Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Roční dceři jsem úplně jedno
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
18.6.16 10:18
roční dceři jsem úplně jedno
Ahoj, snad nevadí, když sem hodím svůj výlev, nevím, s kým jiným se o tom pobavit…už dlouho mě dělá starosti, že dcera (14m) nevykazuje vůbec žádnou specifickou vazbu na mě, nebo reakci, cokoliv. ani na nikoho jiného. je veselá, nechá se pochovat od každého, v MHD komunikuje a rozesmívá staré babky..ale že by se nechala ode mě pomazlit, nebo si všimla, že třeba někam odcházím, to ani náhodou, ani neotočí hlavu. zvednout se nechá jen když chce mít větší rozhled. přibuzenstvo ji nutí opakovat „mama“, což má dcerka samozřejmě úplně v paži, neřekne to, nemá důvod..trochu to koliduje s těma všeobecnýma představama, že pro dítě je matka středobodem všeho a sluncem nad hlavou. já vím, že mám být ráda, že nedělá scény, jen co odejdu na WC, ale někdy bych upřímně za takovouto zpětnou vazbu byla ráda..že mě dcera nějak, jakkoliv, vnímá…vždycky napůl z legrace říkám, že kdyby mě přejelo auto, tak aspoň budu v klidu, protože vím, že jí chybět nebudu, ani si toho nevšimne. krom toho se teď začla docela vztekat, nechce se nechat ani přebalit atd, pořád mě jenom kope a propíná se do luku, napadla mě i taková blbá myšlenka, na co vlastně to dítě mám, když je to malý vztekloun, který mě stejně asi ani nemá rád, to už ta kočka byla lepší 
já vím, je to blbost, ale vztekám se pak taky, jsem na ni zlá, třeba i zvýším hlas, je to projev mé frustrace z toho, že věci nejsou podle mých představ, je to silnější než já. vím, jiné matky už tady psaly v diskuzích, že takový malý asociál je normální, ale vážně vás to nemrzelo? co z něj pak vyrostlo? to je trošku škoda u těch diskuzí, že člověk nikdy neví, jak to vlastně bylo s těmi dětmi dál. máte nějakou radu, jak se zase uklidnit? myslíte, že se to zlepší? co bych měla dělat, abych povzbudila její vztah ke mě? předem děkuju za komentáře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.6.16 10:21
Tak neni kontaktní, to prijde treba ve třech, čtyřech letech.Ja zas mam nervy, kdyz za den padesátkrát rve, protoze odejdu na záchod nebo se zvednu z postele atd.,to si nevyberes. A asoocial nebude, kdyz ji nevadi dalsi (a cizi) lidi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.16 10:24
@pani.tau To je normální. To se časem, pokud na ní nebudeš od roka řvát a vylévat si na ní své frustrace, vztek a žárlivost, změní. Tak se snaž, ať ten váš vztah nepokazíš hned zpočátku. Úvaha o kočce je dosti děsivá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tunrida
18.6.16 10:27
Máš takovou šikovnou dceru a nazýváš ji asociálem? Nechtěla bys po ní, aby tě už v roce přesvědčovala, jak tě má ráda? Je jí rok!
- Citovat
- Upravit
18.6.16 10:33
Jasně, já to nemyslím zle. jen prostě to začíná teď být náročné, s tím jejím vztekáním, mnohdy fakt nevím, co zrovna potřebuje, tak zkouším všechno možné, však to asi znáte..jen jsem se snažila říct, že by bylo snažší to překonávat a zvládat a držet nervy na uzdě, kdybych věděla, že na mě Helence aspoň trochu záleží..ta ignorace je pro mě náročná, všude kolem mám ty děti/klíšťata co se od matek nehnou a mám dojem, že to k mateřství patří
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
18.6.16 10:42
To byl starší syn. Neřekla bych asociál (to by spíš chtěla jen tebe a ostatní by měla na háku), ale samostatná funkční jednotka. Tomu bylo vždycky jedno, kdo ho hlídá, komunikoval s cizími lidmi, šel by s každým… Teď mu jsou 4 roky a je to fajn kluk, který nedělal problémy se vstupem do školky, rád tam spí, chodí spát k babičce, a protože už umí mluvit, tak mi říká, že mě má nejraději ze všech. Věř mi, že kdyby to uměla říct tvoje dcera, řekla by ti to taky. Má tě ráda a má v tebe 100% důvěru, protože ty tady jsi, hlídáš ji, takže ona ví, že nemusí hlídat tebe. Osobně to beru jako úspěch, že ví, že mě má natolik jistou, že se nemusí bát, že nebudu a že i když nejsem, tak se vrátím.
No a mazlí se rád až tak od 2-3 let, do té doby jsem byla jen na to, abych ho podržela, když ho bolí nohy, nebo zvedla někam, kam nedostal.
Druhý syn je maman a věř mi, že to je hodně vyčerpávající. Např. jsem měla v zimě týden 39° horečku a stejně jsem musela v noci vstávat a utěšovat ho, protože z manžela chytal hysteráky. Dodnes cizí lidi úspěšně ignoruje, prarodiče se ho do 18 měsíců nesměli ani dotknout, jinak řval, jak když mu trhají nohu. Pořád ho mám za zadkem, a když ho potřebuju někde nechat, tak dodnes utíkám, aby mě neviděl. Živě vidím, jak ho ze mě bude za rok učitelka ve školce sundávat, abych ho tam mohla nechat.
