Silná impulzivita, v důsledku které nedokážu ušetřit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Mně pomáhá si věci zjednodušit, aby nebylo toho tolik na rozhodování.
V případě nákupů jsem si vedomě řekla, že vše mám a nic nového nepotřebuju. Že za týden chci utratit tolik a tolik za jídlo, tolik za drogerii, tolik v lékárně a tolik v kavárně. A víc nic. Peníze nech doma, kartu k účtu zruš, placení v telefonu zruš, klidně tlačítkový telefon. Zní to asi drsně nebo old school, ale když máš ty věci při ruce, je to hrozně snadný si něco objednat.
Musíš si udělat pravidla a zaříct se, že přes ně nejede vlak a těch pravidel nesmí být moc, jen trošku.
Třeba že pokud něco chci, úplně vždy si dám rozmyšlenou do druhého dne. Vůbec nikdy nekupuju nic hned, ani kdyby se jednalo o tu nejlepší akci a poslední věc na světě. A druhý den vesměs už tu věc nepotřebuju. I kdyby byla dražší, stejně se mi v dlouhodobém hledisku vyplatí dát si rozmyšlenou. Protože toho ve finále koupím mnohem míň.
Do obchodu pro věci posílám manžela a nebo chodím pořád do toho stejného malého marketu a kupuju pořád ty samé věci. Jde to, ale musíš se prostě rozhodnout a neslevit. Říct si, že takhle to prostě chci a tak to bude. Dáš si nějaké cíle, co chceš naspořit a nechat si na nějakou nemoc nebo problém, potom něco málo na nenadálé výdaje, něco na dovolenou… To je motivace. A nakonec si tam dáš nějaké malé úspory, které budeš mít jen pro radost a budeš je moct utratit častěji, třeba 1× za 2 měsíce. Uvidíš, co na tebe funguje. Já kombinuju krátkodobou a dlouhodobou motivaci a odměny. A fakt se snažím o minimalismus celkově, protože jak je člověk zahlcený, má tendenci od všeho utíkat ke scrollovaní a nákupům atd. No, ale moje rady jsou jen laické, co pomáhá mě. Psychoterapeut nejsem 
tak hodně zdaru, je to náročné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky s tim mam problem. Taky ne v takove miry, neruinuje me to, ale kdyz penize mam nebo me to proste chytne, rozhazim vic nez je rozumne, pak musim sahat do uspor…prusvih je pro me hlavne vinted, tam jak zacnu projizdet ty super veci co by se hodily za neodolatelne ceny, mockrat uz jsem si nadavala. Mam normalne rodinu, vyhazuju tak i za veci pro deti, kolikrat se stalo ze to pak ani nepouzily protoze nedorostly ve spravnem obdobi a podobne. Jo, pomaha mi se k tomu rozmysleni vratit pozdeji. Jenze tomu princip vinted odporuje ze jo, tam je to kup hned nebo koupi nekdo jiny. A zase vzdat se toho uplne taky nedava smysl, za veci tam usetrim neskutecne, proti tomu kdybych si nebo detem kupovala za plne ceny v obchode. Ted jsem si rekla, ze dokud nebude na sporaku urcita castka ktera tam ma byt, nekupuju proste nic krome jidla, zakladni drogerie a neceho co by se ukazalo jako opravdu nezbytne prave ted. Budu nakupy resit az budou potreba, ne predem. Na kartu si prevadim po kouskach jen na tyto nakupy. Nejake tri tydny uz mi to vydrzelo, potrebovala bych asi v tomhle rezimu par mesicu, tak jsem na sebe zvedava.