Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Myslím, že příštích pár let to lepší nebude no. Obrňte se trpělivostí, brzy nejspíš začne ještě pěkně odmlouvat. ![]()
Jsme na tom úplně stejně. Jako by to dítě někdo přes noc vyměnil. Ale už to mám za sebou dvakrát, jedno probíhá teď a jedno mě ještě čeká, tak jsem imunní. Nerozčiluj se, přejde to.
Jako je to na prd, ale tohle je ještě taková hezká varianta puberťáka. Mohlo by být daleko hůř. Dcera když si jako malá ráda vařila ze šampónů ve vaně, tak se pak místo Kindervajíčka musela koupit drogerie. Už to nedělá, nebo tak málo, že to není poznat. Máte v koupelně hodiny?
13 letý kluk skutenčně není moc schopnáý sebekotroly. Mimo jiné proto, že mu prostě vypínají mozek všechny ty hormony co se mu v něm začíají prát a opravdu s nimi neumí pracovat.
A ano, předpubertální dítě to umí snáze, než ve věku 13-15, protože prostě nervový systém je utopený v hormonech a potřebě se vymezit proti rodičům.
Je potřeba tedy nastavit nějaké jasné hranice a hlídat je, ale primárně je potřeba odměňovat nějak vždy když se chová podle toho, co po něm chcete. Tedy ne jen výjimečné úspěchy, ale i to, co teď považuješ za normál. Pro něj to ve své podstatě je velký výkon toho normálnu dosáhnout.
Odměna nemusí být prachy, ale asi klidně někdy jen pochvala, prodloužený čas na internetu a podobně.
To že utratí peníze za blbost a pak je nemá, to prostě je jeho volba, nedávejte mu pak peníze navíc, pokud si je neodpracuje nějakou prací navíc.
Ostatně základní kapesné se dá podmínit základním plněním poviností - např. mít základní nepodkročitelné minimum, které je potřeba splnit, aby dostal základ a jasě stanoveé srážky. Tohle je ideální domluvit nějak společně se synem a dát mu tam část prostoru, který si nastaví sám - ne že mu to jen nadiktujete, pak bude motivovaější se toho držet.
Na wifi a data prostě zaveďte limity, dá se to ošetřit různými aplikacemi.
Obecně - je potřeba aby dostával co nejvíce příležitostí kde uspět a byl za to oceněn.
Sebekázeń je něco, co se musíme učit a trénovat. On v tuhle chvíli má zahlcený nerovový systém a víceméně se učí od začátku všechno.
Obecně bohužel taky kromě kontroly potřebuje dostávat postupně víc a víc svobody a zodpvoědosti aby se s ní naučil zacházet - když budete držet jen tu kontrolu a cepovat, https://ilom.cz/…e-a-syny/tak pak bez ní bude bezradný.
Jo, je to kurewsky těžké a náročné a kromě tedy tréninku puberťáka je potřeba myslet na vlastní psychohygienu a odpočinek.
Skvělé by bylo, kdyby se podařilo najít nějaký koníček, ve kterém se bude muset soustředěně něco trévoat, aby se lepšil a kde bude rozumné vedeí od cizích dospělých, co nejste vy a kde bude průběžně dosahovat úspěchů. Klidně i něco co se vám vlastně nelíbí, ale není to vyloženě kriminální činnost - napadá mě třeba nějaký kurz parkouru, nebo prostě něco, co je pro něj zajímavé. S tím že je potřeba aby si to našel sám. Ale něco takového, že tedy tam půjde, pokud nebude nemocný a bude se připravovat může patřit do toho nepodkročitelného minima, bez kterého nedosáhne na základní částku kapesného.
Zároveň teda je dobré větší část té výchovy nechat na otci - to co se potřebuje naučit je vlastě mužská verze zodpovědnosti.
Jestli je pan otec jen trošku ochotný - tyhle pobyty pro otce s dospívajícími syny je docela dost dobrej. A pomáhá to i s tím, co popisujete. A lektoři jsou schopní a příčetní, není to ezo a nikdo tam niko nezneužívá.
https://ilom.cz/…otce-a-syny/
https://www.otecasyn.com/…a-syn-11-15/
ještě podobé věci dělají různé křesťanské organizace, ale netuším jak to máte s vírou. Výše uvedené jsou dostupné libovolnému světonázoru.
Jinak teda nejhorší je fakt ta sedmička, osmička, už v devtíce se větišnou z toho hormonálního monstra (což může znamenat i nekomunikujcíí hrouda zavřená v pokoji) začne vylupovat budoucí mladý muž. Jeslti je jen trošku možnost ho na ty dva roky co nejčastěji předat vedoucím oddílů a kroužků, zejména na víkendy, udělejte to ![]()
jinak on vnímá to, že vás zklamává a selhává a trápí ho to, jen neví co s tím a to že zase selže ho jen zavalí dalíšm pocitem viny, který řeší nejspíš tím, že sedí u mobilu a je paralyzovaná panikou něco dělat. Nedělá vám to naschvál, prostě je ztracený sím v sobě a nejsitý a vyděšený. Ale nejspíš to dobrovolně nepřizná…
Jo a teda nestyďte se stavit se třeba do poradny pro rodinu - bez pana synátora, ten tam spíš doprovonlě nepůjde. Najít si čas na hodinu si jít s někýám, kdo tě bude podporovat a srovnat si myšlneky dost pomůže - opravdu to neznamená že jste špatní rodiče.
