Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda-li má někdo zkušenost se samostatnou přípravou do školy. Kluci chodí do 2 a 3 třídy a neustále s nimi sedím v pokojíčku, nejdřív s jedním pak s druhým třeba od 17 - 20 hodin… což prostě takhle dál nejde. Já neudělám nic, oni jsou z toho unaveni, já jsem unavena. Chtěla jsem aby byli opravdu naučeni a tak jim třeba dávám menší diktát, několik příkladů a čtení. Ale třeba i úkol jim trvá hodinu.
Jenže teď o víkendu už se mi šprajcli a já si říkám jestli mám tohle za potřebí. Sami se učit nebudou, dar o boha aby si pamatovali ze školy nemají a úkoly taky kolikrát nechápou. Zatím mají dobré známky, ale to je spíš tím že je furt do toho nutím. Denně čteme.
Včera jsme se dohodli, že jim dám volnost, že se osamostatní, že si budou dělat úkoly sami a přípravu do školy taky. A oni HURÁÁÁ… ještě ráno neměli uchystaný věci do školy v aktovce, tak ráno bylo trochu náročné. Ale nechala jsem je ať si vše udělají sami a čekala jsem. I když jsem přišla do práce pozdě.
Nevím jak teda dál pokračovat. Přála bych si aby prospívali, ale už nemám na to je do něčeho furt tlačit. Už mě nebaví jim dávat 10 příkazů za hodinu, hlídat jim jestli mají všechno uchystané aby nedostali poznámku, nebo špatnou známku…
žádám o reakci rodičů dětí, kteří mají stejný problém a už na něco přišli… ![]()
@Tučnič Asi tak, já mám dítko ještě malé, ale z dětství si pamatuji, že mi vadilo, že mi se školou nikdo nepomáhal. Spíš bych to asi ukočírovala do rozumných mezí. Opravdu myslíš, že je nutné, aby denně četli a měli diktáty? To mi přijde přehnané a vyčerpávající i pro ty děti. Zkusila bych přípravu omezit na udělání úkolů a kontrolu, jestli si pamatují třeba věci z prvouky, vlastivědy a tak (nepamatuji si, co přesně děti ve které třídě mají), max. ještě kontrola tašky, pokud hodně zapomínají.
A propos to čtení, oni mají nějaké poruchy učení, že to s nimi denně trénuješ? Pokud ano, tak tě jen upozorním, že jen mechanický nácvik čtení je dobrý max. na to, aby to vypadalo hezky ve škole, ale pokud s nimi nepracuješ tak, aby si uvědomili, co čtou, je jim to do budoucna vesměs na nic (toť má zkušenost s dospělými klienty z mé profese).
@IvetJas píše:
@Tučnič Asi tak, já mám dítko ještě malé, ale z dětství si pamatuji, že mi vadilo, že mi se školou nikdo nepomáhal. Spíš bych to asi ukočírovala do rozumných mezí. Opravdu myslíš, že je nutné, aby denně četli a měli diktáty? To mi přijde přehnané a vyčerpávající i pro ty děti. Zkusila bych přípravu omezit na udělání úkolů a kontrolu, jestli si pamatují třeba věci z prvouky, vlastivědy a tak (nepamatuji si, co přesně děti ve které třídě mají), max. ještě kontrola tašky, pokud hodně zapomínají.
A propos to čtení, oni mají nějaké poruchy učení, že to s nimi denně trénuješ? Pokud ano, tak tě jen upozorním, že jen mechanický nácvik čtení je dobrý max. na to, aby to vypadalo hezky ve škole, ale pokud s nimi nepracuješ tak, aby si uvědomili, co čtou, je jim to do budoucna vesměs na nic (toť má zkušenost s dospělými klienty z mé profese).
syn byl v léčebně 2 měsíce a když se vrátil zpět (četl tam pouze jednou) tak strašně kuňkal, přitom předtím vynikal. Druhý syn strašně plete písmenka, takže jsme se tak dohodli i s učitelkou. A můžu říct že jsme udělali veliké pokroky. Diktát je třeba o 2 - 3 větách, krátkých a to jim dám třeba jen 2× týdně.
