Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
My jsme spokojeni. Co jsme chtěli. To máme. Ladí se průběžně jen drobnosti. Co bylo důležité? Prostor, přirozené světlo a vyhovující místo pro život.
Co bych si přála? Ať si jednou děti taky najdou své místo, kde budou spokojeni.
Jsou to palky, ale nez cpat nekomu penize za najem, upisu se bance krvi 😁 ale beze srandy - nemit stary byt na pronajem, vubec bych si nedovolila druhe dite, museli bysme fakt byt v praci od nevidim do nevidim x2.
Připíchnu se, doma vedeme spor, zda jít do hypotéky nebo zůstat celoživotně v nájmu. Vlastní bydlení je pro mě jistota a představa, že bych někde mohla vybudovat trvalý domov s velkým D. Ale ty ceny jsou fakt šílené.
![]()
My jsme kdysi volili cenu dojíždění místo baráku v Praze, kde jsme úplně žít nechtěli a těsně u Prahy (okraj Prahy a pásmo 1) jsme zase neměli prachy. Tak jsme koupili nemovitost v pasme 3. V místě které se nám líbilo a zdálo se nám fajn pro život a výchovu dětí a nelitujeme. Střih 20 let, hypotéka splacena, většina dětí plnoletých a část již samostatná rozhodli jsme se nemovitost prodat a koupit malý dům ( rozlohou větší byt ) na kraji krajského města. Po 20 letech nejsme vázáni každodenním dojížděním do zaměstnání, do nemocnice, atd… a je to fajn. Vše máme v místě a bez hypotéky.
Ale je nám skoro 50. Hypotéku jsme měli posledních cca 25 let vždy na nějakou nemovitost.
A tedy nelituji. Nechtěla bych žít do smrti v nájmu. Děsí mě důchodce zažádají dávky, protože nezaplatí sám ani 1+1 a klepe se, aby majitel si to nerozmyslel. A nepředpokládám, že kapacita míst v zařízeních bude dostačující.
A nic dědit nikdy nebudeme asi ani jeden, nevíme. Zařídili jsme se sami raději.
@Cenarius píše: Více
tady taky někdo nemá peníze? To je překvapení
My jsme si hypo brali pred 10 lety, kdy ceny nemovitostí a sazby hypoték byly jestě jinde. Když nad tím ale přemýšlím, tak bych do toho šla i za stávajících podmínek. U nás se teď byt 3+1 pohybuje okolo 4 mil., s hypotékou na 25 let vychází splátka na 16 tis.( vlastní vklad 800 000). Nájmy se tu pohybují kolem 12-13 tis bez energii. Takže když to shrnu, zas tak velký rozdíl to není a když si vezmu hypo ve 30 letech, v 55 mám splaceno.
@Venetia píše: Více
On nepíše, že nemá peníze. Ale může mít barák ze 70tých let a dál. Rekonstrukce může vyjít klidně na 2 a víc milionů. Tak třeba rekonstruuje postupně, jak třeba naskládají peníze. Ať si nebere úvěr.
Ja zpětně nelituju, jen jsme mohli být odvážnější a vzít si větší byt. Teď se mi už ale nechce stěhovat ![]()
Ke koupi se chystáme. Bohužel musíme koupit nemovitost v menším městě a pronajímat. Půjdeme tam na stáří. V místě kde bydlíme si bydlení dovolit nemůžeme, nemáme na základ, splátky by byly v pohodě, to je jedno jestli platím nájem nebo hypotéku. Ano, zklamaná z toho jsem.
S manželem jsme kupovali nemovitosti v době, kdy byly poměrově dražší než teď, hypotéky byly nedostupný a na úvěrech ze stavebka byly úroky taky o dost vyšší. To je jen váš pocit, že to je teď horší. Není.
A nelitovali jsme nikdy. Oba jsme věděli, že chceme svoje bydlení, ne nájem, a taky jsme si za tím šli. Mě se divili, že kupuju byt a z výplaty mi zbývá pár tisíc na jídlo, že se mi chce takhle omezovat. Teď jsem vysmátá já. Pořídila jsem si to mladá.
Ahoj,
zajímalo by mě, jestli vy, co kupujete bydlení v posledních letech za ty vysoké ceny a na vysoké hypotéky, zda jste s bydlením spokojeni a máte po nastěhování pocit, že to za to vše stojí, anebo je to nutnost bydlet a pocit zklamání, že to nikdy nevyrovná to, jak je to drahé nebo že to je kompromis a například stěhování dál s dojížděním do zaměstnání, aby se to vůbec zaplatilo.
Co je pro vás bylo při výběru nejdůležitější, pro co jste se dle vás rozhodli dobře a co vám případně chybí?
Děkuji