Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Je mi 28, pritel je o 9 let starsi. Ja jsem dle Dr. v pořádku, mam pravidelnou MS i ovu dle folikulometrie. Pritel ma katastrofální spermio uz nekolik let.
Dle doktoru mame sanci otehotnet jedine skrz IVF.
Muj nazor je ten, ze vysoke davky hormonu jsou pro zenske telo velikou zatezi a ze se vyrazne zvysuje riziko napr. rakoviny prsu. Ano, lide namítají, ze zadna vedecka studie tuto souvislost neprokazala, ale to je tim, ze tyto testy museji byt provadeny dlouhodobe a az treba za 30 let se uvidi, jake budou nasledky u zen, ktere to podstupují treba poslednich 20 let.
Co tim chci rici je to, ze ja osobne odmitam klasicke IVF s hormonální stimulaci. Odmitala bych to, i kdyby byl problem na moji strane. Proste mam strach, co by to se mnou udelalo. Lekari, kteri nepracuji v CAR, pred davkami hormonu varuji, ale v CAR na to samozrejme neupozorňují.
Ja dite moc chci od jakziva, ale kdyz jsem se dostala do teto situace, zjistila jsem, ze dite zase nechci za kazdou cenu, tj. ze sice budeme mit dite, ale ja z toho treba ve 40 budu mit zdravotní problemy.
Takze s pritelem zkusime IVF skrze nativní cyklus, a pak bychom asi přistoupili k darcovstvi spermatu - metodou inseminace opet bez horm. stimulace. Alespon ted pritel tvrdi, ze by mu to nevadilo.
Mate někdo podobne obavy a smýšlení ohledne IVF? Nejak vnitrne citim, ze je to z me strany vuci priteli sobecke, ze mu nenabizim moznost klasickeho IVF. A sobecke to je, ale citim, ze zdravi je mi přednější.
Omlouvám se za dlouhy nic neříkající prispevek, zajima me, jestli se nekdo z Vas take takto zamyslel. Ale u vetsiny asi bude převládat ta touha po diteti na ukor vlastniho zdraví.
Dekuji predem za reakce.
Ano, já jsem něco takového také vnitřně řešila. Sobecké mi to nepřijde z tvé strany v žádném případě! Zkoušeli jste něco na zlepšení spermatu? Jistě je nějaký důvod, proč je tak katastrofální. Detoxikaci, změna životosprávy, sport.. Máte už za sebou IUI? První bych asi vyzkoušela všechno možné a IVF až jako poslední krajní možnost. Kolik let se snažíte?
@Meligethes U mě nepřevládá touha po dítěti, ale zdravý rozum. Nezapomeň, že v zahraničí probíhá IVF snad už 20-30 let a opravdu se prokazatelně nepřišlo na to, že by to mělo spojení s pozdější onemocnění rakovinou apod.
Ty důvody, které uvádíš popravdě moc nechápu, v dnešní době kdy do sebe cpeme všechno možný a nemožný skrz stravu, nápoje, dýcháme ve vzduchu kdoví co
Předpokládám tedy, že ani HA si nikdy nebrala…??
Dokážu akceptovat názor některých, že je IVF proti přírodě a podobně, ale tvoje důvody mi přijdou malicherný.
@Samantha9 píše:
Ano, já jsem něco takového také vnitřně řešila. Sobecké mi to nepřijde z tvé strany v žádném případě! Zkoušeli jste něco na zlepšení spermatu? Jistě je nějaký důvod, proč je tak katastrofální. Detoxikaci, změna životosprávy, sport.. Máte už za sebou IUI? První bych asi vyzkoušela všechno možné a IVF až jako poslední krajní možnost. Kolik let se snažíte?
Snažíme se dva roky, predtim byl pritel s jinou partnerkou a tam se take snazili dlouho, byli prave na IVF ale ta partnerka potratila ve druhem mesici. Pak uz to nezkouseli znovu.
Partner ma trochu nadvahu, ale jinak zije zdrave, nekouri nepije atd. Byl i na nejake male urologicke operaci, ale ta mu nepomohla.
IUI nam nedooorucuji, ma malo spermii a jen 1 procento z nich je bez defektu, takze pry je riziko ze by vajicko mohla oplodnit spermie s defektem a stejne by doslo k potratu.
Jsem z toho dost smutna.
A Vy jste IVF podstoupila?
Ne, nepodstoupila, bála jsem se toho jako čert kříže a jsem ráda, že jsme nakonec nemuseli. Já nestojím ani na straně pro IVF ani na straně proti. Z každého úhlu pohledu je spoustu pro i proti, záleží, jak se na to člověk dívá. Ale že je to dryák, to snad není třeba zminovat. Nechápu, proč ho nedokopeš něco udělat s jeho nadváhou? Dítě chce taky, tak at pro to něco udělá, ne? To že nekouří a nepije ještě neznamená zdravý životní styl teda.. Pokud bych neviděla u partnera snahu začít se sebou něco dělat, tak bych určitě do IVF nešla, kor když ty jsi v pořádku. Vnímám tento zákrok jako poslední možnost po x letech snažení a když už ti dva vyzkoušeli opravdu všechno a nedaří se..