- Citovat
- Upravit
18.6.16 10:43
@pani.tau synovi je 21 mesicu a je takový od mala. Je společensky to ano, ale není nijak vázán zrovna na mne. A to byl beze mne přes noc jen dvakrát v životě. Když odcházím udělá papa a je mu to fuk 
toho, ze přijdu si ani nevšimne. Nic moc si z toho nedělám, lepší jak mamanek. Jinak to vztekani se bude stupňovat s věkem, tak se obrň. Já uz to teď neřeším, nechám ho ječet a jdu si po svém. Ono ho to pak nebaví. Jo a kočku si klidně poříď, já mám tři a jsou jak balzam na nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.16 10:46
@Billi
díky, pobavila jsi mě a uklidnila, jsem ráda, že to měl někdo podobně, musím zkusit si z toho přestat dělat hlavu a nechat tomu volný průběh..samostatná funkční jednotka, přesně tak to je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.16 11:07
U nás to vypadalo obdobně, zlom přišel kolem roku a půl, kdy se ke mě začala tulit a pak přišlo tříleté období, kdy na mě visela téměř nonstop. Jo a kolem toho roku až roku a půl mi říkala teto, protože mě tak oslovovali její milovaní bratranci, moji synovci. Byl zážitek s ní někam jít a vysvětlovat, že jsem opravdu máma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.16 11:09
@pani.tau Ahoj, tak přesně taková je sestry dcerka, je jí teď rok a půl. Nebojí se nikoho, za každým hned jde a máma je jí fuk. Ale je to opravdu jen zdánlivé. Před měsícem a něco byla sestra 5 dní v porodnici a my s mamkou (je na nás zvyklá) měli její dcerku na hlídání, první 2 dny v pohodě, i v pohodě usínala a pak to bylo každým dnem horší a horší. Více se vztekala, více kňourala, špatně večer usínala…, takže jí maminka opravdu chyběla.
Já mám teď také skoro 14. měsíční a až na to, že ona má před cizíma respekt, jsem jí taky ukradená. Jsem u rodičů a když přijede babička z práce, to je jásotu. Já byla jednou celý den pryč a po příjezdu zádné velké jásání. Prostě mě bere jako samozřejmost, ale věřím, že si moc dobře uvědomuje kdo je máma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.16 11:16
Děkuju všem za reakce, vidím, že v tom nejsem sama a že to vlastně ani nemusí značit nic špatného. měla jsem náročný porod spojený s lehčím poporodním splínem a pár lidí mi už řeklo, že to s tím souvisí, že má Helenka z porodu nějaké trauma či co..ale o to víc by mě to pak mrzelo, protože s takovýmto porodním traumatem už opravdu nevím, co by člověk měl dělat, čas se vrátit nedá..prostě musím se snažit být lepší, nenervovat se a věřit, že mě ráda má, i když to zatím najevo nedává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.16 11:18
podle mych zkusenosti to teprve prijde. Muj maly na me vubec nebyl upnuty (absolutne jsem mu byla fuk do roka) - taky mi to bylo lito i kdyz na druhou stranu to bylo fajn. Byla jsem rada, ze je spokojeny i s ostatnimi a ne jen se mnou. Ale to mazleni a vyhoedavani predevsim maminky me chybelo, nebudu kecat 
v tu dobu taky byly sceny…to prejde, zkus udrzet nervy na uzde, ma to ted vyvojove tezke 
pak od cca 1,5 uz se to nejak zlomilo…trvalo to tedy fakt kratce, cca 2mesice…zacal vyzadovat predevsim me, sceny kdyz jsem odchazela (ale jakmile jsem uz byla pryc, byl zase uplne ok). V tu dobu to spis bylo takove „hystericke“ nez laskyplne a fakt me to hrozne otravovalo 
jen jsem se sla koupat/rev atd. Ale zase jsem si rikala, ze je to asi nejaky posun ve vyvoji a s laskou jsem ho brala s sebou na zachod/obcas jsem sedela na wc a drzela ho v naruci ,az tak to bylo . Nooo a po tomto kratkem obdobi je to uz uplne ok. Maly se potrebuje najednou mazlit, hladi me a rika ze me ma rad, maminka maminka..ale porad je uplne ok s ostatnimi, chodi na par dni do skolky. Kde me pri prichodu da pusinku, obejme me a zamava pa mami. Pak si na me ani nevzpimene. Raduje se ze pro nej prijdu. To same s tetama, babickama.
Takze podle me bud rada!!! Stokrat lepsi pohodar kt nema problem s lidmi nez hysterka na tebe upnuta. Ono to prijde!!!-takove to „mamankovstvi“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.16 12:17
To mi dcera 14 měsíců taky dělala a stejně jako ty jsem ji od sebe odháněla. Pak jsem si nadala, že jsem kráva blbá a začala se k ní chovat jinak, pohladila, pomazlila dala ji to co má ráda a najednou je to jinak. Pořád mě hledá očima jdu na wc zž stojí u dveří, koupu se a ona stojí u vany a tak bych mohla pokračovat. Nevím kam jsem dala hlavu a hlavně srdce.Je to moje zlatíčko 
Takže @pani.tau tošku k ní buď milá a víc maminka a ono se to spraví..stojí to za to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.16 12:21
Chápu tě. U nás to bylo podobné (jen se tedy neměla ani k cizím). V 1,5 roce první separační úzkost, ve 2 letech druhá.. A i teď je stále mamánek..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
