Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Začnu od konce ![]()
Neřeknu pokud se na to nebudou ptát.
Myslím, že stresový faktor neodpadne, respektive, když odpadne objeví se jiný ![]()
V práci jsem řekla, že mám nějaké zdravotní obtíže (což byla pravda) víc to nikdo neřešil, nebyla to jejich věc ![]()
V rodině vědí, že jsou děti po IVF(jestli si dobře vzpomínám, tak cca od druhé půlky těhotenství) ale nikdy jsem to nepitvala, takže žádné podrobnosti ![]()
Zkušenost nemám, ale otázka, zda to říct dítěti, nevím. Pokud se pak samo zeptá, tak odpovím, že je ze zkumavky. Není na tom nic špatného. Plodnost se rok od roku snižuje a je to hlavně tím stylem, jak dnešní populace žije, takže až bude tvoje dítě velké a ty mu to řekneš, tak možná v té době bude 40 % všech dětí ze zkumavky a bude se to brát jako normál. ![]()
Já osobně, až budu chtít založit rodinu a nepůjde mi to, tak klidně řeknu, že jdu na IVF. Co vím, možná tam opravdu skončím.
V práci to tušili - jak píšeš ten větší počet kontrol …před samotným IVF jsem to šéfovi řekla na rovinu . ( ale asi ne v každé praci to jde…)
Upřímně řečeno nevím , proč by se to říkat nemělo - nevidím na tom nic špatného . Dceři to pravdepodobně řeknu - samozřejmě v přiměřeném věku a ve vhodně situaci . Nechci aby se to dozvěděla od někoho jiného ( prarodiče , sourozenci…)
Řekli jsme to všem, děti už to také vědí, samozřejmě formou přiměřenou věku (pohádka). Žít ve lži by mě stresovalo. Je fakt že v práci jsem byla OSVČ, takže mě nemohli vyhodit.
Nevím jestli to dítěti řeknu, uvidím dle situace, rodina to ví jen jedna část, druhá by to těžce přijala. V práci jsem to řekla narovinu, podpořili mě, drželi palce, nebyl problém vzít si volno,.....Dělám v ženském kolektivu.
V práci jsem to řekla těsně před aby mě uvolňovali na kontroly..řekla jsem, že máme tak špatné výsledky, že musíme hned. Rodina to věděla, protože věděli, že se snažíme už dlouho takže nebylo proč to tajit ..u nás to naštěstí všichni vzali v pohodě a spíš mě podporovali abych se z toho nezbláznila (jediný tchán řekl, že je to proti přírodě a jak je teď šťastnej
myslim, že kdyby mohl ted si za to nafackuje)
A dětem to řeknu určitě..nikdy jsem to před nikym netajila,nestydím se za to když se někdo zeptá odpovídám upřímně. A kdo jinej má v deníčku fotku když mu bylo 5 dní ![]()
Jinak žádnej recept na úspěch není, chce to jen prostě věřit..jednou to vyjít musí tak hlavu vzhůru, pak už na to budeš vzpomínat jen jako na cestu za štěstím ![]()
Ahoj v práci jsem to postupem času řekla a bylo to dobře cítila jsem velkou podporu a nebyl problém chodit na kontrolu nebo jít marodit. Sice nám IVF ani jedno nevyšlo, ale po dlouhé době se zadařilo přirozeně a bylo to velké překvapení pro nás a ještě větší pro okolí ![]()
Ahojík…
V práci jsme to řekla a jsme ráda.....holky mi vžy vyšly vstříc i vedení a protože to mám daleko,měla jsme to vždy na celý en.
Rodina a okolí to taky věděli…a pak konečně odpadly otázky---a co vy????kdy už buete mít miminko???
A synovi to určitě řeknu jenou.....proč by nemohl věět,že jsme ho tak strašně moc chtěli,a prostě nám paní doktrorka trošku pomohla ![]()
Já jsem pro říct to okolí.
U nás to věděli všichni v rodině, kamarádi i v práci.
Rodina i kamarádi nám drželi palce. V práci se mi hrozně ulevilo, když jsem to řekla. Vedení to pochopilo a nebyl žádný problém s pouštěním na časté kontroly a později na neschopenku. Když jsem pak oznámila, že se to povedlo, byli všichni nadšeni a drží dál palce.
