenty, dokonce i na ples a tam našla přítele, se kterým byl dlouhý a krásný vztah, i když až do manželství nevyšlo, ale bezva kamarád zůstal napořád, hodně mi pomohl ve studiu a všem. Studentský život je krásný, užívej. I když já zůstala trochu ochuzena, protože to bylo dálkové studium.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ahep píše: Více
A proč jsi hned tak hnusný? Byl jsi někdy na VŠ? A pokud ano, vybavis si vůbec svoje začátky?
Já ty pocity chápu. On je to docela šok, když člověk zažije ten rozdíl mezi SŠ a VŠ. Na VŠ je prostě každý sám za sebe a nikdo nikoho nevodí za ručičku. A chápu, že začátek bývá náročný, nová škola, kolektiv, třeba i koleje, milion zařizování a požadavků do různých předmětů. Hned to určitě nevzdavej, chce to prostě pevné nervy a odhodlání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Studium na vysoké škole je velký krok a ten první týden může být skutečně stresující. Zkuste si udělat rozvrh dne, abyste získala pocit kontroly, a nebojte se vyhledat podporu; ať už v podobě spolužáků, nebo konzultací s vyučujícími. Na většině VŠ jsou také dostupné služby psychologické podpory, což může být užitečné, pokud se úzkost zhoršuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Mech tomu volný průběh a uvidíš. Já po prvním dni na výšce jsem přemýšlela, kde jsem se to proboha ocitla, že to nemám šanci zvládnout. A zvládla. A ty to taky zvládneš, neboj.🌹
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ads18 píše: Více
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zdravím,
zrovna jsem začala studovat VŠ. Mám první týden za sebou a jsem z toho celá hotová. Mám chuť to hned po týdnu zabalit. Cítím se naprosto ztracená a plná úzkosti. Chtěla bych se zeptat na nějaké rady, jak to překonat nebo jak se s tím vším vypořádat. Je tu někdo, kdo mi prosím poradil? Je na tom někdo podobně?
Předem děkuju.