Z vlastní zkušenosti - 3. třída je zlomová. Najednou se děti začínají učit a musí se učit. Přijdou vyjmenovaná slova, matika je těžší, do toho prvouka, kde už jim nebude stačit znalost z domova…1. a 2. třída je hraní si na učení. Takže být tebou udělám to tak, že budeš s nimi dělat úkoly, což je normální, že to chvíli trvá. Pak trvej na tom, že např. do 19 hod musí mít kompletně nachystanou tašku, penál předpokládám, že budeš ořezávat i nadále. Nedávej jim diktáty, ale kup v papírnictví diktáty, kam budou ička jen doplňovat - ušetříte tím čas. A neuč se s nimi. Až zjistíš, že přinesli špatnou známku, tak to teprve proberte. Třeba zjistíš, že to zvládají. Pokud na to nemají a budou nosit i bez těžkého učení dvojky a trojky, tak to je super, ne? Horší by bylo, kdyby i přes každodenní učení nosili 2 a 3… protože, co by pak dělali ve vyšší třídě. Zkontrolovat tašku ti zabere u každého max. 5min. A číst můžou, když ty např. chystáš večeři, nebo pak večer v posteli - jeden přečte půl pohádky, druhý zbytek a máte hotovo. Sedět u toho nemusíš, stačí ti to slyšet.
@Tučnič píše:
syn byl v léčebně 2 měsíce a když se vrátil zpět (četl tam pouze jednou) tak strašně kuňkal, přitom předtím vynikal. Druhý syn strašně plete písmenka, takže jsme se tak dohodli i s učitelkou. A můžu říct že jsme udělali veliké pokroky. Diktát je třeba o 2 - 3 větách, krátkých a to jim dám třeba jen 2× týdně.
Aha, no tak u té léčebny je pochopitelné, že tam došlo k propadu, to napravíte. Jinak ten syn, co si plete písmenka, to je mladší nebo starší? Má problém někdy chápat třeba i napsané zadání nebo tak něco? Ještě s tou četbou, já bych jim třeba taky dala vybrat, co chtějí číst, aby je to aspoň trošku víc lákalo.
Záleží na dítěti, se starší jsem se učila tak do třetí třídy, pak maximálně vyzkoušet podepsat, nesnášela mou přítomnost a nemohla se soustředit. Mladší jsem zkoušela ještě na střední, vyžadovala mou přítomnost
asi to bylo také tedy tím, že byla dyslektik a já se jí musela věnovat o hodně víc a tak si na to zvykla. Nicméně některé děti musíš hlídat furt, protože jinak na to hážou bobek ![]()
@IvetJas ten mladší si plete písmenka a hodně. Musíme jet vyloženě po slabikách. Zadání u úkolů odmítá číst, takže vznikají pak dohady, a stejně to moc nepochopí když si to přečte (špatně). Mám vytisknutý články - pohádky, větší písmenka a třeba jenom na půl stránky, takže si vybírají, pokud teda zrovna nečtou co mají umět ze školy. Oba nosí brýle, právě ten starší byl v léčebně s tupozrakostí - má vyléčenou, ale dioptrie mají 5 - 7. S tím mladším jezdím k Ortoptistce na cvičení.
Dovolim si reagovat, i když jsem nemela stejny problém - myslim si, ze to moc hrotite, ze deti pretezujes. Se synem jsme prisli domu ze skoly resp. z druziny kolem pate, bud mel úkol uz hotovy, nebo si ho napsal, aktovku jsem pripravila s nim - resp. ze zacatku spis ja sama za jeho asistence a dohledu
. Když mi něco cetl, tak jsem u toho třeba varila veceri… apod.
Za hodinu bylo hotovo, nevim, proc davat diteti doma nejake diktaty apod.
Ucil se vždycky vyborne, z 5.tr sel na gympl a letos maturuje.
Doufam, ze s mladsim, ktery jde pristi rok do 1.tridey to bude stejna pohoda, ze to nebyla jen nahoda ![]()
Davat po tom, co si napisou ukoly, ještě „par prikladu, diktat atd“ mi prijde zvlastni. Zkusila bych sobe i jim trochu povolit oteze, a uvidíte, co to udela.
@Tučnič A ty pohádky, zkusila sis s ním třeba povídat o těch, jako o čem jsou? Jak rozumí těm, když je čte sám a jak jim rozumí, když je jen slyší? Já bych se zkusila zajít poradit do pedagogicko psychologické poradny, protože on klidně poruchy učení - konkrétně dyslexii (poruchu čtení) mít může. A není to, že bych nálepkovala trendově, jsem z oboru a vím, co to je za utrpení pro děti, jejichž rodiče na poruchy učení a podobné věci „nehrají“ a nutí to děti zvládnout bez jakékoliv opory, vhodných pomůcek a tak.
