Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Nečetla jsem diskusi, ale mám osobní zkušenost řezala jsem se asi 8 let, většinou do rukou někdy do nohou aby to nebylo vidět. Ne denně, ale při větším problému, pomáhalo mi to, přehlušila jsem psychickou bolest tou fyzickou. Začala jsem se řezat když mi umřel děda, ani nevím proč jsem to tenkrát udělala
mám úplně zjizvenou levou ruku, teď se za ty jizvy stydím, ale tenkrát mi to bylo jedno. Dostala jsem se z toho sama s pomocí přítele
@verunininecka najděte odbornou pomoc, moje kamarádka si před Vánoci vrazila nůž do břicha, naštěstí přežila, doma má 1,5 roku starého kluka - byl to pro nás šok, když jsme se to s manželem dozvěděli
, od tý doby jsem s ní nemluvila ale její partner říkal, že byla u psychiatra a je to všechno v pohodě
, prý ji to moc pomohlo a je úplně jiná - stará se o kluka, uklízí, vaří… dříve jen koukala do počítače, měla nějaké problémy s rodinou a hlavně bydlením / bydlí u tchýně / ale už to bydlení taky řeší a ten doktor říkal, že snad nějaký poporodní šok ale víc se dozvím až s ní budu mluvit. Je lepší zajít tam teď než se opravdu stane něco hroznýho ![]()
Nevím, jak to dopadlo nebo co se děje dál, ale podle mě je to na hospitalizaci
na psychiatrii. Může si ublížit daleko víc, než se „jen“ pořezat. Má synka, co by s ním pak bylo, kdyby se jí něco stalo? Musí se léčit a dát se dohromady kvůli sobě i tomu chlapečkovi!
@chelsea001 Ano, ale málokdo se z toho dostane sám, spíš se řežou víc a víc, častěji, hlouběji, pak jak už tady bylo psáno, taky jsem zažila, že slečně už pak řezání nestačilo a bodla se do břicha, nebo si podřízla krk, rozpárala si komplet ruku, tam jde pak o život, určitě je potřeba odborná pomoc..
@Veru.Kb
Souhlasím, málokdo se z toho dostane sám s pomocí někoho blízkého.
@Veru.Kb ale já nenapsala, že se z toho má dostat sama, jen jsem napsala svoji zkušenost ![]()
Myslím, že zakladatelka je sama plná stresu a nervů a to, co tu čtu, jí určitě děsně uklidní. Je pravda, že sebepoškozování je vážná věc, ale jak už tu někdo napsal, pokud nebude ona sama chtít, stejně s tím nikdo nic neudělá. Terapii nelze dělat s někým, kdo nespolupracuje (jsem psychoterapeut, socioterapeut). Něco jiného je ale to, když se někdo bezprostředně ohrožuje na životě. Nedokážu takhle na dálku samozřejmě diagnostikovat, jestli tomu tak je, na to mám příliš málo informací. Ambulatní zařízení bývají v neděli také zavřena. Myslím ale, že dobrou alternativou je zavolat na nejbližší psychiatrii a probrat s nimi akutní stav a domluvit se na řešení. Držím pěsti!
Moc děkuji za vaše rady.. tak dopdlo to následovně. Přítel došel domu, já okamžitě volala na psichiatrii.. protože potom co se vzbudila šla k oknu stouplla si na parapet.. kdyby ji přítel nestrhl skočilaby.. mluvila uplně z cesty… když jsem volala okamžitě přijel odborník.. násilím ji dal injekci po které hned usla… odvezli jí. hned ráno jsem tam vovlala.. a pej musí zustat na lužku.. že je nepříčetná.. ptal se mě na všechno tak jsem popavdě řekla co se stalo.. vubec nekomunikuje.. a jen vykřikuje nesmislná slova… její syn je u ě.. postarám se o něj.. ale bojím se aby se neuzvala sociálka a nevzaly ho do ustavu.. zítra mám dojít a vše se musí řešit… ![]()
@verunininecka neboj, ted uz to dobre dopadne
a pokud se o kluka postaras, nikam ho cpat nebudou
jsi dobra, ted uz jen hlavu vzhuru.
@verunininecka Držím palečky, ať vše dobře dopadne, teď už je v dobrých rukou.. A jste s přítelem moc hodní, že jste se o ní a o kluka takhle postarali!
@verunininecka píše:
Moc děkuji za vaše rady.. tak dopdlo to následovně. Přítel došel domu, já okamžitě volala na psichiatrii.. protože potom co se vzbudila šla k oknu stouplla si na parapet.. kdyby ji přítel nestrhl skočilaby.. mluvila uplně z cesty… když jsem volala okamžitě přijel odborník.. násilím ji dal injekci po které hned usla… odvezli jí. hned ráno jsem tam vovlala.. a pej musí zustat na lužku.. že je nepříčetná.. ptal se mě na všechno tak jsem popavdě řekla co se stalo.. vubec nekomunikuje.. a jen vykřikuje nesmislná slova… její syn je u ě.. postarám se o něj.. ale bojím se aby se neuzvala sociálka a nevzaly ho do ustavu.. zítra mám dojít a vše se musí řešit…
jejda to je strašné, ještě horší než jsem si představovala ![]()
Hlavně, že má takovou hodnou příbuznou, která se snaží pomoct jí a postará se i malého, snad bude dosavadně moct chlapec zůstat u tebe, tam mu bude líp, jak někde v ústavu.
Držím palce ať vše probíhá co nejlíp a podaří se sestřenici ze všeho vyléčit.
Nezapomeň nás informovat, hodně síly přeji
.
@verunininecka nemusíš mít strach, ze by synovce socialka přijela odebrat, sama jsem byla hospitalizovana když už byl má světě prcek a dr.se akorát zeptali, kdo se o dítko stará, navíc to věděli i od rodiny a víc nikdo neřeší. Tu socialku by musel někdo zavolat a to neudělají když ví, ze jsi příbuzná ![]()
držím palecky, zlomena psychika a její léčba je beh má dlouhou trať, ale rozhodne není bez cíle. Držte se ![]()
@verunininecka to je šílené ale určitě jí tam pomůžou…a vám přeji hodně sil, je fajn, že se pořád najdou lidé jako jsi ty a přítel ![]()
@verunininecka Ahojky, bohužel tohle je opravdu na hospitalizaci, musí jí uklidnit a stabilizovat, mít ji pod dohledem, běžná doba je měsíc až 3 měsíce v léčebně. Rozhodně to chce okamžitě navštívit psychiatra, aby nasadil sedativa a AD, popřípadě antipsychotika, aby se uklidnila, je jasný, že nebude chtít jít, nikdo si nechce přiznat, že má problém, ale musí se to začít řešit co nejrychleji, to není sranda.. Navíc to rozhodně přenáší i na dítě, to by se na něm mohlo také podepsat..