Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nejsi zlá a je to normální
Musí to být obrovský šok, netrap se tím, poplač si a dej si čas si na tu situaci zvyknout, hlavně se netrap tím, jaké máte teď pocity, musí to být šok veliký. Myslím, že bych se cítila tak nějak podobně.
A co prognóza? mají všichni tři svou placentu? Neboj se, nakonec se s tím zžiješ. Ale bude to záhul veliký, nedivím se, že máš strach.
Kdyby ses vratila do CR, tak budes mit narok na pecovatelku myslim. Nevim jak to chodi jinde ve svete.
@Anonymní píše:
Zdravím maminky i nemaminky a prosím o zachování anonymity. Nikdo to ješte neví.
Doufám, že mě neodsoudite, ale jsem v šoku. Dnes jsme s manželem byli na prvním ultrazvuku ve 13. týdnu. Žijeme v zahraničí a na první ultrazvuk se chodí nejdříve ve 12 tydnu. Předtím jsem byla u doktora hned po vynechani MS a to se dokonce chodi k obvodnímu lékaři. Ten mi potrvdil těhotenství z krve a nasledoval až ultrazvuk. Nechci, aby to znelo jako rouhání, miminko jsme si moc přáli, ale doktor nam oznámil, ze čekáme trojčata. Nemůžeme se z toho vzpamatovat. Vubec nevím, jak se dokážu o tri děti naraz postarat. K tomu jsme se chteli vrátit po porodu domu, ale se trema miminkama letet pres pul sveta? Nikdy jsem ani 3 děti nechtela a bojím se, ze nebudu stíhat a tudíž jim nedám vše co potřebují. Manžel je taky v šoku. Vidím v okoli matky s jedním dítětem, co jsou strhane a já mám stíhat 3. Už jsem si i pobrecela, ze si neuziju jedno miminko. Nechci být zlá, je to zazrak. Ale tohle jsem necekala.
@terinka4444 My jsme byli tak v šoku že jsem zaznamenali každé 5. slovo. Ale zítra jdu ke svoji midwife( neco jako porodni asistentka), ke které budu chodit celych 9 měsíců a následně bude i u porodu. Ta bude mit všechny dokumenty a zpravu ze sona. Tak se ji na vše v klidu zeptám. Lékař se ale usmíval a říkal, že prospívají. Oznámil nám to radostně, jako skvělou zprávu. Což samozřejmě je. Ale i tak to nechápu, nemáme v rodině ani dvojčata, početí bylo přirozené a snažili jsme se teprve druhý cyklus. Antikoncepci jsem vysadila před rokem. Tak nevím, jak se to mohlo stát.
Byla jsem podobně vyšokovaná jenom z dvojčat
Doma 7 dětí, na UZ jednovaječná dvojčata. Upřímně jsem se nebála péče o dvě děti, ale strach z těhotenství a hlavně o zdraví dětí byl veliký. Hlavně na začátku, než se stanovilo, že naše dvojčata nejsou ta nejrizikovější, byť mají společnou placentu. Jančila jsem do 20.tt, teprve od té doby jsem se trochu zklidnila a těhotenství jsme zdárně doklepali do konce.
Ono si to nesedne hned, budeš to notnou chvíli rozdýchávat, ale věřím, že se začneš těšit. Nemudruj, jak co bude a uvidíš, že to nakonec skousneš. Jo a radím neprolízat net a nečíst hororové scénáře, to člověku taky moc nepřidá…
No, legrace to nebude, záleží, jaká miminka jsou, ale věřím, že to zvládnete ![]()
Držím pěsti, hodně štěstí.
Byla bych v soku. No a asi se pripravila na cisare a to, ze se narodi pred terminem
hodne stesti ![]()
Věřím, že to musí být velký šok. Já měla takový jen ze zjištění dvojčat, hodně mi pomohly dvojčecí skupinky na FB, další den už jsem se těšila a nedokázala si to představit jinak. Jsou i skupiny pro vícerčata, některé tam taky mají trojčta, třeba by ti to pomohlo trochu zpracovat ![]()
@Anonymní píše:
@terinka4444 My jsme byli tak v šoku že jsem zaznamenali každé 5. slovo. Ale zítra jdu ke svoji midwife( neco jako porodni asistentka), ke které budu chodit celych 9 měsíců a následně bude i u porodu. Ta bude mit všechny dokumenty a zpravu ze sona. Tak se ji na vše v klidu zeptám. Lékař se ale usmíval a říkal, že prospívají. Oznámil nám to radostně, jako skvělou zprávu. Což samozřejmě je. Ale i tak to nechápu, nemáme v rodině ani dvojčata, početí bylo přirozené a snažili jsme se teprve druhý cyklus. Antikoncepci jsem vysadila před rokem. Tak nevím, jak se to mohlo stát.
nepřemýšlej nad tím, jak se to mohlo stát, prostě vám osud předurčil trojčata. Víš, jak jsi to napsala, přemýšlím, jaké to musí být, být u trojčat. Říká se, že dvojčata mají k sobě prostě blíž než běžní sourozenci. Já teď nemluvím o tom dětském věku, kdy se perou o hračku, ten dětský věk je jen kraťounký čas v tom našem celém lidském životě, přemýšlím, jaké by to asi bylo, kdybych měla ( ještě sestry, to je něco, co mi osud nedopřál a co bych si strašlivě přála)ještě dvě sestry trojčata, jaký to musí být dar, jak to musí být super, co za obrvský obrovský dar je to pro ty děti do jejich života. Znám blízce jedny dvojčata a ten vztah, co mají holky mezi sebou, nejsem závistivý člověk, ale tohle je jedna z mála věcí, kterou já jim upřímně závidím. Pak znám kluky trijčata, znám je od mala, mně bylo 15, když se narodili, bože, to byli torpéda, z nich šedivěli všichni v okolí
ale dneska jsou to už dospěláci, už mají po vejšce, mají holky, a jsou skvělí, mají ten přirozený dar dvojčat( a trojčat)že mají to své druhé a třetí já. Neumím ti to dobře popsat, a jasně, že se můžou rozhádat a nemluvit spolu jako jakýkoliv jiní sourozenci, ale mají tu šanci, mají tu šanci na něco naprosto výjimečného. I ty máš šanci na něco naprosto výjimečného a zázračného, vidět, co mají tvé děti.
Jasně, že teď převažuje šok, pak nastoupí ještě strach, protože trojčetné těhotenství není sranda, pak nastoupí šílený šrumec, těžko představitelný, nám dávají zabrat i jedna mimina, všechny tvé obavy jsou reálné, ale ty a tvoje děti, vy máte šanci na zázrak, na něco, co je výjimečné. Neboj, šok přejde, i kdž s vypětím všech sil, ty to zvládneš, děti povyrostou, stanou se parťáky. Možná jednou, až budpu děti velké a ty se na ně budeš dívat, tak si na má slova vzpomeneš. Ze srdce ti přeju, aby byly drobečci v pořádku, aby těhotenství bylo v pořádku bez zásadnějších problémů, abys tovšechno v pohodě zvládla. Bude dobře, uvidíš ![]()
Chápu tě
sama bych byla v šoku i z dvojčat…Ale na střední jsem měla spolužáka a ten byl z trojčat a jejich maminka vše zvládla sama a naprosto skvěle, kluci byli vychovaní, dala jim vše, co potřebovali…jen se s tím ze začátku musela sžít a najít si svůj systém. I ty to zvládneš, věř mi ![]()
Z toho co pises to zni jako UK - existuje moznost chodit na placene ultrazvuky - kamaradka chodila co 14 dni, mela ta nejrizikovejsi dvojcata co maji vsechno spolecne. To ti doda klid - tam se ta predporodni pece moc neproziva.
A co se tyka premisteni do cech - deti zvladnou let v pohode, logistika je slozitejsi se trema, o tom zadna. ale pokud te to uklidni tak klidne pomuzu
litam londyn praha kazdy tyden… i kdybych ti mela jen tahnout kufr - nepocitam ze bys chtela davat do ruky mimino holce z netu
kdybys chtela, klidne pomuzu i s miminem ![]()
hlavne se nestresuj, bude dobre. kamaradka sice nema trojcata ale dvojcata, ale k tomu o malo starsi decko s aspergrem, takze jak kdyby je mela… ne ze by si piskala, unavena viditelne je, ale dava to…
@LKL pani psala, ze by leteli pres pul sveta. Tudiz to uk asi ne
@Šarlota4 treba ne, ale minimalne @monrom hada podobne. i kdyby ne, cim mensi mimino, tim vic v pohode let. mam blizkou kamaradku v kanade a dava litani se ctyrmi detmi (nejstarsimu je 7) - v pripade nouze i sama
U nás v rodině teda jsou jenom dvojčata,(ne moje) ale fakt se doporučuju se fakt dopředu nestrachovat ohledně péče, protože to člověk neodhadne ani u jednoho dítěte, jak bude náročné. Jak tu někdo psal, tak doporučuju návrat do ČR. Jak jsme s chlapem zvažovali útěk za kořenama do zahraničí (Německa), tak jsem byla ráda, že v ČR je taková péče a i v porodnici si tě nechají relativně dlouho…
Zdravím maminky i nemaminky a prosím o zachování anonymity. Nikdo to ješte neví.
Doufám, že mě neodsoudite, ale jsem v šoku. Dnes jsme s manželem byli na prvním ultrazvuku ve 13. týdnu. Žijeme v zahraničí a na první ultrazvuk se chodí nejdříve ve 12 tydnu. Předtím jsem byla u doktora hned po vynechani MS a to se dokonce chodi k obvodnímu lékaři. Ten mi potrvdil těhotenství z krve a nasledoval až ultrazvuk. Nechci, aby to znelo jako rouhání, miminko jsme si moc přáli, ale doktor nam oznámil, ze čekáme trojčata. Nemůžeme se z toho vzpamatovat. Vubec nevím, jak se dokážu o tri děti naraz postarat. K tomu jsme se chteli vrátit po porodu domu, ale se trema miminkama letet pres pul sveta? Nikdy jsem ani 3 děti nechtela a bojím se, ze nebudu stíhat a tudíž jim nedám vše co potřebují. Manžel je taky v šoku. Vidím v okoli matky s jedním dítětem, co jsou strhane a já mám stíhat 3. Už jsem si i pobrecela, ze si neuziju jedno miminko. Nechci být zlá, je to zazrak. Ale tohle jsem necekala.