Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Můj ideální dům je finančně naprosto nedostupný ![]()
Bytco v něm bydlíme má celkem dost nedostatků, nedodělaných věcí, starší, pro mě nevyhovující kuchyn, docela dost holubů v okolí, v sousedním domě si před několika lety zabrali balkon…tak to mi kazí dojem ideálního bydlení a ted to umorný vedro…
Ale nějak jsem vlastně spokojená ![]()
Jsme v pronájmu, je nás pět. 3+1, starší zástavba, cihlové domy, památková oblast socialistického realismu. Obvod, který miluji a kde jsem se narodila, v jiném bych žít nechtěla. Má své génius loci. Všechno v dosahu. Bydlíme na okraji, kousek je zámek, rybník, pěkné prostředí, zeleň. Žádné věžáky a příliš mnoho betonu.
Jediné co mě mrzí, že nemáme balkón.
Manžel svůj byt má ( bereme ho jako náš), ale v jiném městě. Uvažujeme se tam jednou přestěhovat. Ale to až budou děti velké. Byt má velkou lodžii, ale zas nemá výtah. Ideální asi není nic. Taky máme pozemek, ve vesnici blízko města, ale není stavební. A jestli kdy bude, tak to bude trvat.
To jestli jsi spokojená, nebo ne dost záleží na tvém nastavení mysli. Pokud budeš rozhodnutá že to není ono a soustředit se na nedostatky, šťastná nebudeš nikdy. Zkus se pro změnu soustředit na to dobré ![]()
Ono nikdy nic nebude naprosto perfektní, vždycky se totiž najde něco co bys chtěla trochu jinak.
Máme celkem velký 2kk, ale přízemní a nejde tam moc světla. Na druhou stranu je ten byt fakt velký a zajímavé opravený od předchozího majitele. Také máme pozemek a stavíme dům a ten taky nebude ideální.
Dům bude sice blízko mých rodičů, což je super (rodiče jsou bezva lidi), veškerá občanská vybavenost v dochozí vzdálenosti a na konci vesnice kde je klid a ještě k tomu dobří sousedi.
Na druhou stranu bude menší než co by bylo ideální (víc než 120m2 užitné plochy teď fakt nezaplatíme), a v místě nejsou žádné dobré na procházky, vždy se musí po silnici. Ale jak říkám, člověk se musí soustředit na to dobré a chtít být spokojený.
@Anonymní píše:
Ahoj
zajímalo by mě, jestli jste spokojené s bydlením, co třeba na něm máte nejraději, co vám nejvíc vadí, do čeho byste už nešli nebo pokud plánujete změnu, tak jakou,..co považujete u bydlení za nejdůležitější a jestli vlastně existuje vůbec ideální bydlení, jestli to není utopie… Trochu se v tom plácám, máme pro někoho možná ideální byt a já pořad myslím na to, co mi nevyhovuje, co není hotové apod… nevíme, zda postavit dům, máme i pozemek, ale finančně by to bylo těžké a mám už pocit, že to ideální taky nebude, že všude je nějaké plus i mínus a je to spíš o mém nastavení… Na bydlení, domovu mi nějak hodně záleží, nejsem ve všech oblastech taková a i si uvědomuju, že v dnešní době pro spoustu lidí už bude scifi mít vůbec nějaký vlastní byt… Vybudoval jste si někdo domov třeba i jen změnou vnitřního nastavení, povedlo se? Mě vždycky zachrání ve špatných pocitech, že děti tu jsou hodně šťastnéDěkuju za názory
Bože můj.. buď ráda, že nějaké bydlení máš… ![]()
My máme 4 rok starší dům. Hodně, hodně velkou zahradu a taky ovocný sad. Tak nějak máme vyřešeno nejdůležitější, elektřina, ploty, okna…ale spolklo to všechny peníze, už se nechceme zadlužit, takže teď vše dotujeme z výplat…třeba už nám nevychází na nové vnitřní dveře, omítku…no bylo by toho dost…za mě zbytečně velký pozemek, je tu šílené práce…ale bydlíme ve svém, nikdo nám na to nedal ani korunu a ani nedá…každé dítě má svůj prostor, my taky…
Já bych to řekla naopak. Vždycky jsem říkala, že bych nešla do pronájmu. A že bych chtěla být s rodinou v domečku. Takže ideálně hypotéka, jinak bych RD neměla. Nakonec jsme na tom tak, že máme s přítelem pronájem bytu v RD, při dnešních cenách je to vlastně skoro to samé, původně jsme usilovali o městský byt, ale ve výsledku by menší byl za stejné peníze, jako dáváme a byl by to byt.
Tady máme zahradu, skvělé spolubydlící - majitele, jsme jako rodina, vzájemně si pomáháme a díky tomu máme k dispozici vše, co je tu dostupné.
A co se týče interiéru, něco je tu původní, něco si po domluvě předěláváme podle svého a ke štěstí nám stačí málo ![]()
Takže já bych neměnila nic
Vetsinou kdyz se clovek zamysli, dopatra se toho, co mu vadi.
A pak bud se s tim smirit, nebo zacit resit. I kdyby mel vypichnout jen par nejpalcivejsich veci, ktere jsou resitelne. Ja si kolikrat sepisu seznam na A4 a to je proste zabijak motivace, tolik veci clovek najednou proste neporesi, i kdyby se rozkrajel.
Pro mě by bylo ideální mít dům v Praze, tj.bez velkého dojíždění do práce, a zároveň bych chtěla, aby se mi o ten dům někdo staral - tedy, abychom nemuseli náš společný “rodinný čas” trávit pracemi na zahradě, na domě atd.