Podle toho co nejste popisuješ normální dospívání, všechno jste dělali dobře, kdyby ne, tak je to celé ještě horší.
Jen prostě se nedá spoléhat na to, že věci budou snadné. Nebudou.
Jinak teda ty nedoplatky nebudou kvůli tomu, že si našel cestu jak uvolnit napětí- tedy pořádnou vanu, ale kvůli zdražování energií.
Peníze tekoucí do odpadu bych vyřešila predlozenim faktury s nedoplatkem. To asi jedině moji rodiče neudělali, protoze jsem se cvachtala dal a oni furt nadavali
za kapesné jsem si kupovala cigarety, tak mi ho přestali rodiče dávat, tak jsem jim je po 10 Kč křídla z peněženky. Myslím, že jste na tom ještě dobře ![]()
Já v tom nějak nevidím problém ![]()
Kromě té vody samozřejmě, teď je to drahé.. Ale jinak o co jde? Utratí si svoje peníze? Tak nebude mít na další věci. A s tím mobilem a pc mi to taky nepřijde tak horké, jestliže to není extrém, kdy neudělá nic jiného důležitého (tím nemyslím, že nemá jiné a „lepší“ koníčky)
Asi normální, řekla bych že věk 13-16 je nejhorší
Z koupelny holt vyhanet, pokud není nadváha sladkosti bych neřešila atd..
Všude stejný
. Já mám tedy děvče a má ADHD, tak to je jízda. Kromě všeho Tebou uvedeného, ještě o všem vede urputné diskuze. Trpí na výkyvy nálad a PMS. Nejhorší je, že je jak mkdyž poztrácela všechny návyky. Sama se ani neučeše a nevyčistí zuby. Dřív už měla normálně natrénovanou ranní a večerní rutinu. Všechno se musí kontrolovat a nejlépe tak 6 krát. Už jsem začala běhat, jinak bych musela do Bohnic.
@Anonymní píše:
Jak jsou na tom vaše děti, zejména ty starší se sebekázní, sebeřízením apod.? Potomkovi je skoro 13 let a občas mám pocit, že mu někdo vypíná mozek. Zejména u činností, které vyžadují nějaké sebezapření, kontrolu apod. Příklad - sprchování, kdy puboš není schopen vypadnou ze sprchy včas a pokud není upozorněn, cáchá se půl hodiny. Výsledek - několikatisícový doplatek za vodu a plyn. Další téma - sladkosti - schopnost utratit veškeré kapesné za tyčinky, bonbony a podobné srágory. Telefon, PC - neschopnost odložit zavčasu… a dalo by se pokračovat.
Všechno se sice dá řešit rodičovskou kontrolou, ale ráda bych, aby to fungovalo tak nějak samo. Dřív to vcelku šlo, 10letý mladší sourozenec to taky zvládá, tak by to mělo jít. Ale s nástupem puberty mi to přijde horší a horší. Nepřijde mi to jako nějaký vzdor, robě při vysvětlování a upozorňování snaživě přikyvuje, slibuje, upřímně se kaje, omouvá se… a pak zase nic. Prý si to neuvědomil, zapomněl, nedošlo mu, že už uběhlo tolik času…
Jak jsou na tom vaše pubertální dítka?
Toto je Tvůj první puberťák, předpokládám. ![]()
Díky všem za komentáře, asi holt mám doma úplně normálnío puberťáka a jen jsem moc náročná
Bylo by fajn, kdyby se z roztomilého chlapečka stal rovnou rozumný mladý muž, ale smolík, no. ![]()
Já si myslím, že mám celkem přísně vedené děti(na dnešní poměry), ale tohle jim rozhodně taky nedocházelo a v tomto věku vůbec.
Ten mobil nedochází mnohdy ani dospělým.
Když dojde kapesné, mají prostě smůlu, na mobil máme domácí pravidla, která platí i pro dospělé a v tomto věku jsme to navíc ještě omezovali kreditem a sprchu jsme neřešili, ale kdyby byl problém s financováním, tak by prostě děti dostaly budíka do sprchy.
Jak jsou na tom vaše děti, zejména ty starší se sebekázní, sebeřízením apod.? Potomkovi je skoro 13 let a občas mám pocit, že mu někdo vypíná mozek. Zejména u činností, které vyžadují nějaké sebezapření, kontrolu apod. Příklad - sprchování, kdy puboš není schopen vypadnou ze sprchy včas a pokud není upozorněn, cáchá se půl hodiny. Výsledek - několikatisícový doplatek za vodu a plyn. Další téma - sladkosti - schopnost utratit veškeré kapesné za tyčinky, bonbony a podobné srágory. Telefon, PC - neschopnost odložit zavčasu… a dalo by se pokračovat.
Všechno se sice dá řešit rodičovskou kontrolou, ale ráda bych, aby to fungovalo tak nějak samo. Dřív to vcelku šlo, 10letý mladší sourozenec to taky zvládá, tak by to mělo jít. Ale s nástupem puberty mi to přijde horší a horší. Nepřijde mi to jako nějaký vzdor, robě při vysvětlování a upozorňování snaživě přikyvuje, slibuje, upřímně se kaje, omouvá se… a pak zase nic. Prý si to neuvědomil, zapomněl, nedošlo mu, že už uběhlo tolik času…
Jak jsou na tom vaše pubertální dítka?