Samozřejmě že jsem o tom přemýšlela, máme katastrofální spermiogram, já jsem ok. Nechce se mi podstupovat stimulaci, narkózu, ani embryotransfer, ale udělám to. Pokud by partner neměl vůbec žádné spermie, uvažovala bych jinak, ale pokud tam alespoň nějaké spermie má, proč bych nám odpírala možnost mít oba svoje bio dítě.
Máš pravdu, je to od tebe trochu sobecké, odpírat muži možnost mít vlastní dítě když je možnost, že by mohl mít. Pokud souhlasí s dárcovstvím, pak není co řešit. Tohle je hodně intimní téma a musíte sami vědět jak to cítíte.
U nás by třeba tohle byl hodně velký problém, navíc se mi velice příčí představa, že by do mne měli vkládat cizí sperma a mělo by ve mě růst dítě, které není partnera, kterého miluju.
Třeba semnou nebudeš souhlasit a nevím jaké přesně máte výsledky spermiogramu a kde je největší problém, ale podle mě je cyklus v nativu se špatným spermiogramem škoda vyhozených peněz. Čím víc vajec z tebe vytáhnou při stimulaci tím lépe a vyšší šance na úspěch, protože vlivem špatných spermií, které ještě třeba nesou špatnou genetickou informaci vám může spousta embryí pochcípat během kultivace a budeš ráda, když vám zbude něco na transfer a na zmrazení. Samozřejmě, třeba ne. Ale pročetla jsem tu už dost debat o tomhle tématu a mám z toho větší nervy, než z nějaké stimulace.
Ale jak jsem říkala, nevím přesně jaké máte výsledky, jak vám vyšla fragmentace DNA spermií atd. Každopádně bych nepodstupovala ty nervy s jedním, nebo dvěma vajíčky. Nativ je vhodný způsob léčby pro ženy, které mají třeba nízkou ovariární rezervu a daleko lépe reagují na toto, než na koňské dávky hormonů.
A co zkusit několik cyklů za sebou inseminaci s vlastními spermiemi, to už máte za sebou?
Děkuji za zachování anonymity. Anonymka K.
@Meligethes Myslím, že riziko je všude, at jdete na jakýkoliv zákrok a pokud je touha po miminku veliká tak tohle za to stojí. Mám za sebou 2 IVF a jeden KET, ze kterého každým dnem porodím chlapečka a vůbec jsem neřešila nějaké důsledky léků a injekcí.
@Anonymní píše:
Samozřejmě že jsem o tom přemýšlela, máme katastrofální spermiogram, já jsem ok. Nechce se mi podstupovat stimulaci, narkózu, ani embryotransfer, ale udělám to. Pokud by partner neměl vůbec žádné spermie, uvažovala bych jinak, ale pokud tam alespoň nějaké spermie má, proč bych nám odpírala možnost mít oba svoje bio dítě.
Máš pravdu, je to od tebe trochu sobecké, odpírat muži možnost mít vlastní dítě když je možnost, že by mohl mít. Pokud souhlasí s dárcovstvím, pak není co řešit. Tohle je hodně intimní téma a musíte sami vědět jak to cítíte.
U nás by třeba tohle byl hodně velký problém, navíc se mi velice příčí představa, že by do mne měli vkládat cizí sperma a mělo by ve mě růst dítě, které není partnera, kterého miluju.Třeba semnou nebudeš souhlasit a nevím jaké přesně máte výsledky spermiogramu a kde je největší problém, ale podle mě je cyklus v nativu se špatným spermiogramem škoda vyhozených peněz. Čím víc vajec z tebe vytáhnou při stimulaci tím lépe a vyšší šance na úspěch, protože vlivem špatných spermií, které ještě třeba nesou špatnou genetickou informaci vám může spousta embryí pochcípat během kultivace a budeš ráda, když vám zbude něco na transfer a na zmrazení. Samozřejmě, třeba ne. Ale pročetla jsem tu už dost debat o tomhle tématu a mám z toho větší nervy, než z nějaké stimulace.
Ale jak jsem říkala, nevím přesně jaké máte výsledky, jak vám vyšla fragmentace DNA spermií atd. Každopádně bych nepodstupovala ty nervy s jedním, nebo dvěma vajíčky. Nativ je vhodný způsob léčby pro ženy, které mají třeba nízkou ovariární rezervu a daleko lépe reagují na toto, než na koňské dávky hormonů.
A co zkusit několik cyklů za sebou inseminaci s vlastními spermiemi, to už máte za sebou?
Děkuji za zachování anonymity. Anonymka K.
