Rozchod po 14 letech

Anonymní
16.4.21 18:13

Rozchod po 14 letech

Ahoj, omlouvám se za anonym, ale je to pro mě citlivé téma, a potřebuji se drobek vykecat. Začnu tím že mi nedávno umřel tata.Bylo to šíleně těžký, a je. Byly tam šíleně těžké okolnosti, dětství nic moc, ale šíleně mě to bolí. Ale to není to hlavní o čem chci psát. Můj přítel, se kterým mám dvě malé děti, mne k tomu všemu, ačkoliv ví co si prožívám, přikládá. Uz nemuzu :( je podnikatel, a porad má stresy z práce, já se mu snažím i pomáhat, co je v mých silách, zařídím. O děti bych řekla se starám dobře, má každý den navareno, naklizeno. Ale pořád mu není nic dobre. Rekla bych že už vše bere jako automatiku. Co kde nechá, to nechá, a já po něm jenom lítám. Mne to nevadí, ale poslední rok se ke mne chová opravdu jako ke kusu hadru. Mluví semnou jak s nějakým chlapem v hospodě. A nebo pro jistotu nemluví vůbec. Dokud byl jenom na mě takový tak jsem to tak nejako snášela. Tolikrat jsem mu říkala, kdyz mas stresy, problémy tak semnou o tom musíš mluvit, musíme si o všem promluvit aby jsme na to byli dva, ale na to mi nic neřekne. A doma je příšerná dusno. Rekne mi že prostě nemá náladu. Ale už začal i na děti. A to mě teda ubiji. Přijde domů z práce, malej spadl a on mu hned začal nadávat do dementu, mala vylila jeho pivo a nazval ji pindou. A to už mne vážně přijde moc.uz se nemůžeme ani pořádně zasmát aby to pánovi náhodou nevadilo.Uz i děti se na nej bojí promluvit, mi přijde. Pri tom to jsou milackove. A dřív byl skvělý tata. Nechapu co se děje. proste má problémy a tak to pry tak má. Ale mne to normální nepřijde. tolikrat jsem mu vážně říkala že chci vše řešit společně, že to je lepší než si na druhé vybíjet nějaké stresy.Do toho dělám dálkove nastavbu, dřív hlídal, teď máme online hodiny jednou týdně. a samotného od sebe ho nenapadne že by se nabídl že pohlídat odpoledne děti. Do toho mám depky kvůli taťkovi. Pořád se s tím nejako nemůžu vyrovnat, šíleně to bolí, a připadám si jak kdyby někdo vytrhl kus mě. A on ví co si zažívám, že bych chtěla aspoň drobek opory, pochopení, mile slovo.Ale to ne.vse si musím sama. Nikoho kromě děti tady nemám. pochazim z daleka. A kdo jiný než on by mě měl podržet kdyz ho nejvíc ve svém životě potřebují. Jsou dny že tady doma semnou ani dveře nemluví. A to už vážně nedávám. nezepta se co jsme dělali, co děti, nic prostě. Za celý den nemůže napsat jednu blbou sms co deti.driv napsal. Ted nezájem. Dneska jsem mu volala ráno jestli přijede na oběd a byl na mě tak ošklivý že už jsem mu praskla mobilem.Ja uz to nemohla vydržet. a já mu napsala že takhle už dál nemůžu, a on přijel na ten oběd a začal na mě řvát co si to dovoluji, že kdyz ma starosti.tak to takhle vzdát a že když má problém že ho chci kopnout do pr… Ale to ne kvůli problémům ale kvůli tomu jak je na nás zlý, kdyz jsou problémy. Kdo dneska nemá starosti…Ty budou porad. a to mám nechat tohle si líbit a i dětem jenom proto že neumí se chovat. Zacal na mě že děti mi nenechá, a že mi radši uřízne hlavu a takový. Rekla jsem mu že nechápe co si zažívám já, že kdyz zemře někomu někdo blízký tak co si ten člověk zažívá, na to mi řekl že nechápe co to porad řeším, je to přece už 7 týdnu. Rikam si že vážně nevím jestli chci být s člověkem který se ke mne chová takhle kdyz ví jakou zažívám bolest, místo toho aby mě chytl a řekl to bude dobrý nebo něco tak tohle. Omlouvam se za tak dlouhý příspěvek ale já se musela aspoň vypsat.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1359
16.4.21 18:25

Nojo, máte stresy oba, a asi od sebe čekáte věci, které si ale navzájem v tuhle chvíli nedokážete poskytnout. Podporu a porozumění, on to nedává tobě, a ty jemu. Taky jak byste mohli, když máte každý svých starostí nad hlavu. On je asi agresivní, ty budeš, soudím, spíš ukňučená. Do vaší situace nevidím, ale máte dvě malé děti, měli byste se snažit to uklidnit. Už jste pro to něco udělali? Byli už jste v partnerské poradně třeba?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
370
16.4.21 18:33

