Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozdílné vize s přítelem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.5.20 13:20
@OpportunityNox píše:
Syndrom nadměrné volby a možností, no
Přesně. Nedávno říkal Zdeněk Svěrák v nějakém rozhovoru, že problémem dnešního člověka je moc jídla a moc informací 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.20 13:25
@Anonymní píše:
A co se vlastně myslí přechozeným vztahem? Když jsou pak spolu lidé třeba dva roky, pak mají děti atd. tak to třeba po 8 letech manželství není přechozené jelikož mají ty děti? Jakože vztah bez dětí, který trvá dlouho? Asi by spolu lidé měli chodit až 2-5 let před tím než mají děti maximálně teda… Jako říkala mi kámoška, že se ten vztah má každých 5 let obnovovat, že ti dva musí mít vždycky společný projekt, aby je to drželo - dítě/podnikání/cestování/dům když ho chtějí oba… Nějaké budování
To vnimam uplne stejne- jde o ty dlouhodobejsi cile na kterych se nejak podileji oba- reseni bydleni, deti, nebo fakt treba nejake cestovatelske sny. Proste fakt mit neco o co usilujete spolecne. My meli prvni dite po deseti letech, ale porad se tech 10 let neco delo…
Jinak s tou chalupou- pokud byste bydleli daleko, tak to fakt koule u nohy. U nas je vyhoda ze mame tu nasi chalupu 3 km od bytu a dojdu tam pesky s kocarkem nebo tam muz prizastavi na 20 minut po ceste z prace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.5.20 13:27
@Hraběnka Stradová píše:
Přesně. Nedávno říkal Zdeněk Svěrák v nějakém rozhovoru, že problémem dnešního člověka je moc jídla a moc informací
Je to tak no… Taky mi přijde, že nějak tolik možností, že je nerozhodnost a pak když se člověk pro něco rozhodne zase litovani, že to neudělal tak a tak. Třeba už s prací, když jsem si teď hledala.
- Citovat
- Upravit
14.5.20 13:31
Teda cim dele to tu ctu, tim vic si rikam, ze mi pripada, ze vas vztah je takovy nejaky vlazny a neposouvajici se.
A je to tim, ze je prechozeny a nebo spis tim, ze se k sobe opravdu nehodite a proste si to neumite priznat?
Na bydleni se neshodnete, nekolikrat uz tu padla otazka, kdy chcete deti, taky bez odpovedi.
To chce si sednout a promluvit si, jak si predstavujete zasadni dulezite veci. A tam patri zrovna treba i to traveni casu, az budou deti.
Ja bych se napriklad na materske nekde na vesnici zblaznila. Materstvi je pro me uz tak izolace, plus jeste byt na vesnici.Ja jsem proste zivel.
Ty mi naopak prijdes, ze jsi takova klidna, pohodova, nic moc k zivotu nepotrebujes, ale jestli je partner pravy opak, tak to muze byt pekny prusvih.
Ty tam mas nejake pratele ve vasem veku nebo, jak by jste tam travili volny cas?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.5.20 13:38
@Silver_Lining píše:
To vnimam uplne stejne- jde o ty dlouhodobejsi cile na kterych se nejak podileji oba- reseni bydleni, deti, nebo fakt treba nejake cestovatelske sny. Proste fakt mit neco o co usilujete spolecne. My meli prvni dite po deseti letech, ale porad se tech 10 let neco delo…
Jinak s tou chalupou- pokud byste bydleli daleko, tak to fakt koule u nohy. U nas je vyhoda ze mame tu nasi chalupu 3 km od bytu a dojdu tam pesky s kocarkem nebo tam muz prizastavi na 20 minut po ceste z prace.
