Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Měla jsem taky takovou kamarádku, ale nebyla na tom zas tak zle, jen si pořád stěžovala, nadávala na něco, už to moje kamarádka není a je i bez ní mnohem líp
Bohužel kolegyně se asi jen tak nezbavíš, tak ji zkus ignorovat, jestli to jenom trochu půjde, vím, jak takové typy lidí dokážou člověka vysávat ![]()
@Rosary netrklo jí to celé 3 roky
A sluchátka jako prodavačka mít nemůžu bohužel. A kdybych měla, tak ke mě ta psychóza přijde a vezme si jedno na ucho. Když jí ho nenechám tak bude brecet ![]()
Tak jí řekni, že ti to vadí. Možná si ani neuvědomuje, že je otravná.
Já bych ji to řekla narovinu, ať furt nefnuka a radši s tím něco dělá…a bude klid.
Ano, bohužel máme takového člověka v rodině, sestra mé babičky, zemřel jí před 10 lety manžel, před 2 sestra (moje babička) a ona se z toho naprosto zhroutila, rozpláče se při sebemenším rozrušení, neustále si stěžuje, jak je vše bezvychodné, že by raději nebyla atd.
Napadá mě, nemá kolegyně nějaké vážnější psychické potíže? Navštěvuje nějakého odborníka (psychiatr, psycholog, terapeut) nebo bere léky? Její chování mi zavání minimálně úzkostmi nebo depresí. Pokud by byla zaléčena, tak by se takovéhle nálady měly stabilizovat a ty tím pádem budeš mít klid.
Takového člověka to bohužel netrkne nikdy. Je to v podstatě jejich jediný smysl života. Nadávat jak je život těžký, jak jim stále někdo ubližuje, neustále se z toho hroutit. A hlavně o tom vést nepřetržité monology.
Nemá smysl se jim snažit pomáhat. Oni pomoc nechtějí, celé jim to totiž náramně vyhovuje. Nikdy neudělají nic proto aby bylo lépe.
Takže asi jediné co bude platit je kolegyni říct, že už tě opravdu nebaví to poslouchat! Nabídni jí třeba, že jí pomůžeš najít terapeuta, který by to s ní probral. Ale ty se do role terapeuta rozhodně pasovat nebudeš. No a když to nezabere, tak asi bohužel jedině tvrdý ignor. Když nebude mít publikum, nebude ani hereckých výkonů.
Příspěvek upraven 31.08.22 v 11:48
Buď drsná, mě se to vyplatilo… “Hele Máňo, poslouchám tě tady tři roky a má to jen dvě řešení. Buď antidepresiva nebo špagát. V každým případě mám toho fňukání plný zuby, neskutečně mě to vyšťavuje a byla bych ráda, kdyby sis ty litanie nechala na doma. “
Jen sebrat odvahu a říct, co si myslíš…. ![]()
Já mám to stejné, bohužel se jedná o tchyni… To teprve nechceš. Celej život trága a nedávno z ni ještě navíc vypadlo, že prej kdo říká, že je šťastnej tak kecá. Já hned říkám ale já jsem šťastná!!! Odporná nepokora a neúcta k životu a k tomu co má. Před 30 lety ji opustil manžel, synové měli kolem 15, už zůstala bez chlapa. Ale jeden syn bydlí s ní, druhý opodál. Má 3 vnoučata, naše 4. na cestě. A ona bulí, že se nedožije jejich dospělosti, že měli bejt už dávno. Čumí po sousedech, jak oni skvěle žijou a u nás je vše špatně. Jak ji nic nebaví, nic netěší, nic nedělá, nevaří nenapeče, jen brečí a brečí jak je nešťastná, jak si nerozumí se snachou a že z decek nic nebude atd. atd. Zato sousedi, tam je teprv ten správnej život!!! To teprv nechceš!!!