Ja samozrejme nechci partnerovi odeprit moznost mit vlastni dite, zkusime to několikrát tim nativem. Ale zase na druhou stranu, problem je na jeho strane a bylo by to moje telo, ktere by vse muselo podstoupit. A tohle by mel zase respektovat partner, ze je to me telo a me rozhodnuti. Ale jak rikam, do IVF bych nesla ani, kdyby byl problem na me strane.
Dekuji moc za nazor : o )
@Veruunčik píše:
@Meligethes Myslím, že riziko je všude, at jdete na jakýkoliv zákrok a pokud je touha po miminku veliká tak tohle za to stojí. Mám za sebou 2 IVF a jeden KET, ze kterého každým dnem porodím chlapečka a vůbec jsem neřešila nějaké důsledky léků a injekcí.
Gratuluji k miminku a dekuji za nazor ![]()
@Meligethes Prijde mne to hodne sobecke. Jine by bylo, kdyby jste vzali nejen darovane spermie, ale i vajicka. Aby nebyl geneticky rodic ani jeden z vas.
Premyslela jsi o tom, ze z tech darovanych spermii zplodite dite a v budoucnu se rozejdete? Nebude ti cinit jeste vetsi problem dat dite do stridave pece, kdyz budes vedet, ze pritelovo vlastne „neni“?
@Cuddy Není to už trochu scifi scénář? Zakladatelka nic o darovaných spermiích neřeší, nebo ano?
Jinak mě opravdu překvapuje, že zakladatelčin postoj berete jako sobecký. Člověk by měl myslet na sebe a mít se rád a pokud je chyba u partnera, tak ji řešit jako první a až pak podstupovat tyto zákroky. Píše, že je obézní, tak at s tím něco prvně dělá. Sobec je on, pokud ví, že má nadváhu a nedělá nic.. Ta má na spermie dost zásadní vliv ![]()
@Cuddy píše:
@Meligethes Prijde mne to hodne sobecke. Jine by bylo, kdyby jste vzali nejen darovane spermie, ale i vajicka. Aby nebyl geneticky rodic ani jeden z vas.Premyslela jsi o tom, ze z tech darovanych spermii zplodite dite a v budoucnu se rozejdete? Nebude ti cinit jeste vetsi problem dat dite do stridave pece, kdyz budes vedet, ze pritelovo vlastne „neni“?
Myslim, ze nezalezi na tom, kdo poskytne spermii, ale kdo dite vychovává. To je otec.
A pokud ja mam vajicka v poradku, nevidim duvod, proc brat vajicka cizi ![]()
@Meligethes Přesně jak už někdo psal, je to vaše rozhodnutí, vy s partnerem si musíte rozhodnout, zda jít do IVF nebo ne. Ale popravdě mě vůbec nenapadlo takto přemýšlet, že za 20 let můžu mít rakovinu. Můj přítel má také dost špatné spermio, ale pořád tam byla šance, že může mít geneticky svoje vlastní dítě, proto mě ta myšlenka s dárcovskými spermiemi ani nenapadla. Buď NAŠE nebo nic, ale každý jsme jiný a každý máme právo se rozhodnout, jak to cítíme. Ono záleží i na tom, co má přítel v tom spermiogramu špatně a jak moc. Pokud vám řeknou, že IUI je zbytečné, asi bych jim věřila, ale i tak ho můžete vyzkoušet, jen se neupínat na výsledek. Může partner vyzkoušet „něco“ na zlepšení spermií, ale můj přítel vyzkoušel hooodně, ale spermio měl naopak ještě horší, takže né vždy to musí „zabrat“. Já byla na IVF několikrát, takže tuny léků, nejsem z toho odvázaná, že jsem to musela brát, ale chtít mimčo pro mě bylo silnější než ty sra.ky do těla, jestli to později odnesu ve formě rakoviny, to je ve hvězdách… každopádně jestli by to tak mělo být, tak umře půl ženského národa.
@Samantha9 píše:
@Cuddy Není to už trochu scifi scénář? Zakladatelka nic o darovaných spermiích neřeší, nebo ano?
Jinak mě opravdu překvapuje, že zakladatelčin postoj berete jako sobecký. Člověk by měl myslet na sebe a mít se rád a pokud je chyba u partnera, tak ji řešit jako první a až pak podstupovat tyto zákroky. Píše, že je obézní, tak at s tím něco prvně dělá. Sobec je on, pokud ví, že má nadváhu a nedělá nic.. Ta má na spermie dost zásadní vliv
Jak neresi? viz. „Takze s pritelem zkusime IVF skrze nativní cyklus, a pak bychom asi přistoupili k darcovstvi spermatu - metodou inseminace opet bez horm. stimulace. Alespon ted pritel tvrdi, ze by mu to nevadilo.“
Dobrý den, může se kvalita embryí mezi jednotlivými cykly zlepšit nebo zhoršit? Děkuji. Odpověď