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Držím palce, ať se ti podaří vydržet. Já si stanovila limit na měsíc a ještě se snažím do obchodů s oblečením nechodit. Naštěstí po internetu nakupuji výjimečně, to mě moc neláká. Ještě jsem zapomněla, že dám hodně peněz za dárky, protože hrozně ráda dávám dárky. Peníze mám nějaké stranou a nechci na ně sahat, zatím jsem to neudělala. Vím, že už nic nepotřebuji, tedy kromě jídla, drogerie… a jsem ráda, že jsem před půl rokem přestala kouřit, to taky lezlo hodně do peněz, i když jsem poslední roky nebyla silný kuřák.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nejsnazší mi přijde peníze svěřit prozatím rodině, která vám je bude přidělovat. A až byste měla manžela, tak by výplata chodila na společný účet, se kterým by manipuloval pouze on. Ovšem chce to velmi důvěryhodné lidi, kteří vás nepodvedou… Znala jsem ženu, která měla hodně diagnoz a taky neudržela ani korunu. Všechno utrácela za cigarety a nesmysly. Takže jí peníze spravovala máma, která jí vždycky zaplatila všechny náklady na bydlení a každý týden jí přivezla nákup na týden. Fungovalo to, i když to rozhodně nemohlo být moc pohodlné… Zcela upřímně bych ve vaší situaci nad dětmi vůbec neuvažovala. Je vám 35 let, jste single. Takže byste první dítě rodila někdy před 40? To je genetická zátěž sama o sobě. Riziko nějakého postižení je už docela vysoké. Vy k tomu ještě máte poměrně závažnou psychiatrickou diagnozu, za kterou samozřejmě nemůžete, ale bohužel kvůli ní máte přesně ty vlastnosti, které se pro výchovu dětí absolutně nehodí. Naopak jsou nejlepším základem pro to ty děti psychicky úplně odrovnat… Rozhodně si nemyslím, že by děti měli mít jen ukázkově zdraví jedinci. Ale myslím, že někdy to prostě není dobrý nápad…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Není to jen ADHD ani jiná diagnóza, je to i o tom, jak máš nastavený život. Protože když má někdo hlavu fakt zaměstnanou smysluplnýma věcma, tak nemá kapacitu pořád řešit, co si koupí, kolik bodů do hry si dobije atd. Ty ten prostor zjevně máš a vyplňuješ ho nákupy ( stejně jako předtím gambling atd ). To je ten problém. Ne že bys byla vadná, ale naučila ses ten impuls takto krmit místo toho, abys ho přesměrovala. 
Kdybys měla pravidelně sport, něco kde se vybiješ (běhání, fitko, box, cokoliv kde jde ven energie), nějaký režim a cíle, tak ta potřeba rychlé odměny přes utrácení nebude tak silná a sport v kombinaci s tvou diagnózou by mohl hodně pomoci, dále dělat třeba něco kreativního, úklid, organizace věcí atd, potřebuješ ten dopamin získat zdravým způsobem.
Já třeba dělám to, že naházím věci do košíku a nechám to být. Za pár dní se k tomu vrátím a často zjistím, že to vůbec nepotřebuju, nebo na to úplně zapomenu, protože to nebylo důležitý. Ten impulz prostě vyšumí přirozeně, protože ten čas na neustále přemýšlení nad nákupy nemám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To je každého věc jestli chce mít rodinu nebo ne.
A zůstat sama? Kromě rodičů už jinou rodinu nemam, jen vzdálené příbuzné a nejsme v kontaktu. Jen musím na sobě zapracovat. Pokud by se to nepodařilo, možná si to rozmyslím.
Mě rodiče měli když jim bylo 30,33. Oba jsou k tomu ještě víc emočně labilní než já. A nemůžu zase říct, že mě neměli mít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sport by nebyl špatný nápad, máš pravdu, že to chce nějak smysluplné zaplnit čas.