Dítku, až bude schopné to chápat, to klidně řekneme. Samozřejmě ne veškeré podrobnosti, ale vzhledem k tomu, že starší syn ví (vzhledem k jeho věku jsme mu vše vysvětlili) o našem asistovaném snažení, tak bude dobré, aby to vědělo i dítko samo. I když v papírech v CARu jsme podepisovali, že dítěti nebudeme sdělovat podrobnosti jeho početí.
já osobně bych to rodičům řekla aby věděli co se děje, proč jsi náladová…hormony dělají své a poprosila je o to, aby to dál neříkali s tím, že ostatním je do toho houby.A v práci? Uvidíš, jak se to bude vyvíjet. Pokud by měl někdo narážky, tak bych to neřešila, pokud by se mě cíleně zeptala vedouci, tak bych jí řekla pravdu, jinak není důvod. A proč se tím vším stresovat? Už takhle toho máš hodně, tak neřeš tohle ostatní
holky, vy tu píšete o tom, že to pak dítěti řeknete - můžu se zeptat na důvod? Tohle mě nikdy nenapadlo řešit, počala jsem tedy přirozeně, ale nikdy se dítě neptalo nebo nikdo neřešil, jak jsme ho tvořili. Vždyť vidělo fotky, kdy byla máma těhotná a pak v porodnici, tak proč říkat jo a ty jsi ze zkumavky.
U nás se to o jedný kolegyni vědělo, kdy na co jde. Bohužel né všechny kolegyně byly taktní. A bohužel to týhle kolegyni 2× nevyšlo. Od tý doby nikdo nic nevíme. Když chybí dýl, myslim si, že asi zase něco, ale nenapadlo by mě se ptát.
Další kolegyně se teprve chystá. Neustále se jí na to někdo ptal, tak zvolila variantu, že děti momentálně ne, že má zdravotní problém a to je všechno. Vím, že se chystá na nějakej další zákrok a až někdy pak se bude řešit asi IVF.
Takže u nás v práci se to ví, ale už se nikdo neptá, nikdo to neřeší.
Neřekli a dobře jsme udělali, od ostaních vím, jak nepříjemné jsou ty dotazy. ikdyž ti každý drží palce, tak donekonečna všem vykládat svopje intimnosti, kolik jste měli vajec a jaký spermiogram.....
v práci je to blbý, já si vzala na celou stimulaci dovolenoua a nastesti hned prvni klapla.
myslim, ze klukovi to reknu, pokud na to dojde rec. Sama mu to cpat nebudu. Nicmene jsme verici, takze kdyby nekdy sam zaujal nejake extremni postoje,bude se ta informace mozna i hodit. nemyslim si, ze na IVF je neco nedustojneho pro dite. naopak, myslim si, ze ze vsech okolnosti z´vzniku zivota je tahle ta nejdustojnejsi. Vzdyt kdy jindy je dite tak touzene, tak ocekavane, tolik je za nej bojovano a tolik je mu obetovano?
„kdyby nekdy sam zaujal nejake extremni postoje,bude se ta informace mozna i hodit“
Tomu nerozumim…mohla bych požádat o vysvětlení?
Ahoj holky,
chtěla jsem se zeptat, jestli a kdy jste svým rodinám říkali o IVF? A jak jste to řešily třeba v práci?
My jsme o tom zatím neřekli skoro nikomu, ani rodičům. Obáváme se toho, co by pak následovalo. Hlavně neustálých dotazů ve stylu tak jak to vypadá a tak. Oni vlastně zatím ani neví, že se snažíme o mimi, asi si myslí, že řešíme kariéru, i když by vnoučata už samozřejmě chtěli. Ale mě všechny ty neustálé dotazy hrozně stresovaly, tak jsem jim vysvětlili, že bude lepší, když se nebudou ptát.
Řeším, jak jim vysvětlit neschopenku? Naposled jsem říkala, že chodím do práce. Není to nic příjemného.
Taky pokaždé řeším, jak to sdělit v práci. Už jen ten počet kontrol. Razítka od doktora naštěstí nosit nemusím. Při neschopence jsem zatím 2× řekla, že jdu na zdravotní zákrok, ale to nejde donekonečna. Vůbec nevím, jaký by to mělo dopad. Jestli by to nadřízená vzala nebo jestli by pak byly problémy s tím, že bych mohla odejít na mateřskou.
No, prostě si říkám, jestli by mi sdělením, že chodíme na IVF, neodpadl třeba nějaký stresový faktor a nepomohlo by mi to pak líp otěhotnět.
Co Vy, taky jste to tajili nebo jste to prostě všem řekli? A máte pak v plánu říct Vašemu dítěti, že je ze zkumavky? Na nějakém papíru, co nám doktor dával, psali, že se to říkat nemá.
Tak nevím, co si vybrat …