Jj to mi taky teď dochází, že když už má mít někdo rodinný dům jako chalupu, tak je potřeba, aby měl možnost tam zajet častěji a pokud možno rychle, když se tam něco po**** budou padat kroupy apod. Taky na tu údržbu. Dům je starost. Musí se hlídat, větrat… Ještě mě napadla možnost. Jelikož jsou to vlastně dva byty v tom domě - nahoře a dole, mohli bychom ten spodní pronajmout někomu, kdo by tam chtěl bydlet a mohl využívat zahradu a sklep. Jen bychom museli zařídit pořádné dveře na klíč každému - ne jen prosklené. Taky by se asi museli komplet oddělit fakturace za El., Topení atd. Jinak se nedohodneme. Taky to není lehké tato myšlenka no. Těžko říct, kdo bude chtít bydlet v RD v nájmu ve spodním bytě 2+kk. Leda studenti. Někdo vždycky na pár let a těžko říct.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.5.20 13:38
@Hraběnka Stradová píše:
Víš, já obecně jsem zastáncem toho, že člověk si má projít více vztahy. Když někdo plánuje hned s prvním partnerem po dvacítce rodinu, přijde mi to úsměvné. Mi je něco málo po čtyřicítce a mám za sebou ledasco a rozhodně nejsem stejná jako ve dvaceti. Člověk se vyvíjí a formuje a taky mění názory. Za všechny zkušenosti jsem vděčná a mám za to, že nejhorší je, když člověka brzdí strach. Ty víš, nebo cítíš, že je to na hovno, ale bojíš do toho říznout. Čím víc zkušeností načerpáš, tím větší nadhled a sílu ti to dává. Protože už se lépe znáš, víš co chceš a co ne. Jenže mi se to mluví, když už jsem si taky prožila svoje.
Kdybys byla moje dcera, tak ti řeknu, ať naplno poslechneš intuici. Ona totiž nelže. Za mě by ti pomohlo vypadnout někam sama do hor, do lesa, na víkend. Chodit a čistit hlavu a skutečně si říct, je to ten pan pravý, kterého miluji, chci s ním děti, budu vždycky při něm? Anebo jste spíš jak dvě děti, které spolu dospěly, jste jak brácha ze ségrou, a tak to nějak spolu doklepete? Vnímej, jak na to reaguje tvoje tělo, jak ti je…no a uvidíš. Osobně si myslím, že jste oba varianta dvě.
Na vztah z rozumu seš mladá. Tak se neboj.
Přesně tak, líp bych to nenapsala. Jak už jsem psala předtím. Bylo mi 26 a jemu 30, takže už jsme věděli co chcem. A už jsem oba měli nějaké ty zkušenosti a samozřejmě jsem porovnávala. Samozřejmě tě nenabádám, aby jsi se s ním rozešla. To, že mě to nevyšlo neznamená, že tobě to taky nevyjde. Přesně tak, nebuď s ním z rozumu. Na to jsi ještě mladá. Mě už táhne na 30 a taky nezoufám. Říkám si, ten pravý přijde, ale aspoň po zkušenostech už vím, jaký by měl být. A co je pro mě priorita.
- Citovat
- Upravit
14.5.20 13:46
Je to prekérka…přítele chápu, já též nejsem typ do baráku na vesnici. Prostě někdo na ten baráček, zahrádku a vesnici není 
musíte udělat kompromis. Sama říkáš, že s babičkou to není jednoduché, tím pádem bych tuhle možnost úpln3 zavrhla. Dále starej barák po babičce určitě nebude levnější řešení. Kolikrát ta rekonstrukce stojí víc než novostavba. Co třeba udělat kompromis a postavit nový barák kousek od Prahy? Kámoška bydlí v Kralupech, do Prahy to má kousek a zároveň to není úplně velkoměsto?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.20 13:55
@Anonymní píše: , tak to máš fajn. Máš po starostech s tímto.