@Tučnič píše:
Kluci chodí do 2 a 3 třídy a neustále s nimi sedím v pokojíčku, nejdřív s jedním pak s druhým třeba od 17 - 20 hodin…
Tři hodiny zabít učením ještě po škole?
Omezila bych to na pět minut matematiky - v SEVTu se dají koupit opakovací sešity, takže dítě se nezdržuje opisováním příkladů, deset minut psaní a 15 minut čtení = max 30 minut jedno dítě. Nebo můžeš střídat jeden den diktát + čtení, druhý den matematika + čtení = 15 až 20 minut/den (a k tomu vložit pětiminutovou pauzu). Pokud mají úkol ze školy z matematiky, tak bych další matematiku doma nepožadovala, pokud za úkol něco píší, tak bych další psaní nepožadovala. Pokud děti do školy vodíš a nechodí samy, tak se matematika dá procvičovat i ústně cestou do školy.
A jak už bylo zmíněno, číst ti mohou, když třeba chystáš večeři nebo žehlíš. ![]()
@alifie píše:
Tři hodiny zabít učením ještě po škole?Omezila bych to na pět minut matematiky - v SEVTu se dají koupit opakovací sešity, takže dítě se nezdržuje opisováním příkladů, deset minut psaní a 15 minut čtení = max 30 minut jedno dítě. Nebo můžeš střídat jeden den diktát + čtení, druhý den matematika + čtení = 15 až 20 minut/den (a k tomu vložit pětiminutovou pauzu). Pokud mají úkol ze školy z matematiky, tak bych další matematiku doma nepožadovala, pokud za úkol něco píší, tak bych další psaní nepožadovala. Pokud děti do školy vodíš a nechodí samy, tak se matematika dá procvičovat i ústně cestou do školy.
A jak už bylo zmíněno, číst ti mohou, když třeba chystáš večeři nebo žehlíš.
Já souhlasím s tímto.
Je to pro ně příliš vyčerpávající. Ale úplně bez přípravy bych je nenechala. Zlatá střední cesta bývá ta nejlepší. Taška lze chystat i tak, že si každý nachystá podle rozvrhu svojí a druhý zkontroluje. (ty tam pak hoď jenom oko)
U druháka a třeťáka mi připadá samozřejmé, že na ně dohlížíš - a když mají s něčím problémy (konkrétně kvůli té léčebně), že to doháníte.
Ale nic se nesmí přehánět - tři hodiny denně je opravdu moc, i kdyby na každého z nich z toho vyšla polovina.
Samostatná příprava - v tomhle věku je plná zodpovědnost za ni nesmysl. Připravovat věci si musejí samostatně, to jistě, ale v rámci určitých mezí, tj. třeba do večerníčka je všechno hotové, což Ty zkontroluješ apod. Pravidla určuješ Ty.
Promiň ale taky mi přijde, že to poněkud přeháníš…jako dávat doma dítěti diktáty či pár příkladů by mě fakt nenapadlo, to at´si dělá ve škole…
jinak každé dítě je jiné na některé je třeba dohlížet víc na jiné méně
náš starší se od první třídy připravuje sám, s tím že ten první rok jsme na něj dohlíželi víc…přijde ze školy, napíše si úkoly a připraví si tašku na další den a pak bud´jde na kroužek nebo lítat ven…máme to takhle nastavený od začátku, já nebo muž akorát zkontrolujeme a podepíšeme úkol popř. tašku… ted´je v 5.třídě, má samý jedničky a chce jít na gympl s tím, že chce být astrofyzikem. vyloženě ho točí, že fyziku ještě nemaji ![]()
@brumdinka ono když to dětem jde samo, tak je to pohoda, ale když to nejde i když se cvičí, pak už je to horší. Ale uznávám, budeme hlavně o úkolech a čtení u vaření… víc se je nebudu snažit deptat.
@Tučnič ale tak to je jasné, taky jsem psla, že každé dítě je jiné - jen, že prostě nic se nemá přehánět, může top být kontraproduktivní, aby pak ke škole neměli vyloženě odpor…