![]()
Zakladatelko je fajn že jsi se snažila pomoct ale obávám se že máš co do činění s takzvaným energetickým upírem. Kdysi sem na vysoké škole měla takovouhle spolužačku a přesně jak píšeš- všechno bylo špatně. Ať už jsme se bavili o politice, o škole, o budoucnosti, o počasí no prostě všechno bylo podle ní blbě
radu asi moc nemám ale prostě až zase přijde a bude naříkat tak doporučuji pustit jedním uchem dovnitř, druhým ven protože u těchhle typů lidí je každá rada drahá ![]()
@Janli píše:
Buď drsná, mě se to vyplatilo… “Hele Máňo, poslouchám tě tady tři roky a má to jen dvě řešení. Buď antidepresiva nebo špagát. V každým případě mám toho fňukání plný zuby, neskutečně mě to vyšťavuje a byla bych ráda, kdyby sis ty litanie nechala na doma. “
Jen sebrat odvahu a říct, co si myslíš….
Super ![]()
Hele, neco takoveho jsem rekla sve kolegyni, od te doby mam v krku zahryznutou šéfovou ![]()
Ale nelituju, snazim se zmenit praci ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím dámy,
Mám kolegyni která neustále má nějaký problém (vztahy, peníze, bydlení, jídlo, rodina prostě vše ). V práci pořád brečí, k zákazníkům je milá ale když s nimi mluví, čekám kdy se rozbreci. Od rána do konce směny pořád jen narika jak je vše hrozný atd. Chodím domů úplně vybitá z ní. Jak na psycho vybijece reagujete vy?
Ze začátku jsem se snažila pomoct skoro se vším, ale ono to nemá smysl. Se vším jsem radila, vyslechla ale je to horší a horší.
Nevsimej si ji…
A kdyz bude neco rikat tobe, tak odpovez: „no…to víš, no…“ a zmiz ![]()
@Anonymní píše:
Já mám to stejné, bohužel se jedná o tchyni… To teprve nechceš. Celej život trága a nedávno z ni ještě navíc vypadlo, že prej kdo říká, že je šťastnej tak kecá. Já hned říkám ale já jsem šťastná!!! Odporná nepokora a neúcta k životu a k tomu co má. Před 30 lety ji opustil manžel, synové měli kolem 15, už zůstala bez chlapa. Ale jeden syn bydlí s ní, druhý opodál. Má 3 vnoučata, naše 4. na cestě. A ona bulí, že se nedožije jejich dospělosti, že měli bejt už dávno. Čumí po sousedech, jak oni skvěle žijou a u nás je vše špatně. Jak ji nic nebaví, nic netěší, nic nedělá, nevaří nenapeče, jen brečí a brečí jak je nešťastná, jak si nerozumí se snachou a že z decek nic nebude atd. atd. Zato sousedi, tam je teprv ten správnej život!!! To teprv nechceš!!!![]()
![]()
Ježíš úplně rozumím…má tchyni energetického upíra, ale brutálního…pořád si stěžuje, brečí, nezvedne se z křesla něco dělat…když má přijít, dva dny jsem úplně vystavena psychicky…loni byla u nás na vánoce, zželelo se mi ji (umřel tchán). U vánoční večeře začala brečet, jak má těžký život atd…u večeře! Děti na ni hleděli, zkažené vánoce…hrůza…
Energetický upír… S některýma se nedá vyjít ani kdyby ses rozkrajela… Souhlasím s @Janli . Tohle po dobrém nepůjde.
Já to po asi 8 letech snažení a bojů utla na 99% kontakt. Hlavně mi trvalo než jsem pochopila, že problém nemám já, ale ona…
Zdravím dámy,
Mám kolegyni která neustále má nějaký problém (vztahy, peníze, bydlení, jídlo, rodina prostě vše ). V práci pořád brečí, k zákazníkům je milá ale když s nimi mluví, čekám kdy se rozbreci. Od rána do konce směny pořád jen narika jak je vše hrozný atd. Chodím domů úplně vybitá z ní. Jak na psycho vybijece reagujete vy?
Ze začátku jsem se snažila pomoct skoro se vším, ale ono to nemá smysl. Se vším jsem radila, vyslechla ale je to horší a horší.