@Hraběnka Stradová… Mám z toho blbý pocit. Blbý je, že se na tu budoucnost ani moc netěším a spíš se jí trochu bojím jak to bude atd. Tím jak nevím co bude, tak jsem z toho nervózní a ani si neužívám současnosti. Přemýšlím nad vším možným. Jestli se rozejít, hledat si někoho nového. Je mi jasné, že si s novou osobou zase nesednu v jiných věcech. Že třeba budu nakonec stejně zklamaná. Jak nemám zkušenosti s jinými partnery, tak je to těžké. Závidím těm, kteří umí udělat radikální a bolestivé rozhodnutí. Několikrát mě za ten vztah napadlo se rozejít a pak se třeba k sobě vrátit, když zjistíme, že nám spolu vlastně bylo nejlíp. Jenže někomu toto vyjde a někdo mi na to řekne, že takto se uvažovat nedá, že už je pak konec vlastně navždy… Lidé se s tím pak srovnání a už to měnit třeba nechcou. Taky to druhého raní a už „z trucu“ to nebude chtít vrátit možná. Měla jsem chodit s více klukama. Chybí mi úplně nadhled. Když jsem se o tomto radila s rodiči, prarodici, tak mi spíš radili, že jestli se máme rádi a je nám spolu dobře, ať se nerozchazíme. Ale to mi přijde jako takové ty řeči lidí co se brali ve 20 a hledat někoho ve 26-28 jim asi přijde už pozdě… Že uvažuji tak, že se má rovnou něco obětovat, než riskovat asi. Nebo co myslíte? Díky moc.
Hele já mám taky prvního partnera a taky jsme 6 let měli vztah jen o víkendech. Ale poté jsme se sestěhovali, pak koupili byt, pak zásnuby, pak svatba, pak auto, pak velká drahá dovolená, teď plánujeme koupi zahrady a na ní malou chatku. Prostě neustále se ten vztah posouvá a vyvíjí. Podle mě nejde o to, že nemáš srovnání. Ale ustrnuli jste na místě. Doporučuji ten vztah posunout někam dál nebo jít od sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Katastrofaobecna
14.5.20 13:55
@Anonymní píše: , tak to máš fajn. Máš po starostech s tímto.
@Hraběnka Stradová… Mám z toho blbý pocit. Blbý je, že se na tu budoucnost ani moc netěším a spíš se jí trochu bojím jak to bude atd. Tím jak nevím co bude, tak jsem z toho nervózní a ani si neužívám současnosti. Přemýšlím nad vším možným. Jestli se rozejít, hledat si někoho nového. Je mi jasné, že si s novou osobou zase nesednu v jiných věcech. Že třeba budu nakonec stejně zklamaná. Jak nemám zkušenosti s jinými partnery, tak je to těžké. Závidím těm, kteří umí udělat radikální a bolestivé rozhodnutí. Několikrát mě za ten vztah napadlo se rozejít a pak se třeba k sobě vrátit, když zjistíme, že nám spolu vlastně bylo nejlíp. Jenže někomu toto vyjde a někdo mi na to řekne, že takto se uvažovat nedá, že už je pak konec vlastně navždy… Lidé se s tím pak srovnání a už to měnit třeba nechcou. Taky to druhého raní a už „z trucu“ to nebude chtít vrátit možná. Měla jsem chodit s více klukama. Chybí mi úplně nadhled. Když jsem se o tomto radila s rodiči, prarodici, tak mi spíš radili, že jestli se máme rádi a je nám spolu dobře, ať se nerozchazíme. Ale to mi přijde jako takové ty řeči lidí co se brali ve 20 a hledat někoho ve 26-28 jim asi přijde už pozdě… Že uvažuji tak, že se má rovnou něco obětovat, než riskovat asi. Nebo co myslíte? Díky moc.
Ty jsi drsná, chudák týpek. Uvědomuješ si, že i on dělá v životě kompromisy? Byť žijete tam kde žijete, dává do toho vztahu a předpokládám, že plánuje budoucnost.
Ty jsi se shlídla v domě, podle popisu zralého na rekonstrukci za šílené peníze, někde kde si budete muset oba znovu najít práci. (Tomu bude současná situace strašně přát). Navíc tvoje babička stále žije a sakra, přej jí to ne? Žiješ něčím co není na pořadu dne a děláš z toho šutr, který vám zničí vztah. Jestli to tak chceš, směle do toho.
