Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Aspera píše:
@Nicklas můžu vědět jaké ty máš zkušenosti s dětmi s postižením? Jsi rodič takového dítěte, pracovala si s nimi?
Nemusim ti rikat nic.jen rikam ze na bezny skole se nektere dite muze vic snazit a tak se lip rozvijet nez na specialni skole kde to je lehci a muze se pak nudit.tak tady to ma vic pestrejsi
Padl tady dotaz, komu inkluze prospěla. Prospěla všem dětem s viditelnou jinakostí. Díky inkluzi se menší či větší jinakosti staly takřka normou, takže děti, které se dříve mohly cítit a také cítily odlišné i ze zcela malicherných příčin, pak dnes v kolektivech fungují celkem suverénně. Sleduji deset let vývoj přijetí jedné takové skupiny dětí, výsledek je celkem ohromující, jedním z pilířů těchto pozitivních změn je právě inkluze.
@hanka.br. píše:
Padl tady dotaz, komu inkluze prospěla. Prospěla všem dětem s viditelnou jinakostí. Díky inkluzi se menší či větší jinakosti staly takřka normou, takže děti, které se dříve mohly cítit a také cítily odlišné i ze zcela malicherných příčin, pak dnes v kolektivech fungují celkem suverénně. Sleduji deset let vývoj přijetí jedné takové skupiny dětí, výsledek je celkem ohromující, jedním z pilířů těchto pozitivních změn je právě inkluze.
Ano souhlasim a ty deti pak muzou byt i mnohem sebevedomejsi protoze vedi ze chodi nebo chodily do normalni skoly,coz muze mit priznivy vliv i na skolni vyuku.ze specialnich skol si deti muzou odnaset taky nizke sebevedomi
@hanka.br. Já si vždy vzpomenu na mojí bývalou družinářku, kterou jsme potkala jednou na střední a vyprávěla mi o své aktuální třídě, kde měli holčičku s nějakým zdraovntím problémem, která si musela chodit lehnout na koberec i uprostřed hodiny. A že tak hodné a ohleduplné děti nikdy předtím neměla, ony se naučily od prnví třídy, že na to musí brát ohled a přeneslo se jim to i do vzájemného chování.
@Nicklas píše:
Ano souhlasim a ty deti pak muzou byt i mnohem sebevedomejsi protoze vedi ze chodi nebo chodily do normalni skoly,coz muze mit priznivy vliv i na skolni vyuku.ze specialnich skol si deti muzou odnaset taky nizke sebevedomi
Já tady nemluvím o dětech, které by patřily do speciálního školství. Mluvím o zcela normálních dětech, s normálními intelektovými schopnostmi, ale s viditelnou nebo slyšitelnou jinakostí.
@hanka.br. píše:
Padl tady dotaz, komu inkluze prospěla. Prospěla všem dětem s viditelnou jinakostí. Díky inkluzi se menší či větší jinakosti staly takřka normou, takže děti, které se dříve mohly cítit a také cítily odlišné i ze zcela malicherných příčin, pak dnes v kolektivech fungují celkem suverénně. Sleduji deset let vývoj přijetí jedné takové skupiny dětí, výsledek je celkem ohromující, jedním z pilířů těchto pozitivních změn je právě inkluze.
To byla nějaká „zkušební“ skupina? Někdo zmiňoval, že nemůže dětem vysvětli, že 7 na 2 není 14, ale 49. Taky by měly tak skvělé výsledky i v Tvé skupině?
@hanka.br. píše:
Já tady nemluvím o dětech, které by patřily do speciálního školství. Mluvím o zcela normálních dětech, s normálními intelektovými schopnostmi, ale s viditelnou nebo slyšitelnou jinakostí.
to je prece jedno o jakych detech mluvis v tomto pripade
@bublinek píše:
To byla nějaká „zkušební“ skupina? Někdo zmiňoval, že nemůže dětem vysvětli, že 7 na 2 není 14, ale 49. Taky by měly tak skvělé výsledky i v Tvé skupině?
V žádném případě. Konkrétně tyhle děti, které zmiňuji, jsou děti narozené s obličejovým rozštěpem. Hovořím o dětech intelektově zcela normálních, ale viditelnou jinakostí. Zatímco výzkum na dospělých rozštěpových pacientech z roku 2007 hovoří významně v neprospěch kvality života a přijetí těchto dospělých dětskými kolektivy když byli malí, v současnosti jsou tyto děti přijímány obecně bez povšimnutí jako normální a neodlišné a s tím souvisí i kvalita jejich života a normální zdravé sebevědomí. Nejsou vnímány jako odlišné, protože děti jsou ve školách zvyklé přijímat i děti mnohem odlišnější.
@hanka.br. tady mám stejný názor, tyto děti patří do běžné třídy a je třeba, aby se s nima ostatní děti běžně setkávaly a přestaly jim připadat divné. Ale děti, které jsou na hranici mentální retardace a běžné učivo fakt nedávají tam trpí.
@Aspera píše:
@hanka.br. tady mám stejný názor, tyto děti patří do běžné třídy a je třeba, aby se s nima ostatní děti běžně setkávaly a přestaly jim připadat divné. Ale děti, které jsou na hranici mentální retardace a běžné učivo fakt nedávají tam trpí.
Asi si nerozumíme. Moje děti nikdy ani do žádného jiného systému, než do normální školy, nepatřily, ale byly vnímány jako odlišné a byly nešťastné. Dnes nejsou, protože odlišný je ve třídách každý třetí.
@hanka.br. píše:
Asi si nerozumíme. Moje děti nikdy ani do žádného jiného systému, než do normální školy, nepatřily, ale byly vnímány jako odlišné a byly nešťastné. Dnes nejsou, protože odlišný je ve třídách každý třetí.
ale ja tomu rozumim proste si pripadaj normalni protoze je inkluze a tam je spousta ruznych zaku
@hanka.br. to máš pravdu. Mě tohle teda nenapadlo, ale možná je to proto, že coby dítě jsem měla spolužačku s nedorostlou rukou, pak na VŠ s rozštěpem a nikdo po nich špatně nekoukal, brali jsme je normálně.
@Aspera píše:
@hanka.br. tady mám stejný názor, tyto děti patří do běžné třídy a je třeba, aby se s nima ostatní děti běžně setkávaly a přestaly jim připadat divné. Ale děti, které jsou na hranici mentální retardace a běžné učivo fakt nedávají tam trpí.
Naprostý souhlas!!!
@Nicklas píše:
to je prece jedno o jakych detech mluvis v tomto pripade
To není jedno. Je velký rozdíl, jestli je jen jinakost, kdy by dítě chodilo do běžné školy a dítě, které je mentálně retardované. Můj syn má ve třídě dítě, které ja na hranici mentální retardace (jakého stupně netuším). Kam ho běžná škola posune? Dítě - třeba René se v hodinách nudí, protože nestíhá, tak různě kuká, odbíhá od práce, trhá sešity. Jedná se o první třídu. René také špatně mluví, má problémy s porozuměním. Děti čtou první slova a René umí 2 písmena a pořád je opakují, aby je nezapomněl - takže už se učí individuálně vzadu ve třídě s asistentkou, protože jinak nestíhá. Děti píšou psacím už celá slova a René nenapodobí jediné psací písmeno. Děti počítají do 10 a René nenapočítá ani do 3. Myslíš, že pro takové dítě bude škola přínos? Jestli myslíš, že něco třeba odposlouchá, tak těžko, protože to je typ dítěte, co musí dřít, aby si zapamatovalo aspoň něco. Nějaké přirozené odposlouchání se asi jen tak nedostaví. René se nudí, zlobí, ubližuje dětem, jí jim svačiny, leze pod stolky, utíká ze třídy.
Jinak souhlasím, že je super, že takové jinakosti jako je rozštěp a další, už děti nijak extra neřeší. Pamatuju si, že kdysi se děti posmívaly i za brýle. My máme ve škole děti s rozštěpem, děti s „ohněm“ v obličeji, dítě s deformovaným uchem a další. Nikdo se nad tím nepozastaví.
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.