Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Asi s tebou ještě pěkně mlátějí hormony, ale tvoje dítě není pro ostatní střed vesmíru a ani ty ne. Nepřijde mi chování synovce nijak extrémní, zvlášť v takové situaci, kdy prostě žárlil. Vzteká se každé dítě, hračky by si chtělo odnést taky asi každé dítě. A s tím psem, psala si - málem ho bouchal - tak nevím…
@Anonymní píše:
@atominnka kdybys viděla, jak tvoje dítě buší do cizího psa, tak bys mu nic nechtěla.@berry4 já bych jí to nejradši řekla z plných plic, ale jak by to dopadlo, vím. Přestali by chodit k našim a to rodičům prostě neudělám.
zaplat´pánbů, že naše rodina je normální, umíme se vyjádřit adresně k věci a jsme ochotni přijmout i dobře míněnou kritiku.
A propos holky mají pravdu. Normálně žárlíš na toho malého. Počkej až té vaší princezně budou 4 ![]()
@ivašot. píše:
V úvodním příspěvku jsi psala, že do psa málem bušil pěstí. Tak bušil nebo ne? To je jediné, co bych netolerovala. Ale čekat, že ve 4 letech pochopí, že nějaký plyšák je tvoje vzpomínka na dětství, je nesmysl. Počkej až povyroste tvoje mimčo.
A opravdu nevím z jakého důvodu je dítě od dcery víc než dítě od syna.
až povyroste její dítě a bude chtít plyšáka, byť vzpomínkového, tak ho dostane a ještě se u toho bude blbě uculovat, jak to dítěti s plyšákem sluší a jakou má dítě radost. Jen to bude vlastní dítě.
@terinka4444 moje děti mají všechny moje plyšáky. i toho z výměnného pobytu ve Francii… už mi žádnej nezůstal, fňuk ![]()
@atominnka píše:
no, neměla jsem koule to napsat. Ale jo, máš pravdu
Já jsem teď vlastně nechopila na koho vlastně žárlím, můžete mi to napsat?
@lovesmile ok, tak to jsem opravdu nepochopila. Pes je u nás největší kámen úrazu.
Ok, máte jiný názor než já. Synovec je moc rozmazlený moc. Já bych mu to vše vysvětlovala, než se mu podřizovala. Nelíbí se mi bušení do psa bez okřiknutí ani hysteráky, když se mu nechce něco vyloženě dát, když mu sedí někdo na židli, na kterou chce on atd. Možná žárlení na mimčo je přirozený, mám první, to jste mi vysvětlily a beru, ale ostatní je zase diskuze, jak se vrhnout na zakladatelku a zničit ji
ahoj.
Jj, všichni se kupodivu shodli, že? Což automaticky znamená, že všichni jsou divní… jenom Ty jsi letadlo.
Tak ještě šup za adminy, ať to smažou.
![]()
@Anonymní píše:
Já jsem teď vlastně nechopila na koho vlastně žárlím, můžete mi to napsat?@lovesmile ok, tak to jsem opravdu nepochopila. Pes je u nás největší kámen úrazu.
Ok, máte jiný názor než já. Synovec je moc rozmazlený moc. Já bych mu to vše vysvětlovala, než se mu podřizovala. Nelíbí se mi bušení do psa bez okřiknutí ani hysteráky, když se mu nechce něco vyloženě dát, když mu sedí někdo na židli, na kterou chce on atd. Možná žárlení na mimčo je přirozený, mám první, to jste mi vysvětlily a beru, ale ostatní je zase diskuze, jak se vrhnout na zakladatelku a zničit jiahoj.
ne, zakladatelka by si měla uvědomit, že cizí děti se nekritizují a nehodnotí a nic jí do toho není. Hysteráky jsou taky jejich věc, pokud se ti to nelíbí, nelez tam, když jsou tam oni. Mému dítěti si taky nesmí nikdo sedat na židli, taky jí to vadí, a co? Tak ať mu tam nikdo nesedá, však až mu bude deset, na židli si lpět nebude. jediný kámen úrazu je pes, tak si hlídej psa a máš klid.
