Psychicky náročné pracovní prostředí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Já bych tam nebyl. Podruhý, potřetí by na mě zařval, tak bych ho poslal do pýči, sebral si fidlátka a odešel pryč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Sadman píše: Více
Já bych šla nejdříve za nadřízeným a řekla mu, ať s tím něco udělá, že je to šikana na pracovišti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Máš malé sebevědomí a on těží ze své dlouhé praxe
až tam/či někde budeš 22 let, taky budeš excelentní!!
až by na mne začal řvát, zeptala bych se ho před všema s ledovým klidem (řeč si nacvič před zrcadlem), jestli je takovej chudák, že si musí dokazovat své ego na mladé holce a jestli si zas jako obvykle večer ani ráno nezašukal, čemuž se v jeho případě absolutně nedivíš…
myslím, že by mu klesla čelist
poté bych očekávala pohovor s vedením s účastí vás i svědků, kde bych předestřela všechny předchozí případy
myslím, že by ho to pro příště přešlo, případně bych si už předem hledala jinou práci, protože zdraví máš jen jedno
good luck 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Jak zocelili. V zivote na me v praci nikdo nezarval, zarvala bych nazpet a pripdne vypoved. Rvat bych po sobe nenechala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zažila jsem v práci dost nepříjemného šéfa u kterého jsem si stále připadala jak největší blbec… Všichni kolem o jeho chování věděli a očividně čekali jestli tam vůbec vydržím… Ale teda nikdy neřval a neurazel 
… Měl velké zkušenosti a pracovní nadhled, snažila jsem se to brát jako průpravu a nebrat si to tolik osobně. Byl protivný i na nadřízené 
… řešení nemám, ten dotyčný odešel za lepším 
nevím jak dlouho bych to s ním vydržela 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Osobně bych nikdy a za žádných okolností nebyl v práci, kde by nebyl přátelský kolektiv. Zdraví jsem nenašel na hnoji. Duševní poruchy jsou zatím prakticky neléčitelné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Umělecké prostředí má svá specifika, bohužel… Nelze jej srovnávat s obvyklým pracovním prostředím. Zřejmě se jedná o místo s velkou emocionální zátěží, stresem…už jsem slyšela, že na to musí být povaha… Sama o tom hodně a často přemýšlím. Doporučuji se jasně a slušně vymezit, ale (nebo a) plnit si své sny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zažila jsem opačný příklad - na reprezentativní akci hlavní zaměstnankyně malé organizace řvala a hádala se s účastníky téhle repre akce.
Nikdo jsme nechápali, řvala něco ve smyslu, že jí to v minulé práci ( na Ministerstvu práce a sociálních věcí) dělali taky.. Nechápala jsem, co jí tam dělali, (ani nikdo jiný z účastníků), jen jsem šla kolem a krátce poslouchala a odvedla muže s tím, že se s nimi bude hádat ještě klidně další hodinu, že máme děti, které už to tam nebaví. Ale ty její verbální i neverbální výpady byly síla. Vlastně to bylo příšné.
( Kamarád se ozval po 45 minutách, že konečně přestala..) Účastníci hádky - vesměs introvertnější ajťáci nejsou na takovéhle ženské zvyklí a argumentovat jim a ona toho zneužívala..
Až tak moc, že o 14 dní později tvrdila, jak se cítí v mužském prostředí špatně a že všichni ostatní jsou neprofesionální jen ona jeta profesionální. 
No chápete to? Proč tam teda pracuje? A měla by spíš hledat chybu u sebe, když se jí to stalo už v druhé práci, zajít si za psychologem, co dělá špatně. Nebo jít do ženského kolektivu.
P. S. Kamarád to okomentoval, že je zvyklý na slušné diskuze a že na sebe nenechá řvát bezdětnou… čtyřicítkou před přechodem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
pracuji v uměleckém prostředí, momentálně jsem tam 2 měsíce. Práce mě moc baví. Mám kolegu který je v této práci více něž 22 let a naprosto na této pozici exceluje. Jenže je dost výbušný a často na mě křičí a občas mi dokáže řict opravdu nevhodné věci. Občas mám pocit, že mě tam lidi pomlouvají, že jsem slabý stín svého kolegy a že nikdy tak dobrá jako on nebudu. Je na mě vyvíjen velký psychický tlak i proto, že mi prostě lidí nedůvěřují že budu dobrá a spíš si ze mě dělaj srandu - protože jsem opatrná, drobná a asi nevyzařuju takový respekt, nevím. Ta práce je skvělá, baví mě, ale trošku mě trápí jak mě lidi vnímají a jak na mě řvou. Měli jste někdy podobnou zkušenost? Pokud ano, jak jste se zocelili?