Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Psycholog - kdy vyhledat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.3.23 10:52
Podle se tyhle pocity se daji prikladat veku. Psychologa muzes zkusit. Ale myslim si, ze jak se prekousnes tou skolou, dozrajes, osamostatnis se a utribis si myslenky bude ti urcite lip. Preji hdone stesti. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prostě Vodnář
16.3.23 10:55
Záleží na tom, jak moc chcete pomoct. K psychologovi musí být absolutní důvěra, pokud tam bude blok, pak ta pomoc nemá žádný smysl. To si musíte ujasnit, než pomoc vyhledáte. Rozhodně to není na žádné prášky, ale na práci s vaší osobností. Buď najdete ten správný směr sama, nebo vám s tím někdo pomůže. Pokud by vám chtěl někdo nasazovat prášky, pak vyhledejte jiného odborníka.
- Citovat
- Upravit
16.3.23 11:00
Mám zkušenost, že v tomhle věku je to normální. Jejda 
co já prožívala a dnes vidím, že jsem to prožívala zbytečně moc. Zbytečné emoce, trápení nad věcma, kterýma je zbytečné se trápit, nikdo s tím nepomůže…prostě dospívání je šílený věk, smršť emoci + škola, tlak.
Dneska bych si naordinovala pravidelný sport po škole a vybrat si pár dobrých přátel na kvalitní trávení času (výlety, relax, nikoli zevlování v obchoďáku, za barákem atd) Zkus, třeba stačí ke štěstí jen trochu sportu, změna životního stylu a neřešit co nevyřešíš, a myslet přítomností a budoucností.
Spolužačka to dotáhla, až k demonstrované sebevraždě ve škole. Byla zachráněná a pak psycholog. sezení. V tomhle případě, když má člověk chuť si ubližovat, to už je ta chvíle na odborníka, jinak je čas, zkoušet i jiné cesty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mishima
16.3.23 11:30
Já bych psychologa určitě vyhledala, může ti hodně pomoct (psycholog prášky nepředepisuje, to dělá psychiatr). Měla jsem v 18 podobnou krizi, ale jelikož jsem z okolí slýchala „jsi mladá, jaké ty můžeš mít problémy? Problémy tě v životě teprve čekají“, tak jsem si sama myslela, že přeháním, a pomoc jsem si nenašla, čehož dodnes lituji.
Myslím si, že jakmile člověk nad psychologem začne uvažovat a má pocit, že by mu to mohlo pomoci, tak je ten správný čas někoho vyhledat. Navíc pokud píšeš, že už to překračuje hranice, tak už sama znáš odpověď na svou otázku:)
- Citovat
- Upravit
16.3.23 11:51
Kamarádka u psycholozky na střední škole taky parkrat byla, pomáhalo ji to. Určitě tím nic nezkazis, naopak 
Ta škola byla totiž vážně psycho, a nač se zbytečně trápit sama, když ti někdo muže pomoci a dat nějaké dobre rady, jak se s tím vypořádat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.23 20:09
Vhodná chvíle, kdy vyhledat psychologa, je kdykoliv o tom začne člověk přemýšlet 
Určitě do toho běž, jestli se ti to honí hlavou - i kdyby výsledkem mělo být to, že si uvědomíš, že to není potřeba. Ano, tvoje problémy jsou docela běžné, na druhou stranu kdyby bylo běžné, že se s nimi tímhle způsobem pracuje, kolik lidí na světě by bylo šťastnějších
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.23 16:24
Ahoj,
sama jsem psycholog a psychoterapeut (toho času na mateřské). Věci, které popisuješ rozhodně stojí za to, abys měla v někom oporu a aby Tě s tím někdo naučil pracovat.
Od toho ta profese existuje. Tedy upřesním, ten, kdo Ti pomůže na sobě pracovat a s jehož asistencí by ses mohla dostat k tomu, že Ti časem bude lépe je psychoterapeut.
Někteří psychoterapeuti pracují ve zdravotnictví a jejich služby tedy hradí pojišťovna, ale mnozí jsou mimo tento systém a zaplatit si je člověk musí ze své kapsy.
Jak již někdo psal, prášky dává psychiatr, nikoliv psycholog, ale třeba u úzkostí nebo deprese mohou dost pomoci. S terapeutem, až si nějakho najdeš a budeš mu důvěřovat, se můžete pobavit i o tom, kdy má třeba cenu se obracet i na lékaře (psychiatra) a kdy nikoliv.
Pokud nevíš, jak ho vyhledat, můžeš zkusit třeba web České asociace pro psychoterapii:
https://czap.cz/adresar
nebo se o tom všem poradit na Lince bezpečí.
A pokud bys napoprve či napodruhé narazila na někoho, kdo Ti nesedne, neváhej vyzkoušet ještě někoho jiného.
Držím palce, ať je Ti brzo lépe!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Ahoj všichni:) Je mi 17 let a přemýšlím o psychologovi.. Abych to nějak shrnula, největší stres bude určitě škola - už jsem střední školu jednou změnila, kvůli náročnosti a problém s konkrétním učitelem (osobní i školní). Nyní jsem na jiné, téměř podobné, jen dojíždím 45 mi ut autobusem. A taky jsou spíše jen problémy, než abych se učila nové věci. Jsem spíše introvert, tudíž mi delaji problémy jakékoliv referáty a recitace. Už mám takový blok od základní skoly, ze nedokazu mluvit a snazit se tomu vyhnout - parkrat jsem strach překonala a s hrůzou zvládla, ale mam na to vazne špatně vzpomínky. Na základní skole se jednalo o menší šikanu (posměch, pomluvy, schovávaní věcí, shazování učebnic na podlahu apod. - ja jakožto se svoji povahou jsem to nechala byt a nedokazala si “dupnout”) Nevim, jestli moje nynější povaha muze souviset s tímhle vším. Poslední rok - dva mam skoro každý den špatnou naladu, casto brecim před spaním, špatně spim, mam oslabenou imunitu a tak dále). Doma to taky neni nejlepsi. Od mala mam velmi nízké sebevědomí a mezi rodiči v mem dětství to nebylo dobre. Mam na to špatně vzpomínky. Nyni je to lepsi, ale stále se domu nosí jen ta negativní energie, vse spatne, hádání a tak dále. Nevidim delší dobu chut do zivota, chtela bych odjet treba na mesic pryc, odletět.. Tohle jsou asi jedine myšlenky poslední dobou. Nevim, nevim cim to je a proc to je a nevim, jestli by mi s tím psycholog mohl vůbec pomoci. Vse co mam v hlave vim.. takže si myslim, ze mi nasadí prášky. Vůbec netusim.. také nevim, jak probíhá první sezení a tak dále. Nemá někdo podobně zkušenosti popr. rady? Omlouvám se za některé nesouvisle věty, psala jsem to honem.
Dekuji