@ivašot. píše:
V úvodním příspěvku jsi psala, že do psa málem bušil pěstí. Tak bušil nebo ne? To je jediné, co bych netolerovala. Ale čekat, že ve 4 letech pochopí, že nějaký plyšák je tvoje vzpomínka na dětství, je nesmysl. Počkej až povyroste tvoje mimčo.
A opravdu nevím z jakého důvodu je dítě od dcery víc než dítě od syna.
z toho důvodu, že dcera chodí za rodičema třeba 10× do měsíce bez mimča i s mimčem a bratr tam dojede 1× za dva měsíce a to jen z toho důvodu, že ho máti pozve na jídlo. Dcera dojde sama a u bratra se škemrá, když chce babka vidět dítě, musí k nim volat a prosit, protože bratr tvrdí, že není návštěvní typ a sorry, ale snacha nebude mít nikdy takový vztah k tcháni jako dcera k mamce. Nechápu, že jste to nikdy neslyšely…
@Anonymní píše:
Prosím o zachování anonymity, aby případně nedošlo v rodině ještě k něčemu horšímu.Ahoj,
z dnešního dne je mi docela na nic
Co mám teď dělat? Když ho okřiknu (vychovávám) vidím, jak to švagrovou štve, ale mám si nechat mlátit psa? Mám mu dát všechny svoje vzpomínky na dětství, aby se neurazili a nepřestali chodit k našim? Má si máti přestat všímat mého miminka před nima, aby se druhý vnuk náhodou nesekl a nepřestal k nim jezdit? Tak to zase vadí mě. Já z toho zešílím. Děsím se z toho, co z kluka vyroste a je to pro mě velký ponaučení do budoucí výchovy. Dokonce jsem mamku i poprosila, že kdyby něco takovýho viděla u nás, ať mi to okamžitě řekne. U nich všichni chodí po špičkách a svůj názor neřekne nikdo. Pak je synovec středobodem vesmíru a jednou krutě narazí.. Máme miminko, samozřejmě s jeho příchodem byli nejšťastnější moje rodiče. Jak se říká, je to jiné mít vnoučka od dcery než od syna. K našim jsem i před miminkem chodila často, kdežto můj bratr se tam ukázal, jen když je mamka pozvala na oběd. Brácha má syna, budou mu čtyři roky. Je to jedináček a jedináčkem zůstane. Je šíleně rozmazlený. Je to synovec, mám ho ráda, ale za tu jejich výchovu bych je nakopala. Může všechno, cokoliv se mu nelíbí, tak odstraní. Př. jiné dítě mu nechce na hřišti půjčit hračku, tak už na to hřiště nikdy nepůjdou, dítě to tak chce. Je to mamky první vnuk a má ho moc ráda, chodí za ním pravidelně. Já bych byla ráda, kdyby si s malou k sobě našli vztah, ale to si asi jen maluju a nehrozí to…o tom jsem se přesvědčila dnes. Byla jsem u našich s malou a přišel synovec, všichni se vrhli na miminko včetně švagrové a už to začalo: urazil se, na mimčo se skoro nepodíval, do psa málem bušil pěstí, když jsem ho okřikla, našpulil se a urazil, jeho rodiče mu neřeknou nic. Švagrová si tak pěkně hrála s mimčem, ale nemohla, její synek na ni pořád volal, tak si šla hrát s autama, protože se to nedalo vydržet. Nakonec to vygradovalo tím, že si chtěl vzít domů hračky, co jsou u babičky pro všechny a při zakázání byl oheň na střeše. Teď jsem za nejhorší, protože jsem mu nechtěla dát svého vzpomínkového plyšáka, knížky z dětství atd. Vysvětlit, že to je pro všechny nejde.
Pomalu si vydechni. Doporučuju napsat si všechny tyhle pocity do deníčku, tak jak je cítíš, jak je synovec stráááááášně rozmazlený, jak je nesnesitelný, jak se hrozně chová a jak je špatně vychovávaný.
A potom ten deníček vytáhni, až tvojí princezně budou čtyři, ideálně až bude mít sourozence. A uvidíš, co si řekneš.