Asi máte každý jiný přístup k řešení problémů - on je dusí v sobě, ty o nich chceš mluvit. Čímž ho ale prudíš. A vytáčíš ještě víc, než děti, které jsou teď prostě všude. Ponorka, starosti.. Dneska jsem v duchu titulovala dceru slovy, které by mě nikdy ani nenapadly, nebýt pod tlakem. Nevím jak je to teď u vás, ale mně to nepřijde jako běžná situace, která bude pořád.. Mluvit o uřízlé hlavě je mimo, ale asi vás má rád a nechce vás ztratit, jen už prostě nemůže. Bojí se toho, že by o vás přišel. A víš kolik lidí mi řeklo, že už bych měla přestat být smutná, když je to po úmrtí dlouho? Z toho, co píšeš, mi přijde, že je horká hlava, ale ne zlý. Dej mu chvilku klidu, nech ho být, třeba se to zlepší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12965
16.4.21 19:12

Tak dle me je teda hulvatsky hovado… to sproste nadavani detem bych neprekousla. To. fakt ne. Muze byt vytocenej, tak at se tahne vyhulakat treba do auta.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2465
16.4.21 19:21
@Anonymní píše:
Ahoj, omlouvám se za anonym, ale je to pro mě citlivé téma, a potřebuji se drobek vykecat. Začnu tím že mi nedávno umřel tata.Bylo to šíleně těžký, a je. Byly tam šíleně těžké okolnosti, dětství nic moc, ale šíleně mě to bolí. Ale to není to hlavní o čem chci psát. Můj přítel, se kterým mám dvě malé děti, mne k tomu všemu, ačkoliv ví co si prožívám, přikládá. Uz nemuzu :( je podnikatel, a porad má stresy z práce, já se mu snažím i pomáhat, co je v mých silách, zařídím. O děti bych řekla se starám dobře, má každý den navareno, naklizeno. Ale pořád mu není nic dobre. Rekla bych že už vše bere jako automatiku. Co kde nechá, to nechá, a já po něm jenom lítám. Mne to nevadí, ale poslední rok se ke mne chová opravdu jako ke kusu hadru. Mluví semnou jak s nějakým chlapem v hospodě. A nebo pro jistotu nemluví vůbec. Dokud byl jenom na mě takový tak jsem to tak nejako snášela. Tolikrat jsem mu říkala, kdyz mas stresy, problémy tak semnou o tom musíš mluvit, musíme si o všem promluvit aby jsme na to byli dva, ale na to mi nic neřekne. A doma je příšerná dusno. Rekne mi že prostě nemá náladu. Ale už začal i na děti. A to mě teda ubiji. Přijde domů z práce, malej spadl a on mu hned začal nadávat do dementu, mala vylila jeho pivo a nazval ji pindou. A to už mne vážně přijde moc.uz se nemůžeme ani pořádně zasmát aby to pánovi náhodou nevadilo.Uz i děti se na nej bojí promluvit, mi přijde. Pri tom to jsou milackove. A dřív byl skvělý tata. Nechapu co se děje. proste má problémy a tak to pry tak má. Ale mne to normální nepřijde. tolikrat jsem mu vážně říkala že chci vše řešit společně, že to je lepší než si na druhé vybíjet nějaké stresy.Do toho dělám dálkove nastavbu, dřív hlídal, teď máme online hodiny jednou týdně. a samotného od sebe ho nenapadne že by se nabídl že pohlídat odpoledne děti. Do toho mám depky kvůli taťkovi. Pořád se s tím nejako nemůžu vyrovnat, šíleně to bolí, a připadám si jak kdyby někdo vytrhl kus mě. A on ví co si zažívám, že bych chtěla aspoň drobek opory, pochopení, mile slovo.Ale to ne.vse si musím sama. Nikoho kromě děti tady nemám. pochazim z daleka. A kdo jiný než on by mě měl podržet kdyz ho nejvíc ve svém životě potřebují. Jsou dny že tady doma semnou ani dveře nemluví. A to už vážně nedávám. nezepta se co jsme dělali, co děti, nic prostě. Za celý den nemůže napsat jednu blbou sms co deti.driv napsal. Ted nezájem. Dneska jsem mu volala ráno jestli přijede na oběd a byl na mě tak ošklivý že už jsem mu praskla mobilem.Ja uz to nemohla vydržet. a já mu napsala že takhle už dál nemůžu, a on přijel na ten oběd a začal na mě řvát co si to dovoluji, že kdyz ma starosti.tak to takhle vzdát a že když má problém že ho chci kopnout do pr… Ale to ne kvůli problémům ale kvůli tomu jak je na nás zlý, kdyz jsou problémy. Kdo dneska nemá starosti…Ty budou porad. a to mám nechat tohle si líbit a i dětem jenom proto že neumí se chovat. Zacal na mě že děti mi nenechá, a že mi radši uřízne hlavu a takový. Rekla jsem mu že nechápe co si zažívám já, že kdyz zemře někomu někdo blízký tak co si ten člověk zažívá, na to mi řekl že nechápe co to porad řeším, je to přece už 7 týdnu. Rikam si že vážně nevím jestli chci být s člověkem který se ke mne chová takhle kdyz ví jakou zažívám bolest, místo toho aby mě chytl a řekl to bude dobrý nebo něco tak tohle. Omlouvam se za tak dlouhý příspěvek ale já se musela aspoň vypsat.