Jinak máme byt (manželův) v širším centru Prahy, lokalita nám vyhovuje tak napůl - s dětmi je to naprd, žádná příroda, špinavé ulice, auta, není s nimi moc kam jít, všude musíme dojet tramvají nebo autem. Na druhou stranu lokalita pro nás super, oba pracujeme v centru, takže do práce kousek, rádi chodime v centru na procházky, na náplavku atd. takže to máme kousek. Ale u bydlení v bytě pro mě není priorita lokalita, ale sousedé. Zažili jsme si s jedním sousedem peklo, takže jsem vděčná, že teď je klid, a doufám, že to vydrží dlouho ![]()
Bydlime kousek za Prahou v domku, ktery jsme si postavili. Cely jsem si ho vymyslela. Kdyz jsme se prestehovali, trpela jsem, nesnasela jsem to tady… zkratim to, po 4 letech ho miluju. Nic menit nechci, pro me je skvelej, miluju tady kazdy rocni obdobi… samozrejme ze to ma nevyhody na ktere obcas remcam- dojizdim a musim vstavat v 5 rano, casto jsem uplne vyrizena a trapne prohodim neco o tom, ze kdybychom byli v praze v byte, bylo by vse jednodussi… kazde bydleni ma i ty stinne stranky. Ale mam pocit, ze je to jen a pouze o nastaveni hlavy. Bydleni bych nevymenila ani za nic. I kdybychom vyhrali ve Sportce nestehovali bychom se
a to je pro me znamka toho, ze s bydlicim komfortem jsem naprosto spokojena. A co miluju na nasem dome? Uplne vsechno, zahradu, terasu, velikou kuchyn, satny, koupelny…. Les mam u domu..
kolikrat sedim vecer a koukam na zapad slunce a zjistim ze mi tecou slzy normalne… ![]()
@marcellia píše:
Mame vlastni byt 4+1 na miste, kde jsme si to prali. Ale i kdyz byt jsme z velke casti zrekonstruovali, dle meho to porad neni optimalni. Nezbyly finance na kuchyn a ted nam postupne odpadavaj dvirka, napriklad. Na novou zatim neni, cekame na truhlare a ja zatim trpim.
Nemáme zatim vybudovany nejaky solidni botnik plus ulozne prostory v predsini, taky na to furt myslim.
Synovi v pokoji privrtat police, je problem, zadonim o to uz 2 roky..no par veci ke zlepseni by tu rozhodne bylo!
Ale zas jsem rada, ze vubec neco mame, a nemusime se dovolovat cizich, jestli muzeme neco zmenit nebo predelat.
Mooc se těším jednou na novou kuchyni, mam nejake retro kousky od babicky, takze v tom stylu budu vybirat..no vyradim se…doufam
A co takhle je místo žadonění přivrtat? ![]()
@Marfuška 123 píše:
Bože můj.. buď ráda, že nějaké bydlení máš…
Takhle to nefunguje. Kdyby lidstvo bylo v minulosti rado za to, co ma, nikdy by nedoslo k pokroku ![]()
Ano, ten, kdo vlastni bydleni nema, muze rict „bud rada, ze nejake bydleni mas“. Ale ten, kdo uz to bydleni ma, premysli, jak si ho uzpusobit pro sebe co nejutulneji. A tak je to v poradku.
Mivam obdobi, kdy jsem spokojena a jen udrzuji, co mame. A pak prijde obdobi predelavek a vylepsovani ![]()
Mnohem důležitější než nějaké dispozice domu/bytu mne přijde vlastní lokalita, ve které se dům nachází. Za mě ano, jsem velmi spokojená. Žijeme v sociální bublině, která odpovídá našemu vzdělání, majetku, životním hodnotám. Děti ve školkách/školách mají kamarády z podobných poměru, netrapi je nějaký sociálně vyloučeny jedinec s nespolupracujícími rodiči.
Za me ideal radove bydleni, tzn.byt s pidi zahradkou v pekne ctvrti..rodinny barak ani omylem, litat po schodech, narocny uklid, pece o zahradu vetsi nee..
@Sisika9 píše:…se bojim..
A co takhle je místo žadonění přivrtat?
Mam to podobně. S manželem jsme zili v najmu v menším městě v bytě. Nezvykli jsme si ani jeden. Chybela nam zahrada. Služby a vse na dosah bylo skvělé mít. Zvazovali jsme koupi rekonstruovaného bytu. Nakonec jsme dali přednost koupi stavebního pozemku. Dnes litujeme. Kdybychom poridili byt, dnes by za nej v teto žádané lokalitě bylo o 2 mega více.
Pozemek je kapitola sama o sobě. Původně jsme meli jen natahnout 4 metry pripojek. Bohužel az pozde jsme se dozvěděli ze se musi vytvořit zasitovani i pro další pozemky za nami a od te doby čekáme. Trva to uz 4 roky a vysledky téměř žádné.
Mezitím se nam narodilo dítě. Z praktických důvodů jsme se rozhodli přestěhovat k rodičům ( malinka vesnice bez dopravní obslužnosti, tak trochu na konci sveta). Jsme vděční že můžeme bydlet zdarma. Zároveň me mrzí ze porad zijeme v provizoriu.
Tim že chceme stavět ( pozemek je blízko města s dobrou dopravní dostupností) tak nemůžeme financovat rekonstrukci domu rodičů. A ze by bylo co opravovat. Mame sice cele patro k dispozici ale v původním stavu, dost věcí je na hranici životnosti.
Než se dobereme k tomu ze vůbec zacneme stavet nebo se stěhovat do nového tak bude dite chodit do školy. Na tvém místě bych asi zvolila jistotu bydlení v bytě. Pokud jste v bytě zvyklí bydlet…
Ja osobně bych byt dlouhodobe (navic s dítětem) nezvládla. Ale asi je to o zvyku…