Psychické zhroucení dcery

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Svistice

33005

15235

3.6.22 13:27

načítám...

@Anonymní píše:
Raději anonym, řešili jsme podobné, nasadili jsme Novo Passit a za 14 dní byla dcera mnohem lepší, jen se poraď, zda může již užívat kvůli věku

No to jí stejně může praktik předepsat nějaký neurol… Nicméně toje tak maximálně na překlenutí nejakutnější fáze, ale neřeší to příčinu.

načítám...
Citovat
Zmínit

Semtex

14615

15275

3.6.22 14:01

načítám...

@blumen píše:
Resila jsi to s tridni? Aby pohlidala a zjistila, zda neni sikanovana?
Pak bych to resila pres detskou a ta uz snad nekde akutne termin zajisti.

Holky jsou zákeřné a budou se před ni tvářit jako nejlepší kamarádky. Pak zalezou a až bude vzduch čistý, rozjedou to. Zjistit zvenčí holcici šikanu nebo problémy ve vztazích mezi nimi to není jen tak :nevim:

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

3.6.22 14:22

načítám...

@Semtex píše:
Holky jsou zákeřné a budou se před ni tvářit jako nejlepší kamarádky. Pak zalezou a až bude vzduch čistý, rozjedou to. Zjistit zvenčí holcici šikanu nebo problémy ve vztazích mezi nimi to není jen tak

Přesně tak. Když mi dcera začala chodit s tím, že jí bolí břicho, pak už denně, šla jsem hned po vztazích ve třídě, jak to tam má. Byla tam ten rok nová. Holčičí šikana je mnohem rafinovanější, ne jako agresivita kluků, která je víc vidět. To byly teprv tretacky tenkrát. A malá třída. Dvě holky to tam vedly a určovaly, kdo s kým půjde na oběd. S kým se nemají ostatní bavit. Posměšky. Holka byla vyloučená prakticky ze všeho, ale tak, že nebylo lehký si všimnout. Naštěstí měli učitelku, která už s tou partickou měla takovou zkušenost a řešila to - s rodici těch děti i s dětmi ve třídě. A nejvíc práce tam udělali kluci - kteří se proti tomu chování holciciho „gangu“ vymezili a holkám řekli, ze se chovají hrozně. Jenže to musela učitelka to téma otevřít a rejpat v něm.

Citovat
Upravit

Lucie_Sx

34322

26450

4.6.22 01:16

načítám...

@hanka.br. píše:
A to jako vyřeší přesně co? Teď se problém uklidí do domácího vzdělávání, nevyřeší a až vzdělávání skončí, vyjde z něj jako naprosto nepoužitelný člověk. To opravdu pro své děti chceme. Ona musí být schopná fungovat v běžném životě a postarat se o sebe, studovat, pracovat. problém se musí odborně rozklíčovat a vyřešit - rozhodně ne zamést tím, že se dítě zavře do pokojíčku, aby mělo klid.

Ale houby.
Kazde dite pro svuj vyvoj potrebuje bezpecne prostredi.
Pokud ji necha tyrat a ublizovat, taky muze spachat sebevrazdu nebo zemrit na anorexii.
To uz pak pozde bycha honit, ze se klidne mohla ucit doma nebo v blizke komunitni skole.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

8.6.22 09:14

načítám...

@Anonymní píše:
Dobrý den, dotaz se týká mojí dcery (10let). Mám u ní podezření na depresi.
Vše začalo asi před rokem kdy byla dcera již delší dobu doma kvůli zavřené škole, poté se to zhoršilo nástupem do školy v dubnu kdy nastoupila na rotační výuku.
Začala říkat, že ji návrat do školy stresuje a začala mít problém s jídlem. Ráno a většinou celé dopoledne odmítá jídlo, prý nemůže jíst na prázdný žaludek, jenže pak má velký hlad a naopak se bojí najíst, aby jí z jídla nebylo špatně. Odpoledne už to bývá lepší když něco sní. Ale pořád je z jídla ve stresu. Taky se stresuje každé ráno před odchodem do školy, jednou se stalo, že dokonce ráno zvracela. Jak pořádně nejí tak nemá energii, je unavená, nic ji nebaví, ani nechce chodit ven. Řešila jsem to s psycholožkou, ale bohužel se nic nevyřešilo, pak se zdálo, že se situace lepší.
Bohužel v posledních týdnech došlo ke zhoršení a dnes se mi dcera úplně psychicky zhroutila, od ráda nechtěla jíst s tím, že jí je špatně, a to opakovala celý den. Z jídla to ale nebylo, spíš z nervů. Obávám se, že zítra to bude to stejné.
A teď otázka co dělat? Napadla mě dětská nemocnice, že by ji v nejhorším přijali a udělali vyšetření nebo ráno zavolám dětské doktorce a poradím se s ní co v takovém akutním případě dělat.
Máte někdo stejnou zkušenost?

Já tedy nevím, ale přijde mi to jako výmluvy anorektičky. Umí být rafinované. Nemusí to tak být ale brala bych tu možnost v potaz a všímala bych si. Může nejezení svést na stres ale reálně může jít jen o to nemuset jíst.