S tím košíkem to zkusím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Asdc píše: Více
Ahoj, já mám úplně to samé a ještě bipolární. Vím o čem mluvíš. Je mi 42 a mám spousty dluhů, diagnózu mám od dvaceti, jenže jsem to bohužel nevěděla. Moje máma a doktorka se rozhodly, že mi to neřeknou - ztratila by svou loutku. Taky to nechápu, ale nic s tím dnes už neudělám. Vždy jsem přemýšlela co se mnou je. Proč jsem taková a co se to se mnou děje. Třeba jsem na Vánoce objednala jeden večer spousty věcí a druhý den psala e-maily a rušila objednávky. Našetřeno nic nemám. Mám úžasného manžela a dvě děti. Ve 33 jsem se to dozvěděla a okamžitě jsem na sobě začala pracovat, dostala jsem se k doktorce která mi nasadila léky a zabraly. Mám stále temné dny a občas lítám ve vzduchu, ale už vím čím to je a umím s tím pracovat. Moje rada zní : začni na sobě pracovat, není to jednoduché a je to běh na dloubou trat, ale dá se to zvládnout. Na Fb je skupina Hraniční porucha osobnosti i ta mi dost pomohla. Držím palce ať vše zvládneš ❤️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Asdc píše: Více
Já kdysi chodila asi 2-3 roky intenzivně cvičit, letos jsem se o to taky pokoušela, ale strašně se mi zablokovala záda, tak čekám na fyzio, ale proč to píšu, no začala jsem pak hrozně nakupovat věci do fitka, legíny, tílka, sportovní podprsenky… Tak na to taky pozor. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Asdc píše: Více
Taky bych to neresila tak ze nebudes mit deti. Ty finance se daji resit. Az bys s nima byla doma, stejne bys mela houby a manzel nebo partner by ti musel posilat. Tak jaky je problem, aby zakladni polozky, jako bydleni atd. posilal rovnou od sebe, i treba dovolene. My treba potraviny a drogerii resime porad tak, ze ja nahazim nakupni seznamy na rohliku a dm, on koukne co by jeste chtel navic, zaplati a potvrdi. Proste proto ze porad vydelava o hodne vic, tak mi neposila ale rovnou plati on, a funguje to dobre i jako kontrola. A nemuze se stat, ze bychom nemeli zaplaceno to co je nutne, nevzniknou zadne dluhy, takze na deti to nema zadny dopad. Ale ani on bez meho nazoru neutraci vetsi castky, nejsem v pozici nesvepravne. Kdyz mi prijde vyplata, hned odeslu vsechno co z ni mam zaplatit ja. Okamzite, i kdyz to ma treba delsi splatnost. Kreditku nemam zamerne. Takze nejhorsi co se mi stane je, ze v pulce mesice nemam ani korunu na bezne utraty a musim si preposlat ze sporaku, to je to s cim bojuju. Ale to rodinu nijak neohrozi a do dluhu nedostane. Deti nezijou v tom ze pred koncem mesice nemaji co jist nebo jim cokoli chybi, to ani nahodou. To rozebirani sporaku neni idealni, vim to, stvu sama sebe, ale zas duvod pro to nemit rodinu, to ne. Az budu vydelavat vic, asi budu cast rovnou posilat treba na spolecny sporak, odtud budu mit dostatecne zabrany brat, na ten jen muj manzel nevidi, takze me to k tomu svadi. A necham si jen stejnou castku jako mam ted.
- Citovat
- Upravit
Jedině mít nějakého opatrovníka, třeba rodiče? Byla byste odkázaná na ně, rozdělili by vám peníze podle vaší dohody. Část na placení bydlení a zbytek rozdělený na nějaký týdenní limit a část na spořicí účet. Jde to udělat i soudně, ale zbavili by vás svéprávnosti - nemohla byste třeba uzavírat smlouvy na půjčky, ten rozsah by určil soud. Mohla byste zkusit i nějaká psychologická sezení. Zkuste se domluvit s rodiči, zajistit si to jen dohodou s nimi. Jinak je hodně lidí, co žijí od výplaty k výplatě, ale nějakou finanční rezervu je dobré mít. A zároveň je důležité si také něčím občas udělat radost, aby člověk neměl pocit, že jenom pracuje a nic si nedopřeje. Chce to jen disciplínu 🤷
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
O ty půjčky mi jde taky. Dřív jsem si brala impulzivne mikro půjčky, např před výplatou nebo když jsem prohrála peníze. Škoda, že to nejde nějak zablokovat, jako u hazardních her, nějaký rejstřík na půjčky 
Nyní nemám žádné dluhy. Nechci si brát půjčky a neberu si je. Jen se hodně bojím do budoucna. Také nechci ani kontokorent, ten nemám.
Prostě si chci na vše co chci, postupně našetřit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Asdc Zrušte si nákupy kartou přes internet, to myslím zablokovat jde a zkuste vychytat příčinu, kdy vás to utrácení " chytá". Možná to je stres, nebo nějaká vnitřní nespokojenost…a pokud to nastane, tak běžte někam ven - ke kamarádce, někam na kávu, nebo na procházku, nebo nasaďte sluchátka a uklízejte, prostě něco, co vás dokáže zabavit, změnit myšlenky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ano, máte pravdu, že lepší je platit hotovostí.
Příčina je velký stres a nespokojenost se životem, mam pocit, že jsem si ho zkazila díky své impulzivite: špatná rozhodnutí, rychle navazování vztahů a přátelství aniž bych ty lidi lépe poznala, nechala jsem se jimi využít atd
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