Jemu fakt nezávidím.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.5.20 14:19
@Katastrofaobecna píše:
Ty jsi drsná, chudák týpek. Uvědomuješ si, že i on dělá v životě kompromisy? Byť žijete tam kde žijete, dává do toho vztahu a předpokládám, že plánuje budoucnost.Ty jsi se shlídla v domě, podle popisu zralého na rekonstrukci za šílené peníze, někde kde si budete muset oba znovu najít práci. (Tomu bude současná situace strašně přát). Navíc tvoje babička stále žije a sakra, přej jí to ne? Žiješ něčím co není na pořadu dne a děláš z toho šutr, který vám zničí vztah. Jestli to tak chceš, směle do toho.
Jemu fakt nezávidím.
Copak jsem řekla, že chci aby ti babička nebyla? Já jsem ráda, že to tam zvládá v domě. Zatím se o sebe postará, což je super. Já to zmiňovala jen jak jsme se o tom hypoteticky bavili. To s tím až tu nebude…takhle o sobě babička mluví přede mnou sama…
Nemyslím si, že je to rekonstrukce za šílené peníze… Znám horší „pastoušky“ které lidi předělávali třeba 8 let… Na rekonstrukci do 1,5 mil. Každopádně peníze můžu sehnat od rodičů.
Jednou nějaké klíčové rozhodnutí na pořadu dne bude bohužel. Nedá se žít bez plánu.
- Citovat
- Upravit
14.5.20 14:36
@Anonymní píše:
Copak jsem řekla, že chci aby ti babička nebyla? Já jsem ráda, že to tam zvládá v domě. Zatím se o sebe postará, což je super. Já to zmiňovala jen jak jsme se o tom hypoteticky bavili. To s tím až tu nebude…takhle o sobě babička mluví přede mnou sama…
Nemyslím si, že je to rekonstrukce za šílené peníze… Znám horší „pastoušky“ které lidi předělávali třeba 8 let… Na rekonstrukci do 1,5 mil. Každopádně peníze můžu sehnat od rodičů.
Jednou nějaké klíčové rozhodnutí na pořadu dne bude bohužel.Nedá se žít bez plánu.
Jako kdy jednou? Takze jste spolu 9 let a tahne ti na 30 a ty napises, ze jednou nejake rozhodnuti bude?
To je jak kdyby minimalne jeden z vas cekal, az potka toho praveho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.20 17:22
U Bati platilo pravidlo, že se nemá pokračovat ve vadně započaté práci.
MUDr. Plzák považoval za přechozený vztah už po roce.
Barák z roku 1965 nepotřebuje žádnou rozsáhlou rekonstrukci. Kvůli dvěma přdaným zásuvkovým okruhům není potřeba předělávat celou elektriku. Kvůli módnímu zateplování není potřeba vydávat stovky tisíc a pak se potýkat s plísněmi a nemocemi. Člověk nenašel zdraví na hnoji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.20 18:03
@OpportunityNox píše:
Syndrom nadměrné volby a možností, no
stejnej vopruz jako moc rozsáhlej jídelní lístek 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.20 18:06
@pohledzdruhestrany píše:
stejnej vopruz jako moc rozsáhlej jídelní lístek
No to je hotový utrpení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
alena1995
14.5.20 21:08
@Anonymní píše:
Ahoj, píšu anonymně. Je to pro mě citlivé. Potřebovala bych radu. Jiný pohled na tuto záležitost. Třeba někdo taky řešil takovou situaci.
S přítelem jsme už téměř 9 let od 19. On jen o rok starší. Oba jsme studovali a pravidelně se navštěvovali - býval to vztah na dálku. Každý pocházíme z jiného města - já z Brna, on z Prahy. Za tu dobu byli různé vývoje, ale celkově nám spolu bylo dobře a rozumíme si ve většině věcech a hodně jsme toho zažili spolu. Dokážu si představit mít spolu děti. Za pár let mi bude 30 a plánuji co dál. V budoucnu bych moc ráda bydlela v domě ideálně v domě po mé babičce v obci u Brna. Dá se odsud dojíždět do Brna za prací v pohodě tak 20 minut. Není to žádná díra. Bydlení dnes není levné a ten dům je zachovalý a celkem velký. Jen stačí zateplit, možná vyměnit někde elektrické rozvody v domě. Tak mi přijde, že je to lehce dosažitelné k bydlení a finančně nás to nezrujnuje.
Jenže tady je ten problém. Příteli se z Prahy moc nechce. Máme možnost i bydlet v bytě v Praze 2+kk, větší by se dal pořídit, když se prodá např. ten dům po babičce či hypotéka. Jenže nechci žít s dětmi v bytě. Přítel má Brno prý rád, ale na vsi je prý nuda a rozhodně tam nechce bydlet v obci než by přišly děti. - To chápu. Taky tam nechce bydlet s mou babičkou. - taky chápu… Ona je až moc dominantní, třeba má mamka s ní tolik nevychází, ale já s ní vycházím. Takže bychom tam podle tohoto úsudku šli až tam babička prostě nebude.
Bavili jsme se o tomto tématu už víckrát. Před 2 roky, když viděl jak by mě to mrzelo, tak na tuto možnost bydlet v domě po babči až budeme mít děti přistoupil, ale až tam nebude babička. Já už s ním tenkrát mluvila dost narovinu a chtěla jsem to rozseknout, abychom si ujasnili co chceme. A to mi v podstatě ustoupil a udělal kompromis.
Jenže teď po roce a čtvrt, kdy s ním bydlím v Praze mi přijde, že si to rozmýšlí a snaží se mě přesvědčit, abych na tom bydlení v domě babči netrvala. Když se o tom bavíme s přáteli, tak řekne, že bychom tam bydleli až někdy dost později. Vždycky to shazuje a předhazuje mi, že asi spíš chci žít s babičkou a ne s ním. Nebo, že je tam nuda. Jezdíme tam pravidelně, snažím se s ním jít na nějaké akce v Brně a okolí, když tam jsou, ale tak to bývá, že ves je klidnější a lidé se spíš navštěvují a točí se to tam víc kolem rodin s dětmi. V této obci mají i skaut a podobné organizace. On sám takovou touhu v domě bydlet nemá, ale já bych si to přála a asi bych byla nešťastná jinak. Jinak ráda pracuji na zahradě i on má zahradu rád. Dříve měli zahradu.
Uvědomuji si, že roky utíkají a je to pro mě prostě nejistota jak to bude, že je mi z toho do breku. Bohužel jsem neměla zkušenost z žádného jiného vztahu. Navrhla jsem, že bych tam žila s dětmi sama a on jezdil na víkend. To ale nechtěl.
Zajímavá je situace bratrance. Ten se se svou manželkou odstěhoval z Brna do města, kde dřív žila ona, protože ji rodiče dali pozemek a mohli si tam tak postavit dům za peníze z bytu v Brně… Zajímavé… Ona ho prostě přesvědčila, anebo mu z prostě tak nevadilo. Mají navíc 3 děti, tak chápu ten dům o to víc.
Děkuji kdo jste to četl.Neumím to napsat kratší. Užírá mě to skoro každý den a mám obavy, že jsme se možná měli rozejít už dřív a o to je těžší. Je mi z toho do breku pořád. Nevím jak to vyřešit, ale bojím se, že jednou budu nešťastná a budu žít v sebezapření.
Chápu Te. Já nikdy nechtěla být v bytě, vydržela jsem to jen protože to jinak nešlo, ale hned jak to šlo, tak jsme začali řešit barák. Také probíhala rekonstrukce.
Můžu ti říct, že oni takhle opravovat starý barák není sranda a sežere to spoustu časubi peněz, ač si myslíš, že staci udělat jen rozvody. Nevíš přece v jakém stavu ten barák je - střecha, atd…Nebo máš k tomu vzdělání, že to můžeš posoudit?
Cely to na mě působí tak, že byste měli najít kompromis. Přijde mi, že jsi trošku sobecká. Co takhle se bavit o tom, že si koupíte barák někde u Prahy. Ty budeš v baráku a partner u Prahy-spokojeni oba, ne? Dům po babičce prodáš.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