Je naprosto přirozené, že ČTYŘLETÉ dítě, které bylo zvyklé na plnou pozornost, neumí pochopit, proč bylo odstaveno na druhou kolej. Tebe rozčiluje, že narušuje obdivování tvého miminka. „Všichni se vrhli na miminko“ a ten lump čtyřletej to kazil. místo toho, aby pochopil, že teď už není ten nejroztomilejší, že jeho máma se chce mucat s miminem, on musí zpracovat svoje pocity pěkně sám a nikoho tím neobtěžovat.
Vždyť je to blbost. ![]()
To bude nějaká ztracena sestra té uzivatelky, co ma dojem, ze je tchyne povinná milovat její dite a chtít ho hlídat, jinak si to neumím vysvětlit, ze všechny to vidíme stejne jenom ona je letadlo ![]()
Příspěvek upraven 21.05.15 v 17:22
@Anonymní píše:
z toho důvodu, že dcera chodí za rodičema třeba 10× do měsíce bez mimča i s mimčem a bratr tam dojede 1× za dva měsíce a to jen z toho důvodu, že ho máti pozve na jídlo. Dcera dojde sama a u bratra se škemrá, když chce babka vidět dítě, musí k nim volat a prosit, protože bratr tvrdí, že není návštěvní typ a sorry, ale snacha nebude mít nikdy takový vztah k tcháni jako dcera k mamce. Nechápu, že jste to nikdy neslyšely…
ale ani tak ty nejsi víc než oni, a tvé dítě taky není víc, než jejich.
@Anonymní píše:
Já jsem teď vlastně nechopila na koho vlastně žárlím, můžete mi to napsat?@lovesmile ok, tak to jsem opravdu nepochopila. Pes je u nás největší kámen úrazu.
Ok, máte jiný názor než já. Synovec je moc rozmazlený moc. Já bych mu to vše vysvětlovala, než se mu podřizovala. Nelíbí se mi bušení do psa bez okřiknutí ani hysteráky, když se mu nechce něco vyloženě dát, když mu sedí někdo na židli, na kterou chce on atd. Možná žárlení na mimčo je přirozený, mám první, to jste mi vysvětlily a beru, ale ostatní je zase diskuze, jak se vrhnout na zakladatelku a zničit jiahoj.
Příspěvek upraven 21.05.15 v 17:22
@terinka4444 píše:
až povyroste její dítě a bude chtít plyšáka, byť vzpomínkového, tak ho dostane a ještě se u toho bude blbě uculovat, jak to dítěti s plyšákem sluší a jakou má dítě radost. Jen to bude vlastní dítě.
A proč bych jako nedala svému dítěti svého vlastního vzpomínkového plyšáka po mně??? Proto si ho asi schovávám, abych mu ho dala. A s pýchou se budu blbě uculovat, že se mu líbí můj vzpomínkový plyšák. Tenhle příspěvek je teda od tebe totálně mimo, i když si v ostatních diskuzích tvých příspěvků docela vážím…tak jsem se asi hodně spletla.
@Anonymní píše:
Já jsem teď vlastně nechopila na koho vlastně žárlím, můžete mi to napsat?@lovesmile ok, tak to jsem opravdu nepochopila. Pes je u nás největší kámen úrazu.
Ok, máte jiný názor než já. Synovec je moc rozmazlený moc. Já bych mu to vše vysvětlovala, než se mu podřizovala. Nelíbí se mi bušení do psa bez okřiknutí ani hysteráky, když se mu nechce něco vyloženě dát, když mu sedí někdo na židli, na kterou chce on atd. Možná žárlení na mimčo je přirozený, mám první, to jste mi vysvětlily a beru, ale ostatní je zase diskuze, jak se vrhnout na zakladatelku a zničit jiahoj.
Tak si to po sobě přečti. Ta zášt a nenávist k synovci z tebe doslova prýští. Ty ho musíš hodně nenávidět, ale s tím, že on je první vnouče bohužel nic neuděláš a budeš se s tím muset smířit ![]()