A víš, co má tedy za problém nebo problémy?

V téhle době se hodně lidí sype s nervy a přestávají to celé dávat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4857
16.4.21 19:54

Každý má starosti. Ale základ je komunikace. A to tvůj chlap nemá.
A hlavne, chovat se jako hovado k dětem… To ho neomlouvá nic. :cert:
Nechtěla bych být s takovým člověkem, co mluví tak hnusně s detma. :cert:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
285
16.4.21 19:55

No jo… ale to ze ma pan problemy tak kvuli tomu preci nebude nicit zivot trem lidem sobec jeden! Neni stredobod vesmiru! A neumi si po sobe uklidit talir a o dve deti se postarat umi! Ego a sobeckost na entou.. Me toto rict muz, ze mi radeji urizne hlavu… Tak si balim veci a byl by konec

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16.4.21 20:37
Rekla jsem mu že nechápe co si zažívám já, že kdyz zemře někomu někdo blízký tak co si ten člověk zažívá, na to mi řekl že nechápe co to porad řeším, je to přece už 7 týdnu.

No uprimne receno se divim, ze tuto cast nikdo jeste neokomentoval, protoze me takovato reakce prijde neprijatelna at uz jsou tam jakekoliv dalsi okolnosti 8o

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3331
16.4.21 20:49

Já u čtení příspěvku skončila u nadávek na děti,,pinda a dement,. Tohle mi říct chlap o jeho vlastních dětech, tak z mé strany chlap zažije takový slovní uragán, na který by jen tak nezapomněl a ještě by prosil na kolenou, aby v bytě mohl přespat, a to nedělám ramena, prostě bych s ním vymetla, jako s kusem špinavého hadru.
A rozhodně by mě v tu dobu nezajímalo, jestli mistra něco psychicky bolí v práci, jaké tady hádaly některé ženy… :roll:
Zakladatelko, záleží na Tobě. V tomhle bych děti vyrůstat nenechala ( zažila jsem něco podobného v dětství). Vše je na Tobě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10835
16.4.21 20:58

Průšvih je, že člověk se má ohradit hned ve chvíli, kdy se ten druhý chová nepříjemně.
Tys to strašně dlouho nechala být v domnění, že když mu vyjdeš vstříc, tak on to ocení a bude spokojený. Jenže on to má obráceně, čím víc mu vycházíš vstříc, tím víc tě bere jako slabou a neváží si tě.
Ještě se můžeš zkusit se vymezit, ale už ti to nejspíš neprojde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
654
17.4.21 09:54

Dlouho jsi to neresila a ted uz te ma za hadr na podlahu. Uprimnou soustrast ohledne ztraty tatinka. Promin, jen de.il si muze myslet ze za 7 tydnu budes v pohide. To tak za rok. No ale k tomu doma, janbych mu rekla, ze vim ze ma problemy a snazila se ho podporovat a tolerovat jeho nalady, ale to konci. Nebude nadavat me, ani detem. Jsme partneri, ne otroci a deti maji vyrustat v harmonickem prostredi. Jestli je potreba se uskromnit, ze to udelame, ze ho podporime, ale on si svoje nalady nesmi tabat domu. O urezani hlavy bych ted pomlcela, ale manzele nejste, ty se muzes sebrat a jit. Za mne tezko nekdo, kdo ma nekoho rad, by rekl ze mu urizne hlavu. Ale az zas vytahne ze ti deti nenecha, rekni fajn, zacneme uz tento vikend. Ja odjizdim, vracim se v nedeli vecer, jsou to jak rikas i tvoje deti, ja si potrebuju odpocinout. Musis se s nim prestat s. át, ano az tak, aby te bral na vedomi. A hlavne, co reknes, musis taky udelat. Jinak muzes rovnou jit balit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
230
17.4.21 11:19

Neznamená, že když se teď prostě sešlo mnoho špatných věci, že jste oba nebo jeden z Vás ten špatný. Člověk když jedna pod tlakem a stresem, tak se kolikrát neslyší. Což neomlouvá jeho výrazy smerem k dětem ani k tobě, taky bych ho za to pořádne zpucovala, protože takhle prostě ne. Ale, myslím, že je to v dobrem i ve zlém. Můj muž je také podnikatel, v dnešní době je to fakt těžké a o hubu a nejhorší je, že ten druhý si pak své bolistky vybiji na tom nejbližším člověku. Tudiz na nas. To by určitě nikdo neměl. Někdy si taky vymenime názory, ale oba víme že to je pod tíhou situace kterou musíme vyřešit, ať už za revu nebo klidu. Snažte se být si oporou, dej mu najevo, že jsi tu a že to spolu zvládnete. Žádné trápení netrvá věčně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat