Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jeje, to je agresivity takhle z rana…
Zakladatel: me to prijde logicke. Jste doma oba, po case, co se doma tolik nevidite, si chcete vic veci rict, neco spolu zazit. Dite se potrebuje ujistit, ze stale patri do smecky, i kdyz zrovna ted neni (jako v tydnu, kdy je s jednim nebo druhym spis samo) stredobodem rodiny. Zkusila bych ujistovat spis nez kazensky usmernovat (mysleno: vic, nez delate normalne, proste stejna pravidla jako v tydnu).
@AlphaOmega píše:
Náš kluk, skoro 3 roky, je přes týden s mámou a mladší sestřičkou doma a až na drobnosti by se dal charakterizovat jako bezproblémové dítě. V pátek večer nám ho někdo ale pravidelně vymění a celý víkend neposlouchá, zlobí má výbuchy vzteku a prostě škodí.Obávám se, že to může být nějak spojeno s přítomností obou rodičů naráz. Přes týden odjíždím brzo ráno a večer se vracím tak, že vpodstatě stíhám mu jen umýt zuby a uložit. Když je přes týden s mámou, dělá veliké pokroky, s nočníkem, učí se telefonovat atd. Když ho vyjímečně přes den hlídám já sám, je to taky ok. Ale jakmile jsme doma oba, je problém a to do takové míry, že odpočinek přes víkend se stal minulostí a odpočívám v podstatě v práci. Navíc během této doby odmítá i osvojené návyky - třeba nočník.
Celý tento problém bych popsal jako „roztříštěná autorita“. Vypadá to tak, že jeden rodič něco řekně a kluk si běží stěžovat tomu druhému. Když mu to řeknem oba naráz, reaguje hysterákem.
V pondělí se pak, po mém odjezdu do práce, vrací „do normálu“.
Vůbec nevíme co s tím, čekáme prostě až to přejde. Ale pokud má někdo podobnou zkušenost, rádi si ji poslechneme.
U nás doma stejný scénář. Já jsem s prckem v týdnu sama, muž přijde až večer a střídáme se s uložením do postýlky. O víkendu jsme doma oba a máme naprosto jiné dítě. Se mnou je syn klidnější, dokážeme si vyhrát hodiny s kostičkama, nevrtí se mi u čtení knížky a muž mi to nevěří
My se držíme pravidla být zajedno, nepovolit a vydržet ![]()
@Roker píše:
Proste spratek, jeste zbyva lehnout si na zem a kopat nozickamaA co socializace v kolektivu, jesle, skolka, jine decka?
Copak, dnesni izolace deti je to co ti vyhovuje?
Ale jo, kdyz se podivam na sve psy, chovali se podobne, jak je popisovano
take zarlili a zkouseli, co si mohou dovolit ![]()
Kluk to dělá taky (teď už míň). Jakmile je jenom s jedním člověkem (klidně babičkou), tak je andílek. Když je s ním víc lidí z rodiny, tak zkouší víc. Přijde mi to normální. Jenom jsme dodržovali pravidlo, že to co neprošlo s jedním ckovekem nesmělo projít ani u víc hlídačů.
@Roker
tady vůbec nejde o žádnou izolaci - btw, náš syn chodí 2× v týdnu do školky a denně byl v kolektivu dětí cca od roku.
U zakladatele jde o něco úplně jiného - valila jsem oči na toho spratka
Naprosto normální vývojová fáze, časem to přejde, doporučuji doplňovat dospělým hořčík, bud v šumivých tabletác, nebo v pilulkach (je dobrý na nervy) Přeju pevné nervy ![]()
@Roker píše:
Proste spratek, jeste zbyva lehnout si na zem a kopat nozickamaA co socializace v kolektivu, jesle, skolka, jine decka?
Asi nemáš děti, že? Jinak nechápu, jak bys mohla něco tak hloupého napsat. ![]()
@AlphaOmega Taky jsem doma s tříleťákem a mladší dcerkou, a odpoledne, když dojde táta z práce, začíná eldorádo.
U nás je to každý den, neboť manžel nepracuje tak do večera. Někdy je to v pohodě, jindy na zbláznění. Chce to stejná pravidla od obou rodičů, důslednost. Odmítat nočník bych teda nedovolila. A vydržet! ![]()
@Roker prosím tě, kolik vychováváš dětí, že 3letého kluka nazýváš spratkem, aniž by jsi ho někdy viděla a srovnáváš s svými psy
? ještě jsi zapomněla napsat, co máš za rasu ![]()
Spíš se malý může zjančit z toho, že jsou doma oba a snaží se na sebe strhnout pozornost, přijde mi to logické. Ale aby se triletak teprve učil na nočník a pak ho vzteky odmítal-to je celkem dost na mě. U nas to funguje trochu jinak i pracovně, takze tezko radit. Treba maleho chodit uspávat a v ten víkend si s nim sednout i sam a neco tvorit. Ono kdyz si dite neco umane, je pak tezke pořízení.. ![]()
@mimoza666 píše:
Je to běžný, zkouší hranice. Hranice obou rodičů. Co s tím dělat? Být pevní, laskaví a vydržet. Taky to znám. Ale teda ty rady, změn zaměstnání apod to je jak z Dikobrazu.
přesně
u nás je to to samý, jak jsem s klukama doma sama, tak v pohodě, ted´jsem byla tři dny v nemocnici a byl s nima sám jen můj muž a taky v pohodě, dokonce vytrénoval mladšího (budou mu za cca 14 dní 4 roky) at´ si sám uklízí koleje…jak sem předevčírem přijela tak hukot
najednou Tobík čekal, že jako nemusí když je maminka doma, smůla neprošlo to ![]()
když si vzpomenu, tak starší to v podobném věku dělal taky…to přejde až mu bude 11 jak našemu staršímu, zas ho pomalu neodtrhneš od počítače a když něco po něm budeš chít, tak uslyšíš jen tffff ![]()
Příspěvek upraven 28.02.15 v 17:29
Ale to je zase počteníčko po ránu
Zakl. naše to dělala taky, s tátou úplně zlatá, s babičkami taky, se mnou už to bylo horší ale jak jsme byli doma oba tak to byl děs běs. Muž mi pak říkal ať ani nechodím z práce domů
Už je to ale trochu lepší, je to prostě takový blbý období. Taky jednu dobu dost žárlila, nemohli jsem se ani chytit za ruku aby nebyla scénka. Tohle už jí naštěstí přešlo.
@AlphaOmega Chlapeček je zvyklý na přítomnost maminky, která se mu samozřejmě věnuje. Jakmile se táta vrátí z práce, maminka se věnuje samozřejmě i tatínkovi a klučina si jen vynucuje pozornost. Je to problém u většiny rodin. ![]()
Mame holky 5 a 7 let. Do jejich 2 a 4 videly tatu od podzima do jara jen o vikendech-me totalne ignorovaly, ikdyz tatinek nerozmazloval (ja treba ale zasadne neukladala deti do postele pokud byl doma, musel sam, nemela bych sanci). Pokud vytrvate a budete opravdu tahnout za jeden provaz (nesmis povolit co manzelka zakaze) tak ditko pochopi a bude lip. U nas se to upravilo po stehovani-manzel ma kancl doma takze je porad doma, ikdyz ve stejnem obdobi porad pracuje tak se vsichni vidime min ujidla
@AlphaOmega vydržet a hlavně být ve výchově zajedno.Aby se nestávalo, že tatínek řekne ne a maminka v jiné místnosti ano, to by dělalo velkou neplechu. Když dostane hysterák, tak buď ho obejmout, vysvětlit a nechat vyvztekat (na naše děti absolutně neúčinné) nebo nechat být a až se vyvzteká a přijde, dělat jakoby nic (jediná účinná metoda na naše děti).
Zkouší, prověřuje a hledá kam až ho pustíte, kdo mu co dovolí. ![]()