Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Ahoj, tátovi (56 let) disagnostikovali hepatocelulární karcinom na játrech, má jeden nádor o průměru 8,5cm, neoperovatelný kvůli cirhóze. Bohužel ho otevřeli (tvrdili, že cirhózu nemá a že nádor lze odstranit), bohužel při zákroku zjistili, že to nejde, tak ho zavřeli a nic z toho. Teď v týdnu půjde na konzultaci ohledně dalšího postupu. Zatím je mu dobře, necítí žádné změny. Chci se zeptat těch, kteří se s touto diagnózou setkali, co mám od průběhu nemoci čekat, jak případně tatínkovi pomáhat, na co se připravit, ví někdo? Co čtu na netu, prognóza není vůbec příznivá a průběh této nemoci je hrozně rychlý
Díky za jakékoliv příspěvky.
Diagnoza Vasho tatinka ma velmi mrzi
Moj tata bojoval presne s rovnakou diagnozou-rakovina jater a cirhoza. U nas to malo 3mesacny spad, nedalo sa mu pomoct
Tatinka sme mali doma a pomahali mu prezit posledne chvile co najmenej bolestivo.Dost mu ulavilo uzivanie chlollery. V najvacsich bolestiach sme pre neho vybojovali naplaste, teraz si neviem presne spomenut ci to boli morfiove alebo ake, ale velmi tatinkovi ulavovali.Bolo to nieco silne, manipulovat s naplastou sme mohli len v rukaviciach. Prognoza skutocne nie je dobra, to sa nam ale nechcelo prijat. Neviem ale v ako pokrocilom stave je cirhoza Vaseho tatinka, mozno bude mat lepsie vyhliadky ako mal moj tatinek.Mrzi ma, ze som Vas nepovzbudila, ale pisem tak, ako som sama zazila
Drzim Vam palce a zelam vela sil ![]()
@joeline Karcinom jater v cirhoze je jednou z indikací transplantace jater, ale nevím jestli to ložisko není již moc velké. Pokud tato možnost nebude, tak existuje biologická léčba, chemoterapie - tam ale asi bude problém ta cirhoza a nebo se dá to ložisko zničit nějakým jiným způsobem (koncentrovaným ethanolem, radiofrekvenční ablací…). Ale tyto metody jsou již jen paliativní s cílem prodloužit život, nelze jimi nádor úplně vyléčit. To jen operací nebo tou transplantací. Určitě by bylo dobré, aby byl zkonzultovaný na nějaké klinice (tedy alespoň onkologické oddělení nějaké krajské nemocnice).
No jediná šance na něco trvalejšího je nejspíš transplantace, jenže i tak je šance malá, takže se to dělá jen vyvoleným.
@Imkova Moc děkuji za reakci. Je mi líto, že jste si prošla tím samým. Je mi jasné, že lehké to nebude, jen si to nedovedu momentálně vůbec představit ani si připustit, že se bude něco dít… táta je nyní v pořádku, čilý, sice po zbytečné operaci, ale v pohodě. Teď se jen budu děsit, kdy na něj přijdou nějaké příznaky a začne mu být zle. Vše o tomto druhu rakoviny jsem načetla, bohužel operovat nádor není možné a transplantace také ne, čekáme tedy na čtvrteční vyjádření profesora z Ústřední vojenské nemocnice v Praze… očekávám chemoembolizaci, ta je prý prvotní volbou. Nicméně se smiřuji s tím, že léčba to bude jen paliativní. Táta je z toho špatný a mě je špatně z toho, že to na něm vidím
Děkuji za podporu! ![]()
@Lucka1111 Děkuji… máte prosím nějakou zkušenost s použitím biologické léčby? Je to k něčemu? Četla jsem, že často pacientům v tomto případě spíše přitíží.
@Lucka1111 U pokročilých nádorových onemocnění jater je transplantace nemožná, je to kontraindikace.
@joeline
Na biologickou léčbu se doporučuji určitě poptat, někdy prodluže přežití až o několik let v relativně dobré kvalitě života, ale je to velmi individuální, dle typu nádoru atd. zkrátka spousta aspektů.
Dále doporučuji kontaktovat domácí paliativní péči, budete ji nejspíš potřebovat a otci i vám to doma hodně pomůže. Fentanylové náplasti jsou dnes již pro pacienty v terminálním stádiu běžně dostupné a lékař je pouze předepíše na „modrý“ recept, nemusí se o nic bojovat.
Léčba bolesti je na velmi vysoké úrovni, stačí kontaktovat to správné centrum a lékaře. Služby paliativní péče se na toto specializují a mají ty správné odborníky.
Mrkni na dokument Cesta domů, myslím že to je od ČT. Je tam o tom poměrně dost informací.
@Big boss Díky! Jaká je teoreticky šance, že biologickou léčbu dostane? Respektive, nebudou brát v potaz třeba to, že je mu 56 let a ne méně? Pořád se snažím myslet pozitivně z toho důvodu, že má nádor pouze jeden, sice větší, ale nikde nic jiného..
Je to ještě o to těžší, že mám momentálně 5měsíční miminko a kromě mě táta nikoho nemá, pomůže mi přítel, pak teta, babička, nevím.. ale fakt nevím, jak to budu prakticky ( a i psychicky) zvládat s miminkem ![]()
@joeline píše:
@Big boss Díky! Jaká je teoreticky šance, že biologickou léčbu dostane? Respektive, nebudou brát v potaz třeba to, že je mu 56 let a ne méně? Pořád se snažím myslet pozitivně z toho důvodu, že má nádor pouze jeden, sice větší, ale nikde nic jiného..
Šanci ani teoretickou ti nikdo neřekne, jenom lékař. Podle mých informací není ani tak relevantní věk jako diagnóza, typ, umístění nádoru a stádium. Můj známý je na biologické léčbě a je mu přes osmdesát, takže věk není tak důležitý.
@joeline bohuzel mam za sebou to same. A bohuzel je ma zkusenost velmi spatna. Muj tatinek mel uplne to same, cirhoza, nador jater a od stanoveni diagnozy, vpodstate z plneho zdravi kdy sportoval, pracoval na zahrade atd., zemrel za pouhe 3 tydny. Jedine pozitivni bylo to, ze nemel překvapivě zadne bolesti. Takze drzim palce, at ma tvuj tatinek alespon o kapku vice stesti, nez ten muj. Uz je to 10 let co zemrel ten muj a za tu dobu udela veda v lecbe rakoviny velky krok vpred. ![]()
Ani lékař ti nebude přesně schopen sdělit šance tatínka. Moje maminka byla hospitalizovaná na interně, když jí vynechaly poslušnost nohy, když šla do práce. To byl červenec. Řešili jí cukrovku. Na reverz se nechala propustit po 3 týdnech a od srpna nastoupila na chirurgii. Diagnoza - prvotní nádar v těle neznámo kde a metastázy do jater - hodně se jí plnila dutina břišní tekutinou. Zemřela po vyšší dávce léku na bolest (prý neodhadli váhu) začátkem října - necelé 3 měsíce v nemocnici. Domů nechtěla, i když jsme si jí brali na víkend, byla nesvá, jak je nemohoucí, slabá.
Když tak zpětně vzpomínam, začátek byl asi o rok dřív - byla nadšená, že se jí konečně po změně životosprávy a odvažování jídla daří hubnout.
Tož asi tak - na mě to bylo sakra rychlé. Sama s malým dítětem - bude to hodně náročné. Naší mamince ubývaly síly den ode dne. Léky na bolest, injekce na ředění krve, břicho samou modřinu…brr Za těch 16 let ta léčba zase pokročila, takže se doktora ptej na vše. Držím palce a přeju pevné nervy. Mi dalo strašně práce nebrečet, když jsem naší mámu viděla, jak odchází.
Jinak na transplantaci jsme se ptali taky - u nádorových onemocnění se nedává
Momentálně resime podobnou situaci. Můj táta ma rakovinu jater, spatne srdce k tomu vysoky tlak atd atd. Je mu 49 let. Je mu pprad spatne a na zvraceni, spis jenom polehava a kdyz se mu na chvili ulevi chodi na procházky ale jinak nic moc :/ vubec nevim detaily jeho nemoci ja uz se jen desim toho az jednou zazvoni telefon se spatnou zprávou
chodím za nim a rodinou jednou za 1-2 tydny. Doma mam sama dve deti a oni maji taky jeste 3 doma :/ takže na navstevy neni tolik času. Bojim se pokazde co od nich odcházím at to neni naposled. O jeho nemoci vim cca rok a dr uz mu nedavaji moc času.
Příspěvek upraven 05.08.17 v 19:15