Psychomotorický vývoj a nemoce

Dobrý den, měla bych dotaz. Vím, že asi máme ještě čas, ale jsem už z toho lehce nervózní. Můj druhorozený syn měl trochu složitější start, cca od dvou týdnů až do půl roku měl na nohách sádry, nebo dlahy které mu nedovolovali kopat nohama a tím pádem se přetáčet začal až někdy po tom půl roce, od té doby ale žádný pokrok, umí pouze druhé vzpřímení, nožky na kolínka dá taky, ale obojí dělá střídavě, na naráz. Buď se zvedne na rukách nebo hlavou zaryje do podložky a nohama jde pomalu do stoje. Sedí sám bez opory, i když si sám správně nesedne, přitáhne se přes bříšáky z lehu, dlahy mu dělají zřejmě opornou tíhu. Celkově silný je mi přijde, ale neví jak se má plazit, na kolínka správně, natož lézt. Starší dcera teď přes zimu chodí neustále s chřipkani domů, takže malý je věčně nemocný a nechce ani cvičit cviky, co jsme dostali na to druhé vzpřímení u fyzio. Už jsem z toho unavená, neustále řve, protože se chce někam dostat, ale neví jak na to, když mu to ukazuju a cvičím s ním, tak taky řev, protože je neustále podrážděný z nemocí… Neustále rýma, kašel, v noci nespím a přes den ho musím taky zabavovat, protože se nikam nedostane, chvilku se plácá na břiše a pak začne zase řvát… A na poslední prohlídce u doktorky se na malého doktorka tvářila jako na opožděného, místo toho, aby nás nějak podpořila… Už jsem unavená a nevím jak s ním dál, jak ho podpořit, motivovat aby to uměl správně…